|
|
Postoj Ježíše Krista k lidem na okraji společnosti na základě svědectví evangelií
Petrová, Milada ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
- česká verze Název práce : POSTOJ JEŢÍŠE KRISTA K LIDEM NA OKRAJI SPOLEČNOSTI NA ZÁKLADĚ SVĚDECTVÍ EVANGELIÍ Ve své práci jsem se zaměřila na téma, kterým je prostoupena v podstatě celá veřejná činnost Ježíše Krista. Ježíš Kristus přistupoval ve stejné míře láskyplně, spravedlivě a ohleduplně ke všem lidem na okraji tehdejší, starověké společnosti, kterých se toto pojednání týká. Vůči žádné z uvedených skupin lidí, obsažených v této práci nedělal rozdíly, nedával ani jedné z nich přednost, naopak uplatňoval lásku, soucit, empatii, to vše především. Všechny tyto lidi bral v ochranu a uzdravoval je na těle a na duchu. Jak jsem uvedla už v úvodu, chtěla jsem touto prací mimo jiné povzbudit a přinést optimismus všem lidem, kteří se nacházejí ve složitých, nelehkých životních situacích, mají těžký, nelehký životní úděl, aby nespoléhali jen sami na sebe a své okolí, na druhé, pouze na pomoc světskou, ale prostřednictvím svého obrácení na Božího Syna - Ježíše Krista. V učení Ježíše Krista a jeho následovníků - učedníků by měly a mohly mít a vlastně mají vzor i inspiraci také křesťanské církve působící v dnešní době v naší současné společnosti. Klíčová slova: Evangelia, Ježíš Kristus, spása, uzdravování, lidé na okraji společnosti Znaky (včetně mezer) 104807
|
|
| |
|
|
Pojetí lásky v janovské literatuře
STROPEK, Ivan
Diplomová práce se zabývá pojetím lásky v janovské literatuře, zejména v Janově evangeliu a jeho listech. Statisticky zpracovává výskyty slov vyjadřujících lásku, které Jan používá. Poté se věnuje jednotlivým perikopám, ve kterých jsou tato slova použita. Hlouběji se zaměřuje na ta místa, kde je vystižen některý důležitý aspekt vnímání lásky.
|
|
|
Vývoj mesiášských představ s pohledem na Iz 52,13 - 53,12
FÜRSTOVÁ, Veronika
Tato práce se zaměřuje na vývoj mesiášských představ ve Starém zákoně, u Židů v období mezi Starým a Novým zákonem, a také v oblasti starověkého předního Orientu (Egypt, Mezopotámie, předizraelský Kenaan). Autor práce sleduje spasitelské představy v oblasti středomoří a v Persii v době helénismu. Dále zkoumá eschatologické mesiášské postavy v islámu, hinduismu a buddhismu. V druhé části práce zkoumá úryvek z proroka Izajáše 52,13-53,12 a v něm figurující postavu Hospodinova služebníka a zmiňuje vliv této postavy na autory Nového zákona. Postava mesiáše má předizraelský původ v náboženských představách starověkého Orientu. Židovské pojetí mesiáše se však od jiných pojetí liší. Práce je zakončena tvrzením, že pojem {\clq}mesiáš` i {\clq}služebník` u Deuteroizajáše v podstatě vyjadřují poslání, funkci, která byla v různých prostředích vykládána různým způsobem. Do této role vstupovaly různé osobnosti, zejména králové. Spasitelská funkce mesiáše spočívá v určité oběti, někdy také sebeoběti, která podstatným způsobem zkvalitní život konkrétní skupiny lidí.
|
host ::
RSS.