|
Vliv fyzioterapie u dospělých pacientů s plochonožím a chronickým vertebrogenním algickým syndromem v oblasti krční páteře
KUŽELOVÁ, Blanka
Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku plochonoží u dospělých pacientů s výskytem chronického vertebrogenního algického syndromu v oblasti krční páteře. V pohybovém systému je noha klíčovou oblastí, která v první řadě umožňuje lokomoci a zajišťuje oporu pro vzpřímené držení. Díky velkému počtu proprioreceptorů získáváme informace o terénu, ve kterém se právě pohybujeme. Noha je přes svalové řetězce propojena s vyššími segmenty pohybového aparátu a výskyt její dysfunkce může vést ke zřetězení funkčních poruch a následného vzniku bolestí v okolí kolenního a kyčelního kloubu a také v oblasti celé páteře včetně krčního regionu. Plochá noha u dospělé populace je častá statická deformita vyvíjející se na noze původně normální a může vznikat v jakémkoli věku. Nejčastěji vzniká dlouhodobým přetěžováním, jako je dlouhé stání, zvedání těžkých břemen, výskyt nadváhy a v první řadě nošením nevhodné obuvi. Především ženy podléhají módním trendům a nosí těsnou špičatou obuv, nejlépe na podpatcích, která je hlavní příčinou vzniku ploché nohy. Nejčastěji bývá doprovázená s deformitami, jako je vbočený palec nebo kladívkovité prsty. V důsledku ploché nohy se snižuje její pružnost, klouby a páteř už nejsou chráněné před nárazy. Dochází k abnormálnímu zatěžování kloubů dolní končetiny a celé páteře. Vertebrogenní algický syndrom, neboli bolesti zad, které sužují velkou část naší populace, vznikají v důsledku sedavého způsobu života a jako takové patří k nejčastější příčinně pracovní neschopnosti. Jsou zde projevy vadného držení a svalové dysbalance v oblasti krční páteře. Práce zahrnuje teoretickou i praktickou část. V teoretické části je popsaná problematika snížení klenby nožní, její vztah ke krční páteři, terapie a prevence. Dále jsou zde popsané svalové dysbalance v oblasti krční páteře, jejich předcházení a možnosti léčby. V praktické části byla uplatněna metoda kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnily čtyři studentky s výrazným snížením klenby nožní a bolestmi v oblasti krční páteře. Bylo využito technik pozorování a následného zpracování kazuistik, které byly doplněny o dotazník o účinnosti terapie dle subjektivních pocitů pacientů. Schůzky s pacienty probíhali pravidelně každý týden po dobu osmi týdenní terapie. Každé sezení trvalo přibližně 45 minut při kterém byly uvolňovány hypertonické svaly spolu s trigger pointy a docházelo ke stimulaci chodidla. Dále byly kontrolovány cviky z předchozí terapie a následně přiděleny nové. Pacienti prováděli cvičební jednotku 1 - 2 krát denně cca 20 minut. Cílem této práce je nastínit propojení dysfunkce nohy ve formě plochonoží s oblastí krční páteře. Dále navrhnout a uskutečnit krátkodobý rehabilitační plán, díky kterému dojde ke zmírnění následků plochonoží u konkrétních pacientů. Pro každého jedince byla sestavena cvičební jednotka individuálně dle jeho potřeb, která byla každý týden obměňována novými cviky. Pokud pacient nějaký cvik nezvládal, byl mu přidělen do následující terapie. A posledním cílem bylo navrhnout soubor cviků, které budou sloužit jako prevence před funkčními změnami páteře vlivem plochonoží. Z výsledků výzkumu je patrné celkové zlepšení držení těla u všech pacientů. Došlo k výraznému snížení bolestí v oblasti krční páteře a posílení klenby nožní. Terapie byla také zaměřena na úpravu špatného dechového stereotypu, který se projevoval horním typem dýchání, a jeho důsledkem docházelo k přetěžování krčního regionu. Velký důraz byl také kladen na posilování DFL, které byly u všech pacientů velmi oslabeny. Tato práce může sloužit nejen studentům pro účely studia. Pro fyzioterapeuty v klinické praxi může být inspirací při léčbě a v neposlední řadě může posloužit jako zdroj informací pro laickou veřejnost.
|
|
Možnosti fyzioterapie u chronického přetížení ramenních pletenců u hráčů ledního hokeje
DVOŘÁČKOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou chronického přetížení ramenních pletenců u hráčů ledního hokeje. Pro efektivitu střelby hráče je nezbytná dostatečná svalová aktivita a rozsah pohybu v ramenním pletenci. Menší stabilita ramenního kloubu a vysoká frekvence osobních soubojů může vést k jeho chronickému přetěžování a zvýšenému riziku vzniku úrazu. Práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí části teoretické a speciální. V části teoretické jsem popsala charakteristiku ledního hokeje, anatomii, kineziologii a možnosti vyšetření ramenního pletence. Dále jsem předložila poznatky o poranění ramenního pletence v ledním hokeji a závěr teoretické části jsem věnovala konkrétním možnostem fyzioterapie, které jsem využila u této problematiky. V části speciální jsem se zabývala aplikací teoretických poznatků při léčebné fyzioterapii ramenního pletence u tří hráčů ledního hokeje. V praktické části bakalářské práce jsem aplikovala metodiku kvalitativního výzkumu a pro sběr dat jsem použila techniku případové studie. Zkoumala jsem tři hráče ledního hokeje ve věku 21 až 24 let. U hráčů jsem provedla vstupní a výstupní kineziologické vyšetření a formou strukturovaného rozhovoru jsem odebrala anamnézu. U všech probandů jsem provedla vyšetření pohledem (aspekcí), pohmatem (palpací), dynamické, antropometrické a goniometrické vyšetření, dále vyšetření zkrácených svalů, pohybových stereotypů a speciální testy ramenního kloubu. Terapie probíhala po dobu 3 měsíců 1x týdně 45 minut. Hlavním cílem práce bylo přiblížit problematiku přetěžování ramenních pletenců u hráčů ledního hokeje a také zmapovat možnosti konkrétních metodik kinezioterapie a fyzioterapie jako prevenci zranění a přetížení. Výsledkem práce je analýza metod a jejich praktické využití u fyzioterapie chronického přetížení ramenních pletenců u hráčů ledního hokeje. Díky zvoleným metodám byla terapie u dvou probandů velmi efektivní, došlo u nich především k odstranění bolesti, zlepšení stabilizace ramenních pletenců a úpravě stereotypů. U třetího probanda nebyly výsledky tak výrazné, z důvodu nedostatečné aktivní spolupráce pacienta, ale i přes to u něho došlo k pozitivním změnám. Tato bakalářská práce může sloužit fyzioterapeutům a studentům fyzioterapie k orientaci v této problematice a také hráčům či trenérům, kteří nelpí jen na herních výsledcích, ale starají se také o zdraví a předcházení úrazů.
|
|
Hipoterapie jako podpůrná terapie u pacientů s cévní mozkovou příhodou
ČERVENÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá hipoterapií coby podpůrnou terapií u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Vycházím přitom z praktických zkušeností terapeutů hiporehabilitačního střediska Pirueta v Havlíčkově Brodě a dostupné literatury. Práce je tradičně členěna na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část podává přehled současných poznatků a je členěna do dvou kapitol, jež se zabývají problematikou cévní mozkové příhody a hipoterapií. Jsou zde vysvětleny základní pojmy, nezbytné pro vhled do problematiky. V rámci podkapitoly o cévní mozkové příhodě popisuji její dělení, příčiny, následky a léčbu. U hipoterapie se zabývám principy účinku a jejími vlivy na člověka, jak po stránce fyzické tak i psychické. Ve výzkumné části pak popisuji cíle práce a samotný výzkum. Pro potřeby práce jsem zvolila formu kvalitativního šetření případovou studii, jež byla provedena na třech probandkách po cévní mozkové příhodě. Probandky byly vybrány ze "Střediska hiporehabilitace Pirueta" Havlíčkův Brod, kde byla mnou od konce září 2014 do půlky ledna 2015 prováděna praktická aplikace hipoterapie pod odborným vedením certifikovaného terapeuta. Sběr dat byl proveden zpracováním tří komplexních kazuistik za použití techniky pozorování (kineziologický rozbor motorických dovedností), sekundární analýzy dat a rozhovoru s probandkami. Cílem práce bylo zmapovat vliv hipoterapie u pacientů s cévní mozkovou příhodou a vypracovat konkrétní hipoterapeutický postup u těchto pacientů. Důvodem, proč práce vznikla, je snaha o zlepšení povědomí o hipoterapii coby podpůrné metody u pacientů po cévní mozkové příhodě a objektivizace letitých praktických zkušeností hiporehabilitačního střediska "Pirueta". Výstupy této bakalářské práce mohou být taktéž dále využity jako edukační materiál pro studenty fyzioterapie i samotné hipoterapeuty či jako podklad pro další výzkum v této oblasti.
|
|
Možnosti fyzioterapie Ib stupně skoliózy u dětí mladšího školního věku
ČERMÁKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá možnostmi fyzioterapie dětí mladšího školního věku, které mají diagnostikovanou skoliózu Ib stupně. Skolióza je považována za deformitu páteře v rovině frontální, sagitální a transverzální. Při ní dochází k tvarové deformaci obratlů v důsledku tlakových změn. V teoretické části je zpracován axiální systém z kineziologického pohledu, funkce hlubokého stabilizačního systému v posturální stabilizaci páteře, definice a klasifikace skolióz a možnosti operační a konzervativní léčby. Ve fyzioterapeutické praxi lze využít několik přístupů, které se primárně zabývají léčbou skolióz. V práci jsou sepsány i metody, které se zabývají léčbou skolióz, přestože skoliózy nejsou jejich hlavním zaměřením. Takovou metodou je například senzomotorická stimulace dle Jandy a Vávrové (Janda, Vávrová, 1992), jejímž cílem je aktivovat subkortikální mechanismy, které se podílejí na řízení motoriky a dosáhnout automatizované svalové aktivity, která je potřebná k odstranění svalových dysbalancí. Cílem teoretické části práce bylo definovat problematiku skoliózy, shrnout možnosti její léčby, zaměřit se na konzervativní terapii, včetně senzomotorické stimulace. Druhým cílem práce bylo navrhnout a následně realizovat konkrétní fyzioterapeutický postup u dětí mladšího školního věku s diagnostikovanou skoliózu Ib stupně, do něhož byly zařazeny prvky senzomotorické stimulace. Pro praktickou část bakalářské práce jsem využila metody kvalitativního výzkumu. Výzkum byl realizován pomocí tří pacientek mladšího školního věku, které jsou v péči Rehabilitačního oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Výzkum probíhal po dobu 3 měsíců. U všech pacientů byly do postupu fyzioterapie zařazeny prvky ze senzomotorické stimulace. Kineziologickým vyšetřením jsme zjistili, že po absolvování terapie byly zlepšeny některé testy dynamicky páteře, došlo k uvolnění některých zkrácených svalových skupin a pacientky se naučily správnému dýchání. Také uváděly lepší vnímání postavení svého těla a možnosti jeho správné korekce. Využití navržených fyzioterapeutických postupů k ovlivnění skoliotické křivky pomocí senzomotorického cvičení může být inspirací pro fyzioterapeuty, jiné odborníky v praxi nebo pro studenty.
|
|
Fyzioterapie u pacientů s kombinovaným postižením - tělesným i mentálním
ČEKALOVÁ, Renata
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala možnostmi fyzioterapie u pacientů s kombinovaným postižením tělesným i mentálním. Počet osob s kombinovanými vadami stále narůstá i přes neustále se zdokonalující lékařskou péči a stále modernější technologie. Ve většině případů se jedná o nevyléčitelná onemocnění, u kterých je jedním z nejdůležitějších faktorů včasná diagnostika a následná raná rehabilitace, která může vést ke značnému zmírnění následků. V teoretické části jsem se věnovala charakteristice, diagnostice, etiologii a klasifikaci tělesného a mentálního postižení a komparaci jednotlivých literárních zdrojů. Další část byla věnována různým možnostem terapie u osob s kombinovaným postižením. V terapii se nejedná pouze o léčebnou rehabilitaci, ale velkou roli zde hraje i sociální, pedagogická či pracovní rehabilitace. Cílem komplexní rehabilitace je dosažení co možná největší míry soběstačnosti, začlenění do aktivního života nebo přijetí svého handicapu. Jde o proces, při kterém se u osob se zdravotním postižením snažíme rozvinout nebo posílit fyzické, mentální a sociální dovednosti. U osob se získaným postižením se snažíme o co možná největší obnovu původních schopností, oproti tomu u osob s vrozeným postižením se zaměřujeme na udržení normálního vývoje. V praktické části jsem zpracovala tři kazuistiky, ve kterých jsem si stanovila cíle, popis metodiky a charakteristiku výzkumného souboru. Při prvním setkání s klientem byla odebrána anamnéza a vstupní kineziologické vyšetření. Součástí vyšetření byla aspekce zepředu, zezadu a z boku, palpační vyšetření, vyšetření zkrácených svalů, pohybových stereotypů, vyšetření stoje na jedné DK nebo chůze. Dále byly vyšetřeny distance na páteři a vyšetření zaměřené na hlubokou stabilizaci páteře. Z toho byly vybrány tři testy dle Koláře - brániční test, extenční test a test flexe trupu. Terapie probíhala po dobu 10 týdnů v Diagnostickém ústavu sociální péče (od 1. 1. 2015 přejmenován na domov Kopretina). Cílem práce bylo zmapování fyzioterapeutických postupů u vybraných klientů s kombinovaným postižením s následným navržením a provedením krátkodobého terapeutického plánu. Dále byl porovnán jejich stav na začátku výzkumu a po jeho skončení v souvislosti s vlivem na kvalitu jejich života. Terapie byla zakončena výstupním kineziologickým rozborem a rozhovorem s jednotlivými klienty, pro jejich subjektivní zhodnocení terapie.
|
|
Fyzioterapeutické postupy ovlivňující plochonoží a jejich další vliv na posturu u dětí předškolního věku
BOČANOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá vztahem mezi plochonožím a celkovou posturou u dětí předškolního věku. Noha je důležitý orgán pro správnou funkci celého pohybového aparátu. Zajišťuje především stoj a lokomoci člověka. Díky receptorům, uloženým ve strukturách nohy, získává CNS informace o okolním prostředí. Pokud je její funkce narušena, dochází vlivem dlouhých svalových řetězců k ovlivnění ostatních segmentů těla. Jedna z častých deformit je plochá noha, která se vyznačuje snížením nebo vymizením podélné nožní klenby. Nožní klenba je základem pro správnou funkci nohy. Vytváří ji tři opěrné body, do jejich středu spadá těžiště člověka. Cílem této bakalářské práce bylo využít stimulaci plosky a použít cviky, pomocí kterých dojde ke zlepšení postavení nožní klenby u dětí předškolního věku. Cvičební jednotka byla zvolena individuálně pro každého pacienta. Obsahovala většinou cviky s prvkem hry, aby děti dokázaly udržet pozornost během terapie. Cviky jsem zvolila nejen na oblast plosky, ale také dynamické cviky, při kterých dochází k zapojení celého pohybového aparátu. Dalším cílem bylo zmapování dopadu plochých nohou na celkové držení těla. Oblast nohy je velmi důležitá pro celý pohybový aparát svým propojením s vyššími etážemi přes svalové řetězce. V teoretické části této práce jsou vyjádřeny informace o dané problematice. První část obsahuje pojednání o anatomii nohy a také o její kineziologii. Rovněž jsou zde vyjádřeny základní funkce nohy. Značný oddíl teoretické stránky tvoří nožní klenba a její dysfunkce. Je zde definována nejčastější deformita nožní klenby, plochá noha. Poslední téma teoretické části se zabývá vztahem mezi plochonožím a posturou. Praktická část byla zpracována kvalitativním výzkumem formou kazuistik. Výzkumný soubor byl tvořen třemi pacienty - dva chlapci ve věku 4 roky a 5 let, jedna dívka ve věku 6 let. Terapie probíhala 12 týdnů, kdy děti denně cvičily pod dohledem instruovaných rodičů. Během první a poslední terapie jsem provedla vstupní a výstupní hodnocení, jehož součástí je objektivní hodnocení plosky pomocí otisků. Terapii jsem nastavila individuálně dle potřeb každého pacienta. Z výsledků této bakalářské práce lze posoudit, že při terapii ploché nohy můžeme ovlivnit celý pohybový aparát. U všech pacientů jsou po třech měsících viditelné změny nejen v oblasti plosky, ale také v oblasti trupu. Z tohoto důvodu by oblast nohy neměla být přehlížena.
|
|
Edukace dětí v nemocnici před operací na oddělení ušní, nosní, krční
EKHARDTOVÁ, Miroslava
Cílem této práce bylo odkrývání jevů v účinné edukaci dětí v nemocnici před operací na oddělení ORL a vytvoření funkčního edukačního materiálu, využívajícího prvky herní terapie. Teoretická část obsahuje informace o problematice hospitalizovaných dětí, jejich vnímání nemoci a hospitalizace a přináší fakta o negativních reakcích dětí na toto náročné období. Popisuje edukaci dětí v nemocnici a seznamuje s jednoduchým návodem ke komunikaci s dítětem. Přibližuje práci sestry na oddělení ušní, nosní, krční a obeznamuje s nejčastěji prováděnými výkony u dětí na tomto oddělení. Další část je zaměřena na předoperační přípravu a poslední oddíl je věnován herní terapii. K dosažení cílů byly stanoveny tyto výzkumné otázky: 1. Jak probíhá edukace dětí na oddělení ORL ve vybraném pracovišti? 2. Jaké edukační strategie jsou používány u dětí v oblasti předoperační péče na oddělení ORL na vybraném pracovišti? 3. Jaká je účinnost aplikované edukační strategie na principu herní terapie? Takto nastavený výzkumný záměr směřoval ke kvalitativnímu šetření. Rámcově bylo výzkumné šetření rozděleno do třech fází, jejichž výsledky shrnuje praktická část. Sběr dat byl uskutečněn v období prosince roku 2014 až března roku 2015 na oddělení ušní, nosní, krční v nemocnici v Jindřichově Hradci. První fáze byla zaměřena na rozhovory se sestrami. Uskutečněno bylo pět polostrukturovaných rozhovorů, které obsahovaly osm otázek. Ve druhé fázi bylo uskutečněno pět polostrukturovaných rozhovorů se zákonnými zástupci hospitalizovaných dětí. Interview se zákonnými zástupci obsahovalo sedm otázek. Toto šetření bylo doplněné o přímé strukturované pozorování, zaměřené na edukaci dětí a jejich zástupců v nemocnici před operací. Vzhledem k chodu oddělení bylo zvoleno pozorování při příjmu, neboť zde je edukace nejrozsáhlejší. Ve třetí fázi byl aplikován vytvořený edukační materiál, který byl vytvořen na základě výsledků z prvních dvou fází. Tento materiál má podobu elektronické prezentace, vytvořené v programu Microsoft PowerPoint. Prezentován byl na tabletu. Další pomůckou byl plyšový medvěd. Po realizaci edukace s prvky herní terapie byly uskutečněny tři rozhovory. Jeden se sestrou, které byl materiál představen a dva se zástupci edukovaných dětí. Výsledky tohoto šetření ukázaly, že zdroj informací je převážně lékař. Sestra doplňuje edukaci na oddělení. Dotazované sestry si uvědomují význam edukace pro dítě a jejich rodiče. Edukace je prováděna slovní metodou a individuální formou zprvu na vyšetřovně, dále na nemocničním pokoji, případně na sále těsně před operací, kdy si dítě, pokud to jeho stav dovoluje, může osahat dýchací masku. Edukace je však zaměřena převážně na zákonného zástupce. Velkou výhodou pro děti je, že na sál mohou být doprovázeny v přítomnosti rodiče, který po jejich uspání odchází. Efektivnost edukace si sestry kontrolují. Znepokojující je odpověď jedné sestry, která se domnívá, že needukované dítě před operací se bude cítit stejně, jako to edukované. I když dotazované sestry uváděly demonstrativní pomůcky či hračky, pozorování edukace u dětí tato tvrzení nepotvrdilo. Prvky herní terapie se na daném oddělení vyskytují jen minimálně. Sestry, které se interview zúčastnily, se k edukaci s prvky herní terapie vyjadřovaly kladně, ale negativním jevem v této strategii shledávají nedostatek času. Zjištěnou skutečností je, že dotazovaní zákonní zástupci byli ve valné většině s odvedenou edukací nadmíru spokojeni. V praktickém cíli byl aplikován edukační materiál.
|
|
Očekávání rodičů od poskytovaných sociálních služeb Kaňka o.p.s. Tábor
BERANOVÁ, Diana
V současné době se na poli sociálních služeb, které se věnují dětem se zdravotním postižením a jejich rodinám, rozmáhá zakládání neziskových organizací. Jedná se tedy o stále více aktuální téma. Cílem této práce na téma: Očekávání rodičů od poskytovaných sociálních služeb Kaňka o.p.s. Tábor je identifikovat očekávání rodičů ohledně poskytovaných sociálních služeb Kaňka o.p.s. Tábor. V rámci této výzkumné práce byla definována následující výzkumná otázka: Shodují se očekávání rodičů s poskytovanými sociálními službami? Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část je věnována oblasti rodiny, rodinného prostředí, které je pro děti se zdravotním postižením základním kamenem jejich života. Také rodičů dítěte se zdravotním postižením v kontextu s poskytovanými sociálními službami charakteristickými pro tyto rodiny dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. Zde je upřesněna sociální služba rané péče, osobní asistence a denní stacionář, které nabízí zařízení Kaňka o.p.s. Tábor. Dále jsou zde uvedeny jednotlivé terapie realizované pro děti se zdravotním postižením. Terapie se zdají být pro tyto děti smysluplné už jen tím, že se děti během terapií zklidní, zabaví, odreagují a dále rozvíjí. Také druhy speciálních pomůcek, které se při činnostech s těmito dětmi hojně využívají a které usnadňují práci nejenom rodinám, ale i dalším pečujícím osobám. Příklady neziskových organizací v jihočeském kraji, které poskytují podobné sociální služby jako organizace Kaňka o.p.s. Tábor a v neposlední řadě se teoretická část věnuje termínu samotného očekávání, očekávání rodičů od sociálních služeb prolínající individuální plánování sociálních služeb, díky kterému se daná organizace může aktivně a lépe zapojit do procesu očekávání od sociálních služeb. Empirická část pojednává o zařízení Kaňka o.p.s. Tábor z hlediska poskytovaných sociálních služeb rodinám dětí se zdravotním postižením, které dané zařízení navštěvují. Do empirické části mimo jiné spadají i ostatní služby, které organizace Kaňka nabízí. Jedná se tedy o terapeutické činnosti, volnočasové aktivity a kroužky, rehabilitačně integrační pobyty, jednorázové aktivity atd. Tato část je také obohacena o základní kazuistiky jednotlivých klientů, jejichž rodiny byly součástí výzkumu. Na základě těchto kazuistik je zřetelnější, kteří klienti se zdravotním postižením zařízení Kaňka o.p.s. skutečně navštěvují. S ohledem na stanovený cíl práce byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování, technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum byl realizován na poli organizace Kaňka o.p.s. Tábor a účastnilo se ho dvacet respondentů. Pro zpracování tohoto výzkumu byla zvolena metoda záměrného výběru, a to deset rodičů, jejichž děti navštěvují zařízení Kaňka o.p.s. Tábor a využívají zde sociální služby a deset rodičů, jejichž děti také navštěvují tuto organizaci a využívají nejenom sociální služby, ale i povinnou školní docházku. V diplomové práci byly stanoveny okruhy otázek, které se týkají dané problematiky očekávání od poskytovaných sociálních služeb Kaňka o.p.s. Tábor. Při zpracování, systematizaci a interpretaci dat bylo využito selektivní kódování v rámci metody obsahové analýzy. Byly vytvořeny kategorie, které usnadňují organizaci a klasifikaci dat. Výsledky diplomové práce ukázaly, že výzkumu se účastnily převážně ženy věkové kategorie v rozmezí 40 50 let a jednalo se nejčastěji o matky těchto dětí. Valná většina rodičů objevila toto zařízení prostřednictvím svých známých a tuto organizaci si vybrali na základě krátké vzdálenosti od jejich bydliště a také, protože se domnívají, že je zařízení kvalitní a tudíž poskytuje i kvalitní sociální služby. Od těchto poskytovaných sociálních služeb očekávají rodiče, jejichž děti užívají v zařízení Kaňka pouze sociální služby zejména spokojenost a radost svého dítěte.
|
|
SMV-2014-22: Vývoj metodologie pro výzkum Parkinsonovy choroby v animálním modelu pomocí magnetické rezonance
Starčuk jr., Zenon
Spolupráce na přípravě animálního modelu Parkinsonovy choroby, návrh a optimalizace vhodné sady MR měření, provedení měření dodaného vzorku (40 myší, anatomie+difúze), úprava dat pro předání. Práce byla soustředěna na ověření myšího transgenního modelu Parkinsonovy choroby a na vývoj optimálního protokolu pro anatomické MR zobrazení myšího mozku s důrazem na oblasti substantia nigra, hippocampus, striatum a na srovnání diagnostické hodnoty měření DTI a DKI v těchto oblastech. Experimentální data byla u jednotlivých myší individuálně analyzována a souhrnně statisticky vyhodnocena ve skupinách testovaných a kontrolních zvířat. Na základě zhodnocení patofyziologie byly navrženy další MR postupy pro výzkum patofyziologie a vývoj časné diagnostiky a monitorování terapie.
|
|
Cesty přenosu hepatitidy typu C u uživatelů návykových látek.
BACÚŠANOVÁ, Veronika
Hepatitida typu C je jednou z hlavních příčin vzniku chronických jaterních onemocnění zejména u mladých lidí. Počet infikovaných osob ve světě se pohybuje v rozmezí od 170 {--} 200 milionů, což znamená asi 3% světové populace. Prevalence je závislá na zeměpisné poloze státu a jeho socioekonomické úrovni. Nejvyšší prevalence je v Africe, jižní Americe a jihovýchodní Asii. Závažnou skutečností je, že ve většině případů má tato nákaza jen mírný nebo asymptomatický průběh. Klinický obraz bývá necharakteristický a diagnóza pacienta bývá někdy stanovena až ve velmi pokročilém stadiu onemocnění, jako je jaterní cirhóza nebo hepatocelulární karcinom. V minulosti bylo nejvýznamnější cestou přenosu nákazy hepatitidou typu C podávání krevních transfuzí. Po zavedení screeningových testů počátkem devadesátých let se počet nakažených touto cestou výrazně snížil. V současnosti je v souvislosti s tímto onemocněním velkým problémem intravenózní toxikomanie. Více než polovina případů hepatitidy typu C vznikla v důsledku vzájemného sdílení injekčních stříkaček, jehel a dalších pomůcek mezi drogově závislými, mezi nimiž je prevalence onemocnění až 85%. Jejich terapie je ovšem velmi složitá záležitost, vzhledem k tomu, že nespolupracují pravidelně s ošetřujícími lékaři tak, jak by bylo zapotřebí. K dalším možným způsobům nákazy patří sexuální kontakt s nakaženou osobou či méně častý přenos z matky na dítě. Proti viru hepatitidy C doposud neexistuje účinná očkovací látka. Pro zabránění přenosu nákazy je důležité především vyhýbat se kontaktu s tělesnými tekutinami infikovaných osob. V teoretické části své práce jsem se zaměřila na shrnutí poznatků o hepatitidě typu C a některých aspektů problematiky užívání návykových látek. Ve druhé praktické části jsem se zaměřila na zmapování chování a postojů intravenózních uživatelů drog a na rizika významná pro šíření výše zmíněného onemocnění v drogové populaci.
|
host ::
