|
|
Sexuální život v graviditě
JURIGOVÁ, Gabriela
Abstrakt Veřejnost, často i medicínská, žije pod vlivem rozšířených sexuálních mýtů a polopravd, které zásadně ovlivňují jejích postoje k sexualitě. Sexualita v těhotenství je o to víc obestřena spoustou pověr, mýtů, předsudků a strachu. Chybí kvalitní informace a i odborníci, lékaři či porodní asistentky, často dávají partnerům neadekvátní doporučení. Těhotenství je ve své podstatě přirozeným naplněním biologického smyslu sexuálního života. Ovlivňuje psychickou stránku nejen ženy, ale obou partnerů a následně i jejich sexuální život. Cílem práce bylo zjistit úroveň vědomostí těhotných žen o sexualitě v graviditě a analyzovat sexuální život v graviditě. K dosažení výsledků výzkumu byl použit kvantitativní výzkum formou anonymních dotazníků. Byly použity celkem tři druhy anonymních dotazníků, jeden vlastní dotazník zaměřený na zjištění úrovně vědomostí těhotných žen o sexualitě v graviditě. Druhý a třetí dotazník jsou standardizované dotazníky SFŽ (Sexuální funkce ženy) a Inventář vzrušivých podnětů (Hoon {--} Winoze) (Příloha 1). Ženy byly požádány, aby dotazníky vyplnily jednak z pohledu své dnešní situace, jednak tak, aby to odpovídalo jejich prožívání před otěhotněním. Soubor představovaly ženy ve třetím trimestru gravidity, které navštěvovaly prenatální poradnu gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Vyhodnocením odpovědí ze standardizovaných dotazníků byl analyzován sexuální život žen v období před otěhotněním a v době těhotenství, čím byl výzkumní cíl splněn. V práci byly ověřovány následující hypotézy. Hypotéza 1 předpokládala, že těhotné ženy nemají dostatek informací o změnách v sexuálním životě v těhotenství a výzkumem byla potvrzena. Přestože většina žen hodnotila své vědomosti jako dostačující, podíl žen, které chtějí být informovány o změnách v sexuálním životě v těhotenství je významný. Většina žen chce být informována o změnách v sexuálním životě v těhotenství a to anonymní formou. Toto zjištění potvrzuje hypotézu 2, která předpokládala, že těhotné ženy chtějí být informovány o možnostech sexuálního uspokojování v těhotenství. Hypotéza 3 předpokládala, že těhotné ženy nejsou spokojené s úrovní informací o sexualitě v těhotenství poskytnutých v prenatální poradně a výzkumem byla potvrzena. Nízké procento žen dostává informace od lékaře či porodní asistentky a ony samy se neptají většinou z důvodu studu. Komunikace o sexualitě je v naší společnosti pořád tabu jak pro odborníky, tak laiky. Hypotéza 4 předpokládala, že potřeba pohlavního styku v graviditě je snížena a výzkumem byla potvrzena. V těhotenství se výrazně snižuje libido, frekvence pohlavních styků, potřeba styku i schopnost dosáhnout orgasmus. Reakce na vzrušivé podněty je dle výsledků výzkumu posunuta směrem k nižšímu stupni vzrušení. Z výzkumného šetření na gynekologicko-porodnické klinice vyplynulo, že je třeba zdokonalit komunikaci a přísun informací od personálu k těhotným ženám a jejím partnerům. Zvážit anonymní formy a možnosti podávání erudovaných informací neovlivněných vlastními předsudky, postoji, mýty. Informační brožurka se jeví jako vhodný informační zdroj. Ženy v těhotenství chtějí více informací a mají na ně právo. Právě zde může porodní asistentka, poskytnutím odborných rad a otevřenou komunikací s těhotnou ženou a jejím partnerem, sehrát výraznou roli.
|
|
|
"Význam screeningových vyšetřovacích metod v prenatální diagnostice z pohledu porodních asistentek"
PROCHÁZKOVÁ, Klára
Obsahem této bakalářské práce je přehledně a srozumitelně shrnout současný stav a možnosti prenatální diagnostiky, protože v dnešní době je nedílnou součástí téměř všech těhotenství a mnoho těhotných žen se rozhoduje, zda-li, a kterou metodu prenatální diagnostiky podstoupit, aby měly co největší jistotu, že se jim nenarodí poškozené dítě. Cílů výzkumu této práce je celkem šest. Zjistit zda mají porodní asistentky informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě, zda při těchto vyšetřeních postupují podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti, zda těhotné ženy podle mínění porodních asistentek znají význam screeningových vyšetření, jak porodní asistentky hodnotí význam provádění těchto vyšetření, zda mají těhotné ženy zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě a zda mají těhotné ženy zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Pro zjištění těchto cílů bylo stanoveno šest hypotéz a na jejich základě byl sestaven anonymní dotazník, který byl zaměřen na zjištění teoretických znalostí porodních asistentek o možnostech screeningových vyšetření v graviditě a na zjištění zájmu těhotných žen o tato vyšetření na základě mínění porodních asistentek. Dotazník obsahoval celkem 26 otázek. Skupinu dotazovaných tvořily porodní asistentky pracující s těhotnými ženami v 79 vybraných gynekologicko-porodnických ordinacích v Praze, kde probíhal vlastní výzkum. Celkem bylo rozdáno 146 dotazníků, jejichž návratnost byla 66 %. Interpretace výsledků tedy vychází z počtu 94 respondentek. První hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky mají informace o možnostech screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 66 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. V hypotéze 2 je předpoklad, že porodní asistentky nepostupují v oblasti screeningových vyšetření podle doporučení Gynekologicko-porodnické společnosti. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože téměř všechny porodní asistentky uvedly, že podle těchto doporučení postupují. Ve třetí hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy z pohledu porodních asistentek neznají význam screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 86 % porodních asistentek odpovědělo v otázkách týkajících se tohoto tématu kladně. Čtvrtá hypotéza vychází z předpokladu, že porodní asistentky hodnotí význam prováděných screeningových vyšetření v graviditě pozitivně. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 92 % dotázaných hodnotí provádění těchto vyšetření pozitivně. V páté hypotéze je předpoklad, že těhotné ženy mají zájem z pohledu porodních asistentek o provádění screeningových vyšetření v graviditě. Tato hypotéza se potvrdila, protože v průměru 95 % dotázaných se vyjádřilo v souladu s hypotézou. Poslední hypotéza vychází z předpokladu, že těhotné ženy nemají zájem o nepovinná, nadstandardní vyšetření, která nejsou plně hrazená ze zdravotního pojištění. Tato hypotéza se nepotvrdila, protože v průměru 51 % dotázaných uvedlo, že těhotné ženy mají zájem o provádění těchto vyšetření. Tato práce a výsledky výzkumného šetření budou určeny porodním asistentkám a ostatnímu zdravotnickému personálu ke zlepšení informovanosti o screeningových vyšetřovacích metodách prenatální diagnostiky.
|
|
|
Informovanost těhotných žen o potermínovém těhotenství
ŠIKOVÁ, Miroslava
Prenatální péče o těhotnou ženu v ČR je kvalitně propracovaná. Porodníci mají za úkol provádět u těhotných žen řadu vyšetření dle daných předpisů a doporučení. Poskytují psychickou podporu a v neposlední řadě i cílenou edukaci žen. Sama rodička má mnoho možností, kde získávat informace o průběhu celého těhotenství. Na těhotenství a porod se snaží ženy připravit. Znají jaká je fyziologická délka těhotenství. Za potermínové považují těhotenství delší než 40 týdnů nebo těhotenství trvající po stanoveném datu v těhotenské průkazce. Těhotné mají povědomí o důvodech vyvolání porodu a dostatečné informace o rizicích s potermínovým těhotenstvím spojeným. V bakalářské práci je použit kvantitativní výzkum. K provedení výzkumu byla zvolena technika anonymního dotazníku s 26 otázkami.Výzkum byl prováděn na gynekologicko {--} porodnickém oddělení Nemocnice Strakonice a.s. a v ordinacích praktických ženských lékařů ve Strakonicích, Vimperku a Blatné. Celkový počet respondentek byl tedy 60 (100 %). Výzkumné šetření probíhalo od listopadu roku 2008 do poloviny dubna roku 2009.Výsledky výzkumného šetření potvrdily stanovené cíle práce. Taktéž hypotézy, které byly na cíle práce postavené, byly potvrzeny. Přestože se potvrdila hypotéza dostatku vědomostí o potermínovém těhotenství, je stále potřeba těhotné ženy kvalitně a pravdivě informovat a edukovat o této záležitosti. Těhotné ženy, jak vyplynulo z šetření, mají dostatek informací o způsobech výpočtu termínu porodu. Znají rizika potermínového těhotentví a důvody vyvolání porodu po termínu. I přesto je potřeba zlepšit jejich informovanost o přirozených metodách indukce porodu. Protože pouze informovaná rodička se může svobodně rozhodnout a tím být partnerem porodnického týmu.
|
|
|
Informovanost rodiček o možnosti odběru pupečníkové krve
BLÁHOVÁ, Martina
V bakalářské práci byla zjišťována informovanost rodiček o možnosti odběru pupečníkové krve. Pupečníkovou krev lze odebrat pouze v jediném okamžiku, a to v době po porodu plodu. V pupečníkové krvi jsou obsažené zárodečné kmenové buňky, které se již nikdy během života v těle člověka nenacházejí. Kmenové buňky se již řadu let využívají k léčení krevních onemocnění. Pupečníková krev je obsažena v pupečníku a v placentě. Odběr pupečníkové krve není za žádných okolností nebezpečný a dárcovství je zcela dobrovolné. Porodní asistentka je členem týmu, který se podílí na odběru pupečníkové krve. Zná správné postupy při odběru pupečníkové krve. Přestože rodičky mají dostatek informací o možnosti odběru pupečníkové krve, je potřeba zlepšit informovanost o významu odebrané pupečníkové krve například v předporodních kurzech nebo vytvořením uceleného edukačního materiálu. Pupečníková krev se v současnosti využívá hlavně při léčbě dětských krvetvorných onemocnění, ale v budoucnosti může využití kmenových buněk překonávat dosavadní představivost. Výhodou je, že pupečníkovou krev lze získat bezpečně a bezbolestně po porodu plodu a lze jí dlouhodobě uschovat v bankách pupečníkové krve. Uchování pupečníkové krve se může stát významnou zdravotní i životní pojistkou.
|
|
|
Je těhotenství nemoc?
KOUPALOVÁ, Martina
Těhotenství je přirozeným obdobím v životě ženy. Žena se stává těhotnou obvykle z plného zdraví, bývá v psychické pohodě, očekává se svou rodinou pozitivní, tedy příznivý výsledek. Český výraz {\clqq}žena je v jiném stavu`` je současně výstižný i nepravdivý. Pravdivý ve vystižení fyzické i psychické změny, které těhotnou poznamenávají, avšak tento výraz již nepostihuje míru a dynamiku těchto změn. Těhotenství není stav. Je to zvláštní proces, který bývá dnes i přes svou fyziologii někdy pokládán spíše za nemoc a to zvláště v situacích, kdy se zvýrazní fyziologické změny mateřského organismu těhotenství doprovázející. Cílem této práce bylo zjistit, jak se ke svému fyziologickému těhotenství staví samotné ženy. Na začátku byly stanoveny tři hypotézy. První hypotéza zní: Těhotné ženy vnímají projevy fyziologických změn mateřského organismu. Druhá hypotéza byla stanovena takto: Těhotné ženy mají dostatek vědomostí o způsobu, jak negativním projevům těhotenských změn (doprovázejícím fyziologicky probíhající těhotenství) předejít nebo je zmírnit. A konečně třetí hypotéza: Těhotné ženy fyziologicky probíhající těhotenství nevnímají jako nemoc. První hypotéza byla výzkumem potvrzena {--} ženy vnímají fyziologické změny mateřského organismu a jejich projevy. Druhá hypotéza byla také potvrzena {--} výzkum prokázal, že těhotné ženy mají dostatek informací o tom, jak negativním projevům fyziologických změn mateřského organismu předejít, nebo jak je zmírnit. I třetí hypotéza se potvrdila {--} těhotné ženy skutečně své fyziologicky probíhající těhotenství nevnímají jako nemoc. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků, kterou jsem zvolila, protože umožňuje v poměrně krátkém časovém úseku poskytnout velké množství empirických údajů a také umožňuje dotazovaným zůstat v anonymitě. Dotazníky byly rozdávány v gynekologických ordinacích v Českých Budějovicích a na gynekologicko-porodnické ambulanci v Táboře během měsíce února a března roku 2007. Celkem bylo zpracováno 108 vyplněných dotazníků. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě a publikována na internetu. Těhotné ženy nevnímají fyziologické těhotenství, i přes negativní projevy fyziologických změn mateřského organismu, jako nemoc. To je potěšující výsledek mé práce, protože ačkoli se každé těhotenství může stát procesem rizikovým až patologickým (a proto je také vhodné podstoupit základní prenatální péči), pokud se tak neděje, mělo by být jedním z nejkrásnějších a nejšťastnějších období v životě ženy a žena by ho také tak měla prožívat a vnímat.
|
host ::
RSS.