|
|
Mezidruhové křížení v rámci rodu Canis
Smejkalová, Kristýna ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce je rešeršního charakteru o mezidruhovém křížení v rámci rodu Canis. Problematika se týká zejména druhů: vlk obecný, kojot, šakaly a to zejména šakala obecného.
Široce pojaté jsou v práci dvě části. Konkrétně se jedná o část, která seznamuje s jednotlivými druhy, u nichž se bastardizace vyskytuje. Jsou zde představeny všechny výše zmíněné druhy. U každého druhu je popsán vzhled, rozšíření, strava, etologie. Zahrnuto je u každého druhu ohrožení a ochrana dle CITES a IUCN.
Druhou široce pojatou částí je samotné mezidruhové křížení. V této části jsou rozebírány konkrétní případy mezidruhového křížení, které se týkají zejména páření se psy. Výjimku zde tvoří vlci a kojoti, kteří se spolu mohou pářit a zplodit štěňata nazývané 'coywolf'. Svůj název nesou také bastardi ze spojení vlk x pes a tím je 'wolfdog'. Nedochází však k bastardizaci mezidruhové, ale také k té, kdy se páří mezi sebou různé poddruhy, což je problematika zejména vlků. Můžeme se s nimi setkat například na Apeninském poloostrově.
Mezidruhové křížení je nejrozsáhlejší na kontinentě Ameriky a to zejména v její severní části. Zde se střetávají kojoti a vlci. Nejvíce probádaný střet je však mezi vlky a psy, jejichž potomci jsou plodní a přinášejí tak do populace čistokrevných zvířat své nečisté geny. Následkem toho dochází k znečištění genofondu celé populace. Avšak ke spojení vlk x pes dochází i v Evropě. Dokázané je například v Estonsku, Lotyšsku a na Kavkaze. Zde dochází ke střetu s toulavými psy, anebo se psy pasteveckými, kteří střeží volně se pasoucí stáda hospodářských zvířat.
Bastardizace vlk x pes stála také u zrodu dvou plemen, jimiž jsou československý vlčák a saarloosův vlčák. U obou těchto plemen stály na počátku vlčice.
Mezidruhové křížení u šakalů není dosud příliš prostudováno. Nejčastěji dochází k páření s toulavými nebo zdivočelými psy. V Bulharsku jsou však záznamy o spojení šakala a vlka.
|
|
|
Reintrodukce velkých šelem v Evropě
Říhová, Žofie ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Čapková, Zuzana (oponent)
Cílem bakalářské práce na téma Reintrodukce velkých šelem v Evropě je popis stávající situace v České republice a ostatních zemí Evropy, kde se velké šelmy, jako je rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk obecný (Canis lupus) vyskytují a porovnání jejich současného výskytu s rozšířením jejich populace v minulosti.
Dále se práce zaměří na vliv lidské činnosti na oblasti migrace velkých savců, popis životního prostředí velkých šelem a příčiny snižování počtu jedinců, možnosti ochrany jejich populací a možnosti jejich navrácení zpět do volné přírody. V bakalářské práci bude rovněž zmíněna dosavadní úspěšnost reintrodukce a cíle reintrodukčních programů těchto šelem jak v České republice, tak v okolních zemí Evropy.
Součástí bakalářské práce bude rovněž vysvětlení problematiky týkající se fragmentace krajiny a ochrany konektivity krajiny, jelikož ochrana krajiny v souvislosti s její prostupností je jedním z důležitých faktorů celkové ochrany a udržení populací velký šelem. Jedna z kapitol bude věnována také lokalizaci nejdůležitějších migračních koridorů v České republice a jejich návaznosti na sousední státy. Důležitou součástí práce bude rovněž popis způsobů biomonitoringu určených druhů velkých šelem, a to zejména podle jejich pobytových znaků, jako jsou stopy, trus, specifické značení teritoria a pozůstatky kořisti.
Dále se bude práce věnovat vzniku habitatových modelů velkých šelem a popíše jednotlivé kroky tvorby modelů. V přílohách budou k dispozici výsledky modelů vytvářených pro území České republiky a blízkého okolí. Habitatové modely mohou tedy sloužit k vymezení lokalit vhodných pro trvalý či přechodný pobyt zkoumaných druhů, což může následně zjednodušit výběr přijatelných území pro jejich reintrodukci.
|
|
|
Znalosti dětí v mateřské škole o stavbě těla živočichů.
HAMPEJSOVÁ, Barbora
Tato práce se zabývá divoce žijícími zvířaty v oblasti Lužických hor, Českolipska, Dubska a Českosaského Švýcarska, okrajově v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově jako modelovou skupinou v environmentální výchově v mateřské škole. Cílem práce je zjistit úroveň seznamování dětí předškolního věku s vybranými ohroženými druhy, porovnat, jak děti tyto živočichy vnímají, zjistit, jakým způsobem jsou dětem předávány informace o tomto tématu. Tímto výzkumem se zmapuje škála dostupných výukových a pomocných materiálů. Na základě toho je vytvořena kvalitní a obsáhlá výuková metoda, která dětem tuto oblast přírody přiblíží. Cílem je také z pohledu jak současného, tak i historického a legendárního odbourat rozšířené omyly a předsudky lidí vůči divokým ohroženým živočichům a snažit se je osvětlit.
|
|
|
Vliv vlka obecného (Canis lupus L.) na populace kopytníků v lesních ekosystémech
Žižka, Martin
Vlci v krajině plní roli vrcholového predátora, jehož funkci v krajině nemůže člověk nikdy zcela úplně nahradit. Jako jedna z mála šelem loví ve smečkách, tudíž jejich vliv není plně nahraditelný jiným vrcholovým predátorem. Mají zásadní vliv na populace kopytníků a to nejen na jejich početní regulaci, ale převážně na zdravotní stav populací zvěře. Působením této šelmy v přírodě vznikají trofické kaskády, kdy je často opomíjen i vliv na okolní krajinu, jiné druhy živočichů, stromy a bylinné patro. V bakalářské práci byl popsán vliv vlka na kopytníky, krajinu a jeho rozlišné vlivy na zvěř ve vybraných státech.
|
|
|
Zhodnocení problematiky vlivu velkých šelem na chov hospodářských zvířat
Smékalová, Markéta
Abstrakt Tato rešerše zhodnocuje vliv velkých šelem -- medvěda hnědého, vlka obecného a rysa ostrovida na chov hospodářských zvířat. V některých zemích Evropy šelmy rekolonizují území, kde byly vyhubeny, nebo odkud byly vytlačeny. V posledním desetiletí tak konfliktů mezi šelmami a hospodářskými zvířaty přibývá. Nicméně jsou zde rozdíly mezi jednotlivými oblastmi i mezi jednotlivými šelmami. V některých oblastech jsou útoky šelem spíše sporadické. V zemích, kde jsou populace šelem větší (například v Norsku), případně v zemích s nízkým výskytem přirozené kořisti, jsou škody na domácích zvířatech značné. Preventivních opatření existuje mnoho. Jako nejúčinnější se jeví zavírání zvířat na noc a maximální dohled psů i lidí nad nimi. Kompenzační programy jsou ve většině zemí, ale samy o sobě neřeší jádro problému.
|
host ::
RSS.