Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21,116 záznamů.  začátekpředchozí21107 - 21116  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.58 vteřin. 

Využívané metody sociální práce u pacientů hospitalizovaných v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr
DOLEŽALOVÁ, Vendula
Tato diplomová práce je zaměřená na problematiku sociální práce realizované v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr, která se specializuje na léčbu závislosti na návykových látkách. V této léčebně je sociální práce součástí terapeutického procesu a je důležitým nástrojem řešení sociálních důsledků. V teoretické části diplomové práce představuji problematiku sociální práce, roli sociálního pracovníka ve zdravotnictví a sociální služby zaměřené na cílovou skupinu osob závislých na návykových látkách. V této části práce se okrajově věnuji i problematice závislosti a sociální práci s osobami, jež mají problémy s návykovými látkami. Praktická část je realizována kvalitativním výzkumem za použití metody dotazování. Ke sběru dat byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořily 3 sociální pracovnice. Pro konstrukci vzorku byla vybrána metoda totálního výběru. Druhý soubor tvořili aktuálně hospitalizovaní pacienti. Z tohoto souboru byl vybrán výzkumný vzorek 12 pacientů metodou kvótového výběru. Všechny rozhovory byly zpracovány, data kategorizována a zpřehledněna do tabulek. Cílem diplomové práce bylo zmapovat metody a techniky sociální práce, které sociální pracovnice při své páci s pacienty používají a jaká sociální pomoc je pacienty nejčastěji využívaná. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou pacienti o možnostech sociální práce dostatečně informováni a zda jsou s poskytováním sociální pomoci spokojeni. Výzkum ukázal, že sociální práce má v komplexní terapii své pevné místo a je všemi členy terapeutického týmu podporována. Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovnice nejčastěji používají metody práce s jednotlivcem, skupinou, rodinou a komunitou za použití technik rozhovoru, aktivního naslouchání, přehrávání rolí a názorné instruktáže. Převážně aplikují přístup orientován na úkoly. Sociální pracovnice nejčastěji spolupracují se členy terapeutického týmu, s pacienty, s jejich rodinnými příslušníky a s pracovníky mnoha dalších institucí. Z výzkumu též vyplynulo, že pacienti nejvíce využívají sociální, právní a pracovní poradenství. Nejčastěji využívají pomoc při obstarávání nových osobních dokladů, při řešení dluhové problematiky, hledání vhodného bydlení a zaměstnání, při řešení rodinných potíží a důsledků trestné činnosti. Výsledky výzkumu dále ukázaly, že pacienti jsou o sociální pomoci dobře informováni a s jejím poskytováním jsou velmi spokojeni. Domnívám se, že cíle mé práce byly naplněny a na výzkumné otázky poskytly odpovědi. Práce by mohla posloužit k poskytnutí informace o tom, jak je sociální práce v takovémto specifickém zařízení realizována. Výsledky by mohly být podnětem, jak pracovní podmínky pro realizaci sociální práce zlepšit a poskytování sociální pomoci tak více zefektivnit.

Úloha sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči
VACKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část a zabývá se problematikou úlohy sestry ve výživě pacientů v intenzivní péči. V teoretické části jsme komplexně shrnuli celou problematiku zajištění výživy pacienta na intenzivní jednotce. Zabývali jsme se obecným pojetím výživy na jednotkách intenzivní péče a úlohou nutričního terapeuta, a také charakteristikou, příčinami a diagnostikou malnutrice jako nejzávažnějšího problému v oblasti výživy. V práci jsme dále definovali druhy nutriční podpory v intenzivní péči a seznamuje s jejich indikacemi, kontraindikacemi, způsoby a typy podání, komplikacemi, druhy přípravků, monitorací a s tím související rolí sester. Empirická část nabízí výsledky výzkumného šetření zajištěné pomocí kvalitativní výzkumné metody. Hlavním záměrem bakalářské práce bylo zdůraznit úlohu sestry při podávání enterální a parenterální výživy v intenzivní péči a také popis spolupráce s nutričním terapeutem na sdružené interní a neurologické jednotce intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice, a.s.. Na základě toho byly stanoveny dva cíle. Zaprvé si dáváme za úkol zjistit, jakým způsobem zajišťuje sestra zásady správného podání výživy u pacienta na jednotce intenzivní péče. Druhým naším cílem je zjistit, jakým způsobem spolupracuje sestra s nutričním terapeutem při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče. K prvnímu cíli byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a k druhému cíli jedna výzkumná otázka. Ke kvalitnímu sběru dat byla použita metoda skrytého pozorování pro zachování autentičnosti. V důsledku nedostatečného množství dat ke splnění druhého cíle, bylo pozorování nahrazeno polostrukturovaným rozhovorem. Výzkumný soubor byl tvořen ze třinácti záznamů pozorování a jednoho rozhovoru na uvedené jednotce intenzivní péče. Jako podklad k pozorování byly zhotoveny tři pozorovací archy, do kterých byly v průběhu pozorování zaznamenány zjištěné informace. Arch se skládal z jednotlivých bodů sestavených podle teoretické části, podle kterých sestra při zajištění výživy pacienta postupuje. Zbývající informace, které pozorovací arch neobsahoval, byly vypsány do sekce poznámky nebo se staly součástí suché informace o provedení konkrétního bodu. Výsledky byly podrobeny analýze pomocí otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo šest kategorií, které se týkali zajištění edukace a informovanosti, dodržení bariérového přístupu, předcházení komplikací, prací s pomůckami, spoluprací sestry s pacientem a rozhodovacími procesy při provádění výkonu sestrou. Ve výsledcích je obsaženo shrnutí výzkumného šetření, které je proloženo názornými příklady záznamů. Posloupnost výsledků je prezentována dle posloupnosti kategorií v průběhu vykonávání činnosti. V každé kategorii hodnotíme výsledky ve vztahu ke stanoveným výzkumným otázkám. Věříme, že získané informace mapující počínání sester při zajištění výživy u pacientů na jednotce intenzivní péče a přiblížení spolupráce s nutričním terapeutem přispěje v budoucnu k uvědomění si případných nedostatků a jejich následné nápravě. Výsledky se též mohou stát inspirací k podrobnějšímu vědeckému bádání této problematiky.

Náměty pro rozvoj varhanní improvizace
Steyer, Jan ; Popelka, Josef (vedoucí práce) ; Hora, Jan (oponent)
Bakalářská práce Náměty k rozvoji varhanní improvizace je, jak název napovídá, souhrnem podnětů, které se snaží být inspirací pro zdokonalení varhanního improvizačního umění. V žádném případě proto na ni nelze nahlížet jako na plnohodnotnou učebnici varhanní improvizace. Naopak už počítá se čtenářem obeznámeným alespoň s improvizačními základy. Práce sestává ze čtyř na sebe navazujících tématických okruhů. První se zabývá improvizací melodické linky, druhý harmonií, následuje okruh věnovaný kontrapunktické práci a nakonec pojednání o uspořádání improvizace z hlediska formální stavby. Každý z těchto tématických okruhů je tvořen samotnými náměty, jež jsou opatřeny hudebními příklady a úkoly určenými pro čtenáře. Práce klade důraz na vlastní estetické cítění improvizátora, na komunikativní aspekt hudby a upřednostňuje soudobé hudební vyjadřovací prvky.

Dispečerské řízení kamionů při cestách do zahraničí
PAVLASOVÁ, Hana
Hlavním cílem této práce bylo analyzovat dispečerské řízení ve firmě STTRANS, zaměřit se na práci dopravní dispečerky během jednoho týdne a sledovat, jakým způsobem řídí a naviguje přidělené kamiony. Vlastním pozorováním nebo při řízeném rozhovoru s dispečerkou nebo vedoucím divize jsem zjišťovala poznatky, které jsem potřebovala pro další práci. Definovala jsem úkoly kamionů a sledovala jsem jejich činnosti. Dispečerka může díky moderním technologiím sledovat pohyb všech přidělených dopravních prostředků. O jejich pohybu se vytváří záznamy, které mně pak umožnily zpracování dat pomocí výpočetní techniky a abych zpětně porovnala činnosti všech sledovaných dopravních prostředků. Na základě zjištěných dat jsem odpověděla na stanovené hypotézy a navrhla opaření na případná zlepšení.  Rozšířit své podnikání na přepravu surovin a kapalin, aby mohla přijímat zakázky na náklad více povah než dosud.  Přiřazovat na kamion dva řidiče místo jednoho a tím by mohly vzrůst výkony firmy.  Oslovit další potenciální zákazníky, kterým by mohla nabídnout kvalitní služby.  Více dbát na sledování počtu ujetých kilometrů jednotlivých řidičů, ať mají všichni šanci na dosažení srovnatelné výše měsíční mzdy.  Přeřadit vždy jednu dispečerku na odpolední směnu, která by řešila potíže řidičů na cestě, a dispečerka by tak nemusela řešit pracovní problémy ve svém osobním volnu. Z výledků analýzy vyplynulo, že v současnosti se vyplatí zavést ve firmě standardy norem jakosti.

Mimořádná událost s únikem nebezpečných látek a informování obyvatel o možnosti ohrožení
BURŠÍKOVÁ, Jana
V úvodu mé diplomové práce jsou objasněny některé základní pojmy a uveden stručný přehled a podmínky vzniku legislativních norem vztahujících se k řešené problematice a to zejména krizových zákonů, zákonů ve vztahu k nakládání s nebezpečnými látkami a atomového zákona. Ve druhé části analyzuji připravenost orgánů státu a územních samosprávných celků na nevojenské krizové situace (krizová legislativa, dokumentace krizového plánování) a na řešení mimořádných událostí, zdůrazňuji poslání a činnost integrovaného záchranného systému. V dalším textu je podrobně rozebrána legislativa vztahující se ke způsobu zabezpečení a nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a radioaktivními látkami. Jedná se především o tyto o zákony: zákon o prevenci závažných havárií (povinnosti provozovatele zařízení nakládajícího s nebezpečnými látkami, účast veřejnosti a informování veřejnosti, výkon státní správy), zákon o chemických látkách a chemických přípravcích (klasifikace, zkoušení a registrace, označování a balení chemických látek a přípravků, přeprava nebezpečných látek), zákon o opadech a problematiku jaderné energie a ionizujícího záření upravuje atomový zákon (jaderná bezpečnost a havarijní připravenost, opatření v zóně havarijního plánování). Tyto právní normy jsou doplněny a zpřesněny některými vyhláškami a nařízeními. Praktická část je zaměřená především na zjišťování úrovně znalostí a informovanosti obyvatel, v převážné většině žijících v okolí zařízení nakládajících s nebezpečnými látkami, o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení a o vhodném chování obyvatel v případě vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. V úvodních řádcích praktické části uvádím charakteristiku průzkumu jako celku, vymezuji základní soubor respondentů (z hlediska čtyř identifikačních znaků), popisuji použitou metodiku. V další části jsou stručně charakterizovány zkoumané regiony z hlediska možnosti vzniku mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek. Ke zpracování jsem využila formu dotazníku. Dotazník byl zaměřen na otázky znalostní (toxické účinky některých nebezpečných látek, označování nebezpečných látek, znalost tísňových čísel, zásady chování obyvatelstva při mimořádné události spojené s únikem nebezpečných látek, jaderná problematika). V příloze dotazníku zjišťuji zájem respondentů o tuto problematiku a jejich preference způsobů vhodného informování o rizicích plynoucích z provozu těchto zařízení. Výsledky průzkumu podrobně uvádím v kapitole s totožným názvem. V závěru práce uvádím některé doporučené formy ke zlepšení informovanosti obyvatelstva o mimořádných událostech s únikem nebezpečných látek. Závěr práce a diskuse je věnovaná shrnutí zjištěných výsledků, případně komparace výsledků s některými autory.

Vyšetření urogenitálního systému na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p.o.
MENŠÍKOVÁ, Věra
Bakalářská práce na téma Vyšetření urogenitálního systému na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. se zabývá metodami vyšetření urogenitálního systému a vytváří přehled a popis jednotlivých metod, používajících se při těchto vyšetřeních. Radiologický asistent je nelékařský zdravotnický odborník, který své teoretické a praktické znalosti a dovednosti, získané studiem na vysoké škole, uplatňuje v oboru radiodiagnostiky, radioterapie a nukleární medicíny. Radiologický asistent je mylně vnímán, mezi ostatními zdravotníky i mezi laickou veřejností, jako technický pracovník. Je to však také zdravotník, jenž musí být schopen kromě manipulace s vysoce sofistikovanou technikou poskytnout pacientovi ošetřovatelskou péči v plném rozsahu. V radiodiagnostice má za úkol radiologický asistent zajistit vlastní vyšetření a získat z něj obrazovou dokumentaci. Radiologický asistent technicky zajišťuje vyšetření a manipulaci s přístroji a při náročnějších intervenčních výkonech asistuje lékaři radiologovi. Práce radiologických asistentů je vysoce erudovaná a lidé pracující s ionizujícím zářením musí striktně dodržovat zákony a vyhlášky, jež stanovují přísná pravidla a požadavky, které každý radiologický asistent, pokud chce vykonávat tuto činnost, musí splňovat. Radiologický asistent musí svým přístupem napomáhat ke snižování radiační zátěže obyvatelstva. Je logické, že s vývojem techniky roste i výtěžnost vyšetření, a obecně se dodržuje a na všechna vyšetření se aplikuje princip ALARA. Pokud se snažíme snižovat dávku záření, je nutné používat optimální množství kontrastních látek. V úvodu je také podrobněji popsána anatomie a fyziologie urogenitálního systému, jejichž znalost je pro vykonávání práce v tomto oboru nezbytná. V práci jsou popsány zobrazovací metody od nejjednodušších po nejsložitější, jak podle délky vyšetření, tak podle specifik souvisejících s jednotlivými vyšetřeními. Postup vyšetření by měl probíhat od nejméně invazivních vyšetřovacích postupů po nejsložitější. Metodika spočívá ve shromažďování, studiu a následné analýze získaných dat. Za tímto účelem byla shromážděna data z let 2009 2013 na radiodiagnostickém pracovišti Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. Do celkového přehledu jsem zahrnula nejčastěji prováděná vyšetření na tomto pracovišti v rámci urogenitálního systému. Vyšetření jsou rozdělena na počty mužů a žen podstupujících tato vyšetření. Vyšetřovací metody jsou dále porovnávány, a je vyhodnoceno, které převažují a od kterých se postupně upouští. Získaná data jsem zpracovala do přehledných grafů. K vytvoření bakalářské práce byly použity informace z odborných knih, článků a z ověřených internetových zdrojů. Výsledky mé práce potvrdily výzkumnou otázku, že počet pacientů, kteří podstupují vyšetření urogenitálního systému na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. stoupá. Upřednostněny jsou vyšetření neinvazivní a s větší diagnostickou výtěžností. Je také však zjištěno, že některá vyšetření stále mají své místo a nejsou nahrazovány jinou metodou. Jedná se například o hysterosalpingografii. Cílem práce bylo vytvoření přehledu a popisu jednotlivých radiodiagnostických metod při vyšetřování uropoetického systému a analýza dat z radiodiagnostického oddělení Nemocnice Jablonec nad Nisou p. o. týkající se vyšetření urogenitálního systému. Množství vyšetření na radiodiagnostickém oddělení se neustále zvyšuje a nároky na radiodiagnostického asistenta jsou po fyzické i psychické stránce také neustále navyšovány. Radiologičtí asistenti jsou povinni své znalosti i dovednosti aktivně prohlubovat formou školení a samostudia.

Kvantitativní a kvalitativní prostorová distribuce lůžkových kapacit a doprovodných služeb ve vymezeném území Novohradska
DOMINOVÁ, Andrea
Bakalářská práce zkoumá kvantitativní a kvalitativní prostorovou distribuci lůžkových kapacit a doprovodných služeb ve vymezeném území Novohradska. V prvních kapitolách je diskutována odborná literatura, přiblížení problematiky cestovního ruchu a pojmy s tím spojené. V další části jsou vyzdviženy fyzicko-geografické a socioekonomické charakteristiky v souvislosti s rozvojem cestovního ruchem. Stěžejním úkolem práce je inventarizace ubytovacích zařízení zaměřená na lůžkové kapacity a doprovodné služby. Zde je hlavním cílem porovnání kvality jednotlivých ubytovacích kategorií, s čímž úzce souvisí nabídka doprovodných služeb. Pro lepší orientaci byla oblast rozčleněna na 13 katastrálních území. Hlavním výstupem je syntéza celkového stavu, ze které vyplývají turisticky atraktivní oblasti, ale zároveň i území s vyšším potenciálem pro cestovní ruch, který dosud nebyl dostatečně aktivován. Součástí studie jsou grafy, tabulky a mapy, které zkoumanou problematiku vizualizují.

Místo a úloha záchranných praporů Armády České republiky, jejich možnosti a využití při plánování odezvy na mimořádné události
LOVIČKA, Štefan
Vojenské záchranné útvary existovaly v různých organizačních strukturách v celých poválečných dějinách České republiky. Víceméně fungovaly na vojenském základě a byly prioritně určeny k plnění úkolů civilní obrany za válečného stavu. V mírových podmínkách byly využívány k provádění záchranných prací při živelních pohromách a průmyslových havárií, případně k výpomocím národního hospodářství. Z hlediska historie vojenské záchranné prapory pod hlavičkou Armády České republiky vznikli z důvodu, že nebyl vybudován Integrovaný záchranný systém. I když vznik rozsáhlého ozbrojeného konfliktu zasahujícího území České republiky je v nejbližším časovém horizontu nepravděpodobný avšak v dlouhodobé perspektivě tuto možnost včetně napadení zbraněmi hromadného ničení, nelze vyloučit. Z globálního hlediska dochází ke zhoršování bezpečnostní situace. Zvyšuje se aktuálnost hrozeb asymetrického charakteru. Tyto hrozby jsou spojeny především se subjekty, organizujícími teroristické útoky, jejichž objektem jsou převážně civilní cíle. Tyto subjekty vynakládají více úsilí o získání zbraní hromadního ničení. Koncem minulého století došlo k ukončení studené války, avšak v mnoha případech současné doby se zvyšuje aktivita bezpečnostních hrozeb nevojenského charakteru, spojené s přírodními a průmyslovými katastrofami, organizovaným zločinem, legálními a nelegálními rozsáhlými migracemi osob, šíření drog, nebezpečných nakažlivých nemocí, narušením informačních a řídících systémů a ohrožení veřejného pořádku a majetku občanů. Postupem času dochází k transformaci AČR, což se výrazně dotklo i vojenských záchranných praporů, které jsou samostatnou součástí AČR. Vzhledem k možnosti využívání těchto sil a prostředků jak v mírovém stavu, tak i za válečného konfliktu k ochraně obyvatelstva, dále na podporu IZS a ženijní podporu vojsk, jsem se rozhodl ve své bakalářské práci věnovat zvýšenou pozornost problematice reorganizace vojenských záchranných praporů a ověřit zda bude mít podstatný vliv na zajištění havarijní a krizové připravenosti na mimořádné události v regionu Jihočeského kraje.

Místo a úloha krizového managementu v oblasti veřejné správy v Jihočeském kraji
TRPÁKOVÁ, Olga
Diplomová práce byla zpracována na legislativním podkladě, jehož základ tvoří zákon č. 240/2000 Sb. (krizový zákon) a ostatní související právní předpisy. Předložená studie si určila za cíl vyhodnotit metodou srovnání struktury a organizace v době preventivních opatření a řešení mimořádných událostí nebo krizových situací připravenost jednotlivých složek krizového managementu územní samosprávy a státní správy v Jihočeském kraji. Výsledkem je konstatování, že místo a úloha krizového managementu ve strukturách veřejné správy v Jihočeském kraji jsou nezastupitelné a funkční v řešení mimořádných událostí a krizových situací, i přes ne vždy pevná pravidla a jejich jednoznačný výklad, která plynou z některých nedostatků legislativního rámce.

Duchovní služba v českém vězeňství
HRUŠKOVÁ, Hana
Tato práce se zabývá křesťanskou duchovní službou obviněným a odsouzeným v prostředí českých věznic. Nejdříve se práce zaobírá moderními penologickými trendy a vězeňskými systémy v euroamerických zemích, podrobněji pak vězeňstvím v České republice. Další část pojednává o občanském sdružení Vězeňská duchovenská péče a profesionálních vězeňských kaplanech, dále o ekumenicitě a vztahy mezi vězeňským personálem a duchovními. Navazující kapitola se opírá o rozhovory se zkušenými vězeňskými kaplany, jejich osobní vyjádření k aktuálnímu stavu a individuální pohled na službu lidem ve věznici. Ukazuje se, že duchovní má mezi ostatními vězeňskými odborníky své nezastupitelné místo. Právě on, často jako poslední, vidí naději tam, kde ostatní odborný personál již rezignoval, může velmi dobře pracovat s přijetím viny, s hledáním hodnot u odsouzených. Perspektiva duchovní služby v českých věznicích bude předurčena přející, aktivní spoluprací s Vězeňskou službou České republiky a ekumenickou otevřeností.