|
|
Vliv ošetření elicitory na obsah některých biologicky aktivních látek ve vybrané rostlině
PETR, Jindřich
Cílem předložené práce bylo studium účinku elicitoru kyseliny acetylsalicylové na stimulátory rostlinné imunity ve smyslu ovlivnění obsahu některých biologicky aktivních látek ve vybrané rostlině ostropestřec mariánský (Silybum marianum L.). Hlavními účinnými látkami ostropestřce mariánského jsou silybin, silydianin, isosilybin, silychristin, označované čast jako silymarinový komplex, a taxifolin. Tyto látky mají antihepatotoxické účinky a další ochranné účinky na mnohé buňky a orgány. Před výzkumnou částí byla provedena literární rešerše o stresu a elicitaci, původu, botanické charakteristice, růstu a pěstování ostropestřce mariánského. Poté byl založen maloparcelkový experiment na zahradě v Hluboké nad Vltavou v roce 2013. Rostliny ostropestřce mariánského byly rozděleny do čtyř skupin, přičemž tři skupiny byly v průběhu vegetace třikrát ošetřeny roztoky elicitoru kyseliny acetylsalicylové o třech různých koncentracích - 10-3 mol.l-1 (vysoká), 10-4 mol.l-1 (střední) a 10-5 mol.l-1 (nízká). Každá jedna skupina byla ošetřena pouze roztokem o jedné zvolené koncentraci, poslední skupina byla ponechána jako kontrolní a postřik byl prováděn pouze vodou. Příprava extraktů proběhla za použití směsi acetonu, metanolu a vody. Extrakty byly analyzovány vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC). Vliv elicitoru kyseliny acetylsalicylové (ASA) na obsah sledovaných biologicky aktivních látek v rostlinách ostropestřce mariánského ošetřených roztoky kyseliny acetylsalicylové o zvolené koncentraci nebyl v porovnání s kontrolní skupinou rostlin (bez aplikace elicitoru) statisticky průkazný u žádné ze zvolených koncentrací (vysoká, střední, nízká). Neúčinnost elicitoru mohla být zapříčiněna také neoptimálním stavem porostu v důsledku působení rozličných abiotických a biotických stresorů.
|
|
|
K problemtice stresu u vybraných sociálních pracovníků ve Strakonicích
WOLFOVÁ, Pavlína
Práce se zabývá stresem u sociálních pracovníků ve vybraných institucích ve Strakonicích. Diplomová práce má jako celek šest kapitol, z čehož prvních pět je teoretických a poslední kapitola obsahuje empirické zkoumání. Teoretické kapitoly se opírají o literaturu a obsahují základní obecné informace o stresu, jako jsou teorie stresu, definice stresu, stresor. Dále obsahují kapitolu společenské a osobnostní předpoklady a zvládání stresu, která popisuje roli víry, koncepty nezdolnosti, syndrom pomocníka, stres na pracovišti a supervizi. Následují důsledky stresu, psychohygiena a způsoby měření stresu. Na teoretické znalosti navazuje empirický průzkum. Nejprve je objasněno, jaké metody byly ve výzkumu využity a proč. Dále je uveden vzorek zkoumaného souboru, individuální profily respondentů a analýza získaných dat. Následuje polemika nad získanými poznatky, která je součástí diskuze a na kterou navazuje závěr celé práce.
|
|
|
Co stresuje učitele?
LOJDA, Josef
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematiku stresu u učitelů. Popisuje, kdo je učitel, co je stresor, stres a syndrom vyhoření a také jak jsou tyto pojmy propojeny. Teoretická část se dále věnuje prevenci stresu a obraně proti stresu. Výzkumná část se zaměřuje na detekování hlavních stresorů učitelů, na to jak často a jak silně prožívají učitelé stres a negativní pocity s přihlédnutím k profesnímu věku, pohlaví a zaměření. Dále co učitelé o stresu vědí a co dělají pro to, aby ho nezažívali.
|
|
|
Stresory působící na pacienty v nemocniční péči.
PECHOVÁ, Veronika
Diplomová práce byla zaměřena na stresory působící na pacienty v nemocniční péči. Teoretická část popisuje stres a stresory, vliv stresu na zdravotní stav, dále se zmiňuji o zdraví a nemoci a o významu podpory rodiny v průběhu léčby. V praktické části porovnávám výsledky, které jsem získala ze tří zdravotnických zařízení. Jako první cíl mé práce bylo zjistit, s jakými stresory se hospitalizovaní pacienti nejčastěji setkávají. K tomuto cíli byla stanovená hypotéza. H1 - Výše stresové zátěže u pacientů je závislá na míře informovanosti o onemocnění a průběhu léčby a ošetřovatelské péči. Dalším mým cílem bylo porovnat, zda se výše stresu liší na jednotlivých odděleních. K tomuto cíli jsem si stanovila druhou hypotézu. H2 - Výše stresu je ovlivněna typem oddělení, na kterém je pacient hospitalizován. Jako poslední cíl jsem si vytýčila zjistit, co pacientům pomáhá při zvládání stresové situace. K tomuto cíli jsem si stanovila třetí hypotézu. H3 - Zvládání stresu při pobytu v nemocnici je závislé na funkčnosti rodiny a přístupu ošetřovatelského personálu. Pro výzkum byla použita metoda kvantitativního šetření formou dotazníků. V dotazníku bylo celkem 21 otázek. Jako vzorek pro zjišťování potřebných dat, byly vybrány tři zdravotnická zařízení. Cílovou skupinou byli klienti hospitalizovaní v nemocnici v Českých Budějovicích dále nemocnici v Českém Krumlově a v nemocnici v Prachaticích. Celkový počet správně vyplněných dotazníků činí 228, čili celková správná návratnost ze 400 dotazníků činí 57%. Výsledky prokázaly, že hypotéza č.1 má významný vliv na stres pacientů, protože pacienti s vysokou informovaností prožívají jen v 6,9 % vysoký stres a pacienti s nedostatečnou informovaností prožívají až v 58,6 % vysoký stres. U hypotézy č. 2 se také podařilo prokázat významný vliv, jelikož na chirurgickém oddělení prožívá až 20,2 % pacientů vysoký stres a na interním oddělení pouze 5,3 % respondentů. U hypotézy č. 3 se rovněž prokázal významný vliv, protože pacienti s fungující rodinou prožívají nízký stres ve větší míře, kdežto u pacientů s nefungující rodinou prožívá nízký stres pouze malý počet respondentů. Z rovna tak i přístup zdravotníků ovlivňuje výši stresu. Výsledky výzkumu lze nabídnout různým druhům zdravotněsociálních zařízení pro zlepšení kvality ošetřovatelské péče a odstranění některých stresorů. Dále tyto výsledky mohou být nabídnuty i studentům zdravotnických oborů. Rozhodně však má tento výzkum výrazný význam pro komfort pacientů v různých typech již uváděných zařízení.
|
|
|
Vztah imunitního systému a psychologických zátěžových jevů.
DAŇKOVÁ, Barbora
Tato práce se zabývá působením nežádoucího stresu na organizmus člověka a sleduje reakce imunitního systému na dlouhodobou psychickou zátěž. Cílem je podat přehled o tomto vzájemném působení a poukázat na syndrom vyhoření jako projev oslabení organizmu ve všech jeho rovinách. Poznatky o příčinách, příznacích a prevenci syndromu vyhoření jsou zaměřeny na osobnost učitele, jehož profese patří k jedné z nejvíce ohrožených. Výsledky práce potvrdily přítomnost příznaků syndromu vyhoření mezi pedagogy a poukázaly na skutečnost, že stres se nejvíce projevuje ve fyzické rovině jejich vnímání. Tato práce zdůrazňuje, že informovanost o projevech syndromu vyhoření nesporně patří ke znalostem, které směřují k účinné prevenci.
|
host ::
RSS.