|
Pocity uživatelů/ek nízkoprahového zařízení pro děti a mládež ve fázi prvokontaktu.
HOUDKOVÁ, Soňa
Při prožívání prvního kontaktu či prvokontaku působí na zájemce také faktory jak na straně posuzovaného, tak na straně zájemce jako posuzovatele. Tyto faktory spadají do procesu formování prvního dojmu, kdy ve snaze porozumět druhým a také sobě vytváříme intuitivní teorie, které mohou výrazně ovlivnit, jak zájemci vnímají získaná data. Od těchto teorií se odvíjí také chování, s čímž úzce souvisí kvalita vztahu mezi pracovníkem a zájemcem. První kontakt se týká sociálního poznávání a vnímání, tudíž jde o zpracovávání získaných informací. Proto by mělo každé zařízení mít jasný postup v procesu prvokontaktu ohledně sdělování informací, aby nedošlo k zahlcení zájemce ihned při prvním kontaktu. V bakalářské práci se zabývám otázkou prožívání procesu prvokontaktu zájemci o službu. Na začátku praktické části bylo potřeba popsat stanovený cíl práce a zmíněnou výzkumnou otázkou. Cílem je zjistit, jak proces prvokontaktu působí na zájemce o službu. Pro zjištění stanovené výzkumné otázky a dosažení cíle jsem si zvolila kvalitativní strategii výzkumu, techniku polostrukturovaných rozhovorů doplněných o nezúčastněné pozorování. Základní výzkumný soubor představovali děti ve fázi prvokontaktu, bez ohledu na počet návštěv. Konkrétně se jednalo o devět dětí. Věkové rozpětí, na základě dlouhodobého pozorování a pilotní studie, bylo stanoveno od dvanácti do třinácti let. Výzkum byl realizován v období únor - březen 2013. Z výsledků výzkumu vyplývá, že zájemci o službu prožívají první kontakt rozdílně. Další návštěvy v rámci prvokontaktu prožívají všichni zájemci klidnými a pozitivními emocemi a to především díky přístupu a používaným metodám sociálních pracovnic. Základní metodou, kterou pracovnice využívají, je především kontaktní práce. Všichni dotazovaní se shodli na přirozeném, přátelském a pomáhajícím přístupu pracovnic. Tento přístup spojují především s tykáním pracovnic a společným zapojováním se do volnočasových aktivit. Současně z výzkumu vyplývá, že velký vliv na prožívání prvního kontaktu a vstupu do zařízení má prostředí. Především vnější není pro klienty příjemné. Důvody těchto pocitů u cílové skupiny, která do zařízení přichází poprvé, je dáno především špínou a tmavostí prostředí. Naopak se jim líbí vnitřní prostory klubu, které jsou vyzdobené a dostatečně prosvětlené. Na závěr shrnutí výsledků je třeba uvést fakt (na kterém se shodla většina informantů), že v ideálním případě by informanti rádi přicházeli do nového prostředí a zařízení v doprovodu blízké osoby, například kamaráda či spolužáka. Na základě získaných dat se domnívám, že by každé nízkoprahové zařízení pro děti a mládež v rámci standardů kvality v sociálních službách, mělo mít vypracovaný postup v procesu prvokontaktu. V tomto plánu by mělo být uvedeno, jaké informace budou zájemci sdělovány při daném setkání. Tato metodika by měla sloužit nejen pracovníkům, ale také stážistům či dobrovolníkům. Vhodné by bylo také odstranění bariér, jež způsobují negativní pocity při vstupu do zařízení.Předpokládá se také, že by tato bakalářská práce mohla sloužit jako zdroj informací nejen pro širokou veřejnost, ale také pro odborníky v sociálních službách pracující s dětmi a mládeží, neboť k prvnímu kontaktu dochází v každé sociální službě a je potřeba přizpůsobit přístup pracovníků, aby se zájemci o službu cítili přijati do daného zařízení.
|
|
Problematika gravidity žen ve vyšším věku
KUNTOVÁ, Anna
Bakalářská práce se věnuje problematice gravidity žen ve vyšším věku. Toto téma je v současnosti velmi aktuální a často diskutované. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou respektive část výzkumnou. V teoretické části jsme definovali fyziologickou graviditu, obecnou problematiku gravidity ve vyšším věku a plánování rodičovství. V další kapitole jsme se zaměřili na to, jakým způsobem může věk ženy ovlivnit její prožívání těhotenství nebo plod. Dle mnoha studií je dokázáno, že ženy ve věku nad 35 let mají větší sklon k těhotenským komplikacím.Významnou problematikou je také plodnost, která po 30. roku života ženy nápadně klesá. Dále je zmíněna prenatální péče, psychika a potřeby žen ve vyšším věku.Cíle této bakalářské práce byly dva. Prvním cílem jsme chtěli zjistit, jakým způsobem ovlivňuje věk ženy průběh gravidity. Druhý cíl byl zvolen ke sledování nejčastějších důvodů vedoucí ženy k otěhotnění ve vyšším věku. K těmto cílům bylo zvoleno pět výzkumných otázek: Jakým způsobem vyšší věk žen ovlivňuje průběh gravidity? Jak hodnotí ženy vícerodičky graviditu před 35. rokem a po něm? Jakým způsobem porodní asistentky edukují těhotné ženy ve vyšším věku a jak na ně pohlíží? Jaká je informovanost žen o rizicích těhotenství ve vyšším věku? Z jakých důvodů se ženy rozhodly pro graviditu ve vyšším věku? Výzkumné šetření bylo prováděno kvalitativní metodou za pomoci individualizovaných polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly provedeny s deseti ženami ve věku 35 let a více (které byly rozděleny na pět prvorodiček a pět vícerodiček) a třemi porodními asistentkami. Výzkum probíhal v ordinacích praktických gynekologů na základě jejich souhlasu s výzkumem. Výsledky této práce poukázaly na problematiku gravidity ženy starší 35 let. Bylo zjištěno a tudíž v některých případech potvrzeno, že věk může mít negativní vliv na graviditu po 35. roce života ženy. U respondentek se vyskytla například těhotenská hypertenze, nízko nasedající lůžko nebo také riziko v podobě amniocentézy. Nelze ale říci, že každá gravidní žena ve vyšším věku bude sužována komplikacemi. Rizikovost gravidity ve vyšším věku byla v některých případech vyvrácena, protože se dá říci, že tři respondentky z deseti prožily svou graviditu bezproblémově. Co se týká důvodů, které ženy vedly k rozhodnutí mít v tomto věku potomka, velkou roli sehrává partner ženy. Vyskytly se případy, kdy se žena vdala za nového partnera, či že na vhodného partnera pro rodinu dlouho čekala. Dále za tím stojí i fakt, že ženy dítě prostě chtějí a nad svým věkem nijak zvláště nepřemýšlejí. Jiným důvodem může být i upřednostnění kariéry nebo koníčků ženy před mateřstvím a také neplánovaná gravidita.Bakalářská práce poukázala na možná rizika pro gravidní ženy ve věku nad 35 let. Měla by sloužit jako informační zdroj nikoliv však jako plán, který tyto ženy zaručeně čeká, pokud otěhotní nad 35 let. Zjištěné důvody žen pro otěhotnění mají ukázat současnou situaci a smýšlení žen. Výsledky jsou obrazem dnešní doby, protože věk pro otěhotnění ženy je, dá se říci, na vzestupu, a je dobré vědět, proč se tomu tak děje. Dalo by se polemizovat nad problematikou informovanosti a edukace žen. Měly by dopředu vědět rizika pro otěhotnění nad 35 let, či je nevědomost v této problematice pozitivní faktor? Každá žena je osobnost, má jiné chápání a jiné psychické rozpoložení. Je potřeba ženu vnímat holisticky a brát v potaz její anamnézu.
|
|
Důsledky jednostranné zátěže pohybového aparátu volejbalistů a možnosti jejich terapie
CHALUPOVÁ, Andrea
Jednostranné zatížení volejbalistů vede ke vzniku patokineziologických změn pohybového aparátu. Úkolem bakalářské práce bylo zjistit, zda u volejbalistů vznikají z důvodu jednostranného přetížení poruchy pohybového aparátu. A jestli je možné sestavit jednotný kompenzační soubor cvičení pro terapii. Cílem teoretické části bylo zjistit jaké funkční poruchy tělesného aparátu vznikají při jednostranné zátěži volejbalistů, které svalové dysbalance je doprovázejí a jakými fyzioterapeutickými postupy je možné je ovlivnit. Cílem praktické části bylo na základě získaných teoretických poznatků sestavit soubor kompenzačních cvičení jako návrh terapie, který byl využit v rámci kasuistik. V praktické části byl proveden kvalitativní výzkum s technikami rozhovoru a pozorování, s vytvořením dvou kasuistik náhodně vybraných profesionálních hráčů volejbalu. Vyšetření probandů potvrdilo jednostranné zatížení pohybového aparátu s projevem v insuficienci hlubokého stabilizačního systému a obrazem funkční poruchy v oblasti ramenního kloubu. Byly sestaveny 2 individuální terapeutické plány. Zaměřené na aktivaci HSS s prvky stabilizace lopatky. U obou probandů prováděné v charakteru specifické pohybové aktivity volejbalistů. Výstupní vyšetření ukázalo objektivní zlepšení funkce stabilizačního systému postury u jednoho z mužů. Aktivace hlubokého stabilizačního systému se stabilizací ramenního kloubu v rámci specifických pohybových činností volejbalistů se jeví jako vhodný základ kompenzačních cvičení v prevenci jednostranného zatížení pohybového aparátu. Terapie vyžaduje individuální přístup. Pro další zkoumání této problematiky navrhuji měření svalové aktivity pomocí elektromyografie. Zacílení na koaktivaci stabilizátorů ramenního kloubu v rámci specifické pohybové aktivity volejbalistů.
|
|
Anglická výslovnost u dětí na 2. stupni ZŠ
ŠIMŮNKOVÁ, Radka
Tématem diplomové práce je výslovnost dětí 2. stupně základní školy. Teoretická část pojednává o cílech výuky výslovnosti. V této části jsem řešila odpověď na otázky, do jaké míry je výslovnost důležitá a zda-li se dá ovlivnit procesem učení.Dále jsem se mimo jiné podrobněji věnovala rozdílům ve výslovnosti mezi anglickými a českými hláskami a typickými chybami českých mluvčí. Praktická část metodou výzkumu zachycuje a analyzuje chyby v anglické výslovnosti u dětí, které právě přešly na 2. stupeň základní školy.Následně jsem navrhla několik cvičení na odstranění některých zjištěných chyb, tato cvičení jsem také prakticky ověřila ve školní praxi a jejich výsledky shrnula v závěrečné reflexi.
|
|
Individuální ochrana obyvatel během mimořádné události na Břeclavsku
JAKUBCOVÁ, Dominika
Individuální ochrana obyvatel během mimořádné události na břeclavsku V dnešní společnosti dominuje neustálá potřeba informovanosti. Běžný občan se snaží získávat co nejvíce informací ze všech pro něj dostupných zdrojů. I přesto stoupá počet lidí, kteří sice mají dostatek informací o rizicích, které je ohrožují, ale neuvědomují si, že mnohým z nich mohou sami předcházet. Ze zkušeností posledních let vidím, jak stále klesají znalosti lidí v oblasti osobní ochrany. Díky tomu, že nejsou znalí výstražných signálů, nevědí jak se následně zachovat, a to může mít pro ně nedozírné následky. Dnes a denně nás ohrožují mimořádné události, jejichž průběh nemůžeme mnohdy nijak ovlivnit. Většina z nich přichází náhle, bez předchozího varování. Žijeme bohužel v době, kdy nás neohrožují jen faktory v rámci naší republiky, ale je zde stále aktuální hrozba útoku zvenčí. V zájmu každého z nás by mělo být mít co nejobsáhlejší informace a znalosti o dění kolem. Rčení ? Kdo je připraven, není ohrožen?, neplatí tak úplně, ale rozhodně připravenost je důležitým článkem pro přežití s co nejmenšími škodami na majetku i na životech. V této práci budou shrnuty mimořádné události, které nás nejvíce ohrožují a rizika pro občany s tím související. Z toho bude vycházet celá práce, která se týká především individuálních rizik a ochrany, kterou si může člověk zajistit sám. Pomocí dotazníkového šetření bude zjištěna úroveň znalostí lidí v oblasti dění během mimořádných událostí a individuální ochrany.
|
|
Tvorba bublin řízená pohybem jehly
Vejražka, Jiří ; Stanovský, Petr ; Zedníková, Mária
Pro experimentální výzkum v oblasti vícefázové mechaniky tekutin často potřebujeme vytvářet dobře definované bubliny. Příkladem takového výzkumu je např. studium akustické emise bublin, interakce bublin s pevnými částicemi (např. při flotaci) nebo vzájemných interakcí bublin. Vytvořit bublinu s dobře definovanou velikostí je však překvapivě obtížné a ještě obtížnější je, pokud je třeba velikost bublin během výzkumu postupně měnit. Z tohoto důvodu jsme vyrobili zařízení (přezdívané „generátor bublin“), které umožňuje tvořit bubliny řízeným způsobem. Je možné nastavit velikost bublin, frekvenci jejich tvorby a jejich počet. Zařízení je založeno na řízení pohybu jehly, na které bubliny vznikají; vhodným pohybem lze ovlivnit odtrh bubliny.
|
|
Fotokatalytická aktivita titanových prekurzorů zpracovaných v nízkoteplotním plazmatu Fotokatalytická aktivita titanových prekurzorů zpracovaných v nízkoteplotním plazmatu
Brožek, Vlastimil ; Matějíček, Jiří ; Šrank, Z. ; Mastný, L. ; Janča, J.
Za účelem získání kompaktních fotokatalyticky aktivních materiálů byla ověřena možnost přípravy nových forem oxidů titanu oxidací různých titanových sloučenin, které mají odlišné krystalové struktury a oxidační stupeň titanu. Byly vybrány čtyři modelové látky, a to borid, karbid a nitrid titanu a oxid titanitý. Tyto sloučeniny byly připraveny jak v práškovém stavu s velkým měrným povrchem, tak metodou CVD, PVD a zejména metodou plazma spraying (s výjimkou Ti2O3) soudržné velkoplošné kompaktní polotovary. Po zpracování při vysokých teplotách, dosahovaných ve vodou stabilizovaném plazmatu generovaném ve WSP®, se projevila měřitelná fotoaktivita produktů, kterou je možno dále ovlivnit dodatečným zpracováním pod teplotou 450°C. Oxidace v radiofrekvenčně buzeném kyslíkovém plazmatu se jevila jako efektivnější, především co se týká zkrácení doby reakce.
|
|
Analýza vybraných ukazatelů mléčné užitkovosti a plodnosti u stáda holštýnského skotu
KÁŠKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce je zaměřena na analýzu vybraných ukazatelů u stáda dojeného skotu, které mohou ovlivnit úroveň mléčné a reprodukční užitkovosti. Sledování faktorů probíhalo na pracovišti společnosti Agrospol Mladá Vožice a.s., která chová holštýnský a český strakatý skot. Od roku 2008 se v podniku používá převodné křížení českého strakatého skotu na holštýnský skot. V roce 2012 činil počet krav v průměru 329 ks z toho 249 v laktaci. Pro analýzu vybraných ukazatelů bylo sledováno 190 ks dojnic, dle genotypu, pořadí laktace a věku při prvním otelení. Ve sledovaném stádě, ve skupinách dojnic vytříděných dle genotypu měly nejlepší výsledky reprodukce dojnice H 99 ? 88 a to inseminační interval 78 dnů, servis periodu 80 dnů a mezidobí 365 dnů. Nejhorší výsledky měl genotyp H 100. Inseminační interval byl 77 dnů, servis periodu 105 dnů a mezidobí 390 dnů. Dle pořadí laktace byly nejlepší dojnice na druhé laktaci (inseminační interval 78 dnů, servis periodu 87 dnů a mezidobí 374 dnů). Nejhorší výsledky měly dojnice na páté a vyšší laktaci (inseminační interval 78 dnů, servis periodu 114 dnů a mezidobí 401 dnů). Dle věku při prvním otelení vykazují prvotelky otelené ve věku 661-720 dnů nejlepší výsledky (inseminační interval 77 dnů, servis periodu 85 dnů a mezidobí 370 dnů) a prvotelky otelené ve věku 721-780 dnů mají výsledky nejhorší (inseminační interval 77 dnů, servis periodu 100 a mezidobí 380 dnů). Celkově lze hodnotit reprodukční ukazatele jako dobré. Ve všech ukazatelích mléčné užitkovosti se nejlépe jeví kříženky H 87 ? 75 (12.016 kg mléka, 3,65 % tuku, 3,35 % bílkovin). Podle pořadí laktace byly nejlepší výsledky na čtvrté laktaci (11 772,34 kg mléka, 3,55 % tuku a 3,29 % bílkovin). Podle věku při prvním otelení měly nejlepší užitkovost prvotelky otelené pod 660 dnů (11 018,46 kg mléka, 3,48 % tuku a 3,21 % bílkovin). Z výsledků výše uvedených ukazatelů jednoznačně vyplývá, že ukazatele plodnosti jsou na velmi dobré úrovni i při užitkovosti nad 10 000 kg mléka. Čím je vyšší genetický potenciál krav pro mléčnou užitkovost, tím jsou vyšší nároky na management stáda. V důsledku této skutečnosti je důležité věnovat náležitou pozornost výživě a zdravotnímu stavu vysokoužitkových dojnic. Klíčová slova: holštýnský skot, dojnice, mléčná užitkovost, reprodukce
|
|
Informovanost mužů ve věku 40 - 60 let o diabetes mellitus 2. typu
ČÍŽKOVÁ, Ivana
Bakalářská práce se zabývá informovaností mužů ve věku 40-60 let o nemoci diabetes mellitus 2. typu. Teoretická část je zpracována na odborné úrovni. V teoretické části byl použit vhodný výběr dostupné literatury vztahující se k danému tématu. Je zde charakterizováno onemocnění diabetes mellitus, anatomie, klasifikace, diagnóza, léčba, komplikace, které jsou s nemocí diabetes mellitus spojené. Dále teoretická část specifikuje problematiku, která může výrazně ovlivnit kvalitu života v případě vzniku onemocnění. Z tohoto důvodu je důležitá edukace obyvatelstva před vznikem obezity, edukace nemocných s DM, pohybová aktivita a zároveň prevence vzniku onemocnění diabetes mellitus. Praktická část je koncipována na základě dotazníku, který posloužil jako podklad k zjištění informací o informovanosti mužů v dané populační skupině ve vztahu k diabetes mellitus 2. typu. Celkový koncept teoretické části je postaven na stanovení cílů a hypotéz. V následných podkapitolách bakalářská práce charakterizuje výzkumný soubor, metodiku šetření a organizaci šetření.
|
|
Vliv plochonoží na posturu u dětí školního věku
ŤUPOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu plochonoží na posturu u dětí školního věku. Noha je orgánem, který nám zabezpečuje kontakt s terénem. Pokud je určitým způsobem její funkční složka patologicky ovlivněna, neplní správně svou funkci a může patologicky ovlivnit celou posturu daného jedince. Jako plochá noha se označuje noha s výrazně sníženou či zcela chybějící nožní klenbou. Nožní klenba nám umožňuje pružný nášlap a má tři opěrné body: hrbol kosti patní a hlavici prvního a pátého metatarsu. Během prvních dvou let života je plochonoží považováno za fyziologické. Během pozdějšího věku je ovšem plochonoží hodnoceno jako deformita a vyžaduje další vyšetření a léčení. Studie ukázaly, že včasná léčba ploché nohy může zabránit pozdějším příznakům, proto by plochá noha u dětí neměla být nikdy podceňována. Plochá noha u dětí je velmi častým tématem ke konzultaci na jakékoliv úrovni zdravotnické péče, je častým důvodem pro návštěvu lékaře dětským pacientem. Není zcela jasné, kdy se ještě noha považuje za fyziologicky plochou bez patologických příčin a kdy už se plochonoží dá klasifikovat jako patologické. Smyslem této práce je pokusit se zmapovat propojení plochonoží a postury. V pohybovém systému je noha klíčovou oblastí, proto její porucha či dysfunkce může být důvodem i důsledkem řetězení funkčních poruch. Proto by při terapii neměla být oblast nohy přehlížena. Dalším cílem bylo navržení cvičební jednotky a zmapování cviků pro danou problematiku. Cvičební jednotka byla sestavena individuálně pro každého probanda, dle jeho potřeb. Výchozí cvičební jednotka se postupně obměňovala podle toho, jak probandi cvičení zvládali. Obměna byla podstatná také pro udržení pozornosti dětí během terapie. Práce má teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám nohou z anatomického, neurologického a kineziologického pohledu a její patologií ovlivňující posturu. Terapie probíhala deset týdnů, děti cvičily denně deset až patnáct minut za dozoru instruovaných rodičů a dvakrát týdně cvičily individuálně pod mým vedením a za dohledu rodičů. Výzkum byl prováděn pomocí rozhovoru s rodiči a dětmi a kineziologického rozboru. U dětí bylo provedeno vstupní a výstupní hodnocení, dle kterého byla na začátku určena terapie a na konci zhodnoceny výsledky terapie. U každého byla terapie zvolena individuálně dle jeho potřeb. Byl stanoven cíl rehabilitace a z hlediska dlouhodobého plánu byla dětem doporučena cvičení a vhodné pohybové aktivity. Z výsledků vyplývá, že vhodnou terapií plochonoží u dětí můžeme pozitivně ovlivnit celou posturu. Z porovnání vstupních a výstupních vyšetření vyplynuly výsledky, jako je například zvětšený rozsah pohybu v oblasti hlezenního kloubu, kladné ovlivnění plochonoží, zlepšení držení těla, změnění dechové mechaniky a v neposlední řadě subjektivní pocity probandů týkající se zlepšení držení těla. Závěrem chci dodat, že téma této bakalářské práce jsem si zvolila, abych přiblížila, jakým způsobem může plochonoží u dětí ovlivnit jejich posturu. Oblast nohy je nedílnou součástí našeho těla. Pokud pojde k poklesu nožní klenby, je ovlivněno postavení v kloubech celé dolní končetiny a celkové držení těla.
|
host ::
