|
|
Rodičky a jejich zkušenosti se spinální analgezií
VRHELOVÁ, Jitka
Porodnická analgezie se v současné době stala moderním doplňkem při vedení fyziologických i rizikových porodů. Spinální analgezie tvoří s epidurální analgezií nezastupitelné techniky v porodnické analgezii a anestézii. Celkovým smyslem a jádrem bakalářské práce je zmapování zkušeností rodiček se spinální analgezií, která je méně užívanou metodou porodnické analgezie, nežli třeba metoda epidurální. Protože jde ale o zcela rovnocennou metodu metodě epidurální, je vhodné se seznámit i s jejími negativy a pozitivy a hlavně s ohlasem rodiček na tuto metodu. V práci byla použita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření celkem se šesti cíly, šesti hypotézami a dvěma výzkumnými otázkami. Použitou metodikou se stal dotazník a rozhovor. Výzkumný soubor tvořily ženy po vaginálních i operačních porodech, které spinální analgezii nebo anestézii za porodu použily. Cíl1 zjistit všeobecnou informovanost žen o metodách porodnické analgezie byl splněn a hypotéza 1 ženy nejsou informovány o metodách porodnické analgezie, byla potvrzena. Cíl 2 zjistit, zda metoda spinální porodnické analgezie přináší rodičkám očekávaný komfort porodu bez bolesti, byl splněn, rovněž i hypotéza 2 metoda spinální analgezie přináší rodičkám očekávaný komfort porodu bez bolesti, byla naplněna. Cíl 3 zjistit, zda metoda spinální analgezie ovlivňuje pozitivně porodní děj, byl splněn. Hypotéza 3 zněla: metoda spinální analgezie ovlivňuje pozitivně porodní děj, byla také potvrzena. Cíl 4 zjistit, jak metoda spinální analgezie ovlivňuje stav plodu za porodu, byl splněn. Hypotéza 4 metoda spinální analgezie ovlivňuje pozitivně stav plodu za porodu byla potvrzena. Cíl 5 měl zjistit vedlejší účinky spinální analgezie za porodu i v období šestinedělí. Cíl byl splněn, stejně tak byla potvrzena i hypotéza. Cíl 6 porovnat pooperační průběh maminek po císařských řezech ve spinální anestézii a celkové anestézii byl splněn. Hypotéza stanovená k cíli 6 se také potvrdila. Z výsledků kvalitativního výzkumného šetření, které tvořily dvě výzkumné otázky, lze stanovit dvě hypotézy. První hypotéza zní: spinální analgezie pozitivně ovlivňuje fyzický stav rodiček za porodu. Druhá hypotéza zní: spinální analgezie pozitivně ovlivňuje psychický stav rodiček. Poznatky z oboru porodnické analgezie a výsledky práce by mohly být využité v ošetřovatelském procesu nejen na porodních sálech a porodnických odděleních, ale i v oblastech primární péče, kde dochází úplně k prvnímu kontaktu s těhotnou ženou.
|
|
|
Pohled rodiček na kardiotokografické monitorování plodu v průběhu porodu
PAPÍRNÍKOVÁ, Petra
Kardiotokografie je neinvazivní metoda poskytující informace o stavu plodu v těhotenství a za porodu. Monitorování plodu je dnes standardem v porodnické péči o těhotné a rodičky, doporučené postupy České gynekologicko-porodnické společnosti určují indikace k užití metody a pravidla interpretace výsledků. Během fyziologického porodu lze rodičku kardiotokografem sledovat intermitentně, neboli v pravidelných intervalech dle zvyklostí pracoviště. Patologický porod, jako například porod koncem pánevním, hypotrofického plodu, plodu s nefyziologickým CTG záznamem, je nutno monitorovat kontinuálně. Zevní snímání ozev přináší rodičce určitá nepříjemná omezení v pohybu a zaujímání poloh. Orientace personálu na výstup z kardiotokografu může v rodičce vyvolat obavu o dítě či domněnku, že se porodní asistentka dostatečně nevěnuje jejím potřebám a porodnímu ději. Ošetřovatelská péče o rodičku při kardiotokografickém snímání je tedy velmi specifická tím, že porodní asistentka poskytuje péči dvěma subjektům {--} matce a plodu. Podle sporé literatury na toto téma ze starší doby kolísá postoj rodiček ke kardiotokografii od pocitu, že monitor zajišťuje zdraví plodu, chrání plod, až po pocit nepohodlí, omezení, zbytečné medializace přirozeného děje, odvracení pozornosti personálu a odmítání vyšetření. Česká studie však provedena nikdy nebyla a moderní literatura k tomuto tématu neexistuje. K výzkumnému šetření byl použit prospektivní kvantitativní výzkum formou dotazníků. Dotazník byl anonymní a obsahoval 26 otázek, z čehož bylo 23 otázek uzavřených, 1 otázku polouzavřená a 2 otevřené otázky. Dotazníky byly rozdány v celkovém počtu 101 výtisků na odděleních šestinedělí gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Výzkumný soubor představovaly nedělky 2. až 3. den po porodu, vyloučeny byly ženy po plánovaném císařském řezu. Cílem práce bylo zjistit postoje rodiček ke kardiotokografickému monitorování plodu v průběhu porodu. Byly stanoveny 3 hypotézy. Hypotéza 1 předpokládala, že rodičky vnímají metodu kardiotokografického snímání během porodu jako zdroj informací o stavu jejich dítěte a výzkumem byla potvrzena.. Hypotéza 2 říká, že kontinuální kardiotokografické monitorování plodu během porodu omezuje rodičky v pohybu a zaujímání úlevových poloh, a výzkumným šetřením byla vyvrácena. V hypotéze 3 je vysloven předpoklad nedostatku validních informací poskytovaných rodičkám o metodě kardiotokografie, o interpretaci CTG záznamů a jejich výpovědní hodnotě. Tato hypotéza byla výzkumem potvrzena. Vyhodnocením odpovědí v dotazníkách byl zmapován postoj žen k monitorování plodu, čímž byl splněn cíl práce. Holistický přístup v ošetřovatelské péči má všem pacientkám a klientkám zajistit co možná největší komfort, komplexní péči a informovanost. Z výzkumného šetření na gynekologicko-porodnické klinice vyplynulo, že je třeba zdokonalit přísun informací od personálu k rodičkám.
|
|
|
Vliv předporodní přípravy prvorodiček na porod a spolupráci s porodní asistentkou
HANZLÍKOVÁ, Hana
Vliv předporodní přípravy prvorodiček na porod a spolupráci s porodní asistentkou Porod byl vždy vnímán jako náročná životní situace, na kterou je potřeba se připravit, ať už jen předáváním ženské životní moudrosti z generace na generaci. Budoucí maminka má možnost spolu s partnerem navštěvovat předporodní kurzy, kde rodiče získávají informace o průběhu těhotenství, správné výživě a možných komplikacích těhotenství. Jsou seznámeni s možným vedením porodu, s průběhem šestinedělí a také se základy péče o novorozence. Od roku 2002 jsem sama začala pořádat kurzy předporodní přípravy pro těhotné ženy a jejich partnery ve Strakonicích. Z tohoto důvodu mě začala zajímat otázka vlivu předporodní přípravy zejména prvorodiček na zvládání porodu a šestinedělí a otázka spolupráce mezi připravenou ženou a porodní asistentkou. Prvním cílem práce bylo ověření, zda edukace matek ? prvorodiček v předporodní přípravě má vliv na zvládání porodu a šestinedělí. Druhým cílem práce bylo zjistit, jaký má předporodní příprava vliv na spolupráci ženy ? primipary a porodní asistentky během porodu a šestinedělí. V bakalářské práci bylo použito kvalitativního výzkumného šetření, ve kterém byly stanoveny 2 cíle a 4 výzkumné otázky. Ke sběru dat byl využit rozhovor. Byly osloveny prvorodičky po absolvování předporodní přípravy, porodivší ve strakonické porodnici a porodní asistentky pracující v současnosti na gyn. ? por. oddělení Nemocnice Strakonice a.s. Výsledky kvalitativního šetření byly zpracovány do jednotlivých kasuistik a tabulek, kde byly zhodnoceny. Cíle práce, které byly stanoveny, byly splněny. Výzkumné otázky byly splněny podklady výzkumného šetření. Na základě odpovědí na výzkumné otázky byly stanoveny čtyři hypotézy. Poznatky z výzkumného šetření poukazují na kvalitu poskytované péče porodní asistentkou v předporodní přípravě. Využití pro praxi je jedním z argumentů pro jednání s pojišťovnami o možnosti připlácení na tyto kursy ženám. Poznatky z výzkumného šetření jsou i k zamyšlení, zda-li nepřispívají k předcházení komplikací při porodu a během šestinedělí.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženu při porodu ukončeným VEX (vakuumextraktor)
KŘÍŽOVÁ, Michala
V bakalářské práci jsem se zaměřila na ošetřovatelskou péči o ženu při porodu ukončeným VEX (vakuumextraktor). První část bakalářské práce je teoretická část, která seznamuje s metodou vakuumextrakce v porodnictví, její indikace a podmínky, technika výkonu a seznamuje s ošetřovatelskou péčí porodní asistentky o ženu při porodu ukončeným VEX na porodním sále a na oddělení šestinedělí. Cílem práce bylo zjistit, zda porodní asistentky mají zkušenosti s péčí o ženu při porodu ukončeným VEX. Zda znají podmínky a indikace ze strany matky a plodu pro porod ukončeným VEX a v jakých porodnicích Jihočeského kraje se využívá metoda VEX. Na dané cíle byly stanoveny hypotézy. První hypotéza: Porodní asistentky mají zkušenosti a umí pečovat o ženu při porodu ukončeným VEX. Druhá hypotéza: Porodní asistentky znají podmínky pro ukončení porodu VEX. Třetí hypotéza: Porodní asistentky znají indikace ze strany matky a plodu pro ukončení porodu VEX. Výzkumná otázka 1. V jakých nemocnicích Jihočeského kraje se využívá metoda ukončení porodu VEX? V práci byla použita metoda kvantitativního výzkumného šetření. Sběr dat probíhal metodou dotazování, technika dotazník. Dotazník byl anonymní, byl složen ze souboru předem formulovaných otázek, které sloužily jako identifikační data. V dotazníku bylo 23 otázek. Výzkumným souborem pro kvantitativní výzkumné šetření byly porodní asistentky pracující na porodním sále a oddělení šestinedělí ve vybraných nemocnicích Jihočeského kraje. Dotazník byl rozdán do sedmi vybraných nemocnic v Jihočeském kraji (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Strakonice, Písek, Tábor, Prachatice). Celkový počet rozdaných dotazníků byl 100, z toho se 20 dotazníků nevrátilo z nemocnice České Budějovice. Celkový počet respondentek byl tedy 80 (100%). Výsledky byly zpracovány do jednotlivých grafů. Cíle práce byly splněny. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že porodní asistentky mají zkušenosti a umí pečovat o ženu při porodu ukončeným VEX, první hypotéza se potvrdila. Druhá hypotéza se také potvrdila, protože porodní asistentky znají podmínky pro porod ukončený VEX. Hypotéza o indikacích ze strany matky a plodu byla také potvrzena. Jako druhou technikou a doplňující metodou byla anketa pro zjištění, v jaké porodnici v Jihočeském kraji se využívá metoda ukončení porodu VEX. Anketa byla určena pro vrchní sestry gynekologicko-porodnických oddělení nemocnic Jihočeského kraje (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Strakonice, Písek, Tábor, Prachatice). Celkový počet rozdaných anket bylo 7, z toho se 1 anketa nevrátila a to z nemocnice České Budějovice. Anketa obsahovala sedm otázek. V anketě bylo zjištěno, že metoda vakuumextrakce se využívá v nemocnici Strakonice, Český Krumlov a Prachatice. V ostatních dotazovaných porodnicích o této metodě uvažují, že by mohla být na jejich pracovišti do budoucna využívána. V závěru práce byl vytvořen standard pro porodní asistentky v péči o ženu při porodu ukončeným VEX a předpokládá se jeho využití v ošetřovatelském procesu.
|
|
|
Komunikace na porodním sále
MELÍŠKOVÁ, Jana
Vzhledem k tomu,jak je období těhotenství a porodu významné pro ženu,je důležitost komunikace zásadním bodem, který přispívá ke zdárnému průběhu a zvládnutí tohoto nelehkého období. Vhodně vedená a správná komunikace je prevencí nepochopení a následného nedorozumění mezi klientem a zdravotníkem. Všichni máme potřebu komunikovat, zvláště, jsme-li ve zdravotnickém zařízení a čekáme ze strany zdravotníků slova vysvětlení, povzbuzení a útěchy. Teoretická část práce se zabývá komunikací porodní asistentky s rodičkou. Obecná část shrnuje komunikaci na porodním sále a uvádí také bolest a předporodní přípravu, činitele, které ovlivňují komunikaci. Hlavními cíly práce bylo zjistit, jaký vliv má předporodní příprava na komunikaci rodičky a zdravotnického personálu v průběhu porodu, dále zjistit, zda jsou porodní asistentky u rodiček schopny adekvátně reagovat na stavy provázející porod, a zda je zvládání komunikace s rodičkami podmíněno zkušenostmi porodních asistentek. Na základě provedeného výzkumu se podařilo cíle splnit. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla vybrána forma kvalitativního výzkumu, metoda rozhovoru. Rozhovor byl uskutečněn s osmi porodními asistentkami, z nichž čtyři pracovaly déle jak deset let na porodním sále, a ostatní porodní asistentky měly praxi na porodním sále jeden rok. Dále rozhovor probíhal s osmi rodičkami druhý den po porodu. Čtyři z nich rodily poprvé a čtyři počtvrté. Rozhovor byl sestaven tak, abychom si mohli odpovědět na výzkumné otázky: 1. Jak hodnotí porodní asistentky vliv předporodní přípravy na komunikaci s rodičkami v průběhu porodu? Na tuto otázku odpověděly porodní asistentky převážně kladně. Rodičky s předporodní přípravou komunikují lépe, mají více znalostí a dovedností. 2. Jak rodičky vnímají komunikaci na porodním sále? Rodičky vnímají komunikaci od prvního kontaktu na porodním sále pozitivně, vyzdvihují především ochotu, trpělivost, zájem, profesionalitu a lidský přístup zdravotnického personálu. 3. Mají porodní asistentky dostatek znalostí a zkušeností s komunikací na porodním sále? Porodní asistentky s délkou praxe deset a více let mají dostatek znalostí a zkušeností, porodním asistentkám s roční délkou praxe na porodním sále zkušenosti chybí. Tato práce se pokusila nastínit problematiku komunikace v porodní asistenci. Může být určena jak studentkám a medikům tohoto oboru, tak porodním asistentkám a lékařům k nahlédnutí a posouzení komunikačních schopností a dovedností a jako zdroj informací ke zlepšení komunikace v porodní asistenci.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u neslyšících rodiček
KOTTOVÁ, Jiřina
Problematika ošetřovatelské péče u neslyšících rodiček Klientela českých porodnic se díky otevření hranic a migraci obyvatelstva během patnácti let velmi změnila a porodnice na tuto skutečnost adekvátně zareagovaly. Ženám různých kultur a náboženského vyznání umíme pro porod a pobyt v nemocnici vytvořit příznivé podmínky. Neomezující a přátelské podmínky bychom měli vytvořit i ženám neslyšícím. Jsem zaměstnána v Ústavu pro péči o matku a dítě, které se v roce 2004 stalo centrem pro neslyšící rodičky. Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké má ošetřující personál největší problémy v ošetřovatelské péči u neslyšících rodiček. Teoretická část popisuje specifika ošetřovatelské péče o neslyšící rodičku. Další kapitoly pojednávají o anatomii sluchového ústrojí, přibližují vady sluchu a jejich diagnostiku a též se věnují komunikaci neslyšících a jejich identitě. Cílem práce je zjistit zda zdravotnický personál ovládá komunikaci s neslyšícími rodičkami, zda je vybraná porodnice schopna zajistit tlumočníka, a s kterými problémy se potýkají neslyšící ženy a ošetřující personál. V hypotézách bylo stanoveno, že zdravotnický personál nemá základní informace o komunikaci s neslyšící rodičkou, a neovládá ji, že porodnice zajistí pro neslyšící rodičku tlumočníka, a že v ošetřovatelské péči je pro zdravotnický personál a neslyšící rodičku největším problémem komunikace. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní výzkum formou dotazníku pro zdravotnický personál z Ústavu pro péči o matku a dítě, společně s kvalitativním, který představují čtyři rozhovory s neslyšícím rodičkami rodícími tamtéž.. Sběr dat byl prováděn v únoru a březnu 2010. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že zdravotnický personál nemá základní informace o komunikaci s neslyšícími a základy komunikace neovládá, a největším problémem v ošetřovatelské péči o neslyšící rodičky je podle porodních asistentek, dětských sester a neslyšících samotných komunikace. Z výsledků šetření byl stanoven závěr, že nelze zavírat oči před problematikou komunikace s neslyšícími rodičkami. Za jedno z hlavních doporučení byla větší informovanost zdravotnického personálu o světě neslyšících, zkvalitnění přístupu k neslyšícím a respektování jejich osobnosti. Nemusíme umět znakový jazyk, abychom se domluvili s neslyšícími, ale postačí být vnímavý, laskavý a chtít porozumět.
|
|
|
Vedení porodu rodiček s anamnézou císařského řezu v předchozí graviditě
PISKORZOVÁ, Martina
Bakalářská práce byla zaměřena na vedení porodu rodiček s anamnézou císařského řezu v předchozí graviditě. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaký je způsob vedení porodu rodiček, které mají v anamnéze předchozí porod císařským řezem. Druhý cíl byl zaměřen na žádost rodiček o sterilizaci při iterativním císařském řezu. Cíle byly splněny. K cílům byly stanoveny hypotézy. Je předpokládáno vedení porodu rodičky s císařským řezem v anamnéze opět císařským řezem. Tato hypotéza byla výzkumným šetřením potvrzena. Druhá hypotéza předpokládá žádost rodičky o sterilizaci při iterativním císařském řezu. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Jednalo se o kvantitativní výzkum, prováděný retrospektivní analýzou dat v perinatologickém centru Nemocnice České Budějovice a.s. v období od 1.1.2004 do 31.12.2008.
|
|
|
Péče o ženu v šstinedělí z pohledu teréní porodní asistentky
FIEDLEROVÁ, Jiřina
Období šestinedělí je pro ženu po porodu velkou zátěží jako po stránce somatické, tak po stránce psychické. Bakalářská práce se zabývá problematikou celého šestinedělí, péčí o ženy po propuštění do domácího prostředí a úlohou porodní asistentky v terénu. Bylo stanoveno pět cílů, které měly zjistit, zda ženy po porodu budou potřebovat pomoc, kterou by jim mohly poskytnout terénní porodní asistentky a zda by měly o tuto pomoc zájem. Další cíle měly zjistit, zda ženy po odchodu z porodnice potřebují odbornou pomoc porodní asistentky v péči o epiziotomii, v oblasti kojení, správné životosprávy, v péči o dítě a zda ženy mají informace, kde hledat odbornou pomoc v případě komplikací. Hypotézy předpokládaly, zda ženy po odchodu z porodnice potřebují odbornou péči porodní asistentky v péči o episiotomii, v oblasti kojení, správné životosprávy, v péči o dítě a kde hledat odbornou pomoc v případě komplikací. V metodice bylo zvoleno kvantitativní výzkumné šetření s dotazníkovou technikou sběru dat. V dotazníku bylo použito 31 otázek. 24 bylo uzavřených a 7 polootevřených. První otázky byly identifikační, další se týkaly problematiky související se šestinedělím žen. Výzkumné šetření proběhlo v době od začátku listopadu 2008 do konce února 2009. V bakalářské práci byly cíle splněny a hypotézy potvrzeny. Podařilo se zjistit, že ženy v domácím prostředí odbornou pomoc porodních asistentek potřebují. V současné době je v regionu Jindřichův Hradec velmi málo terénních porodních asistentek, které provádí návštěvní službu v rodinách. Šestinedělky musí i s malými problémy, které nejsou schopny zvládnout, navštívit obvodního gynekologa nebo lékaře v nemocnici. Porodní asistentky se jistě v blízké budoucnosti budou více věnovat péči o ženy v terénu a tím se zlepší i celková péče o matky i děti v období šestinedělí.
|
|
|
Epidurální porodnická analgezie v dnešní době
LAŠTOVKOVÁ, Aneta
Epidurální porodnická analgezie v dnešní době Porodní bolesti provází každý přirozený porod. Je prokázáno, že nadměrná bolest má negativní vliv na matku i plod, z čehož vyplývá, že tlumit takovouto bolest je nutné. Dnešní porodnická analgezie nejvíce usiluje o respektování fyziologického procesu porodu. V současné době je za nejúčinnější a nejbezpečnější metodu tlumení bolestí považována analgezie epidurální. Základními indikacemi pro podání epidurální analgezie je bolest a žádost rodičky. Kvalitní analgezie bývá také volena u porodů, které se časově prodlužují. Dalšími porodnickými indikacemi může být například preeklampsie, poloha koncem pánevním, vícečetná těhotenství, předčasný porod, abnormální kardiotokografický záznam a jiné. Přestože u epidurální analgezie převažují klady, nesmějí se opomíjet ani její možné komplikace. Téměř všem komplikacím lze předejít poskytnutím kvalitní péče ze strany porodníka, anesteziologa a porodní asistentky. K takto profesionální péči v průběhu porodu s epidurální analgezií, může poskytovat pouze ošetřující personál, který má odpovídající vzdělání a zkušenosti v aplikaci této metody v porodnictví. V teoretické části této bakalářské práce, jsou uvedeny informace týkající se porodních bolestí a způsoby jejich tlumení. V souvislosti s touto metodou analgezie, jsou uvedeny informace o anatomii páteře, indikacích, kontraindikacích a komplikacích. Z pohledu porodní asistentky jsou popsány postupy péče o rodičku před aplikací, v průběhu a po aplikaci epidurální analgezie. Zmíněné postupy se netýkají pouze praktických schopností, ale i dovedností komunikačních. K naplnění cílů bakalářské práce byla zvolena kvalitativní i kvantitativní výzkumná strategie. Ke sběru dat byla v kvalitativním výzkumu využita technika pozorování rodiček v průběhu porodu s epidurální analgezií i bez ní. Následně byl s též klientkami, na oddělení šestinedělí, uskutečněn řízený rozhovor o jejich postojích a informacích, které o epidurální analgezii měly. Celkem bylo vytvořeno osm kazuistik. Ke sběru dat v kvantitativním výzkumu, byla využita metoda dotazování pomocí ankety s třinácti otázkami, která byla rozeslána elektronickou poštou do jednotlivých porodnic. Z šestaosmdesáti odeslaných anket, jich bylo navráceno v plnohodnotné formě dvacet osm (25, 07 %). Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit dostupnost epidurální analgezie za porodu v českých porodnicích. Druhým cílem bylo sledování a monitorování žen v průběhu fyziologického porodu za epidurální analgezie a bez ní. Cíle byly splněny. K dosažení cílů bylo využito těchto výzkumných otázek: Jak je dostupná epidurální analgezie za porodu v českých porodnicích? Jaké jsou rozdíly v průběhu porodu u žen za epidurální analgezie a bez ní? Práce je aplikovatelná jako zdroj informací pro studenty porodní asistence a porodní asistentky.
|
|
|
Kurzy předporodní přípravy
KASTENMAJEROVÁ, Lucie
Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje historii předporodní přípravy a její současné pojetí. Dále se zabývá kurzy předporodní přípravy, úlohou porodní asistentky při jejich vedení a přípravou osob doprovázejících matku k porodu. V praktické části byl proveden kvantitativní výzkum technikou nestandardních dotazníků, které byly rozdávány těhotným ženám ve vybraných gynekologických ambulancích v Českých Budějovicích a Českém Krumlově. Cíle práce se podařilo splnit. První hypotéza: Těhotné ženy nemají o předporodní přípravě dostatek informací, nebyla potvrzena. Druhá hypotéza: Kurzy předporodní přípravy jsou pro těhotné ženy finančně dostupné, byla potvrzena. Třetí hypotéza: Kurzy předporodní přípravy jsou pro těhotné ženy dopravně - místem bydliště dostupné, byla potvrzena.
|
host ::
RSS.