|
|
Kontrola přístrojového a materiálního vybavení vozu záchranné služby a příprava na výjezd - manuál pro zdravotnické záchranáře
PROCHÁZKA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá kontrolou přístrojového a materiálového vybavení ve vozidle zdravotnické záchranné služby. Kontrola vybavení je jedna z pracovních povinností zdravotnického záchranáře, kterou musí během směny splnit. Při nedostatečné kontrole hrozí porucha přístrojového vybavení nebo nedostatek materiálu, potřebného během výjezdu. V nejhorším případě může vést nedostatečná kontrola až ke smrti pacienta. Vzhledem k narůstajícímu počtu výjezdů může být někdy náročné provést kontrolu mezi výjezdy. V teoretické části jsem čtenáři přiblížil legislativu týkající se zdravotnické záchranné služby, požadavky na vybavení jejích vozidel, rozdělením výjezdových skupin. Zabýval jsem se také popisem jednotlivých přístrojů a materiálů, které záchranná služba využívá. Cílem bakalářské práce bylo zmapování časové náročnosti, průběh a kompetence při kontrole přístrojového a materiálního vybavení. Také byla zjišťována nejrizikovější oblast při nedostatečné kontrole. Praktická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaného rozhovoru s devíti zdravotnickými záchranáři. Z výsledků bylo zjištěno, že zdravotničtí záchranáři mají na kontrolu přístrojů i vybavení, ve většině případů dostatek času během směny i při pomalejším tempu kontroly. Vzhledem k charakteru této profese se však nedá naplánovat daný čas kontroly, ani její délka trvání. Nejlepší východiskem by bylo zkrátit kontrolu na minimum času s co největší kvalitou kontroly. Dále bylo zjištěno, že mají záchranáři různé druhy kontrol, které provádějí sami a jsou za ně zodpovědní. Poslední část výzkumu ukázala, že záchranáři považují za nejvíce rizikovou oblast při nedostatečné kontrole přístrojové vybavení. Vzhledem k minimálním zkušenostem s poruchou přístroje během výjezdu, si myslím, že je na tuto oblast mezi záchranáři kladen nevětší důraz.
|
|
|
Zdravotnický záchranář v České republice a v Lotyšsku
RIDVALOVÁ, Nicole
Předmětem bakalářské práce je porovnání podmínek pro činnost zdravotnických záchranných služeb v České a v Lotyšské republice. Hlavními cíli této bakalářské práce je zmapovat rozdíly ve vzniku pozice záchranáře v České republice a v Lotyšské republice, rozdíly v aktuálních kompetencích zdravotnické záchranné služby v obou republikách a dále rozdíly v organizaci spolupráce s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Teoretická část je věnována zkoumání vývoje struktury systémů poskytujících přednemocniční, neodkladnou péči, spolu s odbornými a právními aspekty vzdělávání zdravotnických záchranářů v těchto zemích. Uvedená práce klade v teoretické části důraz na zkoumání historických aspektů vývoje obou republik, společných rysů a rozdílů stávajícího českého a lotyšského zdravotnictví a jejich dopadů na formování zdravotnických záchranných služeb i podmínek pro činnost zdravotnických záchranářů. Klíčová pozornost je věnována zkušenostem a srovnání současné úrovně vzdělávání zdravotnických záchranářů jako základu pro formování jejich kompetencí. V praktické části bakalářská práce zkoumá aktuální poznatky zdravotnických systémů, které mají podstatný vliv na zabezpečení a podmínky činnosti českých a lotyšských zdravotnických záchranářů. Jedná se zejména o srovnání geografických a sociálních vlivů, organizačních a regulačních faktorů, podmínek zabezpečení provozu u obou zdravotnických záchranných služeb. Dále posouzení přístupů a rozdílů z praktického uplatňování norem integrovaného záchranného systému v obou republikách. V souladu se stanovenými výzkumnými otázkami bakalářská práce soustřeďuje hlavní pozornost na komparaci kompetencí zdravotnických záchranářů a způsobu poskytování přednemocniční péče v České republice a v Lotyšsku, která bude provedena analýzou rozhovorů, rozhodujících zákonných norem, nařízení, analytických a metodických dokumentů v oblasti zdravotnictví a zdravotnického záchranářství v obou republikách. Výsledky zkoumání budou podpořeny osobními poznatky zpracovatelky, které získala během studijní praxe na pracovišti zdravotnické záchranné služby v Rize v období únor-duben 2022. Tato práce upozorňuje, srovnáním praxe v České republice a v Lotyšské republice, na možnosti obohacení procesu vzdělávání zdravotnických záchranářů širším zavedením praktické výuky po celou dobu vysokoškolského studia. Výsledky práce mohou být využity k prezentaci na konferencích a k seznámení vedoucích pracovníků a školitelů s názory zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Sportovní příprava pro studenty oboru Zdravotnický záchranář
ŠTENCLOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá sportovní přípravou studentů oboru Zdravotnický záchranář na vysokých školách v České republice. V současné době je zdravotnický záchranář fyzicky zatížen používáním přístrojové techniky, která je součástí vybavení výjezdového vozidla Zdravotnické záchranné služby, a také manipulací s pacienty. Studenti jsou na vysokých školách připravováni nejen vědomostně, ale výuka zahrnuje i fyzickou přípravu. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je definována práce zdravotnického záchranáře a základní složky Integrovaného záchranného systému. Dále se zabývá teorií sportovního výkonu, náplní sportovní přípravy a sportovních kurzů oboru Zdravotnický záchranář na Jihočeské univerzitě. Empirická část byla provedena kvantitativní metodou dotazovaní, technikou dotazníku vlastní konstrukce. Výzkumný soubor tvořili studenti oboru Zdravotnický záchranář z jednotlivých vysokých škol v České republice. Cílem bylo analyzovat náplň sportovní přípravy a zjistit subjektivní hodnocení náročnosti sportovní přípravy a fyzické připravenosti studentů oboru Zdravotnický záchranář. K těmto cílům byly vytvořeny dvě hypotézy. H2: Subjektivní hodnocení náročnosti sportovní přípravy pro studenty oboru Zdravotnický záchranář na jednotlivých vysokých školách v České republice se liší a H3: Subjektivní hodnocení fyzické připravenosti na sportovní přípravu oboru Zdravotnický záchranář se mezi ženami a muži neliší. K prvnímu cíli byla stanovena výzkumná otázka, která se dotazuje na rozdíly v náplni sportovní přípravy na jednotlivých vysokých školách v České republice. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že náročnost sportovní přípravy se na jednotlivých vysokých školách v České republice podle hodnocení studentů liší a hodnocení mezi ženami a muži se výrazně neliší. Rozdíly v náplni sportovní přípravy mezi jednotlivými školami nejsou významné. Tato práce může být použita pro návrh úpravy akreditace oboru Zdravotnický záchranář na jednotlivých školách v České republice.
|
|
|
První ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči
KOFROŇOVÁ, Erika
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou ošetření novorozence po porodu v přednemocniční péči. Pro vypracování bakalářské práce byly stanoveny celkem čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhým cílem bylo zaznamenat, jakým způsobem záchranáři zvládají situaci v péči o novorozence v terénu po psychické stránce. Třetím cílem bylo zjistit postup ošetření novorozence záchranáři v přednemocniční péči a čtvrtým cílem bylo vyzkoumat postup pro ošetřování nedonošeného novorozence. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na pět hlavních částí. První kapitola se zabývá právní definicí zdravotnické záchranné služby, přednemocniční neodkladné péče a profese zdravotnického záchranáře. Dále se zabývá kompetencemi zdravotnického záchranáře a možnostmi vzdělávání. Ve druhé kapitole je přiblížena problematika porodu, která se zabývá klasifikací porodů, jeho průběhem a dále pak jednotlivými porodními dobami a je doplněna průběhem porodu a ošetřováním novorozence ve zdravotnickém zařízení. Třetí kapitola se věnuje porodu v přednemocniční péči. Ve čtvrté kapitole jsou rozebrány jednotlivé komplikace, jež mohou u porodu nastat. V poslední kapitole je popsána péče o patologického novorozence a průběh resuscitace. V druhé části bakalářské práce bylo využito kvalitativní výzkumné šetření. Výzkumný soubor tvořilo osm zdravotnických záchranářů, kteří se s novorozencem po porodu alespoň jedenkrát setkali. Pro výzkumnou část práce byly zvoleny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala tím, jak se záchranáři připravují v oblasti péče o novorozence. Druhá výzkumná otázka se věnovala tomu, jak je ošetření novorozence pro záchranáře stresující. Třetí výzkumná otázka se zaměřila na postup ošetření novorozence. Poslední výzkumná otázka se soustředila na postup ošetření u nedonošeného novorozence. Tato práce poukazuje na důležitost vzdělávání záchranářů a provádění definovaného postupu při ošetřování novorozence v PNP, pro provedení nejdůležitějších intervencí z důvodu správné adaptace novorozence na nové prostředí.
|
|
|
Připravenost zdravotnického záchranáře na výkon profese.
MAREŠOVÁ, Andrea
Bakalářská práce nese název "Připravenost zdravotnického záchranáře na výkon profese" a skládá se ze dvou částí - teoretické a praktické. V části teoretické je podrobněji vysvětleno, kdo je zdravotnický záchranář a jaká je jeho osobnost. Dále jsou zde definovány zákony, kterými by se měl zdravotnický záchranář řídit a jaké jsou jeho kompetence. Povolání záchranáře je velmi stresující, tudíž v práci nechybí ani kapitola psychologie zdravotnických záchranářů a syndrom vyhoření. V dalších kapitolách jsou rozepsány studijní programy pro maturanty, kde všude lze studovat obor ZZ na vysokých školách a možnosti uplatnění studentů po ukončení studia. Dále jsme se zabývali tématem adaptačního procesu v novém zaměstnání. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na studenty prvního až třetího ročníku oboru Zdravotnický záchranář. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat znalosti studentů oboru Zdravotnický záchranář o jejich budoucí profesi. Byl proveden kvantitativní výzkum za pomoci dotazníku na webových stránkách a odkaz na něj byl rozeslán na tři vysoké školy v České republice - Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Univerzita obrany v Brně a Západočeská univerzita v Plzni. Výsledky z dotazníků byly statisticky zpracovány pomocí testu homogeneity do kontingenčních tabulek a popsány v diskuzi.
|
|
|
Operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou
VYHLIDAL, Jan
Tématem této bakalářské práce je operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Bakalářská práce se zaobírá problematikou diagnostiky cévní mozkové příhody a následným směrováním pacientů do cílového zdravotnického zařízení. V teoretické části je zahrnuta obecná anatomie cévního zásobení mozku a patofyziologie vzniku cévní mozkové příhody. Tato část dále obsahuje protokol týkající se diagnostiky a péče o pacienta v rámci přednemocniční péče. Dále jsou v této části zahrnuty konkrétní postupy při směrování pacientů do specializovaných center v rámci Jihočeského kraje. Výzkumná část je realizována na základě kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů obsahujících shodně 8 otázek pro obě skupiny respondentů. Výzkumný vzorek tvoří operátoři zdravotnického operačního střediska Jihočeské záchranné služby a zdravotničtí záchranářirovněž z Jihočeské záchranné služby. Práce obsahuje analýzu získaných dat a jejich následné vyhodnocení. Prvním cílem je zmapovat operační řízení a management u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Druhým cílem je zjistit, jaké jsou zkušenosti zdravotnických záchranářů s výjezdy, jež jsou indikovány jako cévní mozková příhoda, a následným směrováním pacienta do zdravotnického zařízení
|
|
|
Kardiostimulace v podmínkách přednemocniční péče
TOMANCOVÁ, Anna
Tématem této bakalářské práce je Kardiostimulace v podmínkách přednemocniční péče. V přednemocniční péči se kardiostimulace provádí pouze zevním způsobem a dočasně. Jedná se o výkon raritní, ke kterému se přistupuje pouze v závažných hemodynamických stavech pacienta. Právě tím, že se jedná o léčebný výkon zřídka využívaný, z kardiostimulace čiší jakýsi respekt. To by ale nemělo vést k tomu, že na ni záchranáři nejsou připraveni. V případě jejího použití by měli záchranáři znát léčebný postup, který se odvíjí od patofyziologie daného stavu. Dále vědět své povinnosti plynoucí z toho, že mají za úkol lékaři při zevní dočasné stimulaci asistovat. Hlavním cílem této práce bylo zmapovat teoretické znalosti záchranářů v oblasti kardiostimulace, jejich vědomosti ohledně vlastního průběhu zevní dočasné stimulace a jejich praktické zkušenosti s tímto výkonem. Dále bylo zjišťováno, zda se v rámci Jihočeského kraje nějakým způsobem liší provedení zevní dočasné stimulace v podmínkách přednemocniční péče. Práce je členěna na dva hlavní oddíly, a to na teoretickou část a empirickou část. V části teoretické je v první řadě specifikován charakter přednemocniční péče, role zdravotnického záchranáře a jeho kompetence. Dále je zmíněna anatomie a fyziologie srdce, možnosti monitorování srdeční funkce a poruchy srdečního rytmu, které lze léčit za použití kardiostimulace. Dále jsou uvedeny informace ohledně kardiostimulace jako takové, její rozdělení a průběh zevní dočasné stimulace v přednemocniční péči za použití defibrilátoru. Praktická část je založena na kategorizaci a shrnutí výsledků kvalitativního výzkumu, který probíhal na základě rozhovorů se záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Výzkumné cíle, které se týkaly zmapování teoretických znalostí kardiostimulace, byly splněny. Z rozhovorů vyplynulo, že záchranáři se orientují v problematice srdečních arytmií a v jejich léčbě. Z jejich znalostí zevní dočasné kardiostimulace se odráželo, že by byli schopni tento výkon adekvátně provést. V měřítku jednotlivých výjezdových stanovišť nebyly zjištěny žádné odlišnosti v rámci postupu při výkonu kardiostimulace v podmínkách přednemocniční neodkladné péče Jihočeského kraje.
|
|
|
Zdravotnická dokumentace v přednemocniční péči
SLUNEČKO, Karel
Tématem této bakalářské práce byla Zdravotnická dokumentace v přednemocniční péči. Tato práce byla rozdělena do dvou částí. První byla teoretická, druhá výzkumná. V teoretické části byla na úvod popsána zdravotnická záchranná služba s jejími základními prvky a historií. Dále byla popsána problematika zdravotnické dokumentace obecně s nejdůležitějšími aspekty k ní náležejícími. V poslední části byla popsána zdravotnická dokumentace v podmínkách zdravotnické záchranné služby i s některými příklady. V praktické části byly stanoveny čtyři cíle. Prvním bylo zjistit názor zdravotnických záchranářů na jimi vypracovávanou dokumentaci v rámci předání pacienta do cílového zdravotnického zařízení. Druhým bylo zjistit pohled zdravotnických záchranářů na tuto dokumentaci z pohledu prokazování postupu lege artis. Třetím cílem bylo zjistit přínos změn softwaru sloužícího k vedení této dokumentace. Posledním cílem bylo zjistit, jak je následně s touto dokumentací nakládáno v nemocničním prostředí po předání. Pro výzkumnou část byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumné vzorky pro první dva cíle byly tvořeny 12 zdravotnickými záchranáři, kdy bylo každému položeno 19 hlavních otázek doplněných o případně další v návaznosti na průběh rozhovoru. Pro třetí cíl byl výzkumný vzorek tvořen 8 informanty, kterým bylo položeno 6 hlavních otázek, které byly případně vhodně rozvinuty. Poslední cíl byl zjišťován na výzkumném vzorku 5 informantů z řad nelékařského zdravotnického personálu v cílovém zdravotnickém zařízení. Výsledkem výzkumu je poukázání na skutečnosti, které považují zdravotničtí záchranáři za nejdůležitější v kontextu jimi vyplňované dokumentace, jejich názory na změnu, která proběhla v posledním roce a také názory nemocničního NLZP na tento dokument. Práce může sloužit jako podklad pro případné změny ve vedení zdravotnické dokumentace v podmínkách ZZS.
|
|
|
Crush syndrom z pohledu zdravotnického záchranáře
TARAS, Ivan
Tématem bakalářské práce je Crush syndrom z pohledu zdravotnického záchranáře. V teoretické části práce se čtenáři mohou dozvědět co je to crush syndrom, kdy a za jakých situacích vzniká, jaké pochody se v těle postiženého odehrávají, jak se poté projevuje a jaká je jeho terapie. V praktické části byl zvolen jeden cíl. Zmapovat úroveň povědomí nelékařského zdravotnického personálu o problematice crush syndromu. Pro zpracování výzkumného souboru byla použita kvalitativní metoda sběru dat ve formě polostrukturovaných rozhovorů, kde bylo 7 hlavních otázek, na základě kterých se pak rozhovory dále rozvíjely. Výzkumný vzorek tvořilo 12 respondentů. 6 zdravotnických záchranářů vykonávající svojí službu v přednemocniční neodkladné péči a 6 nelékařských zdravotnických pracovníků vykonávající svou profesi v akutním lůžkovém zařízení. Výstupem bakalářské práce je přehled, který ukazuje informovanost daných respondentů o problematice crush syndromu. Upozorňuje na drobné nedostatky jak v teoretických, tak praktických vědomostech ohledně dané problematiky. Práce by mohla sloužit jako podklad k lepšímu porozumění crush syndromu při výuce zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Organizace poskytování přednemocniční neodkladné péče v bojových podmínkách
ŠPRUNGLOVÁ, Ilona
Má bakalářská práce s názvem "Organizace poskytování přednemocniční neodkladné péče v bojových podmínkách" je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám historií poskytované péče v polních podmínkách, právním prostředím pro poskytování přednemocniční neodkladné péče a vzděláním nelékařských pracovníků, včetně kurzů dostupných pro Armádu České republiky. Dále poskytováním první pomoci v bojových a extrémních podmínkách podle postupů Tactical combat casualty care, kde je kapitola rozdělena na ošetření v boji pod přímou palbou, ošetření v boji mimo přímou palbu a ošetření během transportu. Na tuto kapitolu navazuje kapitola Algoritmy první pomoci, kam spadá hlášení událostí, třídění raněných a vyšetření raněného. V poslední části své teoretické části se zabývám zdravotnickým zabezpečením, zdravotnickým vybavením a zdravotnickou dokumentací. Má výzkumná část má jeden cíl: "zpracovat ucelený přehled postupů poskytování přednemocniční neodkladné péče v taktickém prostředí používaných zdravotnickými záchranáři Armády České republiky a zhodnotit jejich možnou implementaci do podmínek civilního sektoru, tzn. jejich možné využití výjezdovými skupinami poskytovatelů zdravotnické záchranné služby." Na základě cíle byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Výzkumná otázka č. 1: "Je možné využít postupy v poskytování přednemocniční neodkladné péče používané příslušníky Armády České republiky v civilní oblasti u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby?" Výzkumná otázka č. 2: "Lze použít vojenské zdravotnické prostředky a pomůcky také v civilním sektoru u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby?" Odpovědi na uvedené otázky byly zjištěny za pomoci kvalitativního výzkumu ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen 6 zdravotnickými záchranáři Armády České republiky a 5 zdravotnickými záchranáři civilní oblasti a 1 lékařem zdravotnické záchranné služby v civilní oblasti. Respondentům bylo položeno 10 otázek, které byly poté rozděleny do kategorií. Zkoumáním bylo zjištěno, že Armáda České republiky a civilní oblast zdravotnické záchranné služby mají mezi sebou velice spjatý stav. To se týká postupů v určitých situacích anebo v materiálním vybavení.
|
host ::
RSS.