|
|
Analýza sociálního a ekonomického rozvoje obce Vysoká
Nováková, Helena ; Husák, Jakub (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou sociálního a ekonomického rozvoje obce Vysoká, která se nachází ve Středočeském kraji severně od Mělníka. Práce je obsahově rozvržena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce nejprve krátce seznamuje s pojmy regionální a udržitelný rozvoj, územní plánování a strategické řízení. Dále jsou popsány principy regionální politiky. Pozornost je věnována také problematice sídel, urbanizace a základním principům fungování obcí. V praktické části je nejprve zpracována základní charakteristika obce a její územně-správní uspořádání. Poté následuje shrnutí historického vývoje ze socioekonomického hlediska a také popis vnějších vztahů obce v rámci mikroregionu. Dále jsou analyzovány výsledky výzkumu týkající se obyvatelstva obce (zaměstnání, vzdělanost, věková struktura apod.) a bytového fondu. Podrobného zpracování se dostalo ekonomickým otázkám jako je trh práce, podnikání a nezaměstnanost. Díky zeměpisné poloze je pro obec Vysoká důležitá otázka turistického ruchu. Zkoumána je též dopravní a technická infrastruktura a hospodaření obce. Závěry výzkumu výše uvedených problematik byly zohledněny při zpracování analýzy SWOT a v návrhu klíčových rozvojových směrů.
|
|
|
Sídlo, stavba, zahrada a krajina
Hodonický, Petr
Disertační práce Sídlo, stavba zahrada a krajina se zabývá širšími vztahy mezi jednotlivými aspekty a má za cíl se zkoumat momenty těchto vztahů, utvářejících prostředí života. Tématem tohoto textu je popis, definice a charakteristika kontextu a vztahu mezi krajinou a zahradou. Důvodem rozboru a ohniskem tématu je hledání, definování a hodnocení látky a zdůraznění její důležitosti, vzhledem ke krajinotvornému aspektu zahrady. Definování v disertační práci předcházelo poznávání lokalit, jejich průzkum, sběr informací o místech, pohyb na lokalitách, odvislý od způsobu jejich využívání. Další fází bylo vnímání, zamýšlení se nad hodnocením daných příkladů na základě tezí z východisek a osobního úsudku, sice subjektivního, ale podloženého zkušeností, studia problematiky a citem. Pro hodnocení a závěry z výsledků bylo stanoveno několik otázek společných pro každé téma disertační práce. Otázky měly vzájemnou souvislost mezi jednotlivými tématy sídla, stavby a zahrady. Jejich základem byl vztah mezi nimi a krajinou. Jaké je místo pro sídlo, stavbu a zahradu? Jak se funkčně sídlo, stavba, zahrada propojují s krajinou? Jak jsou v ní umístěny? Jak stojí ve svém prostředí, jak se jím inspirují a naopak, jak jej ovlivňují? Jak využívají vlastností terénu? Jak krajina - příroda vstupuje svými aspekty do sídla, stavby a zahrady? Jaké jsou hranice a charakter zahrady s ohledem na přírodu? Základním závěrem a principem této práce je, že zahrada, umístěná v krajině, nebo v kontextu s ní, by se měla inspirovat konkrétními kvality místa, kde se nachází.
|
|
| |
|
|
Nožnosti kultivace komerčních zón v okrajových částech sídel
Šabata, Ondřej
Zpracování tématu možností kultivace komerčních zón v okrajových částech sídel se skládá ze dvou základních částí. Teoretického průzkumu, pomocí kterého dochází k vymezení řešené problematiky, objasnění jejího vzniku, vývoje a souvislostí a praktického zpracování návrhu konkrétní modelové situace demonstrující poznatky vyplývající z teoretické části. Práce na základě literárního přehledu uvádí základní historické momenty při vzniku a vývoji okrajových částí sídel až po jejich masivní přerůstání do krajiny. V této souvislosti je zmíněn i vznik územního plánování a jeho souvislosti, které se pak promítají do problematiky plánování a typologie. Ta je popsána a demonstrována pomocí vybraných příkladů v poslední části literárního přehledu. Další část práce se zabývá výběrem lokality a aplikováním získaných poznatků na konkrétním území nákupního centra Černá Pole v městské části Brno-sever. Postup vypracování je popsán v metodice práce, na kterou navazuje analýza území, východiska a popis řešení. Text je doprovázen fotografiemi území, případně inspiračními zdroji při utváření navrhovaných řešení. V závěru práce je shrnuta celá problematika výstavby a kultivace komerčních zón a jejich začlenění do kontextu sídla a krajiny, včetně navrhnutí konkrétních řešení eliminujících soudobé problémy. V přílohové části práce jsou uvedeny výkresy, týkající se vlastního návrhu.
|
|
|
Identifikace urbanizovaných os v sídelním systému České republiky
NERAD, Jiří
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou urbanizovaných os v sídelním systému České republiky. Před jejich vymezením je v teoretické části popsán obecný vývoj prostorové a vztahové organizace v sídelních systémech. Periodizace vývoje sídelních systémů byla provedena na základě třístupňového modelu stádií, který generalizuje jejich vývoj do pre-industriálního, industriálního a post-industriálního stádia. Součástí kapitoly je i nástin některých specifik a řízených deformací ve vývoji české sídelní struktury. Dále jsou v teoretické části diskutovány východiska studia prostorových mezisídelních interakcí s důrazem na mezisídelní vazby dojížďky do zaměstnání a dopravní interakce. V metodologické části jsou představeny metody vymezení urbanizovaných os a zároveň je zde popsána datová základna práce včetně jejích nedostatků. První část analýzy se stručně věnuje nodálním interakcím v sídelním systému a vymezuje základní vlastnosti české sídelní struktury. Hlavní empirická část práce poté analyzuje nadnodální vztahy v českém sídelním systému. Tyto vazby jsou sledovány v podobě denních dopravních a dojížďkových interakcí mezi sídly. Na základě jejich reciproční mezisídelní intenzity jsou v poslední fázi práce vymezeny hlavní komplexně propojené urbanizované osy.
|
|
|
Vývoj územního uspořádání veřejné správy v jižních Čechách od poloviny 19. století do současnosti
KARPÍŠEK, Jaromír
Tato práce ukazuje vývoj veřejné správy jižních Čech v její prostorové i strukturální podobě. Cílem je vytvořit ucelený náhled na prostorové změny správního členění v jižních Čechách se širšími souvislostmi vycházejících z jejich změn podle jednotlivých vývojových časových úseků. Důležité je rovněž ukázat prostorovou roli i demografickou situaci jednotlivých regionálních sídel jako center veřejné správy. Snahou je proto osvětlit zda prostorová poloha měst jako center regionální správy a vývoj správního členění má nějaký vliv na demografický vývoj těchto sídel. Vývoj správy v minulosti se všemi prostorovými proměnami může pomoci pochopit současnost regionu a vazby mezi jednotlivými regionálními centry.
|
host ::
RSS.