|
|
Pohřební rituály
BOHOŇKOVÁ, Denisa
Práce se zabývá problematikou pohřebních rituálů a způsobem zacházení s těly mrtvých, od dob minulých až po současnost. První kapitola, má za úkol definovat základní pojmy od různých autorů. Ve druhé kapitole jsou popsány pohřební ri-tuály v dobách minulých a současných, z větší části je popisována kultura česká a kapitola je doplněna výzkumem G. Maiella o současném využívání kremačních zařízení. Třetí část práce zkoumá pohřební rituály předkřesťanských kultur v Evropě, konkrétně keltské, germánské a slovanské pohřební rituály. Čtvrtá kapi-tola se zaměřuje na rituály mimoevropských kultur jako například jak probíhá pohřební ritus v Číně nebo v islámské kultuře. A poslední část práce se věnuje zvláštním způsobům pohřbívání mrtvých, jako jsou například pohřby dětí, mla-dých svobodných nebo jak se postupovalo při neobvyklých situacích třeba v dobách epidemií. V závěru práce jsou shrnuty pohřební rituály jednotlivých kul-tur a popsány jejich nejzajímavější rysy a rozdíly.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o klienta ante finem
JANSOVÁ, Markéta
Téma smrti a umírání je společností stále tabuizováno. Je to téma nepříjemné a nemoderní, protože naše doba si žádá lidi plné života a elánu. Je-li někdo nevyléčitelně nemocný, společnost se na něj velice často dívá jakoby skrz prsty. Mnozí lékaři, ač znají nepříznivou prognózu onemocnění, se snaží nemocného za každou cenu léčit až do poslední chvíle a smrt přijímají jako osobní prohru. Neutěšené podmínky umíraní v dnešní společnosti si uvědomovala anglická lékařka Cicely Saunders, která se snažila o zkvalitnění péče umírajícím a v roce 1967 založila v Londýně první moderní hospic {--} hospic sv. Kryštofa. Na filosofii prvního hospice navázal v roce 1995 první český hospic Anežky České. Cílem bakalářské práce bylo posoudit možnosti poskytování ošetřovatelské péče ošetřujícím zdravotnickým personálem v nemocnici a v hospici o klienta ante finem. Byly stanoveny hypotézy: H1: Ošetřující zdravotnický personál poskytuje ošetřovatelskou péči klientovi ante finem dle standardu obou typů zařízení. H2: Přístup péče o klienta ante finem je podmíněn emoční vyrovnaností ošetřujícího zdravotnického personálu. H3: Ošetřující zdravotnický personál v nemocničním zařízení si neuvědomuje, že umění doprovázet je součástí ošetřovatelského procesu. Výzkumný soubor tvořil ošetřovatelský zdravotnický personál z interního oddělení a z oddělení následné péče z nemocnice v Českých Budějovicích, v Jihlavě a v Třebíči; a v hospici v Prachaticích, v Červeném Kostelci a v Brně. Ke sběru dat byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Celkem bylo rozdáno 170 dotazníků, konečný počet dotazníků pro zpracování dat tvořil 136 dotazníků. Z vyhodnocených výsledků vyplynulo, že možnosti poskytování péče klientovi v terminálním stádiu v nemocniční péči jsou převážně ovlivněny nedostatkem času, dále si ošetřovatelský zdravotnický personál zcela neuvědomuje možnosti paliativní péče, kdežto v hospici jsou podmínky pro paliativní péči vytvořeny na kvalitní úrovni. Výsledky práce budou poskytnuty jedné z uvedených nemocnic a dvěma hospicům a mohou posloužit k zamyšlení nad možným rozšířením poskytování paliativní péče v daných zařízeních.
|
|
|
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení
KADLECOVÁ, Ivana
Porovnání paliativní péče u klientů v hospicovém zařízení a na onkologickém oddělení Bakalářská práce byla zaměřena na problematiku paliativní péče u onkologicky nemocných. Paliativní péče a její principy byly definovány a jeví se jako zásadní principy implementovat nejen v hospicích, ale i v rámci oddělení kde jsou pacienti indikováni k paliativní péči. Cílem práce bylo zjistit, zda péče poskytovaná klientům hospice a umírajícím klientům onkologického oddělení odpovídá metodám a postupům definovaným pro paliativní péči a zjistit, zda existují významné rozdíly v ošetřovatelské péči poskytované umírajícím v hospici a umírajícím na onkologickém oddělení. Byly stanoveny čtyři výzkumné otázky, které se týkaly oblastí dodržování standardu pro paliativní péči, rozdílů v poskytování paliativní ošetřovatelské péče o umírající v jednotlivých zařízeních, zda jsou u umírajících klientů uspokojovány potřeby v holistickém pojetí člověka a přístup sester k umírajícím v jednotlivých zařízeních. Provedený výzkum je výzkumem kvalitativním. Pro výzkumnou část, ke sběru dat byla zvolena technika neřízeného rozhovoru s vybranými členy ošetřovatelského personálu hospicového zařízení a onkologického oddělení. Pozorování a kazuistiky byly použity u vybraných klientů v jednotlivých zařízeních. Výzkum byl proveden v hospici sv. Štěpána v Litoměřicích a na onkologickém oddělení nejmenovaného zdravotnického zařízení, kde mi byly poskytnuty informace, za splnění podmínky anonymity zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že paliativní péče poskytovaná v hospicovém zařízení odpovídá metodám a postupům definovaných pro paliativní péči, na onkologickém oddělení je snaha o poskytování co nejkvalitnější péče o umírající klienty, avšak tato péče plně neodpovídá metodám a postupům, které jsou definované pro paliativní péči. Problémem v poskytování paliativní péče jsou především nevyhovující prostorové vybavení, materiální vybavení, nedostatek, vytíženost a jednostranné zaměření zdravotnického personálu a tito klienti vyžadují velmi individuální péči a ta mnohdy není možná zajistit v běžném chodu standardního oddělení, které je primárně orientováno na péči kurativní. Výsledky práce budou poskytnuty zájemcům o problematiku paliativní péče.
|
|
|
Utrpení, umírání a smrt v přednemocniční péči
MAJSTR, Jiří
Tato práce je tematicky zaměřena na utrpení, umírání a smrt pacienta (pacientů) v přednemocniční neodkladné péči. Zabývá se výše uvedenými jevy z pohledu profese zdravotnického záchranáře. Poukazuje na dopad těchto událostí na zdravotnické záchranáře, jejich vnímání pacientů při náhlém zhoršení chronického onemocnění, akutním zhoršením zdravotního stavu, bezprostředním ohrožení života či smrti. Cílem práce je zmapovat a interpretovat postoj oslovených zdravotnických záchranářů k daným skutečnostem, s nimiž se v praxi běžně setkávají a posouzení zpětného promítnutí výše uvedených prožitků do etického přístupu k pacientům. Tato práce je založena na kvalitativním výzkumu. Využívá metody polřízeného rozhovoru s vybranými deseti zdravotnickými záchranáři, kteří mají rozdílnou dobu odborné praxe. Rozhovory jsou přepsány v kapitole Výsledky výzkumu. V práci jsou porovnány odpovědi na jednotlivé otázky a výsledkem výzkumu jsou hypotézy, které mohou být v budoucnu vyhodnoceny pomocí kvantitativního výzkumu.
|
|
|
Mezigenerační názory na euthanázii
EXNEROVÁ, Jitka
Zvolila jsem si pro svou bakalářskou práci téma euthanázie. Téma považuji za hodně problematické a je často probíráno v médiích. Na druhé straně stojí paliativní medicína, o které se velmi málo mluví. Chtěla jsem ve své práci vyzdvihnout možnosti paliativní péče, které jsou v naší společnosti opomíjené, a zdůraznit možná rizika euthanázie. Dále jsem chtěla zjistit, co ovlivňuje názory na euthanázii v jednotlivých věkových skupinách. Zajímal mě náhled lidí na euthanázii a na paliativní péči. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabývám euthanázií, paliativní péčí, bolestí, utrpením, umíráním a smrtí. V praktické části práce jsou uvedeny zkrácené rozhovory spojené s touto tématikou. K získání potřebných informací jsem zvolila kvalitativní výzkum a metodu narativního a polořízeného rozhovoru. Veškeré rozhovory byly nahrávány na diktafon se souhlasem každého osloveného člověka a poté přepisovány do písemné podoby. Byly zkracovány a zachovány v hovorové podobě jazyka kvůli jejich autentičnosti. Někteří lidé ode mě vyžadovali kladení otázek. Zjistila jsem, že paliativní péče je pro lidi většinou velkou neznámou a slovo hospic v nich vzbuzuje spíše strach, mívají zkreslené představy. Zato slovo euthanázie jim není cizí, skoro všichni se s ním setkali a mají povědomost, o čem je. Měla jsem stanoveny čtyři věkové kategorie. Z každé kategorie jsem oslovila minimálně jednu ženu a jednoho muže, abych slyšela názor obou pohlaví. Respondenty jsem vybírala náhodně. Při výzkumu jsem zjistila, že mezigenerační názory na euthanázii se stírají. Domnívám se, že cíle práce byly naplněny. Vzhledem ke zjištěným informacím by bylo velmi přínosné, kdyby média a patřičné organizace více informovaly naší společnost o možnostech paliativní péče.
|
|
|
Péče o umírající v hospicích
PTÁČEK, Jan
Práce se zabývá problematikou nemoci a umírání, péče o umírající v různých hospicových zařízeních. Popisuje charakteristické znaky paliativní medicíny, její praktické využití na půdě hospiců a zároveň její nedostatek v současném českém zdravotnictví. V práci není opomenuta ani legislativní stránka celé věci.
|
|
|
Domácí hospicová péče
KOHOUTOVÁ, Lucie
Umírání a smrt jsou témata, o nichž většina lidí nechce příliš hovořit. Přesto jsou to události, které se dotýkají každého člověka, a je tedy nutné, zvláště ve zdravotně sociální oblasti, se jimi zabývat. Tato bakalářská práce se soustřeďuje na zjištění překážek, s nimiž se potýkají osoby, které by o své umírající blízké chtěly pečovat v domácím prostředí. Cílem práce není vymezit veškeré možné překážky bránící domácí péči o umírajícího, ale spíše zprostředkovat pohled osob, které by měly zájem tuto péči realizovat. Teoretická část obsahuje základní informace o hospicové péči, dále podrobnější charakteristiku domácí hospicové péče a pozornost je věnována též rodině jako hlavnímu činiteli této péče. Výzkumná část práce je pojata formou kvalitativního výzkumu a jako technika sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Soubor osob, s nimiž byly vedeny rozhovory, tvořilo patnáct rodinných příslušníků klientů Ošetřovatelského centra Tereza v Praze 10. Vzhledem k výše popsanému cíli práce byla formulována tato výzkumná otázka: S jakými překážkami se potýkají rodinní příslušníci nevyléčitelně nemocného, pokud mu v terminálním stádiu onemocnění chtějí poskytovat péči v domácím prostředí? Odpověď na ní tvoří tento výčet překážek: fyzická náročnost péče, narušení rodinných vztahů, nemožnost zajištění kontinuální péče o nemocného, finanční náročnost péče, psychická náročnost péče, nemožnost poskytování odborné zdravotnické péče, bariérovost bydlení a zhoršení péče o hygienu nemocného. Jedním z dílčích cílů práce bylo zjistit jaké je povědomí o domácí hospicové péči. Z výzkumu vyplynulo, že povědomí je nedostatečné. Pouze tři z patnácti dotazovaných dokázali tuto formu péče charakterizovat. Domácí hospicová péče je potřebnou složkou péče o umírající, měl by tedy být kladen důraz na její rozšíření budováním kvalitní sítě domácích hospiců i odstraňováním překážek, kvůli nimž mnozí tuto péči nerealizují. Ani jedno ani druhé není možné bez rozšiřování povědomí mezi širokou veřejností.
|
|
|
Možnosti klidného a důstojného umírání na oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice a. s.
KRATOCHVÍLOVÁ, Eva
Práce pojednává o problematice paliativní péče a zázemí těchto oddělení o možnostech tuto péči poskytovat. Umírání je nedílnou součástí života. Klidné a důstojné umírání je v rámci nemocnic problematické. Principy paliativní péče se obtížně aplikují i na odděleních, kde lze předpokládat, že nemalé procento pacientů těchto oddělení je k takové péči indikováno. Takovým oddělením je i oddělení následné péče. Teoretické části je popsán význam paliativní medicíny, celkový pohled na umírání. Jsou zde popsaná stádia umírání kterými prochází umírající i jeho rodina. Dále je zde informace o hospicích, umírání z pohledu laické veřejnosti a z pohledu zdravotníka. Výzkum byl prováděn formou nestandardizovaného rozhovoru s vybranými 15 zdravotními sestrami pracující na oddělení následné péče minimálně 3 roky a ochotnými vést rozhovor na toto téma. Výzkum potvrdil, že zdravotní sestry na oddělení následné péče mají znalosti o specifiku ošetřovatelské péče o umírající, ale mají potřebu se dále v této problematice vzdělávat. Všechny uvádějí, že na tomto oddělení je problematika paliativní péče velmi aktuální. Dále bylo zjištěno, že po technické stránce toto oddělení není vybaveno jednolůžkovými pokoji a důstojnými místnostmi pro komunikaci s rodinou. Všechny zdravotní sestry si myslí, že by se této problematice mělo věnovat více.
|
|
|
Diskuse o eutanazii v českém denním tisku od roku 1996
DREXLER, Vít
Práce se zabývá diskusí o eutanazii v českém denním tisku od roku 1996. Cílem této práce je zmapování diskuse o eutanazii ve vybraných českých dennících, klasifikace a systematizace názorů objevujících se v denním tisku, komparace názorů s odbornou literaturou. Vedle stanovení typologie názorů je cílem práce vysledovat společenský kontext, v jakém se diskuse o eutanazii v denním tisku objevuje.
|
host ::
RSS.