|
|
Multidisciplinární tým v péči o ženu s rakovinou prsu
LIŇHOVÁ, Romana
Téma bakalářské práce "Multidisciplinární tým v péči o ženu s rakovinou prsu" jsem si vybrala nejen pro aktuálnost této problematiky, ale zejména proto, že pracuji na chirurgickém oddělení, kde pečuji o ženy s onkologickým onemocněním prsu. Je smutným faktem, že za dobu mého působení na tomto oddělení se počet žen s tímto onemocněním neustále zvyšuje a věk pacientek naopak klesá. Teoretická část práce se zabývá vymezením pojmu multidisciplinární tým, jeho úkolů a tím, kdo ze zdravotnických pracovníků je jeho členem a jakou roli mají jednotliví členové týmu. Dále teoretická část bakalářské práce popisuje nádory prsu, metody zjišťování nádorů prsu a jejich léčbu, komplexní ošetřovatelskou péči o ženy s onkologickým onemocněním prsu a v neposlední řadě důležitost prevence. V rámci bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda je multidisciplinární tým zapojen do péče o ženy s onkologickým onemocněním prsu. Druhý cíl měl za úkol zjistit, jaké jsou dopady onkologického onemocnění prsu na život žen v souvislosti s ošetřovatelskou péčí. Na základě těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky. První z nich zjišťuje a zkoumá, jakým způsobem spolupracuje multidisciplinární tým v péči o ženy s onkologickým onemocněním prsu. Druhá otázka se týká rolí, které vykonává sestra v rámci multidisciplinárního týmu při onkologickém onemocnění prsu z pohledu pacientek. Poslední otázka je zaměřena na to, jaké nejčastější dopady má onkologické onemocnění prsu z pohledu pacientek na život žen. Bakalářská práce byla zpracována jako kvalitativní šetření. Pro získání dat byla využita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon a poté přepsány nepřímou transkripcí. Rozhovory tvoří výzkumný podklad, ze kterého vychází kategorizační a podkategorizační oblasti. Výzkumný soubor tvořilo celkem 8 žen s diagnostikovaným onkologickým onemocněním prsu, hospitalizovaných na chirurgickém oddělení v lednu a únoru roku 2014.
|
|
|
Komunikace zdravotníků s pacientem s onkologickým onemocněním
SLABOVÁ, Markéta
Cílem této práce je zjistit, jaký je současný stav komunikace mezi zdravotníkem a pacientem s onkologickým onemocněním. Touto prací vznikl manuál, který bude jakousi příručkou pro všeobecné sestry, které se setkávají s vážně nebo nevyléčitelně nemocnými, kde sestry najdou zásady komunikace s takovým pacientem. Teoretická část obsahuje informace o problematice komunikace, typy komunikace, či účel komunikace. Dále obsahuje problematiku onkologických onemocnění, jejich příčiny, diagnostiku, léčbu a také rozšíření v České republice a v Jihočeském kraji. V neposlední řadě se teoretická část zabývá tím, jak by měl probíhat přístup a komunikace s onkologicky nemocnými a jaké jsou další možnosti péče pro nevyléčitelně nemocné. Empirická část je založena na několika výzkumných otázkách, které by měly splnit dva vytýčené cíle. Na výzkumné otázky je odpovězeno pomocí kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů, a jehož výzkumný soubor tvořili všeobecné sestry a pacienti s onkologickým onemocněním. Sběr dat byl uskutečněn během února a března roku 2016 ve dvou Jihočeských nemocnicích. Po uskutečnění a zpracování rozhovorů do Microsoft Office Word byly vytvořeny identifikační údaje sester a respondentů. Analýza rozhovorů byla provedena pomocí kategorizace dat a následném kódování. Analýza dat prokázala, že pacienti jsou spokojeni s komunikací a přístupem zdravotníků. Sestry jsou vůči tomuto tématu a vzniku syndromu vyhoření velice odolné.
|
|
|
DNA čipy a jejich využití pro molekulární diagnostiku a predikci u onkologických onemocnění
VORÁČKOVÁ, Lucie
Na onkologické onemocnění poukazuje mnoho viditelných faktorů vznikajících při karcinogenezi, např. pozměněná exprese genů, zvýšený počet miRNA atp. Lze ho tedy diagnostikovat pomocí analýzy exprese genů za použití různorodých metod, z nichž je DNA čipová analýza nejvýznamnějším pokrokem genetického výzkumu. Pomocí mikročipů lze detekovat velké množství nukleotidových sekvencí na jednom čipu za relativně krátkou dobu. Zavedení této analýzy do praxe znamená pro diagnostiku a predikci onemocnění pozitivní obrat.
|
|
|
Problémy rodiny s onkologicky nemocným
SLÁDKOVÁ, Tereza
K vypracování mé bakalářské práce jsem si zvolila téma: "Problémy rodiny s onkologicky nemocným." Domnívám se, že téma je aktuální a je důležité věnovat mu pozornost. Cílem bakalářské práce je zmapovat problémy rodiny s onkologicky nemocným klientem, které se dostávají do velice problematické situace v důsledku vážné nemoci člena rodiny. Svou práci jsem si rozdělila na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je pět hlavních kapitol. V první kapitole se věnuji základním informacím o nádorovém onemocnění. Ve druhé a třetí kapitole vytyčuji problémy jak samotného klienta v terminálním stádiu, tak i jeho rodiny. Čtvrtá kapitola je zaměřená na nejčastěji poskytované dávky nemocného klienta. Pátá kapitola popisuje poskytovatelé péče onkologicky nemocným klientům. Zde jsem se zaměřila převážně na hospicové zařízení, které je určeno pro tyto klienty. Praktická část se zaměřuje na základní informace o klientovi a rodině. Dále na zjištění, průběh, léčbu nemoci a v neposlední řadě na poslední dny klienta. Tyto informace jsou zpracovány v kazuistikách a dále zhodnoceny v diskuzi.
|
|
|
Rodina pečující o dítě se závažným onemocněním
FISCHEROVÁ, Kateřina
Práce se zabývá problematikou onkologicky nemocných dětí. Snaží se ukázat, v jakých oblastech a jakým způsobem může působit onkologické onemocnění dítěte na funkční rodinu, jak dlouhodobě ovlivňuje vztahy mezi jednotlivými členy rodiny a styl rodičovské péče nejen ve vztahu k nemocnému dítěti, ale i jeho sourozencům. Popisuje důsledky v oblasti vzdělávání dítěte, způsoby jejího řešení a poukazuje i na možnosti odborné psychosociální pomoci rodině.
|
|
|
PÉČE O ONKOLOGICKY NEMOCNÉHO JEDINCE V HOSPICI A V NEMOCNICI
NOVÁKOVÁ, Markéta
Diplomová práce se podrobněji věnuje problematice nevyléčitelně nemocného jedince a věcem s tímto tématem bezprostředně souvisejícím, včetně doprovázení pozůstalých po úmrtí svého nejbližšího. Na základě informací z odborné literatury se snaží reflektovat základní podmínky přístupu (včetně nutnosti pravdivé komunikace a dodržování základních etických zásad) k onkologicky nemocnému i jeho nejbližším. Pro ucelený pohled je součástí práce výzkum realizovaný ve 4 z 14 hospicových zařízeních v České republice, mezi nejbližšími nemocného. Na jeho základě vyplynuly jednak kladné stránky hodné uznání a ocenění, ale i prostor a rezervy motivující a podněcující oba typy zařízení ke krokům vedoucí ke zkvalitnění poskytované péče do budoucna.
|
|
| |
|
|
Problémy sexuality body image u onkologických onemocnění
WODECKÁ, Miroslava
Abstrakt Předkládaná bakalářská práce má název Sexualita a body image u onkologicky nemocných. Péče o onkologicky nemocné je multidisciplinární nejen z hlediska medicínského a ošetřovatelského, ale také z hlediska společenského. Teprve nedávno se odborná komunita v oblasti zdraví zaměřila na psychosociální potřeby onkologických pacientů a také jejich rodin. Sexualita a body image provází člověka celý život a závažné onemocnění může mít negativní dopad na uvědomování si sebe sama nebo naše prožívání. V teoretické části je specifikováno onkologické onemocnění a jeho léčba, negativní dopad a vliv léčby na organismus a také psychický stav klienta. Jsou zde zahrnuty základní ošetřovatelské intervence, strategie řešení otázek sexuality a onkologicky nemocných a nezastupitelná edukační role sestry. V závěru teoretické části je věnována pozornost psychosociálním intervencím aplikovaných u onkologicky nemocných. Vlastní práce si klade za cíl zjistit připravenost sester provádět edukaci pacientů v oblasti sexuality a body image. K tomu cíli byly stanoveny dvě pracovní hypotézy. V první hypotéze jsme předpokládaly, že sestry nejsou dostatečně připravené provádět edukační činnost u pacientů s onkologickým onemocněním v oblasti sexuality a v druhé hypotéze, že hlavní překážkou zanedbávání edukace pacientů v dané oblasti je komunikační bariéra u zdravotnických pracovníků. Dalším cílem práce bylo zmapovat míru ovlivnění vnímání vlastního těla a sexuality v důsledku léčby a zjistit, zda onkologicky nemocní lidé mají dostatek informací o dopadu onemocnění a jeho léčby na jejich sexualitu a body image. Pro tento cíl byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První výzkumná otázka se vztahovala ke vzniku pocitu zhoršené sebeúcty v důsledku nemoci. Druhá otázka se věnovala snížení sexuální přitažlivosti pacienta s onkologickým onemocněním a třetí otázka byla směřována na informovanost důsledků léčby v oblasti sexuality klienta. Na základě provedeného výzkumu byla potvrzena hypotéza H1: Sestry nejsou připraveny provádět edukaci u pacientů s onkologickými onemocněními v oblasti sexuality. H2 byla vyvrácena. Výsledky výzkumu ukázaly, že hlavní překážkou pro zanedbávání edukace pacientů dotýkající se oblasti sexuality není komunikace, ale neetičnost vůči nemocným klientům. Na základě stanovených výzkumných otázek byly vyvozeny další hypotézy H3, H4 a H5. H3: Důsledky léčby onkologických onemocnění vedou u pacientů k pocitu zhoršení sebeúcty, H4: Důsledky léčby onkologických onemocnění vedou k pocitu snížené sexuální přitažlivosti a H5: Pacientům s onkologickým onemocněním chybí informace o důsledcích léčby v oblasti sexuality. Klienti nejvíce postrádají informace jak komunikovat s partnerem o komplikacích. Výzkum byl proveden u zdravotníků pracujících na onkologických odděleních, gynekologickém oddělení a chirurgickém oddělení FN Plzeň a u klientů s onkologickým onemocněním. Pro získání potřebných informací u zdravotníků byla použita technika sběru dat dotazník. U pacientů byl použit kvalitativní výzkum, sběr dat byl realizován nestandardizovaným rozhovorem v domácím prostředí respondentů.
|
|
|
Hodnotový systém u onkologicky nemocných
DRÁBKOVÁ, Petra
Každého, kdo onemocnění zhoubným nádorem provází strach. Vědomí vážného onemocnění, obava z vyšetření a z vedlejších účinků léčby, strach z budoucnosti, ze ztráty zaměstnání, často i strach ze smrti. V práci jsem zjistila, že onkologické onemocnění má velký vliv na hodnotový systém onkologicky nemocných.
|
|
|
Potřeby rodiny v péči o staré nemocné s onkologickým onemocněním
PANGLOVÁ, Tereza
Abstrakt Onkologická onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Jejích výskyt stoupá s věkem a vznik je závislý na mnoha vnitřních a zevních faktorech. Rakovina je mezi lidmi obávanou diagnózou hlavně díky vysoké úmrtnosti a bolesti. Po stanovení této diagnózy dochází k velké psychické zátěži nemocného i jeho rodiny. Období léčby a rekonvalescence je pro nemocného zatěžující a přináší s sebou řadu komplikací. Průběh onemocnění a léčby ovlivňuje také věk nemocného. U starých lidí se musí dbát na anatomické a fyziologické změny, které mohou výsledek léčby ovlivnit. Velkou podporou může být pro nemocného jeho rodina. Některé rodiny pečují o svého nemocného člena v domácím prostředí. Jde o nelehký úkol. Někdy může dojít až k vyčerpání pečovatele, ale pobyt nemocného v domácím prostředí má na něj pozitivní vliv. V úvodní, teoretické části bakalářské práce jsou zahrnuty poznatky o stárnutí populace, stáří a fyziologických změnách vznikajících vlivem stárnutí organismu. Navazují kapitoly se týkají příčin vzniku onkologických onemocnění, jejich prevence, charakteristických příznaků a komplexní léčby. Nezbytnou kapitolou je charakteristika role onko-geriatrické sestry. V druhé navazující části práce je popsaná funkce rodina a komplexní pohled na rodinného pečovatele. Následuje charakteristika jednotlivých bio-psycho-sociálních potřeb nemocného a jeho rodiny. Práce je zpracována pomocí kvalitativního přístupu. Ke sběru dat byl použit polostandardizovaný rozhovor, skupina respondentů by cíleně vybrána. Podle odpovědí respondentů jsem vytvořila 12 podrobných kasuistik. Rozhovory byly prováděny v domácím prostředí respondentů. Cílem práce bylo zjistit potřeby rodiny související s péčí o onkologicky nemocného klienta ve věku nad 60 let. Druhým cílem bylo zjistit podmínky umožňující rodině pečovat o nemocného klienta s onkologickým onemocněním ve věku nad 60 let v domácím prostředí. Výsledky ukázaly, že domácí pečovatelé nejvíce postrádají nabídku psychologické péče a dostatek informací od odborníků. Jde hlavně o informace v oblasti financí. Nejčastěji uváděnou podmínkou, která umožňuje rodině pečovat o starého onkologicky nemocného v domácím prostředí, byl volný čas. Hlavnímu pečovateli umožnil poskytování péče hlavně důchodový věk, nebo jejich odchod ze zaměstnání. Další podmínkou byla podpora rodiny a okolí.
|
host ::
RSS.