|
|
Vliv hnojení na druhovou skladbu a kvalitu travního porostu
Hloucalová, Pavlína
Cílem této diplomové práce bylo posouzení vlivu různé intenzity hnojení na druhovou skladbu a kvalitu travního porostu na pokusné ploše Kameničky v letech 2009-2013. Hodnocenými faktory byla intenzita hnojení ve stupni nehnojeno, PK, N90+PK a N180+PK. Nehnojené porosty ne vždy vykazují vysokou druhovou diverzitu. Nejvyšší a v průběhu sledovaných let vyrovnaná druhová diverzita byla hodnocena v porostu hnojeném PK, naopak nejnižší v porostech hnojených N90+PK. Podíl trav se oproti variantě nehnojeno nejvíce zvýšil (P<0,05) ve variantě N90+PK (60,3%) na úkor ostatních bylin (33,7%). Rozvoj jetelovin v porostu prokazatelně (P<0,05) zvyšuje hnojení PK (14,8%). Kvalita travního porostu byla nejnižší u varianty nehnojeno (24,76), dusíkaté hnojení její hodnoty zvyšuje (61,67).
|
|
|
Hospodaření na ekologické farmě v podhůří Šumavy a biodiverzita vybraných agroekosystémů
OUŘEDNÍK, David
Obsahem diplomové práce bylo studium společenstev epigeických brouků na třech odlišných stanovištích v katastrálním území obce Mačice (nedaleko Soběšic), Západočeský kraj. Biotopy byly obhospodařovány v režimu ekologického zemědělství, kontrétně se jednalo o pole oseté tritikále, louku a pastvinu. Pro sběr biologického materiálu byla použita metoda zemních pastí. Za sledované období bylo celkem odchyceno a determinováno 640 jedinců z 57 druhů a ze 14 čeledí. Na všech biotopech byla nejvíce druhově zastoupenou čeledí čeleď střevlíkovití (Carabidae) (23 druhů), následovala čeleď drabčíkovití (Staphylinidae) (11 druhů) a čeleď mrchožroutovití (Silphidae) (6 druhů). Nejvíce jedinců bylo nalezeno na biotopu pole s počtem 255 (30 druhů z 8 čeledí), následoval biotop louka se 198 jedinci (36 druhů z 9 čeledí) a na pastvině bylo nalezeno 187 jedinců (34 druhů z 10 čeledí). Druhové spektrum epigeických brouků bylo rozděleno do skupin podle citlivosti k antropogenním vlivům. Na všech biotopech převládaly druhy, které nemají zvláštní požadavky na kvalitu a charakter prostředí (skupina E) s počtem druhů 48. Druhů obývajících biotopy středně ovlivněné činností člověka (skupina R2) bylo celkem 9 na všech biotopech, z toho se jich nejméně vyskytovalo na poli (1 druh), na pastvině (5 druhů) a na louce jich bylo nalezeno nejvíce (6 druhů). Index antropogenního ovlivnění ukazuje, že se jedná o velmi silně ovlivněné biotopy. Při porovnání jednotlivých stanovišť bylo zjištěno, že nejvíce ovlivněným biotopem bylo pole (ISD 1,67 %). Nejméně ovlivněným biotopem byla louka (ISD 8,34 %). Závěrem lze konstatovat, že se nepotvrdila hypotéza, že ekologické zemědělství má pozitivní vliv na biodiverzitu.
|
|
|
Vliv různých způsobů obhospodařování na travní porosty
SEJPKOVÁ, Jana
Cílem diplomové práce je posouzení vlivu způsobu hospodaření na travní porosty a posouzení četnosti využívání travních porostů na výnos a kvalitu pícní biomasy. Součástí diplomové práce je také návrh doporučení možných změn managementu hodnocených travních porostů. Botanické snímky byly prováděny na pozemcích Bílovské zemědělské a.s., na severním Plzeňsku. Byly vybrány tři lokality, dva luční porosty a jeden porost pastevní. Poté byla provedena celková analýza porostové skladby se zvolenou pratotechnikou. Důležitou součástí této diplomové práce je posouzení vlivu různého způsobu obhospodařování na travní porosty s ohledem na jejich hospodářský, ekonomický a ekologický význam.
|
|
|
Vliv vodního režimu na růst a kvalitu vybraných travních druhů
STEJSKAL, Jan
Diplomová práce se zabývá trvalými travními porosty, jejich významem a využitím. Dále je práce zaměřena na vliv vodního režimu na vybrané travní druhy lipnice luční (Poa pratense) a psineček tenký (Agrostits tenuis), na jejich odolnost proti suchu, vodnímu stresu a na vliv růstu a produkce při nedostatku vody. Práce se uskutečnila v laboratorních podmínkách a prostorech, kde byly prováděny pokusy ohledně klíčivosti trav při nedostatku vody. Dílčím úkolem bylo vyhodnocení výnosu sušiny určených travních druhů.
|
|
|
Biodiverzita epigeických brouků na vybraných polních kulturách - vliv managementu na strukturu společenstev
SVOBODA, Richard
Společenstva epigeických brouků byla studována na čtyřech agroekosystémech s různými pěstovanými plodinami. Všechny čtyři agroekosystémy se nacházely v blízkém okolí Českých Budějovice (Jižní čechy). Na prvním agroekosystému se konvenčním způsobem pěstovala kukuřice. Na druhém agroekosystému se opět konvenčním způsobem pěstovala pšenice. Na třetím agroekosystému to byl ječmen a na čtvrtém trvalý travní porost. Jednotlivé lokality se lišily nejen v pěstované plodině, ale i v množství prováděných agrotechnických operaci v období odchytu. Pro odchyt materiálu byla na všech agroekosystémech použita metoda zemních pastí. Následně byly určeny druhy a byla studována míra lidského dopadu četností druhů různých ekologických skupin nalezených v daných lokalitách. Aktivita brouků byla nejvyšší na agroekosystému s kukuřicí, kde byla nalezena téměř polovina ze všech odchycených jedinců. Aktivita byla na všech agroekosystémech ovlivněna jak managementem agtrotechnických operací tak v daném roce specifickým počasím. Na všech lokalitách naprosto převládaly expanzivní druhy (E ? druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka)
|
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt rtuti v nivních půdch horního toku řeky Ohře
MILLER, Zbyněk
Cílem této práce bylo jednak shrnout informace o chování rtuti v půdách, zejména posouzení její mobility a biologické dostupnosti, a také ověřit rozsah kontaminace nivních půd pod nádrží Skalka. Tento výzkum se zaměřil na posouzení míry znečištění rtutí v nivních půdách horního toku řeky Ohře u obce Chvoječná, poblíž 230. ř. km. Říční sedimenty horního toku řeky Ohře a přilehlé nivní půdy v záplavových oblastech obsahují vysoké hladiny rtuti. Ve sledované lokalitě byly pro analýzu rtuti odebrány půdní vzorky ze zemědělsky využívaných ploch, u kterých se předpokládalo obohacování rtutí sedimenty vnesenými Ohří. Jednalo se o dva hlavní typy ploch, trvalý travní porost a ornou půdu. Ze zjištěných výsledků lze učinit závěr, že říční splaveniny obohacují nivní půdu o rtuť. Použitá analytická metoda (atomová absorpční spektrometrie, CV-AAS) prokázala, že téměř všechny povrchové půdní vzorky ze záplavové oblasti přesahují nejvyšší povolené hodnoty (pro lehké půdy 0,6 mg.kg-1 a ostatní půdy 0,8 mg.kg-1), které jsou určené pro zemědělské půdy. Orientačně byla zjišťována mobilita rtuti, která se pohybovala do 2,18 %. V půdě byly měřeny i obsahy organických forem rtuti, které dosahovaly na ploše TTP 2 maximálně 0,147 mg.kg-1, u vedlejší plochy S1 pak bylo relativní zastoupení organické rtuti až 10,98 % v hloubce 101-140 cm.
|
|
|
Vliv různých způsobů agrotechniky a využití na fytocenologické složení travních porostů.
VÁCLAVÍK, Petr
Cílem práce je posouzení vliv způsobu obhospodařování a frekvence využívání travních porostů na výnos a kvalitu pícní biomasy travních porostů a návrh doporučení k využívání ověřených travních porostů.Sledovaná oblast byla v okolí Kašperských Hor, kdy byly vybrány tři různé pastviny. Botanické snímky byly prováděny na pastvině Lídlovy Dvory, Nebe a Ovčárně. Následně byl proveden analýza porostové skladby s agrotechnikou.
|
|
|
Vliv hnojení a frekvence kosení na porostovou skladbu, produkci a kvalitu píce travního porostu
SMRŽ, Jan
V roce 2003 byl na stanovišti Jevíčko založen dlouhodobý maloparcelkový pokus. Sledování probíhalo v letech 2006 a 2007. Byly použity čtyři intenzity využívání (čtyři, tři, dvě a dvě seče ) a čtyři úrovně hnojení (bez hnojení, PK, N90PK, N180PK). Průměrná produkce sušiny travního porostu byla 6.99 t.ha-1, což byla statisticky vysoce průkazná (P 0.01) redukce výnosu tří a čtyřsečného využívání ve srovnání s dvousečnými variantami. Počet přítomných botanických druhů kolísal mezi 17.8 a 27.6. Intenzita sečení zvyšovala statisticky vysoce průkazně (P 0.01) koncentraci NL (z 116.6 na 149.8 g kg-1 sušiny), produkci NL (z 787.4 na 951.1 kg.ha-1), koncentraci NEL (z 5.09 na 5.57 MJ.kg-1 sušiny), koncentraci NEV (z 4.81 na 5.41 MJ.kg-1 sušiny), koncentraci PDIE (z 75.1 na 83.3 MJ.kg-1 sušiny), a koncentraci PDIN (z 68.9 na 89.2 MJ.kg-1 sušiny) ve srovnání s extenzivním využíváním. Intenzivní systémy vysoce průkazně (P 0.01) snižovali koncentraci vlákniny z 292.2 na 234.2 g.kg-1 sušiny. Hnojení N vysoce průkazně (P 0.01) zvyšovalo produkci sušiny (z 4.77 na 9.92 t.ha-1), koncentraci NL (z 123.4 na 140.9 g.kg-1 sušiny), produkci NL (z 545.7 na 1285.4 kg.ha-1) a koncentraci PDIN (z 68.5 na 83.8 g.kg-1 sušiny) ve srovnání s nehnojenou variantou.
|
host ::
RSS.