|
Syndrom vyhoření - edukační model zdravotní profylaxe
BLÁHOVÁ, Štěpánka
Tato bakalářská práce odpovídá na otázku: Co je to syndrom vyhoření? Úvodní část je věnována představení základních charakteristik tohoto syndromu a dosavadních zkušeností s jeho průběhem a důsledky. Dále charakterizuje specifika žen ve středním věku a zabývá se odolností vůči stresu a syndromu vyhoření. Na základě získaných výsledků a porovnání dochází k závěru, že tato strategie může být úspěšným řešením k zlepšení stavu vyhořelých žen, pedagogických pracovnic. Poukazuje na nedostatečnou informovanost žen, o účinných technikách boji proti syndromu vyhoření a důležitosti a aktuálnosti se tomuto tématu dále věnovat.
|
|
Burn-out v přednemocniční a nemocniční péči u nelékařských zdravotnických pracovníků
ŠAŠKOVÁ, Jana
Syndrom vyhoření je stav fyzického, emocionálního a psychického vyčerpání. U zdravotnických pracovníků je riziko vzniku syndromu vyhoření poměrně vysoké, a proto by měl být kladen důraz na jeho prevenci. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda je větší riziko syndromu vyhoření u pracovníků Zdravotnické záchranné služby než u nemocničních pracovníků. Dalším dílčím cílem bylo zjistit vliv délky praxe a pracovního zařazení na psychickou stránku zdravotníků. Bakalářská práce byla též zaměřena na způsoby prevence stresu a syndromu vyhoření. Ke zjišťování míry vyhoření bylo použito kvantitativní šetření pomocí standardizovaného dotazníku MBI. Ke zjišťování, zda zdravotničtí pracovníci provádějí prevenci syndromu vyhoření, byl vytvořen dotazník, který obsahoval 11 otázek. Standardizovaný dotazník MBI byl vyhodnocen pomocí škály. Prevence vzniku vyhoření byla vyhodnocena v rámci Jihočeského kraje pomocí tabulek a grafů. Bylo zjištěno, že nemocniční pracovníci jsou mnohem náchylnější ke vzniku syndromu vyhoření než pracovníci Zdravotnické záchranné služby. Z výzkumu vyplynulo, že čím je délka praxe delší, tím se zvyšuje riziko vyhoření u zdravotníků. Většina pracovníků se snaží vyhoření předcházet, ale při srovnání s počtem vyhořelých pracovníků, se tato prevence ukazuje jako málo účinná.
|
|
Změna v rámci prevence syndromu vyhoření v souvislosti se změnou legislativy.
MEDLÍNOVÁ, Eva
Práce se zabývá vzděláváním pracovníků v sociálních službách, kteří musí splňovat podle výše uvedeného zákona předepsané vzdělání nebo si vzdělání doplnit tzv. kvalifikačním kurzem pro pracovníky v sociálních službách. Pomáhající profese se vyznačuje především tím, že při ní dochází ke kontaktu s lidmi více, než v jiných povoláních. Výkon této profese bývá spojován s velkým pracovním nasazením a odpovědností. Proto jsou pracovníci v sociálních službách více vystaveni riziku vzniku syndromu vyhoření. Tento syndrom je nejčastěji prožíván jako pocit duševního, fyzického a emocionálního vyčerpání a nejenom, že vede ke zhoršování kvality poskytovaných služeb, ale má velmi nepříznivé dopady na samotného pracovníka postiženého syndromem vyhoření. Výsledkem práce bylo zjištění, že nedošlo ke zlepšení bodového skóre Inventáře projevů syndromu vyhoření a ve velké míře nedošlo ani k ovlivnění postoje pracovníků v sociálních službách k syndromu vyhoření po absolvování kvalifikačního kurzu. Taktéž nemají pracovníci subjektivní pocit, že by měl kvalifikační kurz souvislost s kvalitou jimi poskytované služby.
|
|
Psychologická a duchovní podpora v Policii ČR
KOZÁK, Jaroslav
Práce se zabývá popsáním psychologické a duchovní podpory pro policisty. Podkladem je vymezení policie jako služby veřejnosti, kdy je policista vnímán jako představitel státní moci a zároveň jako člověk. V části věnované profesní etice je poukázáno na užitečnost etického kodexu pro policistu jako možné inspirace pro odpovědnost v roli policisty. Dále jsou popisovány negativní jevy ovlivňující policistu jako stres, traumatizující událost, krize a syndrom vyhoření. Práce se zamýšlí nad potřebami člověka potažmo i potřebami samotného policisty. Na základě shromážděných informací se dále věnuje psychologické a duchovní podpoře. Psychologická podpora má u policie určité vymezení v podobě krizové intervence, psychologického poradenství a posttraumatické intervenční péče. Duchovní podpora nemá vymezenu žádnou specifickou koncepci. Duchovní působí pouze v posttraumatických intervenčních týmech. Na podkladě průzkumného šetření a dostupné literatury je nastíněna možnost poskytování nejen psychologické, ale i duchovní podpory.
|
|
Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu)
NOVÁKOVÁ, Markéta
Téma mé bakalářské práce se nazývá Sociální pracovník v mobilním hospici (místo sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu). V jednotlivých kapitolách teoretické části se zmiňuji o odlišnostech a podstatě paliativní péče a medicíny, etických problémech souvisejících s tímto tématem, jednotlivých formách hospicové péče, rozvoji hospicového hnutí u nás i ve světě, péči o doprovázející, o umírající a jejich potřeby, provázanost a souvislosti se sociální prací a rolí sociálního pracovníka se zaměřením na domácí péči. Dále pak otázce dobrovolnictví, nutnosti multidisciplinární spolupráce a v neposlední řadě pak i péči o sebe sama. Praktickou část jsem zpracovala na základě rozhovorů s jednotlivými členy multidisciplinárního týmu mobilního hospice se zaměřením na jejich vnímání sociálního pracovníka a naopak, jak pracovník vnímá svou pozici vůči ostatním v týmu. Výzkum by měl reflektovat a popisovat konkrétní modelovou situaci ve vybraném zařízení.
|
|
Náročnost práce sester při poskytování ošetřovatelské péče na hemodialyzačním oddělení.
KADLEČKOVÁ, Aneta
Abstrakt V bakalářské práci jsme se zabývali problémem náročnosti práce u sester na hemodialyzačním oddělení. Toto téma jsme si vybrali z toho důvodu, že v poslední době jsou na sestry kladeny stále větší a větší požadavky. U povolání sestry se dá říci, že je to natolik náročné zaměstnání, že jsou ohroženy psychickými i fyzickými vlivy. Existuje proto několik rad, které by sestry měli znát a dodržovat je. Odborná literatura nabádá sestry z hemodialyzačního oddělení k tomu,aby si každá sestra našla i jen sebemenší chvíli na to,aby se naučila správně odpočívat a relaxovat. Ve skutečnosti to tak samozřejmě není. V teoretické části jsme se věnovali charakteristice hemodialýzy, dále jejími indikacemi, kontraindikacemi, ošetřovatelskou péčí na tomto oddělení a samozřejmě psychickými a fyzickými dopady na sestry na hemodialyzačním oddělení. K výzkumnému šetření jsem použila polostrukturovaný rozhovor. Rozhovor obsahoval 21 otázek, na které sestry odpovídaly. Sběr dat probíhal v březnu roku 2009. Celkový počet zkoumaných sester byl 16. V souvislosti s tématem byli vytyčeny 3 cíle. Zjistit, jaké nároky z pohledu sester jsou kladeny na ošetřovatelskou péči u pacientů na hemodialyzačním oddělení, zjistit, jaké dopady má ošetřovatelská péče u pacientů na hemodialyzačním oddělení na sestry a zjistit, zda dochází u sester na hemodialyzačním oddělení k syndromu vyhoření. Na základě této bakalářské práce, bychom uspořádali seminář pro sestry, pracující na hemodialyzačním oddělení s tématy syndromu vyhoření a správnou relaxací.
|
|
Zátěž sociálních pracovníků na dávkách pomoci v hmotné nouzi na příkladu sociální reformy
BOČANOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá otázkami psychické a tělesné zátěže sociálních pracovníků na dávkách pomoci v hmotné nouzi. Hlouběji popisuje úskalí a problémy sociální práce, které byly spojeny s výkonem profese v této agendě především po sociální reformě k 1.1.2012. Postupně jsou probírány veškeré aspekty, se kterými se mohou pracovníci na dávkách pomoci v hmotné nouzi setkat, jako je stres, přepracování, syndrom vyhoření - burn out, zvýšení nemocnosti, komunikační problémy, konflikty na pracovišti, agresivní klienti. Není opomenuto ani zvládání a předcházení zátěži. V pozadí diplomové práce je srovnávána sociální práce před a po sociální reformě a z toho plynoucí návrhy na zlepšení situace sociálních pracovníků na úřadech práce.
|
|
Postoj ke smrti a psychická zátěž sester na odděleních se zvýšeným rizikem úmrtí.
VONEŠOVÁ, Petra
Tato diplomová práce se zabývá problematikou umírání a smrti v profesi sestry. S umíráním a smrtí se sestry setkávají velmi často. Četnost úmrtí je závislá i na typu oddělení. Zdravý člověk nad smrtí většinou nepřemýšlí, ale v době nemoci čelí mnohdy nejistotě, začne řešit mnoho otázek a jednou z nich může být umírání a smrt. Setkání s umírajícím je psychickou zátěží jednak pro zdravotnický personál, ale i pro rodinu, přátele i blízké. Od zdravotníků se očekává profesionální přístup a určitá dávka empatie. Otázkou je, zda jsou sestry na konfrontaci se smrtí připraveny a dokážou- li se s fyzickou a psychickou zátěží vyrovnat. Dlouhodobé působení nadměrné psychické zátěže a stresu může vyústit v celou řadu nemocí. Důležité je, aby sestra věděla, jak se takovým negativním dopadům vyhnout. Teoretická část práce popisuje současný stav, objasňuje specifika paliativní péče v intenzivní péči, při ošetřování chronicky nemocných a v pediatrii, charakterizuje postoje a jejich funkci v souvislosti s náročnými životními situacemi. Dále se teoretická část zabývá psychickou zátěží sester v souvislosti s umíráním a pravidly komunikace multidisciplinárního týmu v paliativní péči. Práce má čtyři cíle. Prvním cílem je zjistit, zda se sestry cítí po zakončení kvalifikačního studia připravené na konfrontaci se smrtí. Dalším cílem je zjistit, zda četnost úmrtí na pracovišti ovlivňuje psychickou zátěž sester a postoj ke smrti. Třetím cílem je zjistit, zda z pohledu sester informace a zkušenosti získávané během studia ovlivnily jejich postoj ke smrti a odborné dovednosti v péči o umírající. Ve výzkumné části byl použit kvantitativní výzkum. Technikou sběru dat byl anonymní dotazník. Respondenti odpovídali na 35 otázek. Z nichž 17 otázek bylo uzavřených a 18 otázek polouzavřených. Výzkumné šetření je doplněné statistickým šetřením. Osloveny byly sestry pracující na odděleních se zvýšeným rizikem úmrtí. Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Postoj sester ke smrti je závislý na stupni vzdělání nebyla potvrzena. Z výzkumného a statistického zpracování výsledků vyplynulo, že není rozdíl v postojích vzhledem k dosaženému stupni vzdělání. H2: Postoj sester ke smrti je závislý na zkušenosti se smrtí v osobním životě, také nebyla potvrzena. Z odpovědí respondentů vyplývá, že jejich postoj ke smrti nejvíce ovlivňují zkušenosti získané během praxe. H3: Četnost úmrtí snižuje psychickou zátěž sester, byla potvrzena. Respondenti uváděli, že prožívají stále stejné pocity a dále nejvíce odpovídali, že nic nepociťují nebo o pocitech nepřemýšlí a smrt považují za součást své profese. H4: Subjektivní připravenost sester na konfrontaci se smrtí není závislá na zakončení kvalifikačního studia, ale na získání zkušeností z praxe. I poslední hypotéza byla výzkumným a statistickým šetřením potvrzena. Z výzkumného šetření a z testování hypotéz vyplývá, že při studiu není dostatečná pozornost věnována oblasti péče o umírající. Zkušenosti získávají sestry hlavně až během praxe. Dále z výzkumu vyplynulo, že je důležité učit sestry efektivní komunikaci a empatii. Znepokojující dále je závěr, že více než péče o umírající, sestry vyčerpávají konflikty na pracovišti, špatné interpersonální vztahy, nedostatečné finanční ohodnocení. Dochází tak ke zbytečnému plýtvání sil a je patrné, že práce sestry stále není příliš doceněna. Tyto faktrory mají vliv na kvalitu odvedené práce a mohou být příčinou vzniku syndromu vyhoření.
|
|
Co stresuje učitele?
LOJDA, Josef
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku stresu u učitelů. Popisuje, kdo je učitel, co je stresor, stres a syndrom vyhoření a také jak jsou tyto pojmy propojeny. Teoretická část se dále věnuje prevenci stresu a obraně proti stresu. Výzkumná část se zaměřuje na detekování hlavních stresorů učitelů, na to jak často a jak silně prožívají učitelé stres a negativní pocity s přihlédnutím k profesnímu věku, pohlaví a zaměření. Dále co učitelé o stresu vědí a co dělají pro to, aby ho nezažívali.
|
|
Etická dilemata sociální práce s klientem se sociální patologií
POKORNÁ, Eva
Diplomová práce se zabývá etickými přístupy pracovníků, kteří denně přicházejí do styku s klienty s kriminální trestnou činností. Práce je věnována etickým otázkám sociálním pracovníků, kteří pracují s klienty se sociální patologií, s pachateli trestných činů, s nedobrovolnými klienty, s osobami s asociálním jednáním. Etické přístupy bývají spojené s celou řadou etických paradoxů, problémů a bývají součástí etických dilemat. Tyto skutečnosti se pak odrážejí v etickém přístupu ke klientovi a zároveň v oblasti syndromu bour {--} out. Cílem práce byla především snaha upozornit na etické otázky a s ní spojená etická dilemata v souvislosti s povoláním pomáhajících profesí v sociální sféře. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit etické chybení pracovníků v sociálně {--} právních službách v přístupu ke klientovi a zmapovat rozsah syndromu vyhoření u pracovníků v sociálně {--} právních službách. Cíl byl naplněn. Pro výše uvedený cíl byla ve výzkumu použita metoda dotazování technikou dotazníku, jednalo se o kvantitativní výzkum. Výzkumný soubor byl tvořen pracovníky Vězeňské služby ČR a pracovníky Výchovného ústavu pro děti a mládež a Střediska výchovné péče pro děti a mládež v Šindlových Dvorech. Druhý soubor byl tvořen probačními pracovníky Probační a mediační služby ČR.
|
host ::
