|
|
Experimentální ověření možnosti použití přímého výsevu vybraných druhů dřevin pro rekultivaci erozí postižených půd - klíčení a počáteční růst dřevin v lokalitě Hurufa Shamena, Etiopie.
Buchtová, Barbora
V bakalářské práci se zabývám problematikou klíčení semen na experimentálních plochách ve vesnici Hurufa Shamena v Etiopii. V rozsáhlých oblastech zde došlo k degradaci vegetace vykácením stromů i keřů, rovněž bylinný porost byl narušen pastvou dobytka a v současnosti je zde problém s erozí půdy, která je splavována silnými dešti ve vlhkém období roku. Důsledkem je vznik ploch bez jakékoliv vegetace a vznik hlubokých erozních rýh. Zalesnění takových ploch je problematické a v současné době se provádí pomocí sazenic, které byly předpěstovány ve školkách. Pěstování sazenic ve školkách představuje další náklady, které by bylo možné eliminovat, pokud by byl k zalesnění použit přímý výsev semen na postižené lokality. Z tohoto důvodu byly založeny naše experimentální plochy, abychom vytipovali dřeviny, které jsou schopné v daných podmínkách bez pomoci vyklíčit a dále růst a mohly by tak být použity pro zalesňování přímým výsevem.
|
|
|
Acidifikace českých půd a její nebezpečí
DAŇHELOVÁ, Jitka
Tato práce je zaměřena na nebezpečí acidifikace půd v našich podmínkách a s tím související děje, které se negativně promítají do celého ekosystému i se sociálně-ekonomickými dopady pro celou společnost. Jsou zde popsány příčiny acidifikace, její hlavní projevy a negativní vlivy na půdní prostředí, rostliny a edafon. Půdní reakce hraje důležitou roli a vypovídá o kvalitě půdy dané lokality. Nebezpečí, které sebou acidifikace přináší, nepostihuje pouze zemědělskou oblast, ale je významné rovněž z ekologického hlediska, kdy posuzujeme vliv acidifikace na životní prostředí. Zvýšení půdní kyselosti vede k vyluhování živin, ke zvýšení mobilizace toxických látek, narušení přirozených mikrobiálních procesů v půdě, umocňuje se vliv dalších degradačních procesů a půda mnohdy nenávratně ztrácí své přirozené funkce. Zmíněn je také vliv vápníku na půdu jako takovou i jeho role v příjmu živin rostlinami. Práce se dále zabývá způsobem neutralizace kyselých půd, přičemž nejdůležitější roli v tomto ohledu hraje aplikace vápna na zemědělskou půdu. Vlivem vápnění se mění půdní vlastnosti jako je půdní úrodnost, půdní reakce, dostupnost živin, biologická aktivita a další. Výrazný pokles používání vápenatých materiálů se projevuje od osmdesátých let dvacátého století. V rámci této studie jsou zhodnoceny výsledky agrochemického zkoušení zemědělských půd za uplynulých dvacet let, přičemž z výsledků je patrný stále trvající sestupný trend vývoje pH. Závěrem dochází ke zhodnocení uvedených informací, posouzení vlivů a doporučení nápravných a preventivních opatření.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kinetika a teplotní závislost enzymů rozkládajících celulózu v arktických půdách
VAZAČ, Jan
Byla zkoumána kinetika a teplotní závislost ?-glucozidázy a celobiozidázy v arktických půdách. Tyty enzymy hrají zásadní roli v procesu degradace celulózy. Finálním produktem při degradace celulózy ?-glucozidázou, je glukóza, která je inhed dostupná půdním mikrobům a může tak ovlivňovat produkci CO2. Aktivita enzymů byla měřena za použití fluorogenních substrátů.
|
|
| |
host ::
RSS.