|
|
Sociální práce s rodinami a dětmi s nařízenou ústavní výchovou
DROZČÁKOVÁ, Zdeňka
Práce se zabývá sociální prací s rodinami a dětmi s nařízenou ústavní výchovou, která je vykonávána sociálními pracovníky oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Teoretická část charakterizuje pojem rodina, seznamuje s rizikovými faktory v rodině, vymezuje pojem sociálně-právní ochrana dětí a ústavní výchova. Pozornost je dále věnována úkonům sociálního pracovníka v kontextu ústavní výchovy. V praktické části jsou zjišťovány nedostatky v sociální práci s rodinou a umístěnými dětmi. Respondenty jsou sociální pracovníci oddělení sociálně-právní ochrany dětí. V rámci výzkumu byly zjištěny nedostatky v oblasti pracovního zázemí, nedostatky při výkonu sociální práce, ve spolupráci s institucemi a nedostatky spojené s právní úpravou.
|
|
|
Dětský domov a jeho úloha při řešení sociální situace dítěte
JANEČKOVÁ, Jana
Dětský domov je zařízení, kde jsou děti, jejichž rodiče se o ně nemůžou, neumějí či nechtějí postarat. Poskytuje péči jejímž cílem je zabezpečit dítěti vše potřebné pro jeho dobrý vývoj, a to v prostředí, které se snaží, co nejvíce přiblížit rodinnému. Děti jsou do dětského domova umisťovány hlavně na základě rozhodnutí soudu. Sociální situace dítěte je v kontextu práce chápána jako situace a okolnosti, kdy je nutné poskytnout dítěti ochranu nebo pomoc na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí, zejména taková situace, která vede k nařízení ústavní výchovy. Cílem práce bylo blíže zmapovat jakou úlohu hraje dětský domov při řešení sociální situace dítěte. Data byla získána v rámci kvantitativního výzkumu, jehož cílem je ověření či vyvrácení stanovených hypotéz. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování, technika rozhovoru. V rámci výzkumné části byly stanoveny 3 hypotézy.
|
|
|
Situace dětí v Dětském domově Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče
JALOVCOVÁ, Klára
Náhradní výchovná péče obsahuje všechny druhy náhradní rodiny u dětí bez vlastního funkčního rodinného zázemí. Má dvě formy {--} ústavní a rodinnou. Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku dětí z Dětského domova Charlotty Masarykové a jejich odchod do náhradní rodinné péče. Jedná se o zdravotnické zařízení s relativně malou kapacitou, které je určené pro děti od jednoho do tří let. Praktickou část jsem rozdělila na dvě části v souladu se stanovenými cíly. Prvním cílem bylo zjistit sociální, zdravotní a právní situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které byly umístěné v Dětském domově Charlotty Masarykové v letech 2005 až 2008. Druhým cílem bylo zmapovat situaci dětí s nařízenou ústavní výchovou, které odešly v letech 2000 až 2008 z Dětského domova Charlotty Masarykové do náhradní rodinné péče. Oba cíle byly splněny. Za účelem dosažení cílů byla použita metoda kvantitativního výzkumu, technika sekundární analýzy dat. Byly stanoveny následující hypotézy: Hypotéza 1 - Nejčastějším důvodem pro umístění dětí do dětského domova jsou sociálně zdravotní důvody Hypotéza 2 {--} většina dětí přichází do dětského domova ve špatném zdravotním stavu Hypotéza 3 {--} Většina dětí z dětského domova je v kontaktu se svou biologickou rodinou Hypotéza 4 {--} Děti, umístěné do NRP, odchází nejčastěji do pěstounské péče Hypotéza 2 nebyla potvrzena, ostatní hypotézy potvrzeny byly. Z výsledků hypotézy 1 vyplývá, že děti přicházejí do dětského domova nejčastěji ze sociálně zdravotních důvodů, čistě zdravotních důvodů je málo. To souvisí s hypotézou 2, která se nepotvrdila. Většina dětí totiž přichází do dětského domova v dobrém zdravotním stavu. Převážná část dětí přichází do dětského domova z rodiny a s rodinou zůstává v kontaktu (hypotéza 3). Děti nejčastěji odchází zpět do rodiny, pokud odchází do NRP, pak pěstounská péče převažuje nad adopcí (hypotéza 4). Výsledky práce budou použity pro účely dětského domova Charlotty Masarykové a pro sociální pracovníky k získání přehledu o situaci v daném zařízení.
|
|
|
K vybraným charakteristikám dětí z dětských domovů
POLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětí vyrůstajících v dětských domovech. V teoretické části se zabývá vymezením pojmů dětský domov a dětský domov se školou, důvody umístění do dětského domova, smyslem a funkcemi rodiny a dětského domova. V práci je charakterizováno rodinné prostředí, z nějž dítě přišlo do dětského domova, je zde popsán deprivační syndrom a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Popisuje, jaké jsou romské děti vyrůstající v dětském domově a jaká je spojitost mezi dětstvím stráveným v dětském domově a trestnou činností páchanou v dospělosti. Poslední kapitola poukazuje na některé obtíže mladých lidí opouštějících zařízení ústavní výchovy. Praktická část obsahuje srovnání skladby dětí ze tří zvolených zařízení (dvou státních a jednoho nestátního): Dětský domov se školou Horní Planá, Dětský domov Aš a Soukromý dětský domov Koryto. Porovnávány jsou především v oblastech popisovaných v teoretické části. Souběžně s tím byly také od ředitele(zástupce) zařízení získány základní informace o jednotlivých dětských domovech. Dále byly sledovány názory vychovatelek/vychovatelů na ústavní výchovu a na připravenost na samostatný život po odchodu z dětského domova a jejich přístupy k výchově svěřených dětí.
|
|
|
Ústavní výchova jako faktor využívání volného času
KAISERŠOTOVÁ, Marie
Práce se zabývá využíváním volného času v souvislosti s ústavní výchovou a dopady, které tato výchova přináší, kdy hlavní zřetel je kladen na formování vztahu jedince k volnému času v kontextu rodiny a zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Obšírněji je pojednáno o rodinném prostředí, jako přirozeném prostředí výchovy, které může významně podmínit vztah jedince k volnočasovým aktivitám. V závěru práce jsou zmíněny problémy, se kterými se mladí lide po odchodu z ústavního zařízení potýkají, a jež se odráží i v jejich nakládání s volným časem.
|
|
|
Problematika dětských domovů očima médií
KREJSA, Zdeněk
Práce se zabývá problematikou dětských domovů, zejména nejčastějšími problémy, se kterými se potýkají mladí lidé, kteří dětské domovy opouštějí tak, jak je vidí tito mladí lidé a jak jsou popisovány v běžně dostupných médiích. Teoretická část charakterizuje mladé lidi opouštějící dětské domovy a jejich nejčastější problémy. Dále popisuje zmíněné výchozí zařízení, tedy dětské domovy. Zabývá se psychickou deprivací a hospitalizmem. Zabývá se také vztahem sociální práce a médií, a to ve tří rovinách. Praktická část zahrnuje charakteristiku zkoumaného vzorku (lidé z dětských domovů x mladí lidé z běžné populace). Analýzou a interpretací jednotlivých odpovědí respondentů je utvořen pohled mladých lidí na problematiku dětských domovů a jejich nepřipravenosti na samostatný život. Tyto výsledky jsou dále porovnány s výsledky obsahových analýz jednotlivých novinových článků, videodokumentů a elektronických materiálů, volně dostupných v našich podmínkách.
|
|
|
Ke vstupu do života u dětí z dětských domovů
PETRÁŠKOVÁ, Aneta
Práce se zabývá připraveností na odchod u dětí z dětských domovů, životem dětí v dětských domovech a jeho nevýhodami oproti životu v běžné rodině. Teoretická část charakterizuje rodinu, její funkce a poruchy, ústavní výchovu v České republice, život dětí v dětském domově z psychologického, sociálního a právního hlediska. Zabývá se odchodem dětí z dětského domova a obtížemi mladých lidí, kteří opouštějí ústavní výchovu. Praktická část je orientována na názory pracovníků dětských domovů a mladých lidí, kteří budou DD opouštět.
|
|
|
Rizika ústavní výchovy-jsou řešením domy na půl cesty?
KAVANOVÁ, Oldřiška
Práce se zabývá problematikou ukončení ústavní výchovy a následným životem klientů po odchodu z dětského domova. Teoretická část je věnována historii péče o potřebné, charakterizuje rizika ústavní péče, včetně psychické subdeprivace a nastiňuje zařízení ústavní péče v České Republice. Praktická část je tvořena výzkumem v domech na půl cesty v celé České Republice.
|
|
|
Legislativa ústavní výchovy dětského domova
ŘEPÁSKOVÁ, Daniela
Práce se specializuje na problematiku práv dětí umístěných do dětského domova. Zabývá se využitím dostupné legislativy k ochraně dětí, které nemohou z různých důvodů vyrůstat a být vychovávány v primární rodině. Teoretická část charakterizuje dostupné právní normy v ČR, které zajišťují ochranu práv dětí a bezpečí pro nezletilé, kterých se ústavní výchova týká. Praktická část obsahuje strukturu Dětského domova Lety. Cílem práce je především ukázat aplikovanou právní normu.
|
|
|
Připravenost chovanců dětských domovů pro budoucí samostatný život (kazuistická studie).
MYSLIVEČKOVÁ, Veronika
Cílem mojí práce bylo zjistit, na jaké úrovni připravují dětské domovy své děti na samostatný budoucí život. Zda jim dokáží vymodelovat takové situace, ve kterých se mohou ocitnout. Po rozhovoru se sociálním pracovníkem jsem pochopila, že se v jejich dětském domově vrací děti ke svým rodinám, ať už jsou jakékoli. Jen málo z nich se chce postavit na vlastní nohy. Byly vedeny rozhovory s lidmi, kteří větší část svého života prožili v dětském domově. S jakými se potýkali problémy. Kdo jim pomáhal. U dvou ze tří případů bylo zjištěno, že mají problém s vedením financí, neumí si je rozvrhnout na celý měsíc. Další dívka po opuštění práce v domově měla problém s úřady a s nalezením zaměstnání.
|
host ::
RSS.