|
|
Využitelnost oprávnění Policie ČR jako složky integrovaného záchranného systému při plnění povinností uložených jí v rámci havarijního a krizového plánování
JANDA, Marek
Téma diplomové práce bylo zvoleno zejména proto, že v posledních letech byla mnohá území České republiky opakovaně postižena povodněmi různé intenzity a policie byla nucena koordinovat provádění záchranných a likvidačních prací s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Plnění souvisejících úkolů policie je v praxi ovlivňováno kvalitou příprav (zejména plánovací dokumentací) a rozhodováním osob, kterým jsou svěřena práva a povinnosti koordinovat činnosti zasahujících složek. Zároveň dosud nebyl zpracován žádný dokument, který by se touto problematikou komplexně zabýval. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce je členěna na tři základní podkapitoly. První z nich si klade za cíl seznámit čtenáře se základními úkoly, historií, organizačním členěním a legislativou upravující činnost policie. Druhá rozebírá zejména úlohu integrovaného záchranného systému, jeho složky, proces a úlohu havarijního plánování a související legislativu. Poslední podkapitola se věnuje krizovému řízení, jeho orgánům, související právní úpravě a krizovému plánování. Praktickou část práce tvoří seznam základních úkolů policie, který byl vytvořen analýzou dokumentace zpracované v rámci havarijního a krizového plánování pro územní hl. m. Prahy. Na jednotlivé úkoly ze seznamu byly následně aplikovány kompetence policie, které pro danou oblast stanoví platná účinná legislativa. Výsledkem výše popsaného procesu bylo zjištění, které konkrétní předpisy upravují jednotlivé úkoly policie, jaká konkrétní oprávnění mohou policisté ke splnění stanového úkolu využít a čím jsou limitováni. Cílem této práce je vytvoření přehledného dokumentu, který by obsahoval zákonná oprávnění policie a byl použitelný zejména v praxi subjektů podílejících se na zpracování havarijních a krizových plánů (včetně praktických příkladů aplikace jednotlivých oprávnění). V této souvislosti byly formulovány následující výzkumné otázky: Trpí právní úprava kompetencí Policie České republiky roztříštěností (jsou práva a povinnosti rozptýleny v množství právních norem)? Jsou kompetence policie dostatečné pro plnění všech úkolů, které jsou této složce IZS uloženy v havarijních a krizových plánech pro území hl. města Prahy? Výsledky práce prokázaly, že právní úprava činnosti policie vychází z množství obecně závazných právních předpisů, které jsou doplněny interními předpisy Ministerstva vnitra a policie samotné. Ačkoli interní předpisy nemají obecnou závaznost, plnění úkolů policie v praxi též ovlivňují. Roztříštěnost právní úpravy může být příčinou nesprávného právního posouzení kompetencí policie ze strany subjektů, které se podílejí na havarijním a krizovém plánování. Tato dokumentace se při koordinaci činnosti složek integrovaného záchranného sytému stává jedním z podkladů pro rozhodování velitele zásahu anebo orgánu krizového řízení, resp. osoby stojící v jeho čele (zejména starosty či hejtmana). Tyto osoby ve většině případů nebudou odborníky ve všech potřebných oblastech a budou logicky vycházet z dokumentace integrovaného záchranného systému či dokumentace krizového řízení. Kvalita této dokumentace (nebo naopak její nedostatky) bude mít v praxi vliv na úspěšnost zvládání mimořádných událostí či krizových situací. Analýza současné dokumentace zpracované v rámci havarijního a krizového plánování pro územní hl. m. Prahy ukázala, že převážná část úkolů uložených policii odpovídá jejím kompetencím. Zaznamenány však byly i některé úkoly, které mezi úkoly policie nepatří. Jedná se konkrétně o třídění raněných osob metodou START a jejich transport služebními vozidly policie do zdravotnických zařízení.
|
|
|
Informovanost dospělých obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností, Jilemnice o možnosti vzniku a správných zásad počínání při mimořádné události přírodního charakteru.
VOHNOUTOVÁ, Markéta
Mimořádné události přírodního charakteru ohrožují lidstvo již od jeho počátků. Obec s rozšířenou působností jménem Jilemnice se nachází v Podkrkonoší a měla by být připravena na jakoukoli mimořádnou událost. Každé roční období s sebou nese svá rizika a danou lokalitou se riziko zvyšuje. Ať již hovoříme o sněhu, vodě či větru. Například v zimě je municipalita ohrožena velkými přívaly sněhu, z čehož vyplývá následné riziko jarních povodní. Těmto vlivům nemůžeme zabránit, pouze zmírnit následky. Informovanost je jedním z nejdůležitějších aspektů při správném a pohotovém rozhodování, které může ovlivnit náš život, zdraví a majetek. Ke splnění základního cíle diplomové práce bylo zapotřebí nejdříve nastudovat a vytvořit teoretickou část práce. Teoretická část práce se skládá z typologie mimořádných událostí přírodního charakteru a zásad správného počínání při jejich vzniku. Dále stručnou charakteristiku území obce s rozšířenou působností Jilemnice. Na základě nastudovaných informací byl vytvořen dotazník, který byl následně aplikován u respondentů laické veřejnosti občanů s trvalým pobytem na území ORP Jilemnice. Účastníci z řad laické veřejnosti byly vybrány záměrným výběrem ve spolupráci s odborníkem samosprávy ORP Jilemnice. Vybráno bylo 100 respondentů z řad laické veřejnosti ORP Jilemnice. Pro potřeby výzkumu podle pohlaví se záměrný výběr stratifikoval na 50 žen a 50 mužů. K dosažení vymezeného základního cíle byly vytyčeny 2 hypotézy, základní (H) a dílčí hypotéza (H1). Formulované hypotézy byly následující: H) Informovanost dospělých obyvatel správního obvodu obce s rozšířenou působností Jilemnice neboli laická veřejnost má Gaussovo rozdělení. H1) Mezi informovaností dospělých žen a mužů správního obvodu ORP Jilemnice, v problematice možnosti vzniku a správných zásad počínání při MU přírodního charakteru, je statisticky významný rozdíl na hladině [alfa]= 0,05. Hypotéza spolu se svou dílčí hypotézou byly stanoveny pomocí metod deskriptivní statistiky a matematické statistiky. Deskriptivní statistika byla provedena pomocí následujících kroků: formulace statistického šetření, škálování, měření, elementární statistické zpracování. Matematická statistika byla provedena pomocí neparametrického a parametrického testování. Prvním krokem neparametrického testování bylo provedeno intervalové rozdělení četností. V práci bylo použito 7 intervalů o stejném rozsahu. Poté byl zvolen vhodný test neparametrického testování pro zpracování dat. V práci se využil [chí2]test neboli test dobré shody. Následuje testování normality, kterého bylo docíleno pomocí výpočtů integrálů jednotlivých ploch za pomoci zavedení proměnné u, využitím primitivní funkce F(ui) za pomoci statistických tabulek, použití [chí2]testu pro srovnání [chí2]teor a [chí2]exp, vyvrácení nebo potvrzení hypotézy práce. Z kapitoly parametrického testování bylo využito dvojvýběrové testování za účelem vyvrácení dílčí hypotézy. Dvouvýběrový t- test byl proveden ze srovnání empirického parametru [mí1]=O1 nebo [sigma1] a Sx s vnějšími teoretickými údaji [mí2] a [sigma2]. Základní hypotéza byla ověřena a pozitivně přijata. Informovanost dospělých obyvatel správního obvodu ORP Jilemnice, bylo předpokládáno Gaussovo (normální) rozdělení. V tomto směru byl uvedený předpoklad splněn. Dílčí hypotéza se nepotvrdila. Zkoumání rozdílu informovanosti dospělých žen a mužů žijících na území ORP Jilemnice byl očekáván. Lze však konstatovat, že jak ženy, tak muži mají stejnou informovanost o možnosti vzniku a správných zásad počínání při MU přírodního charakteru. Vzhledem k původnímu předpokladu jde o překvapující závěr.
|
|
|
Připravenost českobudějovických základních škol v oblasti ochrany obyvatelstva
SLOMKOVÁ PEKLOVÁ, Drahomíra
Stále častější výkyvy počasí, opakované přírodní katastrofy, vzrůstající míra znečištění životního prostředí, rozšiřování průmyslu, přelidňování planety, náboženské nepokoje, teroristické ataky, války to vše a mnohem více se v současnosti dotýká celé lidské společnosti. Ruku v ruce s tím jsou v masmédiích denně používány termíny ?mimořádná událost? a ?krizová situace?. Ochrana obyvatelstva se ve 20. století formovala především světovými válkami a tzv. studenou válkou. V 21. století přicházejí ke slovu terorismus, využívání jádra, náboženství. Vyspělé společnosti, stejně jako Česká republika, reagovaly na tento vývoj přijetím řady opatření, vytvořením mnoha legislativních dokumentů, utvořením integrovaného záchranného systému určeného pro zvládání mimořádných událostí. Profesionální úroveň integrovaného záchranného systému je neustále zdokonalována. Ale co jedinec, kterého se zmiňované dění rovněž dotýká? Jak jsou na tom děti s informacemi dnes, uměly by se správně zachovat v krizových situacích, dokázaly by správně poskytnout první pomoc? Jak se školy přizpůsobily ve výuce ochrany obyvatelstva nové době? Na tyto otázky jsem hledala odpovědi v mé diplomové práci. Předkládaná práce ve své teoretické části mapuje historii a současnost vývoje ochrany obyvatelstva. Pohlíží na ochranu obyvatelstva v kontextu dnešní doby a společnosti mimo jiné i ve vztahu k nadnárodním organizacím a evropskému společenství. Popisuje jednotlivé struktury integrovaného záchranného systému v České republice, orgány krizového řízení podílející se na řešení mimořádných událostí a úkoly v oblasti ochrany obyvatelstva. Hlavním pilířem teoretické části práce je popis současného školského systému výuky v oblasti ochrany obyvatelstva. Stěžejními předpisy jsou pro tuto oblast Metodický pokyn MŠMT čj. 12 050/03-22 k začlenění tématiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů a Metodický pokyn MŠMT čj. 13 586/03-22 Ochrana člověka za mimořádných událostí ? dodatek k učebním materiálům pro základní školy, střední školy, speciální školy a vyšší odborné školy ze dne 4. března 2003. Práce v návaznosti na tyto dokumenty v teoretické rovině mapuje míru spolupráce škol a integrovaného záchranného systému ve vztahu komplexní výuky v oblasti ochrany obyvatelstva. Pro diplomovou práci byla stanovena hypotéza: Připravenost žáků českobudějovických základních škol v oblasti ochrany obyvatelstva je pouze elementární. Pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy bylo ve výzkumné části práce, osloveno všech 14 českobudějovických základních škol, jejichž zřizovatelem je statutární město České Budějovice. Bylo zjišťováno, podle jakého metodického pokynu při výuce v oblasti ochrany obyvatelstva postupují, jakých učebních pomůcek využívají a zda spolupracují se složkami integrovaného záchranného systému. Po zjištění situace na jednotlivých školách byl ze souboru 28. devátých tříd výše uvedených základních škol a 681 žáků, vybrán pomocí stratifikovaného výběru výběrový statistický soubor 150-ti žáků. Těm byl předložen typový test, který vycházel z originálu testu pro 9. ročníky koncipovaného v souladu s metodickými pokyny MŠMT a dokumentem ?Podklady k výuce témat ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí v základních školách?. Pro vyhodnocení testu bylo využito základních metod deskriptivní statistiky,. Hypotéza se nepotvrdila, což je podrobně zdůvodněno v závěru práce. Výsledky vyhodnocení testů poukazují na výrazně lepší než elementární znalosti žáků v oblasti ochrany obyvatelstva. Na základě experimentálního testu dobré shody byla přijata nulová hypotéza a empirické rozdělení bylo nahrazeno teoretickým normálním rozdělením, tedy Gaussovou křivkou. Záměrem využití v praxi bylo nabídnutí výsledků práce základním školám k sebereflexi, porovnání a k rozšíření či obohacení výukových plánů. Již v průběhu zpracovávání testů projevily zúčastněné základní školy zájem o poskytnutí dílčích výsledků a v tomto směru jim bylo vyhověno.
|
|
|
Návrh bezpečnostního systému chemického podniku
Horňáková, Markéta ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Janoušek, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl předložit analýzu bezpečnostního informačního systému pou-žívaného v chemickém podniku. Práce nejprve teoreticky a obecně představuje pojmy, jako jsou systém, informační systém a bezpečnostní systém. Druhá (praktická) část práce začíná popisem požadavků na bezpečnostní systém v chemickém závodě. Znalost teoretických principů a výsledků jejich analýzy byly použity pro konkrétní návrh bez-pečnostního informačního systému. V závěru praktické části je zhodnocen současný stav a také propojení na celostátní integrovaný záchranný systém (IZS). Ve třetí části práce se nachází přepis autentického rozhovoru s pracovníky, do jejichž kompetence spadá údržba a užívání bezpečnostního informačního systému v konkrétním chemickém podniku. V závěru práce je nastíněn vývoj bezpečnostních informačních systémů s výhledem do budoucnosti a také vliv norem EU na provoz chemických podniků situo-vaných v České republice.
|
|
|
Krizový management za běžných a mimořádných situací na jednotlivých fakultách Jihočeské univerzity.
SKRÁŠKOVÁ, Anna
V úvodní části práce je vysvětlena terminologie a problematika týkající se krizového managementu, krizového řízení, plánování, povinnosti právnických osob a popsána Jihočeská univerzita a její organizační a řídící struktura z pohledu současného stavu. Ve výsledcích jsem provedla analýzu rizik, stanovila možná rizika a ohrožení pro Jihočeskou univerzitu a vypracovala následně Plán krizové připravenosti pro Jihočeskou univerzitu. Pozornost je věnována také krizovým štábům univerzity, neboť nejsou doposud přehledně nikde uvedeny. Vzhledem k rozsahu Plánu krizové připravenosti Jihočeské univerzity (79 stran) uvádím základní část plánu ve Výsledcích a přílohovou část plánu zkráceně v příloze diplomové práce. Plán krizové připravenosti Jihočeské univerzity v elektronické podobě (na CD) doplňuje diplomovou práci. V poslední diskusní části jsem se pokusila doplnit celou problematiku shrnutím nejdůležitějších částí a kritikou problémů týkající se krizového managementu na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Plán krizové připravenosti Jihočeské univerzity může být využit jako návrh opatření a řešení krizových situací, a to nejen na Jihočeské univerzitě.
|
|
|
Součinnost zdravotnické záchranné služby se sociálními složkami a dobrovolnickými organizacemi
PROCHÁZKA, Daniel
Tato bakalářská práce je zaměřená na spolupráci zdravotnické záchranné služby se sociálními složkami a dobrovolnickými organizacemi. Cílem této práce bylo zjistit, zdali zdravotnická záchranná služba spolupracuje s dobrovolnickými organizacemi a sociálními složkami. Výzkum byl postaven na rozdání a vyplnění dotazníků. Výzkumným objektem bylo 74 členů posádek zdravotnické záchranné služby a 69 dobrovolníků dobrovolnických organizací a sociálních složek z jihočeského kraje. V první části práce popisuji integrovaný záchranný systém (IZS), terminologii IZS, popisuji zde situace a případy ve kterých spolu dané složky mohou spolupracovat a jak je důležitá spolupráce mezi těmito organizacemi. Dále zde popisuji základní složky IZS a jejich úkoly. Poté jsem se zaměřil na dobrovolnictví, terminologii dobrovolnictví a dále popisuji dobrovolnické organizace a sociální složky, jaké jsou jejich hlavní cíle a úkoly. V další části bakalářské práce jsou výsledky mého výzkumu, který jsem prováděl kvantitativní metodou, do každé cílové skupiny bylo rozdáno 100 dotazníků. Od členů záchranných služeb se jich vrátilo 74 (74%) a od dobrovolnických organizací a sociálních složek 69 (69%). Výzkum a výsledky tvoří převážnou část práce, které prokazují, že zdravotnická záchranná služba spolupracuje společně s dobrovolnickými organizacemi a sociálními složkami v potřebné míře, a že je tato spolupráce kvalitní. Dále tyto výsledky potvrzují to, že dobrovolnické organizace a sociální složky mají speciální prostředky a vybavení, které zdravotnická záchranná služba nemá a bez jejichž pomoci by byla práce zdravotnické záchranné služby v některých situacích méně efektivní, nebo by nebyla vůbec možná. Dále jsou v závěru práce uvedeny návrhy pro zlepšení kvality spolupráce mezi těmito složkami.
|
|
|
Posouzení preventivně výchovné činnosti v oblasti požární ochrany a seznamování obyvatel v obci s charakterem možného ohrožení a s opatřeními ochrany obyvatelstva realizovanými obcemi a Hasičským záchranným sborem kraje.
HEINRICHOVÁ, Veronika
Obsahem diplomové práce je zdokumentování současného stavu obsahu a forem přípravy obyvatelstva k sebeochraně a vzájemné pomoci při vzniku mimořádné události. Tento obsah i formy jsou součástí legislativních norem tohoto státu, včetně kvantifikace a kvalifikace subjektů, které tuto činnost zajišťují. Pro získání informací byl proveden dotazníkový výzkum u zaměstnanců jedné organizační složky státní správy a orgánů samosprávy. Pro konkrétní posouzení vzdělanosti a informovanosti občanů byl proveden obdobný výzkum u stovky občanů starších 18 - ti let. Po analýze těchto částí lze vyvodit závěr, že i když současné právní předpisy, dlouholetá koncepce vlády České republiky i možnost širokého spektra působení na obyvatelstvo v rámci preventivně výchovné činnosti v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva vytváří předpoklad pro průnik potřebných informací k veřejnosti, není při jejich realizaci dosaženo požadované efektivity a potřebné účinnosti. Například u starší generace chybí základy vědomostí, které byly před rokem 1989 zpolitizovány. Celkově je z této práce možné vyvodit potřebu výuky na školách všech stupňů a následné celoživotní vzdělávání všech občanů této republiky. Průběžně je třeba také aktualizovat a udržovat na požadované úrovni odbornou způsobilost zaměstnanců dotčených subjektů, které provádějí preventivně výchovnou činnost v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva.
|
|
|
Postavení krizového managementu v organizačních strukturách za běžných a krizových situací se zaměřením na obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji
HORÁKOVÁ, Pavla
Postavení krizového managementu v organizačních strukturách za běžných a krizových situací se zaměřením na obce s rozšířenou působností v Jihočeském kraji Krizový management v obcích s rozšířenou působností je určen zákony České Republiky, je proto předem přesně vymezen. Ovšem ne všude má stejné postavení a stejnou důležitost. Záleží na mnoha okolnostech. Práce začíná úvodem do problematiky, kde je stručně popsána struktura Jihočeského kraje, charakteristika obce s rozšířenou působností a její krizový management. Dále se zabývá krizovým managementem za běžného a krizového stavu, kde rozebírá úkoly jednotlivých orgánu krizového managementu (bezpečnostní rady určené obce, pracovníků krizového řízení, starosty obce s rozšířenou působností, krizového štábu, povodňové komise a jednotlivých odborů městského úřadu) za uvedených stavů. Samotná studie analyzuje zařazení a postavení krizového managementu vybraných obcí, v organizačních strukturách jejich městských úřadů. Informace pro tuto studii byly získávány pomocí dotazníků a rozborem oficiálních www stránek obcí s rozšířenou působností.
|
|
|
Ochrana obyvatelstva v zóně havarijního plánování při radiační mimořádné události na ETE
KULHANOVÁ, Zuzana
Jaderná energie má při výrobě elektrické energie v současné době nezastupitelný podíl. Alternativní zdroje k získání elektrické energie se neustále hledají . Musíme však připustit myšlenku, že určité ohrožení sebou výroba jaderné energie přináší. Na plánování a provádění opatření k ochraně obyvatelstva se podílejí orgány státní správy a samosprávy měst a obcí, složky IZS a další orgány a organizace. Tato práce pojednává o zajištění ochrany obyvatelstva včetně informovanosti obyvatel žijících v zóně havarijního plánování Jaderné elektrárny Temelín. Zda současné havarijní plány spolu s právními normami upravujícími přípravu na řešení radiační mimořádné události jsou dostačující pro zajištění úkolů spojených s ochranou obyvatelstva . Cílem práce bylo zpracování analýzy současného stavu na úseku ochrany obyvatelstva v rámci havarijního plánování a připravenosti kompetentních orgánů státní správy a uzemní samosprávy na řešení mimořádné události včetně stanovení kompetencí odpovědnosti ochranných opatření dle jejich závažnosti na Jaderné elektrárně Temelín. Úkolem bylo zjistit, zda je současná organizační havarijní struktura skutečně sestavena tak, aby byla schopná zabezpečit veškeré úkoly spojené s řešením mimořádných situací. Součástí vyhodnocení stanovené problematiky je i dotazníkový průzkum, který řeší současnou informovanost a připravenost obyvatel žijících v zóně havarijního plánování na radiační mimořádnou událost. Výsledky dotazníkového průzkumu byly vyhodnoceny a zaznamenány do grafické podoby.
|
|
|
Způsoby informování hromadných sdělovacích prostředků o mimořádných událostech
WAWREYN, Štěpán
Způsoby informování hromadných sdělovacích prostředků o mimořádných událostech mají rozhodující vliv na rozhodování lidí, institucí a organizací. Pokud oficiální místa nejsou schopna na mimořádnou událost dostatečně rychle zareagovat, informace je publikována bez ohledu na stanovisko institucí. Každá takto vzniklá informace si žije vlastním životem {--} stává se zdrojem pro další média, přejímá ji rozhlas, lidé o ní diskutují. Tento stav je většinou nevratný. Rychlé, výstižné, vyčerpávající, účelné a pravdivé informace mají nedocenitelný význam. Věcná správnost informování je složitým problémem a je zřejmé, že všechny významné subjekty by měly aktivně a správně informovat své okolí. V této práci jsou zpracovány požadavky na osobu tiskového mluvčího, náplň jeho práce, která se netýká pouze informování o mimořádných událostech, ale komplexní dlouhodobou prácí s médii. Dále jsou v této práci vyjmenovány druhy hromadných sdělovacích prostředků a zástupci jednotlivých médií s působností na území České republiky. U těchto zástupců jsou v práci popsány možnosti jejich využití při informování o mimořádných událostech na základě čtenosti, nákladu výtisků, sledovanosti a poslechovosti. Dále jsou v práci zpracovány možnosti komunikace s médii, mezi něž patří tisková konference a interview, a popsány jsou také zásady komunikace s médii. V práci jsou také popsány druhy mimořádných událostí a základní informace pro obyvatelstvo při jejich vzniku.
|
host ::
RSS.