|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Péče o výživu imobilního klienta na standardním oddělení interního typu
AMBLEROVÁ, Michaela
Péče o výživu u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu nabývá neustále na významu, a to proto, že péče o výživu je důležitým faktorem pro udržení dobrého zdraví a pro podporu kvality života. Výživový stav u imobilního klienta je velice důležité co nejdříve diagnostikovat, abychom zamezili vzniku potenciálních komplikací. Dostatečná výživa je velice významná také pro udržení dobrého psychického stavu. Ústředním cílem práce bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny tři výzkumné otázky, které zněly: Jak je hodnocen nutriční stav pacienta na standardním oddělení interního typu? Jaké jsou možnosti aplikace výživy u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče v oblasti výživy u imobilního klienta na standardním oddělení interního typu? Empirická část bakalářské práce byla zpracována metodou kvalitativního výzkumného šetření, jež bylo realizováno technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor obsahoval 3134 otázek, které byly zaměřeny na péči o výživu u imobilních klientů na standardní jednotce interního typu. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na standardním oddělení interního typu v Nemocnici České Budějovice, a.s. Výživa u imobilních klientů na standardním oddělení interního typu je podávána všemi možnými způsoby od perorální výživy přes enterální výživu až po parenterální aplikaci. Celkově z této práce vyplývají dvě zjištění, a to pozitivní i negativní. V rámci pozitivního zjištění můžeme říci, že všeobecné sestry při aplikaci výživy per os poskytují dostatečnou péči. Negativní zjištění se týká toho, že námi dotazované všeobecné sestry zajišťují pouze základní péči při zavedené enterální a parenterální výživě. Podrobnější specifika péče o enterální i parenterální výživu neznají. Na základě tohoto zjištění si myslíme, že by bylo vhodné pořádání pravidelných seminářů či školení pro sestry, aby si své znalosti o péči rozšiřovaly, či případně alespoň připomínaly. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro sestry v praxi nebo studenty nelékařských zdravotnických oborů. Dále tato práce může sloužit jako podklad pro další výzkumné šetření
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
|
Management ošetřovatelské péče u nemocných po intrapleurální chemické pleurodéze
KIESEWETTEROVÁ, Renáta
Pleurodéza je způsob léčby nemocných se symptomatickým maligním pleurálním výpotkem. Cílem pleurodézy je uzavření pleurálního prostoru spojením viscerální a parietální pleury a zredukovat či zastavit tak tvorbu pleurálního výpotku. Celosvětově je v praxi nejvíce používané agens sterilní práškový talek. Ten se po parenterální analgetické léčbě aplikuje do pleurální dutiny hrudním drénem ve formě suspenze, popřípadě se talkovým práškem přímo popráší předtím chirurgicky (abrazí, dekortikací) ošetřený pleurální prostor během torakoskopie či torakotomie. Diplomová práce je zaměřena na léčebnou techniku v podobě bedside talkopleurodézy cestou hrudního drénu. Sestra má nezastupitelnou úlohu od samotného počátku přípravy pacienta před pleurodézou, přes asistenci při intrapleurální aplikaci, k sledování pacienta po výkonu a psychické podpoře pacienta při vzniku možných komplikací. Cílem práce bylo zjistit prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po intrapleurální terapii a zjistit, zda pacienti potřebují zvýšenou péči sestry po provedeném výkonu. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Paralelně byly tvořeny kasuistiky jako metoda popisu a následného rozboru pomocí adaptačního modelu Callisty Roy. Výzkumný soubor byl tvořen pacienty zvolenými záměrným výběrem s ohledem na zaměření výzkumného problému. Prostřednictvím analýzy reakcí respondentů jsme stanovili dva základní fokální stimuly na základě, kterých jsme stanovili prioritní oblasti ošetřovatelské péče u pacientů po bedside pleurodéze. Za ohnisko ošetřovatelské péče jsme definovali potřebu být bez bolesti a zajištění bezpečí a jistoty, mezi vedlejší oblasti ošetřovatelské péče jsme dále určili narušení spánku, omezení hybnosti vedoucí k snížení sebepéče v oblasti oblékání, hygieny a vyprazdňování. V rámci druhého cíle jsme porovnávali ošetřovatelské intervencí dle adaptačního modelu Roy před a po bedside talkopleurodéze. Zjištěním bylo, že intenzita ošetřovatelské péče před a po zákroku je identická. Dochází však do určité míry k modifikaci příčin ošetřovatelských intervencí. Hlavním záměrem diplomové práce bylo zmapovat požadavky na kvalitní ošetřovatelskou péči v souvislosti s bedside talkopleurodézou cestou hrudního drénu a rozšířit tak teoretickou základnu určenou sestrám nejen v klinické praxi.
|
|
Bezlepková dieta - realita ve školních zařízeních
JIRÁČKOVÁ, Marie
Tématem této bakalářské práce je bezlepková dieta realita ve školních zařízeních. Cíli mé práce bylo zmapování počtu školních jídelen v Kraji Vysočina, ve kterých je možnost bezlepkového stravování, posouzení znalostí zaměstnanců školní jídelny o přípravě bezlepkové diety a popsání spolupráce mezi školní jídelnou a rodinou bezlepkově stravovaného žáka. Školní stravování je důležité kvůli zajištění optimálního příjmu živin během doby, kterou tráví dítě ve škole, kvůli výchově ke správným stravovacím návykům a z důvodu lepšího začleňování dítěte do kolektivu. Bezlepková dieta je nezbytné léčebné opatření především pro celiaky, u kterých dochází vlivem působení lepku k atrofii střevní sliznice, a alergiky, u kterých může po požití lepku dojít až k anafylaxi. Dodržování bezlepkové diety se doporučuje i lidem s diagnózou neceliakální glutenové senzitivity, ačkoliv u nich vyvolává konzumace lepku pouze krátkodobé obtíže, většinou intestinálního charakteru. Pro zpracování praktické části bakalářské práce byla zvolena metoda kvalitativního i kvantitativního výzkumu, výzkumný soubor tvořilo 8 školních jídelen Kraje Vysočina, které svým žákům bezlepkové stravování umožňují. Polostrukturovanými rozhovory s vedoucími jednotlivých školních jídelen, případně s kuchařkami, které se přípravou diety zabývají, jsem zjišťovala jejich informovanost o zásadách bezlepkové diety. Součástí mého výzkumu byl propočet dvoudenního jídelního lístku každé jídelny pomocí programu Nutriservis Profesional. Výsledky jsem porovnávala s doporučenou denní dávkou energie, bílkovin, tuků a sacharidů pro žáky základních a středních škol. Z výsledků kvantitativního výzkumu vyplývá, že bezlepkovou dietu připravuje velmi malé procento školních jídelen v Kraji Vysočina. Z výsledků kvalitativního výzkumu je patrná dostatečná informovanost kuchařek o bezlepkové dietě, informovanost kuchařek, které se přípravou diety přímo zabývají, je na výrazně vyšší úrovni. Zároveň jsem zjistila, že spolupráce s rodiči bezlepkově stravovaných žáků je spíše nárazová a omezuje se většinou na domluvení balíčků s trvanlivými bezlepkovými potravinami.
|
|
Průkaz kryptosporidiových nákaz u lidí a zvířat
BLÁHOVEC, Ondřej
Reprezentanti rodu Cryptosporidium jsou jedním z původců gastrointestinálního onemocnění traktu člověka i zvířat. U zvířat se může stát hostitelem i respiratorní aparát. Onemocnění je nazvané kryptosproridióza.V majoritním počtu případů se toto infekční napadení obejde bez závažných problémů, avšak u imunosuprimovaných jedinců mohou znamenat závažné zdravotní problémy. Vývojový cyklus kryptosporidií je monoxenní, což v podstatě znamená, že celý vývojový cyklus probíhá v jednom hostiteli. Exogenní stadium je reprezentováno oocystami, které jsou při gastrointestinálním onemocnění vylučovány výkaly. Při respiratorním onemocnění odchází oocysty do vnějšího prostředí respiračními či nasálními sekrety. Tím dochází ke kontaminaci prostředí nebo vody. V obecné rovině se předpokládá, že izoláty kryptosporidií, které jsou přítomny u jedné třídy obratlovců, nejsou infekční pro nespecifické hostitele z dalších tříd. Zároveň se předpokládá, že kryptosporidie mají nízkou hostitelskou specifitu. To však nevylučuje to, že některé druhy svou specifitu postupně rozšířily i na více druhů. Dále je patrné, že se kryptosporidové infekce vyskytují běžně u zvířat ve vnějším prostředí, je tedy touto zoonózou ohrožený i člověk, ačkoliv výskyt v České republice je nízký. Důvodem však může být to, že se parazitologické vyšetření neprovádí tak často, tudíž předpokládaný výskyt v lidské populaci je zřejmě mnohem vyšší. Proto by bylo vhodné pro odhalení původce tohoto onemocnění, kdyby se při prvním výskytu potíží u osob, které jsou ve styku se zvířaty, uvažovalo o provedení parazitologického vyšetření, a tím byla vyloučena nebo prokázána kryptosporidiová infekce.
|
|
Narkolepsie a jiná záchvatovitá onemocnění
TONDLOVÁ, Andrea
Práce se zabývá problematikou záchvatovitých onemocnění z pohledu oboru speciální neurologie. Obsahově se zaměřuje na dvě velké oblasti. První části jsou teoretického charakteru s deskripcí jednotlivých onemocnění, jejich klinickými projevy, diagnostikou a současnou léčbou. Je zaměřena na tuto skupinu záchvatovitých onemocnění: epilepsie, tetanie, Meniérův syndrom, migréna a podrobněji narkolepsie, s ohledem na jeden z cílů práce. Tyto poznatky jsou doplněny o informace současných poznatků ohledně léčby a diagnostiky těchto onemocnění, které takto postiženým lidem velmi stěžují život a zabraňují vést ho takovým způsobem, jako by byl nemocný plně zdráv. Cílem práce není jen teoretická deskripce současně dostupných literárních poznatků těchto onemocnění, ale i jejich praktická konfrontace z praxí, v tomto případě vyplývající ze skutečných příběhů lidí trpících záchvatovitým onemocněním. Pro tuto druhou část práce bylo vybráno konkrétní záchvatovité onemocnění, o kterém je potřeba hovořit více, aby se stalo známější a které je pro svoji zaměnitelnost, ohledně symptomů podobných s jiným onemocněním, nelehké diagnostikovat či je diagnostikováno až po nevhodně dlouhé době tj. narkolepsie. Nejpodrobněji se, s ohledem na praktické zaměření v další části, práce věnuje tedy problematice narkolepsie, kde kromě zmíněných základních poznatků popisuje autorka činnost i význam spánkových laboratoří a center, jako institucí podílejících se na léčbě. Pro možnost ještě hlubšího proniknutí do dané problematiky tohoto onemocnění přidává již zmíněné anonymní příběhy takto postihnutých lidí. Tato část je doplněna i ilustrativními obrázky ze spánkové laboratoře a příběhů těchto lidí pro lepší čtenářovu jako vhodné vizuální doplnění práce. Jako porovnávací metoda již zmíněného záměru práce (srovnat teoreticky udané symptomy narkolepsie se symptomy jedinců tímto onemocněním trpícím) byla zvolena deskriptivní analýza (komparace) jednotlivých symptomů, u nichž bylo cílem vybrat těmto lidem společné příznaky, které jejich život ztěžují a srovnat tyto údaje s informacemi (symptomy narkolepsie) udávanými současnou literaturou. V závěru práce jsou postihnuty nejpodstatnější informace vyplývající z odborné literatury, názorovost odborné obce ohledně současného výzkumu a studií narkolepsie, tj. konkrétně zkoumané příčinné souvislosti aplikování vakcíny Pandemrix (proti prasečí chřipce) a narkolepsie, shrnutí výsledků ostatních studií zkoumajících etiologii tohoto onemocnění. Cílem této části práce je předložit čtenáři a určit současný vývoj zkoumání narkolepsie. Dále je zde zahrnuto i zhodnocení dějinného vývoje zájmu o poruchy spánku a zhodnocení závěrů vyplývajících s porovnáním udávání symptomů u narkolepsie odborné literatury se skutečnými symptomy lidí postihnutých tímto onemocněním, kde je cílem podat čtenáři bio-psycho-sociální pohled na člověka s tímto onemocněním, který vždy každá odborná literatura důrazně nerozebírá. Výsledkem celé práce je shrnutí současného stavu poznání těchto onemocnění a zamyšlení nad výzkumem současných možných příčin narkolepsie. Nadále porovnání teoretického zázemí onemocnění narkolepsie s životní praxí tohoto onemocnění s příběhy selektivně vybraných jedinců narkolepsií postihnutých. Smyslem práce je nejen poukázat na závažnost těchto onemocnění ztěžující a postihující značnou mírou kvalitu života jedince, ale též přidat praktickou hodnotu práci pro čtenáře obohacením skutečných pocitů vyplývajících z příznaků onemocnění konkrétních lidí potýkajících se každý den se svým onemocněním s narkolepsií účelem je tak vzbudit v čtenáři lepší pochopení pro potřebnost rozvíjení aktivních přístupů v hledání zlepšení kvality života těchto osob a rozvinout u něho empatii, která je nezbytná pro práci s těmito lidmi a jejich celkové pochopení. Smyslem je tedy nevidět jenom onu nemoc, ale "celého" člověka, takto zasaženého.
|
|
Vliv pyrethroidových pesticidů na ryby
RICHTEROVÁ, Zuzana
Pyrethroidy patří mezi celosvětově nejčastěji používané pesticidy. Jejich široké použití a poměrně vysoká stabilita dávají předpoklad pro jejich výskyt v životním prostředí. Jako polutanty se následně mohou dostat až do vodního ekosystému. Vyskytují se nejen ve vodách a sedimentech, ale i v tkáních ryb. V prvním testu jsme sledovali vliv přípravku Nexide s účinnou látkou gamma-cyhalothrin v koncentraci 60 g.l-1. Testovaným koncentracím Nexide 5, 25, 50, 100 a 250 µg.l-1 byly vystaveny oplozené jikry a raná vývojová stadia kapra obecného (Cyprinus carpio) po dobu 35 dní. V průběhu testu došlo ve všech koncentracích s výjimkou nejnižší k výraznému úhynu pokusných organismů. Mortalita embryí a larev v nejnižší testované koncentraci byla zvýšená minimálně. Nejnižší testovaná koncentrace 5 µg.l-1 výrazně negativně ovlivnila délkový i hmotnostní růst a vyvolala zpomalení ontogenetického vývoje a ztmavnutí povrchu těla. U přeživších jedinců bylo provedeno histologické vyšetření, při kterém byly v játrech zaznamenány změny dystrofického charakteru. Histologické vyšetření vzorků ledvin, střev a žaber neprokázalo patologické změny. Vyšetřením vybraných parametrů oxidativního stresu byla prokázána statisticky významně vyšší aktivita detoxifikačního enzymu glutathion-S-transferásy (GST) a nižší aktivita obranného enzymu glutathionperoxidásy (GPx) ve srovnání s kontrolní skupinou. Další sledované parametry oxidativního stresu, katalása (CAT), glutathionreduktása (GR) a oxidace lipidů vyjádřená thiobarbiturovým číslem (TBARS), byly beze změn. Změny parametrů oxidativního stresu naznačují, že expozice organismu přípravku Nexide může v dané koncentraci vést k dysbalanci obranných enzymů. V testu s přípravkem Cyperkill 25 EC s účinnou látkou alpha-cypermethrin v koncentraci 250 g.l-1 bylo postupováno stejným způsobem jako v předešlém testu. Testované koncentrace byly 7,2; 36; 72; 144 a 360 µg.l-1. S výjimkou nejnižší testované koncentrace došlo ke 100 % úhynu embryí a larev ve všech ostatních koncentracích. V nejnižší testované koncentraci 7,2 µg.l-1 dosáhlo přežití v závěru testu 90 %. Nejnižší testovaná koncentrace však výrazně negativně ovlivnila délkový i hmotnostní růst jedinců ve srovnání s kontrolou a vedla ke zpomalení ontogenetického vývoje. Žádný jedinec z této koncentrace nedosáhl v den ukončení studie juvenilního stadia. U 68 % embryí z této koncentrace byla patrná výraznější pigmentace, která byla pozorována i u jedinců z vyšších koncentrací krátce před jejich úhynem. Výsledky histologického vyšetření jater, střeva, ledvin a žaber neprokázalo žádné výrazné změny oproti kontrolním jedincům. Při vyšetření vybraných parametrů oxidativního stresu bylo prokázáno statisticky významné snížení katalytických koncentrací GST, GR a GPx ve srovnání s kontrolou. Aktivita CAT a TBARS byly srovnatelné s kontrolou. Změny parametrů oxidativního stresu naznačují, že expozice organismu přípravku Cyperkill 250 EC může v dané koncentraci indukovat oxidativní stres a zasahovat do aktivit antioxidačních enzymů. Předložená disertační práce shrnuje aktuální údaje o vlivu pyrethroidů na ryby. Zjištěné účinky potvrzují vysokou vnímavost ryb v období raného vývoje k testovaným pesticidům. Při interpretaci výsledků je nutné vzít v úvahu, že pro testování byly použity jednosložkové přípravky, které již samy toto riziko představují. V reálném prostředí jsou však vodní organismy vystaveny celé škále látek a přípravků v potenciálně toxických koncentracích. Tyto spolu mohou reagovat a jejich kombinací se mohou škodlivé účinky ještě zesilovat. Provedené testy také jednoznačně ukazují významné rozdíly v citlivosti embryonálních a embryolarválních testů.
|
|
Iniciace pohybu byčíku, signalizace a regulace pohyblivosti spermií ryb: fyzikální a biochemické řízení
PROKOPCHUK, Galina
Tato studie se pokouší vrhnout světlo na regulační procesy a uspořádání odezvy rybích spermií v průběhu zrání a iniciace motility. Prvním záměrem této studie bylo zlepšit porozumění mechanismům odpovědných za akvizici potenciálu pro motilitu spermatu u jeseterů. Fyziologické procesy, kterým podléhá dozrávání spermatu, nebyly dosud vůbec u tohoto druhu popsány. Naše výsledky ukazují, že dozrávání spermatu u jesetera nastává mimo testes kvůli zředění spermatu močí a zahrnuje účast sloučenin s vysokou molekulární hmotností stejně jako přítomnost iontů vápníku v seminální tekutině a/nebo moči. Druhým cílem této práce studium vyrovnávacího mechanismu u rybího spermatu s osmotickým a iontovým modem aktivace, stejně jako u spermatu euryhalinních druhů ryb, při různých podmínkách prostředí. Ukázali jsme, že změna osmolality prostředí může ovlivnit rybí sperma různými způsoby, což závisí na druhu ryby a módu aktivace motility spermatu - buď osmotickém či iontovém. V odpovědi na osmotický stres způsobený hypotonicitou, sperma kapra reguluje tok vody napříč buněčnou membránou a zvyšuje svůj cytoplasmatický objem během své krátké periody motility. V kontrastu, nebyla pozorována žádná indikace změn v objemu ani u jesetera malého ani u sivena amerického, oba mající iontový mód aktivace motility. V této studii jsme se zabývali mechanismem, kterým lze přizpůsobit spuštění motility spermatu euryhalinních ryb v odlišném rozsahu salinity prostředí. Naše výsledky ukazují, že sperma euryhalinní tilápie (Sarotherodon melanotheron heudelotii) odchované v sladké, slané i hypersalinní vodě může být aktivováno v hypotonickém, isotonickém i hypertonickém prostředí za předpokladu, že ionty Ca2+ jsou přítomny na různých úrovních. Bylo zjištěno, že čím vyšší salinita při odchovu ryb nebo čím hypertoničtější okolní medium při aktivaci spermatu, tím vyšší extracelulární koncentrace iontů Ca2+ je vyžadována. Zjistili jsme také, že bez ohledu na salinitu při odchovu ryb, mechanismus aktivace spermatu u této euryhalinní tilápie zůstává stejný. Výsledky získané v této studii umožňují domněnku, že osmolalita není hlavní faktor inhibující motilitu uvnitř testes u S. melanotheron heudelotii. Třetím cílem této studie bylo zjištění iniciačního procesu regulace motility a popis iniciace pohybu bičíku u spermatu chrupavčitých ryb. U lososovitých a jeseterů, regulace aktivace motility spermatu je zejména přičítána snížení extracelulární koncentrace K+ při přechodu spermatu ze seminální tekutiny do sladké vody, kde osmolalita stejně jako koncentrace K+ je mnohem nižší. Zjistili jsme, že u spermatu jesetera inhibice K+ může být překlenuta díky pre-expozici buněk spermatu vyššímu osmotickému šoku před jeho přechodem do K+ bohatého prostředí plavacího media. Navíc, po tomto ošetření, motilita spermatu jesetera se stává necitlivá k vysoké koncentraci extracelulárního K+. Proto se domníváme, že sperma jesetera může být aktivováno užitím neočekáváné signální dráhy, nezávisle na pravidelné stimulaci iontů. Postupné aktivační kroky u spermatu jesetera byly zaznamenávány vysokorychlostní kamerou s užitím specifické experimentální situace, kdy iniciace motility spermatu byla zpožděna v čase až o několik sekund. Při iniciaci motility, prvních pár vlnění vznikajících v bazálním regionu se začíná šířit i směrem ke špičce bičíku, ale postupně slábne směrem ke středu bičíku. Toto chování se několikrát opakuje až do stavu, kde amplitudy vlnění postupně dosáhnou podobných hodnot, což eventuálně vede k progresivnímu posunu spermie. Celkový čas potřebný pro přechod bičíku z imobilního stavu s rigidním tvarem do plné aktivity s pravidelně šířeným vlněním se pohybuje v rozmezí 0.4 až 1.2 sek. Závěrem, výsledky této studie přinášejí cenné kousky informací do obecného porozumění procesu dozrávání rybího spermatu, jeho schopnosti přizpůsobit se rozdílným fyzikálním a biochemickým okolnostem, extra i intra celulární signalizaci stejně jako regulačním mechanismům aktivace motility rybího spermatu
|
|
Výskyt látek skupiny PBDE a Bisfenol A ve vodních tocích s výskytem raků
Svobodová, Kateřina ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Práce se zabývá vyhodnocením výsledků projektu pod záštitou EAA and Norway grants, který probíhal v letech 2015 až 2016. Projekt se zabýval jakostí vody na lokalitách s původními a invazními raky. Součástí projektu bylo i sledování organických látek např. polybromovaných difenyletherů (PBDE). Věnovat se budu zejména látkám skupiny PBDE tedy polybromovaným difenyletherům, které patří mezi bromované zpomalovače hoření (BFR). Tyto látky, jsou sledovány od 70. let 20. století, kdy v USA došlo k náhodné kontaminaci potravy a následnému zamoření blízké oblasti. Alarmující je jejich perzistence v prostředí, díky které se neustále zvyšují hladiny v přírodní matrici. Informace o transformaci a biodegradaci PBDE v prostředí jsou stále omezené a neustále probíhají nejrůznější studie. Jsou to látky málo těkavé a i nerozpustné, proto hlavním zdrojem jejich úniků je prach a částice vznikající z výrobků, ve kterých jsou tyto látky obsaženy. Další látkou, jejímž výskytem v životním prostředí České republiky bych se ráda zabývala, je Bisfenol A (BPA). Toxická látka využívaná při výrobě epoxidových pryskyřic a polykarbonátových plastů. BPA je toxická látka se schopností narušovat funkci hormonů. Obsah těchto látek byl potvrzen i v kojeneckých lahvích. V dubnu 2004 byl vládou ČR schválen (program na snížení znečištění povrchových vod nebezpečnými závadnými látkami). Od srpna roku 2004 platí v EU zákaz prodeje a používaní penta-BDE a okta-BDE ve všech oborech. Bisfenol A se od roku 2011 nesmí používat při výrobě kojeneckých lahví. Cílem práce je analyzovat a následně vyhodnotit množství a možné důsledky obsahu těchto látek v našem životním prostředí, které jsou alarmující i po úplném či částečném zákazu užívání těchto látek.
|
host ::
