|
Stanovení hodnoty podniku
TALÍŘOVÁ, Klára
Cílem této diplomové práce je v první části charakteristika pojmů, které souvisí se stanovením hodnoty podniku. Dalším cílem je popis metod a postupů, které se pro oceňování podniků využívají a jejich praktické seřazení. Cílem praktické části je provedení reálného ocenění podniku na vybraném podniku a to pomocí více metod. Pro stanovení hodnoty tohoto podniku byly vybrány dvě metody. První vybranou metodou je metoda ekonomické přidané hodnoty EVA a druhou metodou je metoda diskontovaného cash flow, která je hojně využívána. Po provedení výpočtů a zhodnocení výsledků obou metod budou tyto výsledky vzájemně porovnány.
|
|
Příspěvky sekcí (NACE-CZ) k tvorbě hrubé přidané hodnoty
BEDNÁŘOVÁ, Monika
Cílem této diplomové práce bylo zhodnocení příspěvků sekcí (NACE-CZ) k tvorbě hrubé přidané hodnoty. V první části této práce byly popsány teoretické pojmy související s hrubou přidanou hodnotou národního hospodářství. K výpočtům byly použity analytické postupy, které lze využít pouze v případě, že se jedná o aditivní vazbu mezi jednotlivými faktory. Na základě postupů uvedených v metodice došlo v praktické části ke zhodnocení příspěvků sekcí k tvorbě hrubé přidané hodnoty národního hospodářství. V daném časovém horizontu příspěvky institucionálních sektorů i skupin oddílů v členění dle úrovně technologie vykázaly určitou závislost na reálném hospodářském cyklu. Ačkoliv nejsilnějším institucionálním sektorem jsou nefinanční podniky, tak v době krize byly spolu s vládními institucemi zasaženy nejvíce. Naopak silnou pozici v době krize vykázal sektor finančních institucí. Co se týče seskupení oddílů dle úrovně technologie, nejvíce k hrubé přidané hodnotě národního hospodářství přispívají skupiny B1 a B2. U všech skupin byl zaznamenán vliv hospodářského cyklu, ale skupina C dle výsledků nereagovala až tak citlivě jako ostatní skupiny.
|
|
Podniková kultury v organizaci HELUZ cihlářský průmysl v.o.s.
LOMSKÁ, Blanka
Cílem této diplomové práce bylo analyzovat podnikovou kulturu ve společnosti HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. a navrhnout změny podnikové kultury. První část práce shrnuje poznatky odborné literatury se zaměřením na podnikovou kulturu, její typologii, vlivy na firemní strategii a výkonnost podniku. Praktická část analyzuje na základě kvantitativních a kvalitativních metod vybranou společnost. Obsahuje charakteristiku firmy, prvky její firemní kultury, strategii a cíle společnosti. Dále se věnuje inovační a personální politice, atmosféře v organizaci a spokojenosti zaměstnanců. Na základě získaných údajů navrhuje změny, které slouží jako podklad při tvorbě podnikové strategie.
|
|
Diversifikace portfolia
ŠÍP, Martin
Tato bakalářská práce se zabývá diversifikací a jeho vlivem na riziko a výnosnost portfolia. Diversifikace je výběr takových finančních instrumentů, při kterém dochází ke snižování rizika portfolia. Historické riziko je počítané pomocí směrodatné odchylky a historická výnosnost je počítána pomocí vynásobení vah akcií v portfoliu a výnosností jednotlivých akcií. Teoretická část se věnuje kapitálovému trhu, základním pojmům souvisejících s diversifikací portfolia, Markowitzovým modelem a nejdůležitějším faktorům, které ovlivňují investora při tvorbě portfolia jako je výnosnost, riziko a kovariance. Praktická část popisuje, jak vytvořit optimální portfolio. Pro tuto bakalářskou práci bylo náhodně vybráno deset společností, s jejímiž akciemi se obchodovalo na americkém trhu New York Stock Exchange. Kovariance těchto akcií je menší než jedna. Dalším krokem bylo vypočítat výnosnost a riziko těchto akcií, po němž následoval výpočet výnosností a rizik portfolií. Nejnižší hodnota historického rizika byla 22, 77 %. A největší hodnota historické měsíční výnosnosti činila 2, 31 %. Efektivní hranice je množina portfolií, která investorovi zaručuje vybrat si taková portfolia, která mají nejvyšší hodnotu výnosnosti pro danou hodnotu rizika a nejmenší hodnotu rizika pro danou hodnotu výnosnosti. Nejnižší hodnotu rizika mělo portfolio s hodnotou měsíční výnosnosti 1, 38 % a nejvyšší hodnotu rizika mělo portfolio s výnosností 4, 03 %. Investor si vybere takové portfolio, které odpovídá jeho maximálnímu užitku.
|
|
Oceňování bytové jednotky
DOBEŠOVÁ, Johana
Cílem bakalářské práce je charakteristika postupů a principů a jejich aplikace při oceňování nemovitého majetku na příkladu bytu. Práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část se zabývá zejména právní úpravou oceňování v České republice, dále vymezením a charakteristikou základních pojmů a jednotlivých způsobů oceňování. Praktická část se zabývá charakteristikou trhu s nemovitostmi a oceněním reálného bytu v Jindřichově Hradci na základě administrativních a tržních metod. V závěru jsou jednotlivé metody porovnány.
|
|
Ošetřovatelské postupy v měření krevního tlaku
SEDLÁKOVÁ, Tereza
Krevním tlakem je myšlen tlak laterální neboli boční tlak krevního sloupce na stěnu cévy. Je vytvářen díky působení srdce, jako krevní pumpy. Tento tlak je rozdílný v různých částech krevního řečiště. Tlakem krve se míní tlak arteriální neboli tepenný, tedy tlak ve velkých tepnách. Ten se mění v závislosti na čase a to zejména ve velkých tepnách. Nejvyšších hodnot dosahuje v tzv. vypuzovací fázi srdeční akce, což se nazývá systola. Nejnižších hodnot dosahuje ve fázi plnění srdečních komor, při diastole. Samotný ošetřovatelský postup při měření krevního tlaku má celou řadu specifik, která jsou nutná dodržovat. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. Úvod teoretické části tvoří základní terminologie z oblasti fyziologie krevního tlaku. V teoretické práci dále pokračujeme rozdělením na hypotenzi a hypertenzi, jakožto nejčastější onemocnění krevního tlaku s jejich diagnostikou a doporučením pro následnou léčbu. Práce dále nabízí informace týkající se měření krevního tlaku invazivní a neinvazivní metodou. V dalších kapitolách se můžeme dočíst o standardních pomůckách nutných ke správnému měření u obou typů metod. Teoretická část práce je zaměřena na důležitost role sestry při měření krevního tlaku s důrazem na její znalosti a praktické dovednosti.
|
|
Nutriční péče na dětských klinikách a nemocničních zařízeních
METELCOVÁ, Jana
Hlavním cílem bakalářské práce s názvem Nutriční péče na dětských klinikách a v nemocničních zařízeních je zhodnotit, zda jsou realizovány a zároveň kontrolovány nutriční normy, které jsou pro starší dětské pacienty vytvořeny, aby byly plněny jejich fyziologické potřeby, v mnou vybraných nemocničních zařízeních. Dalším cílem je zhodnotit spokojenost školních hospitalizovaných pacientů s výživou, kterou jim nemocnice poskytuje. Teoretická část práce pojednává o charakteristice nutriční péče a práci terapeuta s pacienty adolescentního věku a jejich výživových potřeb. Dále o nutričních rizicích a okrajově i o technologických postupech při přípravě pokrmů. Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, která byla realizována pomocí dotazníků vyplněných předem vybranými hospitalizovanými dětmi, se kterými jsem následně provedla rozhovor. Jedná se o děti ve věku 10 - 14 let, které měly naordinovánu dietu číslo 13, cca polovinu výzkumného vzorku tvořili chlapci a polovinu tvořila děvčata. Výzkum s pacienty jsem provedla na dětském oddělení v nemocnici v Jindřichově Hradci v prosinci roku 2015 a na tomtéž oddělení v nemocnici v Českých Budějovicích v únoru roku 2016. Počáteční počet respondentů byl po pěti pacientech na každém oddělení, v mém výzkumu byla ale využita metoda tzv. sněhové koule, a tak jsem na každém pracovišti byla v kontaktu s deseti dětmi. Týdenní jídelní lístek, podle kterého byly pokrmy dětem poskytovány, jsem získala ve stravovacích zařízeních nemocnic. Stravu jsem poté zadala do programu: ,,Nutriservis Profi", pomocí kterého jsem získala hodnoty živin, jež připravovaná strava obsahovala. Výsledky z obou nemocnic, které vzešly z programu, jsem porovnala s nutričními hodnotami pro daný věk, které jsou stanoveny Společností pro výživu, a tak jsem mohla zhodnotit plnění fyziologických potřeb pacientů. Z výsledků, které jsem získala, jsem zjistila, že obě nemocnice mají problém zajistit svým dětským pacientům dostatek vlákniny, fosforu a vápníku. Dále je v jídelníčkách obsažen nadbytek sodíku, draslíku, cholesterolu a vitamínu C. Díky tomu, že jsem působila na stáži jak v nemocnici v Jindřichově Hradci, tak v Českých Budějovicích, mohla jsem zhodnotit i realizaci kontroly plnění fyziologických potřeb dětí. Vzhledem k tomu, že předchozí vyhodnocování prokázalo jisté nedostatky, měli by se terapeuti z obou nemocnic více zaměřit na kontrolu nutričních hodnot jídel předkládaných dětem a následně doporučuji více se věnovat jídelníčkům i z pohledu zlepšení jejich pestrosti. Terapeuti by také měli vylepšit svoji docházku na dětská oddělení, ta je momentálně nulová. Hodnocení dětí, které vyšlo z dotazníků a osobních rozhovorů, jsem zpracovala a porovnala navzájem obě nemocnice. Z těchto údajů mi vyšla větší spokojenost se stravováním u dětí hospitalizovaných v nemocnici v Jindřichově Hradci. V závěru práce shrnuji celý výzkum, který jsem provedla, a navrhuji zlepšení pro nemocnice, které by dle mého názoru bylo vhodné. V přílohách je zařazen vzorový týdenní jídelníček pro dietu číslo 13, který by nemocnice mohly využít.
|
|
Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov
TUREK, Jan
Diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou teplé vody, stavem teplovodních rozvodů, ve vztahu k Legionelle pneumophylis v Nemocnici Český Krumlov a.s. a opatřeními, která jsou ve zdravotnickém zařízení podnikána, pro zlepšení kvality teplé vody. Podstatou a cíli této práce je zjištění těchto uvedených parametrů na základě vlastního pozorování, technické dokumentace a rozborů teplé vody, provedených akreditovanou laboratoří. Nemocnice Český Krumlov a.s., jejíž stavba byla zahájena v roce 1909, byla dostavěna v roce 1911 jako ,,Nemocnice Císaře Františka Josefa I.". Postupem času byly přistavovány další a další budovy. V roce 1942 byla nemocnice ustanovena jako ,,Všeobecná veřejná nemocnice". V následujících letech docházelo postupně k dalšímu rozšiřování, přístavbám a úpravám až do současné podoby. Kvalita vody a s ní spojený výskyt legionel, je celosvětovým problémem, se kterým je nutno bojovat. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, zahrnuje všeobecné i konkrétní poznatky o Legionelle, jejích zdravotních rizicích, prostředí ve kterém se vyskytuje, možnostech jejího odstranění, o vhodnosti používaného materiálu k výstavbě teplovodního potrubí, získané z odborné literatury a také z české legislativy, zabývající se ochranou veřejného zdraví - zákon č. 258/2004 Sb. v platném znění a dále kvalitou pitné a teplé vody, která je zanesena ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. a dalších předpisech. Ve druhé, empirické části, se podrobně zabývám situací v nemocnici Český Krumlov v období 2009 až 2015, týkající se nově vybudované kotelny a souhrnně celého rozvodného systému teplé vody ve vztahu k Legionelle. Konkrétně jsou v práci rozvedeny materiály, které byly použity jak při ekologizaci plynové kotelny, tak ty, ze kterých jsou provedeny rozvody teplé vody a stav rozvodů v jednotlivých budovách a v areálu zdravotnického zařízení. Dále jsou v diplomové práci uvedeny rozbory vzorků vody, provedené akreditovanou laboratoří, které byly i s potřebnou technickou dokumentací, týkající se rozvodné teplovodní sítě, poskytnuty zdravotnickým zařízením. Při vyhodnocování těchto dokumentů, bylo využito sekundární analýzy dat. Z výsledků, sledovaných za období let 2009 až 2015 vyplývá, že mikrobiologická kvalita teplé vody neodpovídá limitům stanoveným v příloze č. 3, vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. Mezní hodnota tohoto limitu pro kolonie tvořící jednotky bakterie legionely , je stanovena na maximálně 100 KTJ. Ve většině odebraných vzorcích teplé vody došlo k překročení tohoto limitu a to od řádů jednotek až po statisíce. Výsledky z posledního analyzovaného roku 2015, vykazují zlepšení této nepříznivé situace. Za toto období byla analýza vzorků vody provedena celkem třikrát. První v únoru 2015. Výsledné hodnoty vykazovaly kolonie tvořící jednotky ,,jen" ve stovkách, s maximem 550 KTJ na oddělení následné péče. Druhá analýza byla provedena v červnu téhož roku. Výsledky byly velmi uspokojivé. Naměřená maximální hodnota Legionelly byla 64 KTJ. Poslední hodnocený odběr v tomto roce a jeho analýza, byly provedeny v prosinci. Zvýšená koncentrace Legionelly byla opět v budově chirurgie. Zde bylo stanoveno 1400 kolonií tvořících jednotky. Vzorek z LDN obsahoval 300 KTJ a sedmé patro interního oddělení dosáhlo hraniční hodnoty limitu, tedy 100 KTJ. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky ,,Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov" a ,,Jak zajistit dostatečné množství kvalitní teplé vody ve zdravotnickém zařízení" se nacházejí v závěru uvedených doporučeních. Velkým rizikovým faktorem, pro rozvoj Legionell v tomto zdravotnickém zařízení, jsou zastaralé rozvody teplé vody v téměř všech budovách a nízká teplota vody vystupující z ohřevu, která činí 55 °C. Všechny tyto uvedené výsledky a hodnocení jsou v této diplomové práci graficky zpracovány. Součástí této práce jsou také přiložené fotografie, které nastiňují prostředí a situaci ve zdravotnickém zařízení.
|
|
Iniciace pohybu byčíku, signalizace a regulace pohyblivosti spermií ryb: fyzikální a biochemické řízení
PROKOPCHUK, Galina
Tato studie se pokouší vrhnout světlo na regulační procesy a uspořádání odezvy rybích spermií v průběhu zrání a iniciace motility. Prvním záměrem této studie bylo zlepšit porozumění mechanismům odpovědných za akvizici potenciálu pro motilitu spermatu u jeseterů. Fyziologické procesy, kterým podléhá dozrávání spermatu, nebyly dosud vůbec u tohoto druhu popsány. Naše výsledky ukazují, že dozrávání spermatu u jesetera nastává mimo testes kvůli zředění spermatu močí a zahrnuje účast sloučenin s vysokou molekulární hmotností stejně jako přítomnost iontů vápníku v seminální tekutině a/nebo moči. Druhým cílem této práce studium vyrovnávacího mechanismu u rybího spermatu s osmotickým a iontovým modem aktivace, stejně jako u spermatu euryhalinních druhů ryb, při různých podmínkách prostředí. Ukázali jsme, že změna osmolality prostředí může ovlivnit rybí sperma různými způsoby, což závisí na druhu ryby a módu aktivace motility spermatu - buď osmotickém či iontovém. V odpovědi na osmotický stres způsobený hypotonicitou, sperma kapra reguluje tok vody napříč buněčnou membránou a zvyšuje svůj cytoplasmatický objem během své krátké periody motility. V kontrastu, nebyla pozorována žádná indikace změn v objemu ani u jesetera malého ani u sivena amerického, oba mající iontový mód aktivace motility. V této studii jsme se zabývali mechanismem, kterým lze přizpůsobit spuštění motility spermatu euryhalinních ryb v odlišném rozsahu salinity prostředí. Naše výsledky ukazují, že sperma euryhalinní tilápie (Sarotherodon melanotheron heudelotii) odchované v sladké, slané i hypersalinní vodě může být aktivováno v hypotonickém, isotonickém i hypertonickém prostředí za předpokladu, že ionty Ca2+ jsou přítomny na různých úrovních. Bylo zjištěno, že čím vyšší salinita při odchovu ryb nebo čím hypertoničtější okolní medium při aktivaci spermatu, tím vyšší extracelulární koncentrace iontů Ca2+ je vyžadována. Zjistili jsme také, že bez ohledu na salinitu při odchovu ryb, mechanismus aktivace spermatu u této euryhalinní tilápie zůstává stejný. Výsledky získané v této studii umožňují domněnku, že osmolalita není hlavní faktor inhibující motilitu uvnitř testes u S. melanotheron heudelotii. Třetím cílem této studie bylo zjištění iniciačního procesu regulace motility a popis iniciace pohybu bičíku u spermatu chrupavčitých ryb. U lososovitých a jeseterů, regulace aktivace motility spermatu je zejména přičítána snížení extracelulární koncentrace K+ při přechodu spermatu ze seminální tekutiny do sladké vody, kde osmolalita stejně jako koncentrace K+ je mnohem nižší. Zjistili jsme, že u spermatu jesetera inhibice K+ může být překlenuta díky pre-expozici buněk spermatu vyššímu osmotickému šoku před jeho přechodem do K+ bohatého prostředí plavacího media. Navíc, po tomto ošetření, motilita spermatu jesetera se stává necitlivá k vysoké koncentraci extracelulárního K+. Proto se domníváme, že sperma jesetera může být aktivováno užitím neočekáváné signální dráhy, nezávisle na pravidelné stimulaci iontů. Postupné aktivační kroky u spermatu jesetera byly zaznamenávány vysokorychlostní kamerou s užitím specifické experimentální situace, kdy iniciace motility spermatu byla zpožděna v čase až o několik sekund. Při iniciaci motility, prvních pár vlnění vznikajících v bazálním regionu se začíná šířit i směrem ke špičce bičíku, ale postupně slábne směrem ke středu bičíku. Toto chování se několikrát opakuje až do stavu, kde amplitudy vlnění postupně dosáhnou podobných hodnot, což eventuálně vede k progresivnímu posunu spermie. Celkový čas potřebný pro přechod bičíku z imobilního stavu s rigidním tvarem do plné aktivity s pravidelně šířeným vlněním se pohybuje v rozmezí 0.4 až 1.2 sek. Závěrem, výsledky této studie přinášejí cenné kousky informací do obecného porozumění procesu dozrávání rybího spermatu, jeho schopnosti přizpůsobit se rozdílným fyzikálním a biochemickým okolnostem, extra i intra celulární signalizaci stejně jako regulačním mechanismům aktivace motility rybího spermatu
|
|
Geochemie plášťových xenolitů Českého středohoří
Kohoutová, Iveta ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
České středohoří tvoří nejdůležitější a v minulosti nejaktivnější část oherského riftu v severních Čechách. Je tvořeno vulkanickými horninami třetihorního stáří obsahující plášťové xenolity, které nám poskytují informace o vnitřní stavbě svrchního pláště. Tato diplomová práce se zabývá studiem plášťových xenolitů nacházejících se v severní části Českého masivu blízko Litoměřic (4 lokality: Dobkovičky, Prackovice, Kuzov, Medvědí vrch). Pro porovnání byly vybrány další 4 lokality plášťových xenolitů - lokalita Brtníky ve Šluknovském výběžku, Kraslice a Zámeček u Flájí v Krušných horách a Venušina sopka v Nízkém Jeseníku na Bruntálské vrchovině. U všech studovaných xenolitů se nejčastěji jedná o spinelové harzburgity nebo lherzolity s minerální asociací olivín + ortopyroxen + klinopyroxen + spinel (nejčastěji Cr-spinel). Jejich textura je většinou protogranulární, dále pak porfyroklastická (porfyroklasty nejčastěji tvoří olivín, ortopyroxen a v některých případech i klinopyroxen; olivín tvoří také matrix a undulózně zháší) a v menší míře i equigranulární. Hostitelská hornina je tvořena bazanitem. V peridotitových xenolitech je nejvýraznější složkou olivín s hodnotou #Mg = 89,4-91,5; v menším množství je vyskytuje ortopyroxen mající hodnotu #Mg = 90,8-92,1. Klinopyroxeny jsou nejčastěji zastoupeny...
|
host ::
