|
|
Význam spirituality v procesu edukace
KOMENDA, Vladimír
Na základě bakalářské práce jsem chtěl zmapovat klíčové momenty ve spirituálním vývoji dítěte mladšího školního věku, dále identifikovat a analyzovat spirituální aspekty ve výchově s ohledem na latentní povahu spirituality v současné době. Cílem práce bylo odpovědět na hlavní výzkumnou otázku, zda si věřící rodiče uvědomují si důležitost spirituálních aspektů ve výchově a duchovního prožívání svých dětí. Pomocí výpovědí respondentů byl analyzován způsob výchovy dětí ve dvou křesťanských rodinách. Z poznatků bylo zjištěno, v jakých situacích si věřící rodiče uvědomují důležitost spirituality ve výchově a duchovního prožívání svých dětí. Informace potřebné pro zpracování bakalářské práce byly získány metodou kvalitativního ? polostrukturovaného rozhovoru s pěti otevřenými otázkami zaměřený na jednotlivé aspekty křesťanské výchovy. Z uvedených rozhovorů jednoznačně vyplývá důležitost, kterou dotazovaní respondenti přikládají spirituálním aspektům výchovy a duchovnímu prožívání svých dětí. Pokud je dítě vybaveno schopností reflexe spirituální povahy života, lze předpokládat, že tato schopnost se mu stane záštitou řešení důležitých životních situací. Výsledky práce mohou být použity jako další materiál pro sociologické studie podobného zaměření nebo jako studijní materiál pro pracovníky v sociálních oblastech či studenty sociálních oborů.
|
|
|
Saturace duchovních potřeb u hospitalizovaných pacientů
ŠROTOVÁ, Jana
Spirituální péče v českém zdravotnictví skomírá. Léta komunismu ji vytlačila ze zřetele. Pod pojmem duchovní péče si většina zdravotníků představí nemocničního kaplana, který si jde popovídat s pacientem, nebo uděluje poslední pomazání. Zdravotnická péče se soustředí především na naplňování biologických potřeb klientů. Studenti zdravotních škol se o duchovní dimenzi lidské osobnosti teprve začínají učit. Objevují se pokusy zavést spirituální péči do praxe a daří se to, zvláště v některých nově vzniklých hospicech. Ve školách jsou vychováváni pastorační pracovníci, jejich výuka však není jednotná a jejich uplatnění se liší podle školy, kterou vystudovali.
|
|
|
Podobnosti a odlišnosti v přístupu různých církevních zařízení pro seniory
BOUCHAL, Jan
První část práce pojednává o stručné historii charitativní činnosti dvou církví, které na našem území významně působí v oblasti pomoci seniorům. Je to Římskokatolická církev, která je na našem území nejvýznamnějším církevním poskytovatelem sociálních služeb pro seniory a Českobratrská církev evangelická. Kapitola s názvem "Charakteristiky přístupu v církevních domovech pro seniory" poskytuje základní popis jednotlivých přístupů ve zkoumaných oblastech péče. V rámci zaměření na církevní přístup byl kladen důraz na péči o spirituální potřeby seniorů. Praktická část porovnává vybrané oblasti přístupu ve čtyřech církevních domovech pro seniory, založených Charitou české republiky a Diakonií Českobratrské církve evangelické. Výzkum je rozdělen na dvě části, první část výzkumu popisuje charakter poskytovaných služeb ve vybraných církevních domovech pro seniory v oblastech sociální práce, charitativní práce, a její složky zabývající se péčí o spirituální potřeby seniorů, aktivizačních programů a dostupnost těchto zařízení z hlediska oblastních, finanční a kapacitních charakteristik. Druhá část podává obraz o různých formách náboženské plurality pracovníků přímé péče, a vlivu těchto forem na to jak pracovníci vnímají důležitost péče o spirituální potřeby klientů, a zda se na péči o tyto potřeby sami podílejí.
|
|
|
Ošetřovatelský přístup k Jehovovým svědkům na ošetřovacích jednotkách
BRAUNOVÁ, Alexandra
Téma diplomové práce je {\clq}qOšetřovatelský přístup k Jehovovým svědkům na ošetřovacích jednotkách``. Pravděpodobnost setkání sestry se svědkem Jehovovým je nezanedbatelná. Svědkové Jehovovi jsou v České republice početnou skupinou, a proto by sestry měly být připraveny ošetřovat i pacienty, kteří se právě k této společnosti hlásí. To vše v souladu se současným trendem využívat při ošetřování myšlenky transkulturního/multikulturního ošetřovatelství. Tato práce je příspěvkem právě k tomuto oboru. Jejím úkolem bylo zjistit, jaká specifika má komunita svědků Jehovových a jaká očekávání mají její stoupenci v souvislosti s ošetřovatelskou péčí. V návaznosti na specifika a očekávání jsme chtěli odhalit problematické situace, které mohou při jejich ošetřování nastat. Vše bylo zjišťováno proto, abychom byli schopni pacientům z řad svědků Jehovových poskytnout kulturně-sensitivní ošetřovatelskou péči. Pro empirickou část práce byly stanoveny čtyři cíle práce a z nich vycházely tři výzkumné otázky a tři hypotézy. Byly vybrány dvě metody výzkumu, a to kvalitativní: polostandardizovaný rozhovor s respondenty z řad svědků Jehovových a kvantitativní: dotazník pro sestry na ošetřovatelských jednotkách. K celostnímu pojetí pacienta/klienta přispívá rozčlenění údajů v rozhovoru se svědky Jehovovými podle modelu pro transkulturní ošetřovatelské hodnocení podle Gigerové a Davidhizarové. Pro dokreslení problematiky pak ještě byly doplněny otázky týkající se hospitalizace a sestry. Výsledky rozhovorů byly sepsány do kasuistiká, ty pak byly kategorizovány v přehledných tabulkách a grafech. Dotazník obsahoval otázky identifikační a otázky dokreslující danou problematiku. Zbytek dotazů přímo či nepřímo ověřoval námi stanovené hypotézy. Výsledky dotazníkového šetření jsou představeny pomocí tabulek a grafů. Specifika ošetřovatelského přístupu shrnujeme ve standardu ošetřovatelské péče, který může být sestrami při ošetřování klienta/pacienta z řad svědků Jehovových využit. Práce poskytuje informace o komunitě svědků Jehovových a přibližuje zvláštnosti ošetřovatelského přístupu k nim. Výsledky by měly sloužit jako studijní materiál pro studenty ošetřovatelských oborů, zároveň bychom byli rádi, kdyby byly předloženy odborné veřejnosti. Práce by měla přispět ke zvýšení kvality ošetřovatelské péče.
|
|
|
Psychosociální podpůrná péče o onkologicky nemocné
PAPEŽOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá oblastí podpůrné péče v onkologii. Cílem práce je upozornit na význam psychosociální péče jako nedílné součásti komplexní péče o onkologicky nemocné. Teoretická část obsahuje charakteristiku vlivu onkologického onemocnění na kvalitu života nemocného a jeho blízkých. Popisuje proces přijímání těžké nemoci a překonávání typických překážek v různých fázích nemoci. Současně s tím předkládá nástin potřeb onkologického pacienta včetně potřeby spirituální péče. Empiricko-teoretická část se věnuje vymezení pojmu podpůrná péče. Mapuje komu je psychosociální podpůrné péče v České republice určena a v jakých zařízeních se s ní pacienti mohou setkat. Zároveň se věnuje objasnění pojmu psychoonkologie a nastiňuje vznik a rozvoj psychoonkologie v České republice. Výzkumná část se zabývá problematikou nabídky a poptávky psychosociální podpůrné péče. Zároveň nabízí vhled do zkušeností onkologické pacientky, zakladatelky sdružení Amelie o. s. Toto sdružení nabízí psychosociální podporu a péči onkologicky nemocným a jejich blízkým.
|
|
|
Spiritualita a religiozita studentů pomáhajících profesí (v kulturách s křesťanskou a buddhistickou tradicí)
ŠVEHLOVÁ, Blanka
Bakalářská práce s názvem {\clq}qSpiritualita a religiozita studentů pomáhajících profesí (v kulturách s křesťanskou a buddhistickou tradicí)`` se zabývá významem náboženství a duchovního života pro výběr i výkon pomáhajících profesí. Tato práce by ráda upozornila na význam spirituální dimenze jak klientů, tak samotných odborníků v pomáhajících profesích. V teoretické části práce jsem se nejprve zaměřila na definování důležitých pojmů spjatých s tématem. Dále se věnuji pohledu na spiritualitu jako součást holistického pojetí člověka, ze kterého by měla vycházet úspěšná péče o klienty. Důležité jsou pro mne také otázky, zabývající se motivací studentů pro pomáhající profese, kterým se konkrétněji věnuji i z pohledu buddhismu a křesťanství. Celou prací se nese křesťansko-buddhistický dialog, který v kontextu globalizovaného světa staví na potřebě vzájemného poznání a tolerance. V neposlední řadě jsem také zařadila kapitolu zabývající se paralelami mezi náboženským a psychoterapeutickým působením. Výzkumná část práce se skládá z dotazníkového šetření, sekundární analýzy dat a skupinového rozhovoru se studenty Jihočeské univerzity, na které proběhla česká část výzkumu. Dotazníkové šetření jsem uspořádala také v rámci zahraniční stáže na Chiang Mai University v Thajsku. V diskuzi docházím k závěrům, které potvrzují, že pomáhající profese jsou nadále neodlučitelně spjaty s náboženskou vírou a duchovními hodnotami. Porovnání českého a thajského prostředí jasně ukazuje zachování tradiční buddhistické společnosti v kontrastu s rozmanitou, ve vztahu k náboženství, neostře vymezenou evropskou zemí. Cílem práce je popis spirituálního života, religiozity a duchovních potřeb vysokoškolských studentů pomáhajících profesí a to v porovnání českého a thajského prostředí. O naplnění tohoto cíle jsem se snažila propojením teoretických základů s výzkumnou částí práce. Věřím, že zpracováním tohoto tématu mohu přispět ke zdůraznění lidské spirituální dimenze v terapeutickém procesu. Ta je v holistickém pojetí člověka sice jmenována, ale následně už většinou nenabývá jasnějších obrysů. Touto prací bych proto chtěla upozornit na stálou aktuálnost tohoto tématu.
|
|
|
Spirituální potřeby hospitalizovaných pacientů
SENDLEROVÁ, Klára
Bakalářská práce nese název "Spirituální potřeby hospitalizovaných pacientů." Tato práce se snaží vystihnout jaké spirituální potřeby v sobě skrývají hospitalizovaní pacienti a jak se vyrovnávají se svou nemocí v konfrontaci s jejich vírou. Teoretická část se zabývá potřebami člověka obecně. Následuje charakteristika spirituální potřeby, která je pro každého z nás individuální, a proto je zde zmíněna kapitola posouzení stavu spirituálních potřeb. Dále jsou zde zahrnuty pojmy {--} spiritualita, náboženství a religiozita. Následují duchovní jevy, ke kterým patří osobní vztahy, poznání v duchu a láska. Také jsem zde zařadila duchovní zdraví, ke kterému ovšem patří i duchovní tíseň. Jak prožíváme spiritualitu od dětství až po dospělost, se zabývá kapitola duchovní vývoj v jednotlivých věkových obdobích. Dále následuje kapitola nemoc a hospitalizovaný člověk, zde je zmínka o vlivu hospitalizace na člověka a také jaký má význam jeho víra v době nemoci. Poslední kapitolou je spirituální péče pod kterou patří péče pastorační. Práce si klade za cíl zjistit na základě kvantitativního výzkumu jaké spirituální potřeby mají hospitalizovaní pacienti a jak se liší prožívání nemoci u religiózních a nereligiózních pacientů. Byly stanoveny 2 hypotézy {--} důležitost spirituálních potřeb stoupá s věkem a prožívání nemoci u hospitalizovaných religiózních a nereligiózních pacientů se liší. Obě tyto hypotézy se potvrdily. Výzkumný vzorek tvořili hospitalizovaní pacienti v Moravskoslezském kraji, v Odrách na LDN a interním oddělení a v Plzeňském kraji, v Plzni na interním a chirurgickém oddělení. Metoda dotazování byla použita v podobě sběru dat dotazníkem. V diskusi se porovnávají výsledky s odbornou literaturou a hodnotí se pracovní hypotézy. V závěru jsem se zmínila o dosavadní situaci postoje ke spirituálním potřebám, o vyhodnocených hypotézách a mém názoru k tomuto tématu.
|
|
|
SPIRITUALITA A RELIGIOZITA SENIORŮ
VACHOVÁ, Klára
Předkládaná bakalářská práce nese název {\clqq}Spiritualita a religiozita seniorů``. Pojmy spiritualita, religiozita a spirituální potřeby nejsou u nás v současné době zcela jasné. Přesto je spirituální dimenze člověka součástí tzv. holistického pohledu na člověka jako bytost bio-psycho-socio-spirituální. Práce spirituální dimenzi blíže charakterizuje a objasňuje, jakou roli mohou hrát spirituální potřeby v životě seniora. Obsah bakalářské práce je rozdělen do dvou oddílů. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmů spiritualita a religiozita, charakteristikou možných spirituálních potřeb klientů, základní psychologií stáří a ateismem. Mezi spirituální potřeby byla zařazena potřeba najít smysl života, potřeba najít smysl utrpení, potřeba transcedence, potřeba být milován a milovat, potřeba víry, potřeba naděje, potřeba mít čisté svědomí, potřeba odpouštět druhým, potřeba modlitby a meditace a potřeba symbolů a obrazů. Vlastní práce si klade za cíl definovat spirituální potřeby seniorů. Dále se snaží zjistit zda jsou tyto potřeby naplňovány a do jaké míry. Byla zkombinována kvantitativní metoda výzkumu s metodou kvalitativní. U kvantitativní části výzkumu byla použita metoda dotazování, technikou sběru dat byl dotazník. Byly zvoleny dvě pracovní hypotézy, které se vztahují k daným cílům. U kvalitativní části byla na základě narativní metody zvolena technika rozhovoru. Výzkum byl proveden v Domově pro seniory ve Veselí nad Lužnicí a v Domě s pečovatelskou službou ve Veselí nad Lužnicí. Informace z dotazníku byly zpracovány manuálně, čárkovou metodou a základní statistikou. Grafické znázornění bylo provedeno pomocí sloupcových a výsečových grafů v programu Microsoft Excel. V diskuzi se srovnávají výsledky s odbornou literaturou a hodnotí se pracovní hypotézy. V závěru jsou uvedeny vlastní názory na danou problematiku a doporučení pro praxi.
|
|
|
Keltsko křesťanská spiritualita v období raného středověku
LEBAROVÁ, Dorotea
Tato práce se věnuje křesťanské tradici v Irsku a severozápadním Skotsku v období 5. až 12. století. Práce je rozdělena na dvě části. První je jakýmsi úvodem do historického a kulturního kontextu. V druhé části jsem použila religionistický model pana Ninina Smarta, který dělí náboženství do 7 dimenzí. Jsou to dimenze doktrinální, mytologická, rituální, sociální, etická, emocionální a umělecká. V každé z těchto dimenzí rozebírám povětšinou čtyři témata typická pro keltsko-křesťanskou tradici a na nich ilustruji jedinečnost této tradice. Ta tkví ve vysoké schopnosti inkulturace křesťanství a zároveň ve schopnosti rozvinout nové inovativní přístupy. Mezi tyto nové přístupy patří např. zavedení soukromé kající praxe, fenomén poutnictví nebo propojenost klášterního života s apoštolátem.
|
|
|
Srovnání některých přístupů v léčbě závislostí
JAMBRIKOVIČ, Daniel
Práce se zabývá srovnáním kognitivně-behaviorálního přístupu, spirituálního přístupu a metody holotropního dýchání v léčbě závislostí. Teoretická část práce začíná stručným pohledem na úlohu některých omamných látek a drog v dějinách, dále se věnuje popisu vzniku závislosti, jednotlivým modelům závislosti, systému péče o drogově závislé a možnostem psychoterapie v léčbě drogově závislých. V závěru této části jsou představeny základní předpoklady těchto tří přístupů a metod, které používají v léčbě závislostí. Praktická část obsahuje bližší charakteristiku a pokus o srovnání tří zvolených zařízení: Státní Psychiatrické léčebny Červený Dvůr jako zástupce kognitivně-behaviorálního přístupu v léčbě závislostí, terapeutické komunity Poštovice jako zástupce spirituálního přístupu v léčbě závislostí a Soukromého psychoterapeutického centra, Atelier II, jako zástupce metody holotropního dýchání v léčbě závislostí. Všechna tři zařízení poskytují léčbu lidem závislým na alkoholu nebo jiných návykových látkách, ale vycházejí z odlišných přístupů. Součástí této části práce jsou také přepisy strukturovaných rozhovorů s klienty. Na závěr jsou sledované přístupy vyhodnoceny na základě určitých bodů a je navržen kompromisní přístup v léčbě závislostí.
|
host ::
RSS.