Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38,242 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.92 vteřin. 

Zhodnocení úrovně vybavenosti vybraných památkových objektů v České a Slovenské republice z hlediska jejich protipožárního zabezpečení
SVOBODA, Petr
Tato diplomová práce pojednává o problematice požární ochrany památkových objektů na území České a Slovenské republiky. Vstupní informace, které byly v práci použity, byly získány z dostupné literatury nebo jiných volně přístupných zdrojů, od Hasičského záchranného sboru ČR, Hasičského a záchranného zboru Slovenskej republiky a vlastníků nebo správců objektů. Hlavním cílem práce je zhodnocení vybavenosti vybraných památkových objektů z hlediska jejich protipožárního zabezpečení. Na základě tohoto cíle byla definována výzkumná otázka, která zní "Jsou památkové objekty na území České a Slovenské republiky zabezpečeny na srovnatelné úrovni proti případnému požáru?". Nedílnou součástí této diplomové práce je také navržení možných technických a technologických prvků a organizačních opatření, které mohou vést ke zvýšení požární bezpečnosti památkových objektů na území obou výše uvedených republik. Naplnění stanovených cílů bylo možné na základě provedeného šetření, kdy byly nejprve vytipovány památkové objekty na území České a Slovenské republiky, jejichž vlastníci, popř. správci byli požádáni o vyplnění dotazníku obsahujícího čtrnáct otázek týkajících se vybavenosti zkoumaného objektu požárně bezpečnostními zařízeními a věcnými prostředky požární ochrany. O vyplnění téhož dotazníku byli současně požádáni také příslušníci Hasičského záchranného sboru územně příslušných krajů České republiky a příslušníci Hasičského a záchranného zboru Slovenskej republiky. Konkrétně se jednalo o příslušníky, kteří jsou zaměstnáni na odborech nebo odděleních stavební prevence příslušných orgánů státního požárního dozoru. Po vyhodnocení údajů získaných prostřednictvím dotazníkového šetření a v některých případech také na základě elektronické korespondence nebo telefonických rozhovorů bylo možné zodpovědět stanovenou výzkumnou otázku. Z dostupných informací je patrné, že v současné době je k ochraně památkových objektů na území České a Slovenské republiky přistupováno ze strany nejenom orgánů státního požárního dozoru, ale také samotných vlastníků nebo správců objektů velmi zodpovědně a protipožární zabezpečení je srovnatelné. V rámci výzkumu se nepodařilo ověřit dostupnost zkoumaných památkových objektů pro zásahovou požární techniku jednotek požární ochrany, což bylo na základě výsledků provedené analýzy identifikováno jako jeden z nejvíce rizikových bodů požární ochrany památkových objektů. Lze se tedy pouze domnívat, zda je dostupnost objektů tohoto typu z hlediska příjezdových cest vyhovující. Možná opatření byla navržena na základě informací zjištěných od správců objektů a orgánů státního požárního dozoru obou republik současně s výsledky provedené analýzy, při níž byla využita metoda KARS, jejímž cílem byla identifikace nejvíce ohrožujících jevů, které by mohly mít negativní dopad na zachování současného stavu památkových objektů, a to z hlediska požární ochrany. Zodpovězením definované výzkumné otázky a provedením analýzy za využití metody KARS bylo dosaženo splnění cíle této diplomové práce. Kromě metodiky a výstupů z provedeného výzkumu jsou v práci uvedeny stručné informace týkající se požární ochrany v období výstavby objektů a staveb, které v současné době jsou prezentovány jako památkové objekty a základní informace z oblasti zásad požární ochrany památkových objektů dle platných právních předpisů České a Slovenské republiky. Protipožární zabezpečení památek a památkových objektů bylo dlouhá léta podceňováno. V současné době, v návaznosti na nastalé požáry staveb nemalé historické hodnoty, je na zabezpečení památkových objektů proti vzniku a šíření případného požáru a možnostem likvidace případného požáru kladem velký důraz. Stejně jako v jiných oblastech nebo odvětvích, tak i v oblasti požární ochrany historických staveb je důležitá především prevence, tedy přijímání takového systému opatření, aby nemohlo dojít ke vzniku požáru, nebo dojde-li ke vzniku požáru, aby škody způsobené mimořádnou událostí byly co možná nejmenší.

Vyhodnocení požární bezpečnosti regálových skladů v Kraji Vysočina
SUK, Martin
Cílem této bakalářské práce na téma Vyhodnocení požární bezpečnosti regálových skladů v Kraji Vysočina je zhodnotit zajištění regálových skladů v Kraji Vysočina porovnáním s právními a technickými předpisy a navrhnout pro velitele zásahu opatření pro úspěšné zdolání požáru v regálových skladech. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí, část teoretickou a část výsledkovou. Tato práce obsahuje také část, kde jsou stanoveny dvě výzkumné otázky a uvedena metodika výzkumu, která popisuje postup, jakým byly získány výsledky. V teoretické části je stručně nastíněna historie skladování a jeho vývoj, jsou zde vysvětleny hlavní pojmy týkající se skladů a skladování a uvedeno základní dělení skladů. Dále je zde popsán proces hoření, průběh požáru a jeho jednotlivé fáze. Poslední kapitoly teoretické části jsou věnovány požární bezpečnosti a platným předpisům, popisu a funkci požárně bezpečnostních zařízení, které jsou instalovány ve skladech vybraných k posouzení. Sklady, které jsou zhodnoceny v této práci, byly vybrány záměrným výběrem podle předem stanovených kriterií, kterými bylo především regálové uložení skladovaného materiálu, rozloha a výška skladu a instalované PBZ. V této práci je zpracováno vyhodnocení pěti regálových skladů v Kraji Vysočina, které splňují výše uvedené podmínky, a současně bylo umožněno o nich získat podrobnější informace. Výsledky výzkumu jsou rozděleny do dvou částí, kdy každá z nich přinesla odpověď na jednu výzkumnou otázku. V první části jsou uvedeny výsledky řízených rozhovorů s odborníky v oblasti projektování skladů, na jejichž základě byla zodpovězena výzkumná otázka, zda jsou regálové sklady v Kraji Vysočina zabezpečeny proti vzniku požárů v souladu s platnými právními a technickými předpisy. Toto porovnání bylo současně splněním jednoho z cílů této práce. Po vyhodnocení získaných informací lze konstatovat, že zkoumané sklady jsou zajištěny proti vzniku požáru dostatečným a odpovídajícím způsobem, dokonce lze některé prvky požární odolnosti považovat za naddimenzované. O žádných úpravách se v současné době v těchto skladech již neuvažuje, veškeré nedostatky byly napraveny ihned na začátku provozu každého ze skladů. V žádném ze skladů zařazených do vyhodnocení dosud nedošlo ke vniku požáru. Zpracováním řízených rozhorů s veliteli čet a družstev na stanicích HZS Kraje Vysočina, které mají ve svém hasebním obvodu zkoumané sklady, byla v následující výsledkové části této bakalářské práce zodpovězena druhá výzkumná otázka. Podle výsledků šetření nemají velitelé ve většině případů dostatek informací od provozovatele skladu k úspěšnému zdolání požáru. Z 24 dotazovaných velitelů považuje informace za nedostatečné 15 z nich. Jako komplikaci pro vedení zásahu při zdolávání požáru uvádějí nepřehlednost operativních karet (19 dotazovaných) a také to, že informace, které jsou zde uvedené, nejsou pravidelně aktualizovány. Při výjezdu k požáru je nutné se během krátké doby zorientovat ve velkém množství informací, které jsou v operativní kartě uvedeny. Tato karta je velmi obsáhlá a tím se stává nepřehlednou. Vždy je u zásahu velmi důležitá přítomnost kontaktní osoby, která je s objektem dobře seznámena a může veliteli zásahu rychle doplnit potřebné informace, které se mu z operativní karty nepodařilo vyčíst. Na základě všech získaných informací z řízených rozhovorů s veliteli čet a družstev byla vytvořena metodická pomůcka, čímž byl splněn jeden z cílů této práce, která má usnadnit velitelům zásahu zdolávání požáru. Tato pomůcka bude nabídnuta jako doplnění k DZP na stanice HZS kraje, které spolupracovali při získávání výsledků pro tuto bakalářskou práci. V metodické pomůcce je zaznamenán stručný a přehledný výpis všech informací, které jsou na základě provedeného průzkumu pro rozhodování velitele při zdolávání požáru zásadní. Každý rok by tyto informace byly aktualizovány při exkurzi do daného objektu, což by někteří z dotazovaných velitelů uvítaly jako možnost k připomenutí situace v objektu.

Dopady lidské činnosti na horní atmosféru
Laštovička, Jan
Trendy v teplotě mezosféry, elektronové koncentraci v dolní ionosféře, elektronové koncentraci a výšce jejího maxima v E vrstvě, elektronové koncentraci v maximu F1 vrstvy, hustotě termosféry a iontové teplotě ve vrstvě F kvalitativně souhlasí s následky zesíleného skleníkového efektu a tvoří konzistentní scénář globálních změn v horní atmosféře. Byly identifikovány tři skupiny parametrů, které nezapadají do tohoto scénáře, F2 vrstva ionosféry, vodní pára v mezosféře a dynamika mezosféry a dolní termosféry. V článku je podána informaci o pokroku v globálním scénáři dlouhodobých trendů v horní atmosféře se zaměřením na ty tři otevřené problémy. K dlouhodobým trendům přispívá několik dalších faktorů, jmenovitě antropogenní změny stratosférického ozónu, změny koncentrace vodních par v mezosféře, dlouhodobé změny geomagnetické aktivity a magnetického pole Země

Možnosti a metodika uplatňování ICT jako nástroje řízení tržních vztahů a zvyšování efektivity v oblasti zpracování grafické informace ve zdravotnictví
Javorník, Michal
Zpracováním medicínských obrazových informací se v kontextu této práce rozumí komplex aktivit, které lze realizovat využitím ICT, potřebných k zajištění efektivní akvizice, primární diagnostiky, konzultací na dálku, spolehlivé archivace a dalších specifických činností. V práci jsou popsány možnosti nasazení současných ICT do tohoto prostředí, související trendy a aktivity v České republice i ve světě i řada omezení, která vyplývají zejména z platné legislativy. Nosnou myšlenkou práce je návrh integrační platformy, která představuje novou alternativu integrace služeb a existujících DICOM aplikací v oblasti zpracování medicínských obrazových informací. Platforma nabízí prostor pro jiný způsob organizace zpracování medicínských obrazových informací a prostředí pro nové zajímavé aplikační oblasti. Jako jedna z možností využití platformy je popsán systém pro efektivní redistribuci požadavků na zpracování medicínských obrazových informací v rámci koalice spolupracujících zdravotnických institucí. Zvýšení efektivity zpracování je dosaženo cestou vyšší specializace, efektivnější diagnostiky spojené s přístupem k nejnovějším znalostem a účelnějším využitím kapacit drahých zařízení a času lékařských specialistů. Součástí práce je metodika implementace integrační platformy do prostředí zdravotnické instituce, která klade důraz zejména na rizika spojená s tímto způsobem integrace.

Rozvoj Orlicka v názorech občanů
Vajdová, Zdenka
Příspěvek informuje o sociologickém šetření občanů Orlicka v roce 2008. Přináší analytickou informaci o postojích a názorech občanů na současné rozvojové projekty a záměry v území, na důsledky rozvoje cestovního ruchu a vztah k zastupitelstvu.

Optimalizace výsledků zpětného překladu pomocí dodatečných informací
Končický, Jaromír ; Ďurfina, Lukáš (oponent) ; Křoustek, Jakub (vedoucí práce)
V rámci projektu Lissom je vyvíjen rekonfigurovatelný zpětný překladač, jehož cílem je umožnit zpětný překlad programů, určených pro libovolnou platformu, do libovolného vyššího programovacího jazyka. V době počátku řešení této práce nejsou jeho výsledky ideální, neboť v něm, mimo jiné, nejsou implementovány techniky využívající dodatečné informace o programu. V rámci této práce je popsáno zpětné inženýrství a zpětný překladač projektu Lissom. Jsou zde navrženy techniky využití dodatečných informací ke zlepšení a optimalizaci jeho výsledků, konkrétně se jedná o analýzu datových sekcí a získávání ladicích informací z formátu PDB. Součástí práce je zkoumání struktury a obsahu formátu PDB. Implementace analýzy datových sekcí a použití ladicích informací je zde dále popsána a na závěr jsou zhodnoceny výsledky zpětného překladu při využití těchto technik.

Implementace konceptu bazální stimulace v domovech důchodců Jihočeského kraje
VESELÁ, Jaroslava
Tématem bakalářské práce je problematika implementace konceptu bazální stimulace do domovů důchodců v Jihočeském kraji. V současné době se zvyšuje věkový průměr seniorů ve všech typech zařízení sociální péče, zejména v rezidenčních zařízeních.. Pro dosažení kvality poskytované péče je nutné, aby všichni členové ošetřovatelského týmu byli orientováni v problematice a ovládali postupy pro její zvládání a řešení. Jedním z nejnáročnějších úkolů ošetřovatelské péče je pochopit potřeby klienta a porozumět stylu komunikace. Bazální stimulace je koncept, který napomáhá uspokojovat potřeby všech klientů. Využívá dřívějších životních návyků a zkušeností klienta. Cílem práce je zjistit, zda v domovech důchodců Jihočeského kraje ošetřovatelský personál využívá konceptu bazální stimulace. V práci byly stanoveny dvě hypotézy. H1: V domovech důchodců Jihočeského kraje se koncept bazální stimulace při ošetřování seniorům nepoužívá. H2: Dle subjektivního názoru sester se koncept bazální stimulace při ošetřování seniorů nepoužívá z důvodu nedostatku ošetřovatelského personálu v domovech důchodců Jihočeského kraje. K získání informací bylo použito kvantitativní šetření metodou dotazování, technikou dotazníku určeného ošetřujícímu personálu sedmi vybraných domovů důchodců v Jihočeském kraji. Analýzou sebraných dat následně zpracovaných do grafů a tabulek byla vyvrácena první stanovená hypotéza a potvrzena druhá stanovená hypotéza. Koncept bazální stimulace se ve vybraných domovech důchodců používá. Nejčastěji používaným prvkem při ošetřování seniorů je polohování pomocí perličkových pomůcek. Věřím, že šetření má praktický přínos z důvodu zprostředkování informací o existenci konceptu bazální stimulace také ošetřujícímu personálu, který o něm dosud nevěděl. Doufám, že v blízké budoucnosti bude mít bazální stimulace základní postavení mezi již zavedenými prvky ošetřovatelské péče a stane se velkým přínosem jak pro pacienta, tak i pro celý ošetřovatelský tým.

Extrakce informací z biomedicínských textů
Knoth, Petr ; Burget, Radek (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
V poslední době bylo vynaloženo velké úsilí k tomu, aby byly biomedicínské znalosti, typicky uložené v podobě vědeckých článků, snadněji přístupné a bylo možné je efektivně sdílet. Ve skutečnosti ale nestrukturovaná podstata těchto textů způsobuje velké obtíže při použití technik pro získávání a vyvozování znalostí. Anotování entit nesoucích jistou sémantickou informaci v textu je prvním krokem k vytvoření znalosti analyzovatelné počítačem. V této práci nejdříve studujeme metody pro automatickou extrakci informací z textů přirozeného jazyka. Dále zhodnotíme hlavní výhody a nevýhody současných systémů pro extrakci informací a na základě těchto znalostí se rozhodneme přijmout přístup strojového učení pro automatické získávání exktrakčních vzorů při našich experimentech. Bohužel, techniky strojového učení často vyžadují obrovské množství trénovacích dat, která může být velmi pracné získat. Abychom dokázali čelit tomuto nepříjemnému problému, prozkoumáme koncept tzv. bootstrapping techniky. Nakonec ukážeme, že během našich experimentů metody strojového učení pracovaly dostatečně dobře a dokonce podstatně lépe než základní metody. Navíc v úloze využívající techniky bootstrapping se podařilo významně snížit množství dat potřebných pro trénování extrakčního systému.

Mikroelektronické časově-prostorové autentizační techniky
Jaroš, David ; Burda, Karel (oponent) ; Sýkora, Jiří (oponent) ; Kuchta, Radek (vedoucí práce)
Dizertační práce se zabývá využitím informace o poloze uživatele při prověřování uživatelovi identity v prostředí počítačových sítí. S nárůstem mobilních počítačových zařízení v posledních dvou desetiletích se poloha uživatele stává jednou ze stěžejních informací v systémech pro správu přístupu. Práce předkládá rešerši stávajících řešení, která se dělí na dvě skupiny v závislosti na zdroji polohové informace (řešení využívající satelitní navigační systému např. GPS a řešení založená na komunikaci s aktivní infrastrukturou např. GSM, Wi-Fi). Práce uvádí metodiku pro vyhodnocování autentizačních dat, která využívá principů fuzzy logiky. V porovnání s bivalentní logikou je možné autentizační data vyhodnotit reálněji. Výsledek procesu autentizace má tak vyšší informační hodnotu, která může být zohledněna při stanovení úrovně přístupových práv uživatele. Důležitým aspektem při práci s informací o poloze uživatele je prokázání faktu, že uživatel se nachází na stejném místě, ze kterého se žádá o přístup do systému. Řešením této otázky může být spojení polohové informace uživatele s jeho biometrikou, například otiskem prstu. Tento princip je využit i ve dvou verzích mikroelektronických autentizačních terminálů, které byly v souvislosti s řešením dizertační práce realizovány. První verze autentizačního terminálu využívá jako zdroje polohové informace přijímače satelitního navigačního a bezdrátový komunikačního modulu pro pásmo ISM. Na první verzi autentizačního terminálu byla ověřena funkčnost nově navržených mikroelektronických autentizačních technik. Pro prověření biometriky uživatele je zde využito snímače otisku prstů s vestavěným vyhodnocením. Ve druhé verzi byl autentizační terminál doplněn o zdroje polohové informace moduly Wi-Fi a GSM. V závěru práce je uvedeno testování navržené metodiky vyhodnocování autentizačních dat pomocí druhé verze mikroelektronického autentizačního terminálu, které ověřuje využitelnost navržené metodiky a celkově časově-prostorové informace v procesu autentizace.

Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.