|
|
Podpora rodiny pečující o dítě se zrakovým postižením raného věku v jihočeském regionu
KUVIKOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá systémem podpory rodiny pečující o dítě se zrakovým postižením raného věku v jihočeském regionu. Popisuje reakce rodiny na zprávu o postižení dítěte. Obsahuje popis specifik ve vývoji dítěte se zrakovým postižením a specifických postupů při jeho výchově. Charakterizuje některé výchovné postoje rodičů, přičemž jedna kapitola je věnována i roli otce při výchově dítěte s postižením. Dále práce mapuje vývoj a strukturování rané péče u nás, nastiňuje teoretická východiska, definuje a charakterizuje ranou péči. Podává obraz o současném modelu "Provázení" a o legislativním zakotvení rané péče, o systému služeb rané péče a o ekonomické podpoře rodiny pečující o dítě s postižením zraku. V práci je zmapován vývoj v poskytování služeb rané péče v jihočeském regionu. Podpora rodinám je v současnosti poskytována Střediskem rané péče SPRP České Budějovice, které získalo v roce 2005 garanci kvality. Ta je zárukou a zároveň příslibem kvalitně poskytovaných služeb.
|
|
|
Formy spolupráce mateřské školy a rodiny
CHALOUPKOVÁ, Petra
V teoretické části své bakalářské práce jsem se zaměřila na alternativní mateřské školy, zejména na waldorfskou pedagogiku. Další pozornost směřovala k socializaci, a to jak k socializaci v rodině, tak i socializaci, která probíhá v mateřské škole. Rodina i mateřská škola jsou pro dítě jedny z prvních prostředí, kde k socializaci dochází. Praktickou část jsem zaměřila zejména na používané formy komunikace mezi rodinou a mateřskou školou, jak formální, tak neformální. Zvýšenou pozornost jsem věnovala komunikaci ve waldorfské mateřské škole. Vlastní výzkum je založen na dvou výsledcích a to na pozorování a dotazníkovém šetření. Výzkum pozorováním urči, jak nejčastěji rodiče s učitelkou komunikují. Dotazníkové šetření ukáže, jaké formy komunikace rodičům nejvíce vyhovují.
|
|
|
Aplikace mediálních prostředků při práci s dětmi s postižením ve středisku rané péče
KOUBOVÁ, Petra
Práce se zabývá péčí o děti se zrakovým postižením ve středischích rané péče. Teoretická část charakterizuje děti se zrakovým postižením, poskytuje přehled o nejčastěji vyskytujících se vadách ve středisku rané péče. Dává nahlednout, jak funguje středisko rané péče. Práce se snaží nastínit používanou metodologii. Je zde i profil činnosti střediska. V teoretické části je obsažena kapitola o rodinách dětí s postižením. Praktická část obsahuje případovou studii,kde je kazuistika klienta Střediska rané péče v Českých Budějovicích. Je zde popsána metoda, která využívá speciální pomůcku Little Room.
|
|
|
Rodina a zaměstnání současné české ženy
FAJTOVÁ, Michaela
Cílem mé práce je popsat ženu v oblasti rodiny a zaměstnání. K nastínění této problematiky jsem využila sociologických poznatků týkajících se například stupně rozvodovosti, počtu dětí narozených do nesezdaných partnerství anebo čistě bezdětností. Mezi hlavní body mé práce patří statické údaje o zaměstnanosti žen a různé druhy diskriminace, kterými ženy mohou být vystaveny před vstupem do zaměstnání a posléze v něm. Práce také obsahuje výzkum zabývající se názory žen ohledně jejich postavení v rodině a zaměstnání. Například mě zajímalo, nakolik se ženy věnují domácím pracím a zda-li jim partneři pomáhají. Dále jsem se snažila zjistit, do jaké míry jsou spokojeny s prací a jestli se již setkaly s diskriminací.
|
|
|
Střídavá péče o děti po rozvodu - výhody a nevýhody
ZELENÁ, Šárka
V roce 1998 byla vydána novela zákona o rodině z roku 1963, která po vzoru západních zemí umožnila svěřit dítě po rozvodu do střídavé péče rodičů. Ti tak mají možnost se po rozvodu rovnoměrně podílet na výchově a na rozhodování o důležitých záležitostech týkajících se dítěte. Tato forma porozvodového uspořádání péče o dítě je u nás poměrně nová, nemáme s ní proto zatím mnoho zkušeností. Odborníci, kteří se s problematikou střídavé péče setkávají, udávají celou řadu výhod i nevýhod. Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat danou problematiku, zjistit, jaké názory má na střídavou péči laická i odborná veřejnost, a tyto výsledky následně porovnat. Dalším cílem bylo popsat výhody a nevýhody, které střídavá péče přináší. Svůj výzkum jsem založila na hypotéze, že podle názorů odborné veřejnosti je toto porozvodové uspořádání péče o dítě vhodné, dále na hypotéze, že laická veřejnost není o této možnosti porozvodového uspořádání péče o dítě dostatečně informována, a v neposlední řadě na tvrzení, že existují rozdíly mezi postoji laické a odborné veřejnosti k dané problematice. Během výzkumu došlo k potvrzení dvou ze tří hypotéz. Provedený výzkum má explorativní charakter, kombinuje prvky kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Použila jsem při něm v první řadě metodu dotazování formou anonymního dotazníku, získaná data byla zpracována v programu SPSS pro PC. U otázek, které obsahovaly kvalitativní data, jsem provedla kvalitativní obsahovou analýzu. Další použitou technikou byla sekundární analýza dat. Výzkumný vzorek tvořili náhodně vybraní zástupci laické a odborné veřejnosti na území Jihočeského a Královéhradeckého kraje. Práce bude sloužit jako zpětná vazba zainteresovaným odborníkům, bude využita pro potřeby Krizového centra pro děti a rodinu v Českých Budějovicích. Výsledky poslouží pro zlepšení informovanosti laické i odborné veřejnosti.
|
|
|
Postoj studentů Jihočeské univerzity k rodině a manželství.
FANTOVÁ, Kristýna
Partnerství a manželství je téma stále živé a blízké pro každou věkovou skupinu, která řeší v této oblasti své aktuální problémy, utváří si názory a postoje, bilancuje. Na základě své diplomové práce jsem chtěla zjistit názory a postoje svých vrstevníků k problematice partnerství a manželství. Informace potřebné pro zpracování diplomové práce byly získány obsahovou analýzou sekundárních dat, pro zmapování postojů studentů k rodině a manželství byl proveden kvantitativní výzkum. Sběr dat byl realizován metodou dotazování, technikou dotazníku. Dotazník obsahoval 19 otázek. Celkem bylo distribuováno sto padesát (100%) dotazníků. Kompletně vyplněných a pro výzkum použitelných bylo sto dvacet tři (82%). Dotazníkové šetření probíhalo v listopadu a prosinci roku 2006. Cílová populace studentů byla vybrána kvótním výběrem. Kvótou pro výběr bylo studium na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, a to studium v posledním ročníku. V souvislosti s cílem práce se obě stanovené hypotézy verifikovaly. Výsledky výzkumu potvrdily, že v manželství chce a zřejmě i bude žít převážná většina mladých lidí, i když často až po nesezdaném soužití {\clqq}na zkoušku.`` I když manželství a rodina ztratily část svého postavení, zůstávají důležitým sociálním zázemím pro život jednotlivců, prostorem pro uspokojování citových potřeb. Dalším zjištěním bylo, že v životních plánech mladé generace studentů převažuje model dvou, maximálně však třídětné rodiny. Výzkum dále potvrdil současný trend odkládání sňatků do vyššího věku i trend zvyšujícího se věku prvorodiček. Výsledky práce přinášejí velké obohacení v podobě informací o plánovaném rodinném a reprodukčním chování současných vysokoškolských studentů v Českých Budějovicích. Výsledky mohou být základem pro další studie a výzkumy v této oblasti, a to nejen pro další porovnávání plánovaného rodinného a reprodukčního chování ostatních vysokoškolských studentů, ale i pro srovnání celostátních trendů ve výše zmiňovaných oblastech.
|
|
|
Návrh preventivního programu proti násilí pro 2.stupeň ZŠ
ROSKOVÁ, Lenka
Podnětem k napsání této práce je rostoucí násilí v celé společnosti a malá povědomost dospívajících o možnostech nápravy takového stavu, o nesprávném vnímání morálních hodnot nezanedbatelnou částí mladé populace nemluvě. Záměrem tedy je přispět k prevenci sociálně patologických jevů zajímavou formou nad rámec školních osnov.
|
|
|
Rizikové faktory psychického zanedbávání dětí žijících ve vlastních rodinách
RŮŽIČKOVÁ, Martina
Práce se zabývá rodinou v kontextu psychického zanedbávání dítěte, zejména rizikovými rodiči a rizikovými dětmi jako hlavními rizikovými faktory. V závěru teoretické části jsou popsány dlouhodobé rizikové situace jako jeden z možných rizikových faktorů psychického zanedbávání. Praktická část obsahuje výsledky analýzy úředních dokumentů Oddělení sociálně-právní ochrany dětí, Odboru sociálních věcí Městského úřadu v Prachaticích. U dětí vedených v evidenci Odboru sociálních věcí se vyskytují jako rizikové faktory psychického zanedbávání nedonošenost, mentální retardace a lehké mozkové dysfunkce dítěte. U jejich rodičů byla jako rizikový faktor objevena zejména citová deprivace matek a psychické poruchy u otců, dále pak alkoholismus jednoho z rodičů a u matek ještě nedostatek času na děti kvůli zaměstnání. Většina těchto dětí je také psychicky a fyzicky týrána.
|
|
|
Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniory v DS
SLADKÁ, Iveta
Abstract Stáří je nevyhnutelnou součástí života každého živého tvora. Je to konečná časová etapa života, ve které dochází k mnoha změnám, se kterými se člověk musí vyrovnat. Mění se vzhled, člověku přibývají vrásky, vlasy šedivějí a řídnou, dochází k úbytku svalové síly, k poruchám paměti. Ke změnám dochází i ve sféře psychické a sociální. Starý člověk je citově labilnější, mění se i jeho osobnost. Charakteristické rysy osobnosti získávají na intenzitě. Síla vztahů k blízkým lidem se ve stáří většinou nijak nemění a význam rodiny s věkem naopak znovu stoupá. V širší rodině zastává starý člověk obvykle i nadále důležitou roli rodiče, prarodiče, popřípadě prababičky a pradědečka. Stejně tak jako má starý člověk nezastupitelnou roli v rodině, hraje i rodina nezastupitelnou roli v životě i v péči o starého člověka. Dříve bylo běžné, že se děti staraly o své staré rodiče, v současnosti se spíše preferuje soběstačnost, nezávislost a ekonomický zisk. Pro mnoho rodin je v dnešní době jednodušší zajistit svým stárnoucím členům odbornou péči, než svůj život přizpůsobit jejich potřebám. Opustit svůj dům, svůj byt znamená pro staré lidi rozloučit se s minulostí, se vším, co dosud tvořilo jejich život. Vstup do zařízení sociální péče je vážnou situací. Zaměstnanci těchto zařízení, ale i rodina si pak musí uvědomit, že tato změna je pro starého člověka psychicky náročná, a musí mu velmi pozorně pomáhat při překonávání tohoto těžkého období. Cílem práce bylo zjistit, zda se rodinní příslušníci snaží zapojit do ošetřovatelské péče o seniora, a zda spolupracují se zdravotnickým personálem. K těmto cílům byly stanoveny dvě hypotézy. Rodinní příslušníci se aktivně zapojují do ošetřovatelské péče o seniora v DD (H1) a (H2) rodinní příslušníci spolupracují se zdravotnickým personálem v ošetřovatelské péči o seniora v DD. Ke zpracování praktické části bakalářské práce na téma {\clqq} Spolupráce rodinných příslušníků se zdravotnickým personálem v péči o seniora v DD`` byl použit kvantitativní výzkum. Jako technika sběru dat byla použita metoda dotazování. Výzkumný soubor tvořili náhodně vybraní senioři a zdravotnický personál z DD Máj a DD ÚSP Hvízdal v Českých Budějovicích, DD Mistra Křišťana v Prachaticích a v DD na Hluboké nad Vltavou. Bylo rozdáno 80 dotazníků klientům DD a 100 dotazníků pro zdravotnický personál DD. Dotazníky byly anonymní a obsahovali 17 otázek pro seniory a 13 otázek pro zdravotnický personál. Výsledky ukazují, že 55 klientů jejich rodina navštěvuje, z těchto 55 respondentů jich 67,3% napsalo, že se jejich rodina při návštěvách zapojuje do péče o ně. 40,3% sester uvedlo, že se rodina zapojuje do péče o klienta a 33,3% sester uvedlo, že se rodina do péče zapojuje jen někdy. 40,3% sester potvrzuje, že rodina aktivně vyhledává spolupráci se zdravotníky a 75,7% odpovědí klientů potvrzuje, že ve většině případů rodina spolupracuje se zdravotnickým personálem. Obě hypotézy byly potvrzeny. Výsledky výzkumu mohou posloužit nejenom rodinám při jejich nelehké roli pečovatele o seniora, ale i těm rodinám, které se do péče o seniora nezapojují a zvýšit tak jejich zájem o péči o klienta. Zároveň bych chtěla apelovat i na zdravotnický personál a povzbudit ho k aktivnímu vyhledávání spolupráce s rodinou. .
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u klienta s apalickým syndromem
DRÁBKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá Problematikou ošetřovatelské péče u klienta s apalickým syndromem. Byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza předpokládá, že sestry poskytují klientům péči zaměřenou spíše na léčení vzniklých komplikací. Po zhodnocení výsledků zaměřených na ošetřovatelskou péči bylo zjištěno, že některé sestry znají správné ošetřovatelské postupy a některé ne. Z toho vyplývá, že klientům je někdy poskytována péče správná a jindy ne. Hypotéza 1 byla tedy potvrzena. Další tří hypotézy byly zformulovány na předpokladu, že sestry nemají informace o koncepci BS, nevědí o možnosti jejího využití u klientů s AS a nepoužívají tuto koncepci při péči o klienty s AS. Výsledky týkající se problematiky koncepce BS byly však velmi pozitivní. Sestry koncepci znají a při péči o klienty s AS ji používají. Hypotézy 2,3,4 nebyly potvrzeny.
|
host ::
RSS.