|
|
Vývoj právní úpravy rodičovského příspěvku v letech 1996 {--} 2009
FLÉGLOVÁ, Helena
Systém státní sociální podpory vznikl dnem 1.10.1995 s nabytím účinnosti zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Tato bakalářská práce, jejíž název je {\clqq}Vývoj právní úpravy rodičovského příspěvku v letech 1996 {--} 2009``, pojednává o klíčové dávce systému státní sociální podpory {--} rodičovském příspěvku. Jedná se o dávku nezávislou na výši příjmu oprávněné osoby a je určena rodiči, který celodenně a řádně pečuje o dítě a přitom splňuje i další podmínky pro jeho čerpání, jako je například věk dítěte nebo jeho zdravotní stav. Zavedení rodičovského příspěvku sledovalo zkvalitnění péče o děti a zlepšení sociální situace rodin s malými dětmi. Cílem práce je zmapovat vývoj rodičovského příspěvku za dobu existence této dávky a poukázat na klady a zápory právní úpravy, obsažené v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Od roku 1995 prošla právní úprava rodičovského příspěvku řadou více i méně zásadních změn. Původně se jednalo o dávku, jejíž výše byla závislá na životním minimu a zaopatřenosti či nezaopatřenosti rodiče. Následně se výše dávky odvozovala od výše průměrné mzdy v nevýrobní sféře národního hospodářství. Konečně poslední velká změna přinesla pevně stanovenou výši dávky v několika úrovních a rychlostech čerpání, přičemž závisí na rozhodnutí rodičů, jakou výši dávky a dobu čerpání si zvolí. V lednu 1998 byl zaveden nový prvek {--} totiž možnost, aby děti navštěvovaly, v zákonem stanoveném maximálním rozsahu, mateřskou školu nebo jiné předškolní zařízení, aniž by současně došlo ke ztrátě nároku na výplatu rodičovského příspěvku. Zákon nezapomněl ani na zdravotně postižené děti a jejich rodiče. Není totiž pochyb o tom, že existence zdravotního postižení u dítěte zvyšuje finanční náklady celé rodiny. Změnil se i pohled na výdělečnou činnost rodiče. Od ledna 2008 se mohou rodiče v případě, že jim vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, rozhodnout a provést volbu délky čerpání rodičovského příspěvku. Praxe ukázala, že to byl krok správným směrem. Jsou zvýhodněni rodiče, kteří před narozením dítěte pracovali. Cíl práce byl splněn: podrobně byly zmapovány a analyzovány nejdůležitější změny právní úpravy rodičovského příspěvku od jeho zavedení v roce 1995 až do současnosti. Dále bylo analýzou dokumentů zjištěno, že poslední novelizace zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, účinná od 1.1.2008, vedla ke zvětšení adresnosti dávek a stagnaci objemu vynaložených finančních prostředků na jeho výplatu.
|
|
|
REFORMA VEŘEJNÉ SPRÁVY V SOCIÁLNÍ OBLASTI
TEJNOR, Libor
Sociální oblast je nedílnou součástí veřejné správy v každé společnosti. V každém státě se postupně vytvořil soudobý systém orgánů a organizací působících v sociální správě, které jsou více či méně vzájemně propojeny a doplňují se nebo si konkurují. Přestože se soudobé systémy v jednotlivých evropských zemích od sebe liší, mají společné základy v evropské sociální doktríně. Ta je založena na principu lidského práva na důstojnost, svobodu, solidaritu a participaci na demokratické správě. V rámci transformace systému sociálního zabezpečení na systém sociální ochrany obyvatelstva byly na počátku 90. let, v souladu se scénářem sociální reformy, zahájeny práce na vytvoření tří, na sebe navazujících, relativně samostatných systémů {--} systém sociálního pojištění, státní sociální podpory a sociální pomoci. Aby tato soustava správně fungovala, je podstatný vztah MPSV, jako nejvyššího zastřešujícího orgánu, který řídí, metodicky usměrňuje a kontroluje výkon správy na příslušném úseku (pojištění, podpory nebo péče) a všech ostatních podřízených orgánů v celém sociálním zabezpečení, které se podílejí na pokrytí příslušné agendy. Z uvedeného důvodu bylo nutné zřídit za účelem naplňování cílů i potřebné instituce a instituty. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat platnou právní úpravu veřejné správy v sociální oblasti, provést analýzu legislativních změn právní úpravy veřejné správy v sociální oblasti a formulovat klady a zápory těchto legislativních změn. Pro praktickou část bakalářské práce byla zvolena metoda analýzy sekundárních zdrojů a obsahové analýzy dat, která se týkala veřejné správy pro sociální oblast. Byla provedena analýza, syntéza a komparace dokumentů z oblasti veřejné správy, sociálního zabezpečení, pojištění, státní sociální podpory, sociální péče s důrazem na legislativu vztahující se k reformě veřejné správy pro sociální oblast. Cíl práce byl splněn. Výsledky ukázaly, že současná podoba veřejné správy v sociální oblasti obsáhla legislativními změnami v maximální možné míře veškeré potřeby obyvatel. Reformními kroky byla rovněž zlepšena i dosažitelnost institucí pro občany a díky přenesené působnosti na pověřené obce s rozšířenou působností jsou instituce dostupnější. Výsledky však poukázaly i na některé nedostatky, které reforma v sociální oblasti přinesla a které je nutné v pokračující reformě legislativními změnami odstranit.
|
|
|
Právní úprava státní sociální podpory a možnosti její změny
HADAČOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá problematikou státní sociální podpory, která upravuje dávky poskytované oprávněným osobám (rodinným příslušníkům) ve společensky uznaných sociálních situacích, kdy stát skrze jejich vyplácení zčásti přebírá spoluzodpovědnost za vzniklou sociální situaci. Práce popisuje historický vývoj sociálních dávek vyplácených státem, současnou právní úpravu zahrnující dávky, kterými jsou přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné. Dále informuje o charakteristikách zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na současnou úpravu životního minima dle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu. Dotýká se také způsobu financování státní sociální podpory a kontinuity českého systému státní sociální podpory s Evropskou unií. Cílem práce bylo nejen zmapovat současný stav problematiky, ale také zjistit názory zaměstnanců orgánů státní sociální podpory na platnou právní úpravu včetně případných návrhů na její možnou změnu a vytvořit srovnání změn v poskytování jednotlivých dávek v letech 2006, 2007 a 2008. K dosažení cíle byla využita kvalitativní metoda analýzy dokumentů a dotazování. Jako techniky výzkumu sloužily sekundární analýza dat a polostandardizovaný rozhovor. Zkoumaný soubor tvořilo devět respondentů, majících zkušenosti v oblasti státní sociální podpory, zvolených metodou náhodného výběru z šesti různých krajů České republiky. Jednalo se o vedoucí pracovníky s dlouholetou praxí v daném systému. Z výzkumu vyplývá, že změny, které vstoupily v platnost 1.1.2008, se setkávají spíše s negativním hodnocením a s názorem, že český systém státní sociální podpory přispívá k růstu závislosti občanů na státu. Návrhy změn, formulované v této práci na základě výsledků výzkumu, by se měly týkat především přídavku na dítě, příspěvku na bydlení a zpřísnění kontroly týkající se poskytování či využívání dávek. Na základě získaných informací a dosažených cílů by práce mohla být přínosným příspěvkem do diskuse o dalších legislativních změnách systému státní sociální podpory i s následným pozitivním dopadem při aplikaci v praxi.
|
|
|
Vícerychlostní rodičovský příspěvek jako podpora rodiny
PÍSKOVÁ, Jana
Rodičovský příspěvek je rodinnou dávkou systému státní sociální podpory v ČR. Účelem vyplácení je finanční pomoc státu rodině s dítětem v době, kdy rodič zůstává doma a celodenně pečuje o dítě po jeho narození. Rodičovský příspěvek byl v průběhu jeho historie od roku 1995 nejčastěji upravovanou dávkou. Docházelo postupně ke změnám týkajícím se délky vyplácení, finanční výše, byla zaváděna opatření umožňující rodičům současně se zachováním nároku vykonávat výdělečnou činnost a umístit dítě v omezeném rozsahu do jeslí nebo mateřské školy. Poslední a nejkomplexnější úprava platná od roku 2008 zavedla pro rodiče několik variant čerpání: do dvou let, do tří let a do čtyř let věku dítěte. Bakalářská práce je zaměřena na význam rodičovského příspěvku jako finanční podpory rodiny. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jestli současný vícerychlostní model vyhovuje potřebám žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích. Druhým cílem, zda žadatelé využívají opatření umožňující jim současně s čerpáním dávky vykonávat výdělečnou činnost. Byl vymezen výzkumný soubor tvořený žadateli v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích, kteří požádali o rodičovský příspěvek. K dosažení cílů byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu, metoda dotazování a technika dotazníku. Byly stanoveny dvě hypotézy: Hypotéza H1: "Většina žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích volí základní variantu rodičovského příspěvku do třech let věku dítě". Hypotéza H2:"Většina žadatelů v evidenci Úřadu práce ve Strakonicích využívá možnosti výdělečné činnosti souběžně s čerpáním rodičovského příspěvku". Hypotéza H1 byla potvrzena. Hypotéza H2 nebyla potvrzena. Smyslem práce bylo zmapovat rodičovský příspěvek z pohledu rodičů, kterým je dávka určena a rozšířit informovanost veřejnosti o variantách čerpání rodičovského příspěvku. Výsledkem práce je zjištění, že nejvíce žadatelů upřednostňuje variantu do třech let věku. Žadatelé, kteří nemají možnost vlastní volby, nejsou spokojeni s pomalou variantou čerpání do čtyř let věku dítěte. Navrhuji umožnit volbu čerpání základní varianty do třech let věku dítěte všem žadatelům.
|
|
|
Státní sociální podpora ve vztahu k matkám samoživitelkám
BÁRTEK, Lukáš
Práce si klade za cíl přehledně popsat současný systém státní sociální podpory a představit jednotlivé dávky, podmínky jejich nároku a jejich výši.Součástí práce je jak právě platná právní úprava, tak i změny jednotlivých dávek, které přináší novela zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře s platností od 1.1.2008. Dále se zaměřuje na neúplné rodiny, zvláště pak na fenomén tzv. matek samoživitelek. Pokouší se popsat specifika, která jsou typická pro tuto skupinu žadatelů dávek státní sociální podpory a zmapovat problémy a rizika se kterými se musí ženy samoživitelky při výchově svých dětí potýkat.Práce rovněž popisuje různé důvody, které nejčastěji vedou ženy k výchově dítěte bez partnera a reflektuje současný pohled společnosti na tuto znevýhodněnou skupinu obyvatel. Dále si klade otázku, zda je stávající model konstrukce dávek, schopný adekvátně kompenzovat znevýhodnění těchto žen, jak v rovině ekonomicko-zabezpečovací, tak i sociální.
|
|
|
Dopady státní sociální politiky na společenské instituce manželství a rodinu v podmínkách České republiky
Veselá, Kateřina ; Šíma, Josef (vedoucí práce) ; Munzi, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje dopadům sociální politiky na manželství a rodinu v České republice. Výrazným demografickým jevem v České republice je v posledních dvaceti letech růst mimomanželské plodnosti. Ta se týká zejména žen s nízkým vzděláním a regionů s vysokou nezaměstnaností. Rostoucí trend svobodných matek byl spojován zejména s procesem transformace a štědrým sociálním systémem v devadesátých letech 20. století. Mladé páry často nevstupují do manželství a pro účely nároku na sociální dávky předstírají neúplnou rodinu. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky čekalo, že problém účelově nesezdaných soužití vyřeší změny v systému státní sociální podpory a životního minima. Cílem diplomové práce je ukázat, že z účelově nesezdaného soužití můžou páry profitovat i po těchto změnách a také ukázat, o kolik můžou být příjmy rodiny vyšší a o kolik může stát vyplatit více na dávkách státní sociální podpory.
|
host ::
RSS.