|
|
Systém výživy kojenců s důrazem na zařazování lepku do stravy
HOFFMANNOVÁ, Aneta
Cílem mé bakalářské práce s názvem Systém výživy kojenců s důrazem na zařazování lepku do stravy je zjistit, jak přistupují maminky ke stravě svých dětí ve věku od počátku 2. do konce 12. měsíce. V teoretické části bakalářské práce jsem se soustředila na celkovou výživu kojenců, na mateřské mléko i na umělou kojeneckou výživu. Dále jsem se v teoretické části věnovala lepku, který je v poslední době mezi odborníky velice rozebíraný, co se týče vlivu na pozdější vznik onemocnění zvané celiakie. I tomuto samotnému onemocnění jsem se věnovala v závěru teoretické části. Ve výzkumné části jsem se zaměřila především na to, zda maminky kojí či nikoliv, popřípadě jakou používají umělou kojeneckou výživu. Dále jsem se zaměřila na různé druhy příkrmů, ve kterém měsíci dané příkrmy zařazují a jestli si je připravují maminky samy nebo jestli je kupují. Největší roli v mé práci hraje lepek a také to, kdy ho začínají maminky poprvé zařazovat do jídelníčku svých dětí. Ke zpracování výzkumné části jsem použila metodu kvantitativního výzkumu, v rámci kterého jsem získávala informace pomocí dotazníků rozdaných 50 maminkám majícím kojence ve věku od 2. do 12. měsíce. Větší část výzkumu jsem realizovala v Nemocnici České Budějovice a.s., během povinné praxe, zbylou část jsem získala od maminek, které mám v okolí místa bydliště. Celý výzkum jsem prováděla od listopadu 2015 do června 2016. Získané informace od maminek jsem rozdělila a vyhodnotila pomocí grafů a tabulky, ve které jsou získaná data podrobně rozepsána podle věkových skupin kojenců. Pomocí druhého krátkého dotazníku, ve kterém se otázky týkají zařazování lepku do stravy kojence, jsem získala informace od pediatrů a dětských zdravotních sester. Opět jsem větší část dotazníků vyplnila s pediatry a sestrami v Českobudějovické nemocnici, zbylé dotazníky jsem vyplnila v ordinaci pediatrů v okolí místa bydliště. Dotazníky určené pro pediatry a sestry jsem taktéž vyhodnotila pomocí grafů. V poslední části výzkumu jsem vytvořila vzorový jídelníček pomocí programu "Nutriservis Profesional", který je vhodný pro kojence ve věku 10 měsíců.
|
|
|
Kojení a zvýšená fyzická aktivita po porodu
VYŽRALOVÁ, Tereza
Období šestinedělí je pro ženu po porodu velmi choulostivé období. Žena se může seznamovat s novou rolí matky. Během šestinedělí se dostává tělo ženy do stavu, ve kterém bylo před porodem. Žena po porodu se musí naučit spoustu věcí, zejména pokud se jedná o prvorodičku. Bakalářská práce je napsána na téma "Kojení a zvýšená fyzická aktivita po porodu". Tato práce je rozdělena na 2 části. První část bakalářské práce tvoří teoretická část a druhou část tvoří výzkumná část. Teoretická část je zaměřena na anatomii prsu, fyziologii laktace, zásady úspěšného kojení. Dále jsou uvedeny různé sportovní aktivity, které se po porodu doporučují a které jsou nevhodné, výhody zvýšené fyzické aktivity po porodu a změny, které nastávají u ženy v těhotenství. Ve výzkumné části bakalářské práce je zjišťováno, jak často a jakou tělesnou aktivitu ženy po porodu vykonávají. Také jsem sledovala, jestli žena cvičila v těhotenství a okolnosti kolem toho. Dále jsem zjišťovala, zda ženy kojily či kojí, zda měly nějaké potíže s kojením nebo s prsy a zaměřila jsem se, jak žena zvládala cvičit a kojit zároveň, či omezovala jednu věc na úkor té druhé. Pro bakalářskou práci jsem si stanovila jeden cíl, a to zjistit, jaký vliv měla zvýšená fyzická aktivita na kojení. Stanovené výzkumné otázky pro tento cíl byly: Jakou fyzickou aktivitu ženy po porodu vykonávají? Jak často se žena po porodu věnuje sportu? Jaký vliv měla fyzická aktivita na kojení? Jak dlouho žena po porodu kojila či ještě kojí? Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaných rozhovorů, aby bylo možné ženě klást doplňující otázky, které jsou mimo stanovenou strukturu. Empirická část byla provedena od ledna do března roku 2017. Byl určen jeden výzkumný soubor, který tvořilo 10 respondentek. Rozhovory se ženami byly vedeny přes aplikaci Skype, kdy jednotlivá data byla zachycena písemně či pomocí audiozáznamu, dle souhlasu ženy. Zachycená data byla přepsána do formy spisovné češtiny. Při tlumočení dat bylo využito přímé citace respondentek. Z výzkumného řešení vyplynulo, že ženy, které se velmi aktivně věnují sportu, nemusí kvůli tomu omezovat kojení. Všechny respondentky kojení neomezovaly a kojily dle potřeb dítěte. Některé ženy měly potíže s prsy jako mastitidu a retence, ale tyto potíže nemusely být způsobené fyzickou aktivitou, jelikož proběhly i v období, kdy žena necvičila. Některé ženy měly potíže i při cvičení, ale nepřestaly přesto kojit. Problém vyřešily pomocí různých metod, jak přírodních, tak léčivých a kojily úspěšně dál. Žádná z žen neuvedla, že by měla potíže s tím, že by mateřské mléko striktně po kojení dítě odmítalo. Výzkumná práce poukazuje na to, že lze zvládnout zvýšenou fyzickou aktivitu po porodu i kojení dohromady. Ženy by o těchto faktech měly být informované od porodní asistentky. Důležité je, aby žena neomezovala kojení na úkor fyzické aktivity, což se ve výzkumné části nepotvrdilo. Je dobře, že se ženy po porodu staví ke kojení zodpovědně a neomezují ho z důvodu svých volnočasových aktivit, protože mateřské mléko je pro novorozence ta nejlepší strava. Bakalářská práce může být využita pro zlepšení informovanosti žen po porodu, které se věnují zvýšené fyzické aktivitě (fitness).
|
|
|
Historie a současnost v kojení z pohledu porodní asistentky
KAŠPAROVÁ, Dominika
Od nepaměti je známo, že kojení je nejlepší a nevyváženější stravou, kterou může matka svému dítěti poskytnout. Mateřské mléko je nenahraditelné hlavně díky svému složení, které přesně odpovídá potřebám dítěte v různých obdobích jeho života. Díky kojení navazuje matka se svým dítětem vztah, který se buduje již od prvních minut po jeho narození. Při kojení získává dítě pocit bezpečí a lásky, protože je své matce nablízku. Tento vztah nebyl v dřívějších dobách budován, protože kojení bylo úlohou kojných a jen málo žen kojilo samo své dítě. Proto často vznikal blízký vztah mezi kojnou a dítětem, které kojila. Postupem času se kojení dostávalo do popředí a kojilo stále více žen. Kojení bylo dokonce bráno jako nejcennější dar a schopnost každé matky, někdy dokonce i jako povinnost. Dnes je kojení podporováno jak společností, tak zdravotnickými pracovníky. Díky této propagaci a podpoře kojících žen stále přibývá, ale i tak je hodně žen, které kojit nechtějí, a proto je důležité tuto propagaci šířit do povědomí společnosti, a tím i bojovat proti výrobcům umělé výživy, kteří na marketingovém trhu jsou a budou. Bakalářská práce je zpracována jako teoreticko-historická. Analýzou dokumentů jsme zjišťovali vývoj kojení od historie až po současnost. V první kapitole bakalářské práce je teoreticky popsána anatomie prsu a mléčné žlázy, fyziologie laktace a složení mateřského mléka. V další kapitole jsme přiblížili profesi porodní asistentky a její postavení v oblasti kojení. Ve třetí kapitole je popsán vývoj kojení od doby kamenné až do 20. století. V poslední čtvrté kapitole jsme se zabývali kojením v současnosti.
|
|
|
Vyrostli jsme na Sunaru-marketingová komunikace v oblasti kojenecké výživy.
Fišer, Ondřej ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce Vyrostli jsme na Sunaru - marketingová komunikace v oblasti kojenecké výživy pojednává o problematice propagace kojenecké výživy se zaměřením na komunikaci značky Sunar. K lepšímu pochopení souvislostí slouží úvod do historie kojení a vývoje umělé kojenecké výživy. Následuje případová studie kauzy společnosti Nestlé, jež znamenala významné změny ve vnímání problematiky marketingu kojenecké výživy a v právních úpravách omezujících výrazně možnosti marketingové komunikace v tomto segmentu. Stručně je uvedena i legislativa týkající se této problematiky. Po stručném představení společnosti Hero a značky Sunar pak následuje samotná analýza a popis jednotlivých prvků užitých ve vybraných vzorcích reklamního materiálu, které jsou zasazeny do širšího společenského a historického kontextu a konfrontovány na základě obecných teorií marketingové komunikace. Práce též zmiňuje nejdůležitější nevládní organizace podporující kojení a jejich aktivity. Celá práce má za cíl přiblížit způsob komunikace značky Sunar vycházející z vnímání značky spotřebiteli a shrnout poznatky z oblasti komunikačních strategií firem vyrábějících produkty kojenecké a dětské výživy.
|
|
|
Způsoby výživy předčasně narozených dětí (24. - 34. gestační týden) při propuštění z nemocnice.
GAZDOVÁ, Zdenka
Jak uvádí Mydlilová (2013), podpora kojení a osvěta matek je v České republice nedostatečná. Klesají počty dětí, které jsou výlučně kojeny do šesti měsíců života, nedonošené děti mívají s udržením plného kojení ještě větší problém. Velkou měrou se na tomto trendu podílí i nedostatečná podpora matek. Velkým problémem v České republice je i to, že stále ještě málo porodnic je zařízeno tak, aby mohly být děti s matkami na společném pokoji ihned po narození, zejména budeme-li mluvit o dětech nedonošených. Kojení je nejdůležitější cesta, jak zajistit nejzdravější a nejdokonalejší výživu narozeného dítěte. Kojení umožňuje nejenom výživu, ale také pocit jistoty a bezpečí, který je velmi důležitý ve správném vývoji dítěte. Přispívá k vytvoření pevného citového vztahu mezi matkou a dítětem. Mimo jiné je kojení bezpochyby nejlevnější možnou výživou dítěte. Cílem diplomové práce je upozornit na malý počet plně kojených nedonošených dětí při propuštění z nemocnice, což má pro dítě spoustu negativních následků, jako je například snížená imunita a podobně. Na tuto problematiku bych ráda upozornila matky, sestry a v neposlední řadě i lékaře. Chtěli bychom, aby práce přinesla současné poznatky a informace o způsobech výživy předčasně narozených dětí ve špičkových pracovištích, zmapovala počty plně kojených nedonošených dětí při propuštění z nemocnice a pomocí výzkumu byly zjištěny příčiny nízkých počtů kojení těchto dětí. Dále bylo naším cílem zmapovat znalosti a dovednosti sester v praxi, zjistit souvislosti mezi těmito dovednostmi a mezi rozdíly ve stravě mezi srovnávanými nemocnicemi. V neposlední řadě navrhnout řešení na zjištěné nedostatky. V teoretické části diplomové práce je zpracována charakteristika nedonošeného dítěte, anatomie a fyziologie tvorby mateřského mléka, jeho výhody pro dítě, správné techniky kojení, význam sestry v managementu kojení a aktivity k podpoře kojení nejen v České republice, ale i ve světě. V empirické části bylo použito kvalitativní a kvantitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal ve třech náhodně vybraných perinatologických centrech v České republice za čtvrté čtvrtletí roku 2012. Na základě stanovených cílů byla studie zpracována pomocí dotazníkového šetření, obsahové analýzy dokumentů a metodologií klasifikačních a regresních stromů. Z výzkumu vyplynulo, že všechna srovnávaná špičková pracoviště jsou na velmi podobné úrovni v péči o dítě. Jsou však patrny značné rozdíly ve výživě a způsobech podávání stravy dětem, ale i v sesterské péči. Studie prokázala, že výživa dětí při propuštění z nemocnice se liší, a to může mít dopad na pozdější vývoj dítěte, což dokazují i mnohé další studie. Odlišnosti v sesterské péči se nejvíce dotýkají správné a účelné edukace matek, která jak lze z šetření vypozorovat, má kromě jiných vlivů největší dopad na typ stravy při ukončení hospitalizace dítěte.
|
|
|
Formule v kojeneckém věku - složení, indikace
BOČKOVÁ, Jaroslava
Formule je umělá mléčná výživa, kterou lze v případě, nahradit mateřské mléko. Je důležité si uvědomit, že mateřské mléko je stále ?zlatým standardem? výživy kojence a formule je ?pouhou? náhražkou, to znamená, že mateřské mléko nemůže být plnohodnotně zastoupeno. Ve své bakalářské práci na téma Formule v kojeneckém věku ? složení, indikace jsem se proto zaměřila nejen na formule samotné, ale i na přirozenou výživu kojence mateřským mlékem. Teoretickou část bakalářské práce jsem si rozdělila na tři základní okruhy ? kojení, denní výživový režim a formule v kojeneckém věku. Ve své výzkumné práci jsem se zabývala složením umělé mléčné výživy, srovnávala jsem kojení s formulemi z pohledu matek, zajímala jsem se o důvody používání umělé mléčné výživy, o značky, které respondentky vyzkoušely. Dále jsem zjišťovala, zda jsou matky o výživě kojence dostatečně informovány. Použila jsem dvě metody kvalitativního výzkumu - obsahovou analýzu a metodu polostrukturovaných rozhovorů. Stanovila jsem si čtyři cíle: 1. Porovnat formule na českém trhu určené pro kojence, 2. Porovnat spokojenost kojících a nekojících matek se způsobem výživy dítěte, 3. Zjistit důvody užívání formulí a jaké formule ženy používají, 4. Zjistit, zda byly ženy informovány o způsobech a možnostech výživy kojence. Při řešení výzkumné otázky č. 1, zda odpovídá složení jednotlivých formulí požadavkům směrnice komise EU 2006/141/ES, jsem zjistila, že ne všechny hodnoty se s legislativou shodují. Mělo by se však přezkoumat, zda mohou být složky neodpovídající schválenému množství pro dítě škodlivé. Druhou otázku jsem na základě výzkumu složení umělé mléčné kojenecké výživy nebyla schopna určit. Vycházela jsem tedy z teoretické části práce a zhodnotila jsem kvalitu na základě nabízeného sortimentu jednotlivých značek českého trhu. V rámci tohoto porovnání je nejkvalitnější značka Nutrilon. Výzkumná otázka č. 3. byla, zda jsou ženy spokojenější s kojením či užíváním umělé mléčné výživy. Při srovnávání zkušeností kojících a nekojících matek s výživou kojenců jsem zjistila, že kojící matky jsou spokojenější, i přes potíže, se kterými se během kojení potýkají. Také jsem zjistila, že důvody užívání formulí se u respondentek lišily, stejně tak jednotlivé značky kojeneckých mlék. Žádná matka nezkoušela alternativní sójová, kozí ani ovčí mléka. Řídily se především radami odborníků a o těchto alternativách neuvažovaly, což je dle mého názoru dobře, nemyslím si, že tato mléka jsou vhodnou možností výživy kojence. Poslední výzkumná otázka byla zaměřena na informovanost respondentek o výživě kojence. Edukaci zdravotnickým personálem dané nemocnice uvedly všechny respondentky, ale některé nebyly spokojeny s kvalitou. S nedostatkem informací se pak setkaly některé matky u lékárníka a PLDD. Je zapotřebí, aby vedení daného zařízení kladlo důraz na správnou edukaci, protože kvalitní informace jsou základem kvalitní péče matky o dítě. Výsledky mé bakalářské práce by měly být předmětem dalšího podrobného šetření a podkladem, který poukazuje na nutnost zlepšení kvality podávaných informací z řad odborníků.
|
|
|
Současná skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici i v terénu
KREZLOVÁ, Lucie
Mateřské mléko je jedním z nejcennějších darů, kterým může matka své dítě obdařit. Proto je nejlepší volbou matky, své dítě kojit. Je ovšem velmi důležité, aby byly matky řádně poučeny a věděly o všech výhodách a správné technice kojení. Takto ucelené informace mohou dostat pouze při úzkostlivém dodržování metodických doporučení v péči o matky, v období od prenatálního až po postnatální. Porodní asistentka v této oblasti hraje významnou roli, neboť je s matkami ve velmi blízkém kontaktu. Věnuje se potřebám matky a dítěte, péči realizuje prostřednictvím ošetřovatelského procesu. Práce je zaměřena na metodická doporučení, která by měla vést k podpoře kojení donošených novorozenců. Prvním cílem práce bylo zmapovat, zda je v nemocnici realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Druhým cílem bylo zjistit, zda je matkám po porodu umožněno přiložit dítě k prsu do hodiny po porodu. Třetím cílem bylo zmapovat, zda je v terénu realizováno 10 kroků k úspěšnému kojení. Čtvrtým cílem bylo zjistit, jakým způsobem je v terénu zajištěna edukace matek, týkající se realizace 10 kroků k úspěšnému kojení. Byly stanoveny hypotézy, které zněly takto: H1 ? Skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v nemocnici odpovídá metodickému doporučení dle WHO/UNICEF. H2 ? Matkám je umožněno přiložit své dítě k prsu do hodiny po porodu. Obě hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Dále byly položeny výzkumné otázky, které zněly takto: VO1 ? Odpovídá skutečná realizace 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu metodickému doporučení dle WHO/UNICEF? VO2 ? Jaký je názor matek na realizaci 10 kroků k úspěšnému kojení v terénu? Obě dvě výzkumné otázky byly zodpovězeny. Kvantitativní výzkumná část práce byla zpracována formou dotazníkového šetření zaměřeného na matky po porodu, po dobu jejich pobytu na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni. Pro kvalitativní výzkumnou část práce byly zvoleny strukturované rozhovory, vedené v terénu s matkami, které byly šest měsíců po porodu. Z výsledků výzkumu vyplívá, že v nemocnici i v terénu je 10 kroků k úspěšnému kojení skutečně realizováno. Matkám je po porodu umožněno přiložení dítěte k prsu do hodiny po porodu. Pokud nedošlo do jedné hodiny po porodu k přiložení dítěte k prsu, dostaly matky adekvátní informace, jakým způsobem stimulovat a udržet laktaci. V terénu respondentky uváděly, že byly edukovány sestrou a pediatrem. Všechny dotazované respondentky v terénu se shodují v názoru, že realizace 10 kroků k úspěšnému kojení, je na dobré úrovni. Výsledky výzkumného šetření mohou být přínosem a motivací pro práci ošetřovatelského personálu na oddělení šestinedělí a roomingu. Výsledky tak mohou přispět ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o kojící matky a novorozence. V terénu mohou být výsledky výzkumu použity pro zkvalitnění edukace matek o kojení, jak v těhotenských poradnách, tak i v předporodních kurzech. Výsledky práce by mohly sloužit k vypracování jednoduchého a uceleného manuálu, letáku či internetové stránky pro matky, které budou mít k dispozici u svého ošetřujícího gynekologa, v porodnici na ambulanci, na oddělení šestinedělí, nebo ve chvíli kdy budou již v domácí péči a budou mít přístup k internetu.
|
|
|
Národní inventura persistentních organických polutantů v České republice: Kontaminace potravin, hodnocení duetární expozice, kontaminace populace
Recetox - Tocoen and Associates, Brno ; Černá, Milena ; Ruprich, Jiří ; Drápal, Jiří ; Holoubek, Ivan
Uvedení vývoje monitorování výskytu POPs v České republice od 80. let. Zhodnocení výskytu POPs ve vybraných veterinárních komoditách je následováno popisem systému kontrol cizorodých látek v potravinách v letech 2001 a 2002. Podrobný popis možné dietární expozice s vyhodnocením expozice jednotlivými látkami, uvedením významných expozičních zdrojů, charakteristikou rizika a závěry pro řízení zdravotních rizik je uveden pro polychlorované bifenyly, dioxiny, dibenzofurany a PCBs s dioxionovým efektem, aldrin, endrin, dieldrin, methoxychlor, endosulfan, heptachlor epoxid, hexachlorbenzen (HCB), hexachlorocyklohexany (HCHs), lindan, DDTs a polyaromatické uhlovodíky. Jsou uvedeny výsledky biologického monitoringu, který sleduje zatížení české populace persistentními organickými látkami.
|
|
|
Ovlivnění životosprávy kojících matek sestrou
HARANTOVÁ, Klára
Abstrakt Problematika kojení zažívá v posledním desetiletí značnou evoluci. Může se zdát, že informovanost matek i zdravotnického personálu v této oblasti je již dostatečná. Průzkumy ukazují, že je na místě u obou skupin trvalá a kvalitnější edukace, stejně jako zdokonalování spolupráce kojících matek a zdravotnického personálu. Bakalářská práce se zaměřuje na dodržování správné životosprávy v době kojení a zjišťuje, zda edukace a přístup sester k matkám ovlivňuje dodržování správné životosprávy v době kojení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit způsob životosprávy kojících matek a zmapovat přínos edukace zaměřené na správnou životosprávu pro kojící matku. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá historickým pohledem na poporodní období a na období laktace. Dále trendy životosprávy kojících žen, edukaci sestrou a laktační poradenství. V praktické části jsou analyzovány informace z průzkumného šetření. K této práci byla zvolena forma kvantitativního výzkumu a respondentky odpovídaly formou anonymních dotazníků. Šetření probíhalo v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost ve Strakonicích, ve Volyni a na porodnickém oddělení ve Strakonicích. Zjištěné výsledky potvrdily hypotézu práce, že matky dodržují správnou životosprávu v této době, a to především díky informacím, které získávají od sestry. Poznatky a výsledky výzkumu mohou být poskytnuty do praxe pro zefektivnění edukace u kojících žen a použity do ambulancí k rozšíření edukace, k poskytnutí dostatečných vhodných informací kojícím ženám.
|
|
|
Kojení a jeho nejčastější problémy
SOUKUPOVÁ, Simona
Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je část teoretická, kde jsou popsány všechny současné poznatky týkající se problematiky kojení, druhá část je část výzkumná. V teoretické části jsou popsány nejčastější problémy spojené s kojením a současně popsána správná technika kojení, která je důležitá pro prevenci vzniku těchto obtíží. Jsou zde popsány i ostatní aspekty související s kojením, jako např. polohy při kojení, životospráva kojící ženy a jiné. Prvním cílem práce bylo zjistit, zda mají ženy informace o kojení z prenatální péče. Druhým cílem, zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Třetím cílem bylo zjistit nejčastější problémy při kojení u žen na oddělení šestinedělí a posledním cílem bylo zjistit, zda kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení. Jako první byla stanovena hypotéza, že ženy mají informace z prenatální péče. Druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje matky o správných technikách kojení. Třetí hypotéza byla stanovena, že nejčastějším problémem při kojení jsou ragády bradavek. Poslední hypotéza byla, že ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. Všechny cíle byly splněny. Výzkum ukázal, že ženy jsou o kojení informované již v prenatální péči. Nejvíce informací čerpají z časopisů, knih a internetu. Některé navštívily kurz kojení a některé byly edukovány od zdravotnického personálu. Tím byla potvrzena první hypotéza, že ženy jsou edukovány o kojení již z prenatální péče. Druhým cílem bylo zmapovat, zda zdravotnický personál edukuje ženy na oddělení šestinedělí o správných technikách kojení. Z šetření vyplynulo, že ženy jsou edukovány o těchto technikách a personál edukuje ženy o krocích vedoucích k úspěšnému kojení. Těmito výsledky byla potvrzena druhá hypotéza, že zdravotnický personál edukuje ženy o správných technikách kojení na oddělení šestinedělí. Zjistit nejčastější problém u kojících žen, byl cíl třetí. Tam bylo jako největší problém shledáno bolestivé nalití prsou. Hypotéza třetí tedy nebyla potvrzena, neboť bylo stanoveno, že nejčastějším problémem byly ragády bradavek. Prověření znalostí žen o způsobech řešení problémů s kojením bylo cílem čtvrtým. Ukázalo se, že ženy mají dostatek znalostí, vedoucích k odstranění případného problému s kojením a tím byla potvrzena hypotéza čtvrtá, že kojící ženy znají způsoby řešení problémů při kojení na oddělení šestinedělí. K potvrzení těchto hypotéz a splnění cílů byl použit kvantitativní výzkum, formou anonymních dotazníků. Bylo rozdáno 127 dotazníků, zpět bylo vráceno 112. Výzkum probíhal ve Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze, která je od roku 1993 nositelem titulu Baby Friendly Hospital. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné použít jako zdroj informací pro včasnou edukaci u nejčastěji se vyskytovaných problémů při kojením se zaměřením na jejich prevenci a zároveň sloužit jako zdroj informací pro zlepšení ošetřovatelské péče. Problematice kojení by se mělo věnovat stále více pozornosti, neboť právě tyto problémy mohou ženě po porodu znepříjemnit její nejkrásnější životní období.
|
host ::
RSS.