|
|
Dostupnost, organizace a zdravotně - sociální benefity řízených pohybových aktivit u dětí s disabilitou mentální, sluchovou, zrakovou ve vybraném regionu Bulharska v komparaci s Jihočeským regionem.
TRAJKOVA, Andrea
Provozování pohybových aktivit významným způsobem ovlivňuje zdraví dětí, obzvláště dětí s disabilitou a má také význam pro jejich socializaci. Bakalářská práce se zabývá dostupností, organizací a zdravotně - sociálními benefity řízených pohybových aktivit u dětí s disabilitou mentální, sluchovou a zrakovou ve vybraném regionu Bulharska v komparaci s Jihočeským regionem. Cílem práce je získat ucelené informace o aktuální nabídce a dostupnosti řízených pohybových aktivit pro děti s disabilitou (mentální, sluchovou a zrakovou) ve vybraných regionech v Bulharsku a České republice. Výzkum probíhal investigativní formou, za použití následujících metod - obsahová analýza literárních a internetových zdrojů, dotazování, explorace, přímé a telefonní interview. Statistické vyhodnocení výsledků bylo provedeno komparační analýzou dat s procentuálním vyjádřením. Z výsledků je patrné, že nabídka řízených pohybových aktivit pro děti s disabilitou mentální, sluchovou a zrakovou v regionu Jihočeském je o víc než 50 % vyšší a z hlediska různorodosti druhů aktivit je 10 krát bohatší nežli nabídka v regionu Plovdiv. Zásadní rozdíl byl zjištěn v dostupnosti informací, kdy dostupnost informací na internetu v regionu Plovdiv zcela chybí. Závěr: Doporučení - je naprosto důležité zajistit informovanost o možnostech a doporučit vzdělávání odborníků pro řízené pohybové aktivity.
|
|
|
Aktivizační činnost zdravotně postižených v Denním stacionáři pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé ve Strakonicích
DEJMKOVÁ, Veronika
Aktivizační činnost zdravotně postižených v Denním stacionáři pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé ve Strakonicích Záměr této práce je představit různorodost aktivizačních činností, které dávají možnost člověku s mentálním postižením žít plnohodnotný život. V této bakalářské práci jsou aktivizační činnosti chápany jako způsob, začleňování jedince s mentálním postižením do společnosti. V teoretické části popisuji mentální postižení, Douwnův syndrom, dětskou mozkovou obrnu, specifika života lidí s mentálním postižením, péče o osoby s mentálním postižením, poslání a jednotlivé aktivizační činnosti Denního stacionáře. Cílem této bakalářské práce je zjistit, vliv aktivizačních činností Denního stacionáře pro mentálně postižené děti, mládež dospělé ve Strakonicích na klientovu osobnost z pohledu rodiče. Dále zmapovat potřebnost služeb v Denním stacionáři, jak z pohledu klienta, tak z pohledu rodiče. Provedený výzkum je ze sociologického hlediska výzkumem kvantitativním. Ke sběru dat byla jako první použita metoda dotazování technikou dotazníku. Další metodou bylo použito dotazování technikou polostandartizovaného rozhovoru. Poznatky získané při výzkumu prokázaly, že při navštěvování Denního stacionáře a aktivizačních činností, které nabízí, dochází k rozvoji osobnosti klientů a to především v oblasti motoriky, integrace, rozumových schopností a dovedností, zlepšení komunikace a osobnostního rozvoje. Doufám, že moje práce přispěje k větší informovanosti o aktivizačních činnostech v Denním stacionáři a to především u rodin vychovávajících svoje potomky pouze v domácím prostředí. Dále ji mohou využít pracovníci uvedeného stacionáře a dalších obdobných zařízení ke zlepšení kvality aktivizačních činností.
|
|
|
Ověření vlivu intervenčního pohybového programu na rozvoj osobnosti s mentálním postižením v Ústavu sociální péče Slatiňany
VOTÁPKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se ve své teoretické rovině zabývá tematikou mentálního postižení obecně, úžeji pak v souvislosti s pohybovými aktivitami. V praktické části práce byl ověřován již vytvořený intervenční pohybový program pro osoby s touto formou zdravotního postižení. Po dobu šestnácti týdnů byl aplikován na skupinu klientů Ústavu sociální péče se středně těžkým stupněm mentálního postižení a jeho účinek poté kvalitativně vyhodnocen dle výsledků testů motorické a sociální kompetence. Na základě těchto ukazatelů byl potvrzen pozitivní vliv programu na rozvoj osobnosti s mentálním postižením a zároveň ověřena možnost jeho realizace v podmínkách Ústavu sociální péče.
|
|
|
Význam center pro děti pro psychickou podporu dětí a jejich rodin
HOLÍČKOVÁ, Jana
Cílem mé práce bylo shrnout základní informace o dětských centrech a službách, které nabízí. Dále jsem se zabývala klienty a jejich rodinami, pro které se centra stala přirozenou součástí každodenního života. V jednotlivých kapitolách se postupně věnuji mentálnímu postižení obecně, zdůrazňuji důležitost pomoci odborníků a v neposlední řadě se zabývám reakcemi rodičů i dětí na nastalou situaci. V práci se také věnuji vzdělávání postižených jedinců. Rozepisuji možnosti vzdělávání od předškolního věku až po dospělost. Poslední dvě kapitoly popisují činnost Centra ARPIDA a Centra Kaňka. Na část teoretickou navazuje praktická část, kde se snažím objasnit důležitost těchto center pro lidi využívající jejich služeb.
|
|
|
Příprava a realizace týdenního intervenčního jógového programu zaměřeného na rozvoj jemné motoriky a pohyblivosti u lidí s mentálním postižením
JANKOVCOVÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá stimulací osobnostního a hlavně fyzického a motorického rozvoje osob s mentálním postižením s využitím jógového cvičení a jógy prstů. Mým cílem bylo zjistit zda týdenní intervenční program přinesl zlepšení v jemné motorice, pohyblivosti a tím zlepšení celého tělesného stavu testovaných participantů v úrovni 1. až 3. stupně mentálního postižení. Výzkum byl proveden na základě týdenního pobytu ve škole v přírodě. Participanti byli testováni první den a poslední den pobytu. Sledovaný soubor tvořilo šest žen a čtyři muži ze speciální školy v Českých Budějovicích. Byly použity metody pozorování, posuzování a dotazování pro potřeby detekce změn v ukazatelích fyzického stavu, zlepšení jemné motoriky a tím uchopovacích reflexů participantů a zapamatování si nových pojmů. Výsledky dokládají pozitivní změny v těchto ukazatelích. Došlo ke zlepšení koordinace pohybů, jemné motoriky horních končetin s využitím v každodenních sebeobslužných činnostech a také byl prokázán pozitivní vliv jógy na duševní stránku participantů. Výzkumný projekt byl pro participanty přínosný a může sloužit jako model i pro další využití v terénní praxi v jógovém cvičení s lidmi s mentálním postižením.
|
|
|
Respektování práv jedinců s mentálním postižením a školní integrace
CZINEGOVÁ, Eva
Postoj společnosti k jedincům se zdravotním postižením a respektování jejich práv a důstojnosti je důležité hodnotící hledisko. Společnost v České republice navazuje na evropské moderní trendy, které zajišťují lidem s postižením účast ve všech aktivitách ve stejné míře jako lidem bez postižení. Jako téma diplomové práce jsem si vybrala z práv dětí respektování práva na vzdělání pro děti s mentálním postižením. Řeším postoje ředitelů základních škol a pracovníků speciálně pedagogických center pro děti a mládež s mentálním postižením k integraci žáků s mentálním postižením do běžné základní školy. V teoretické části diplomové práce se věnuji významným dokumentům, které zajišťují práva jedinců s mentálním postižením. Popisuji nejen mentální postižení a jeho stupně, ale především možnosti vzdělávání dětí s mentálním postižením ve školách zřízených pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami i možnosti integrace těchto žáků do hlavního vzdělávacího proudu. Na teorii navazuji praktickou částí. Cílem diplomové práce bylo zjistit postoj ředitelů základních škol a pracovníků speciálně pedagogického centra pro mentálně postižené k integračnímu procesu dětí s mentálním postižením do běžných základních škol a plnění práva na vzdělání dětí s mentálním postižením. Výzkum byl prováděn metodou dotazování, technikou byl zvolen anonymní dotazník. Z výsledků vyplývá, že většina ředitelů základních škol v Jihočeském kraji podporuje právo na vzdělání pro žáky s mentálním postižením v podobě integrace mezi intaktní žáky. Všichni dotazovaní, jak ředitelé základních škol, tak pracovníci speciálně pedagogického centra, upřednostňují při vzdělávání individuální schopnosti každého dítěte s mentálním postižením. Při integraci žáka s mentálním postižením do běžné základní školy převyšuje sociálně zdravotní motivace nad motivací ekonomickou. Diplomovou práci lze využít jako přehled současných postojů a názorů ředitelů základních škol i pracovníků speciálně pedagogických center na možnost integrace žáků s mentálním postižením do hlavního vzdělávacího proudu.
|
|
|
Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči
JANOVSKÁ, Klára
Cílem mé bakalářské práce na téma {\clqq}Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči`` bylo zmapovat tuto situaci v pobytových zařízeních sociální péče pro mentálně postižené v Jihočeském kraji. Tento cíl byl splněn. Současné celosvětové trendy v péči o osoby s mentálním postižením preferují zařazení pracovních činností do oblasti výchovně vzdělávací práce v zařízeních sociální péče. Problematika zaměstnávání je jednou z nejzávažnějších otázek týkajících se osob s mentálním postižením. Uplatnění na pracovním trhu ovlivňuje jejich životní situaci z několika hledisek. Nejde jen o ekonomickou situaci, sociální statut, ale také o vlastní seberealizaci. Existuje několik forem pracovního a zároveň sociálního uplatnění pro lidi znevýhodněné na trhu práce. Patří mezi ně podporované zaměstnávání, chráněná pracovní místa či chráněné dílny. Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo využito metody kvalitativního výzkumu techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Cílový soubor 1 tvořili zaměstnanci pobytových zařízení sociální péče pro osoby s mentálním postižením v Jihočeském kraji. Cílový soubor 2 tvořili pracovníci organizací podporovaného zaměstnávání realizující svou činnost v Jihočeském kraji. Z výsledků práce vyplývá, že se zařízení o pracovní uplatnění svých klientů zajímají. Snaží se vytvářet pro ně pracovní místa. Nabídka míst je přesto nedostatečná. V souvislosti s výsledky této práce je možné stanovit následující výzkumné otázky: 1. jakým směrem se bude vyvíjet postoj naší společnosti k problematice zaměstnávání osob s mentálním postižením ve smyslu finančního, legislativního a společenského zajištění této problematiky. 2. Zda se součástí podnikové strategie firem v České republice stane (v rámci firemní filantropie) zaměstnávání osob s mentálním postižením. Práce by měla posloužit k porovnání situace dané problematiky v jednotlivých pobytových zařízeních sociální péče v Jihočeském kraji.
|
|
|
Specifika práce v chráněných dílnách a možnosti jejich provozu v ČR a USA
JINDROVÁ, Zdeňka
Péče o osoby s postižením sahá do daleké minulosti. V současné době existuje mnoho způsobů péče, socializace a integrace osob s postižením. Zároveň existuje ve společnosti celá řada bariér, které jsou pro osobu s postižením nepřekonatelné bez pomoci ostatních. Také se můžeme setkat s tím, že osoby s postižením jsou vystaveni určitým formám diskriminace nebo dokonce zneužívání. Největší bariérou u sociálního začleňování lidí se zdravotním handicapem je omezený přístup na trh práce. Lidé se zdravotním postižením patří mezi znevýhodněné skupiny na trhu práce, ohrožené zejména dlouhodobou nezaměstnaností. Jedním způsobem začlenění se do pracovního procesu jsou chráněné dílny. V těch nacházejí uplatnění osoby se zdravotním znevýhodněním a osoby se změněnou pracovní schopností. V chráněných dílnách jsou pracovní podmínky přizpůsobeny zdravotnímu stavu zaměstnanců. Práce v chráněných dílnách nepředstavuje pro osoby se zdravotním postižením jen zdroj obživy, ale v neposlední řadě jsou dílny místem, kde se mohou seberealizovat, účastnit se společenského života a získávat nové zkušenosti. Zjišťovala jsem shody a rozdíly v provozování těchto dílen. Na základě své stáže v USA, Massachusetts jsem se zaměřila na popsání nestátní neziskové organizace Road to Resposnsibilit, Inc. V ČR jsem si pro potřeby této práce vybrala společnost Domov sv. Anežky,o.p.s. v Týně nad Vltavou. V teoretické části diplomové práce se věnuji problematice postižení. Popisuji zde historii péče o osoby s postižením, druhy postižení, socializaci osob s postižením a v neposlední řadě politiku zaměstnanosti a seberealizace osoby s postižením. Praktická část diplomové práce je rozdělena do dvou oddílů. V prvním se věnuji popsání provozu vybraných společností a jejich chráněných dílen a v druhém graficky znázorňuji zjištěné skutečnosti. Výzkum jsem prováděla dvěma způsoby. Prvním způsobem byla sekundární analýza dat a obsahová analýza. Informace jsem rovněž získávala formou rozhovorů, které jsem vedla se zaměstnanci a vedoucími těchto zařízení. Před samotným sběrem dat jsem si stanovila na jaké skutečnosti se během svého studia dokumentů zaměřím, tak abych docílila plánovaného cíle této práce, kterým bylo zjištění shod a rozdílů vybraných chráněných dílen v USA a v ČR. Tyto skutečnosti byly např. práva a povinnosti klientů, zakladatel, zdroje financování společností, poskytované služby, personální zajištění, kvalifikace pracovníků, mzdové ohodnocení zaměstnanců se zdravotním postižením a v neposlední řadě jaké druhy chráněných dílen dané společnosti provozují. Na základě výsledků výzkumu jsem došla k závěru, že určité rozdíly v provozování společnosti Road to Responsibility a Domova sv. Anežky existují. Jedná se převážně o rozdílný způsob odměňování zaměstnanců se zdravotním postižením za vykonanou práci. Dále je zde rozdíl v uplatňování práv klientů. Proto tedy mohu konstatovat, že se obě mé hypotézy potvrdily. Jsem přesvědčena, že moje práce bude sloužit jako přehled shod a rozdílů, které existují v provozování vybraných chráněných dílen v ČR a USA. Není to však ucelený pohled na fungování celé společnosti.
|
|
| |
|
|
Ověření intervenčního programu pro integraci osobnosti a rozvoj zdraví mentálně postižených pomocí pohybových aktivit v Prachaticích.\\
VOPELKOVÁ, Kateřina
Cílem této diplomové práce je ověření intervenčního programu pro integraci osobnosti a rozvoj zdraví mentálně postižených. Tělovýchovný intervenční program byl aplikován po dobu 5 měsíců jedenkrát týdně jednu hodinu ve Speciální škole v Prachaticích. Experimentální skupina je složena z 10 žáků této školy se středně těžkým mentálním postižením ve věku 10 {--} 17 let. Cílem mé práce bylo zjistit, zda se probandi experimentální skupiny zlepší ve vybraných testech motorické kompetence v ukazatelích sociálního učení po provedení intervenčního programu. K testování byly použity standardizované testy. Pro porovnání byla vytvořena kontrolní skupina taktéž ze žáků Speciální školy v Prachaticích se středně těžkým mentálním postižením ve věku 10 {--} 18 let. K vyhodnocení získaných dat jsem použila statistické metody.
|
host ::
RSS.