Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  začátekpředchozí21 - 27  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Historické úpravy pozemků v Jihočeském kraji
MATUŠKA, Tomáš
V bakalářské práci jsou popsány historické úpravy pozemků v Jihočeském kraji za doby: Rožmberků; Buquoyů, Eggenbergů a Schwarzenbergů; po I. světové válce; po II. světové válce; po roce 1989. Práce popisuje, jak se měnila krajina v jednotlivých obdobích a informuje o nejvýznamnějších úpravách, zejména v oborech: rybníkářství, lesnictví, vodohospodářství a zemědělství. Je zde rozebrána historie pozemkových úprav od počátku evidence užívání půdy po současnost. Práce obsahuje pojednání o kolonizaci, reformách, novodobých pozemkových úpravách a současných pozemkových úpravách na zájmovém území.
Historický vývoj krajiny jižních Čech
RUBÁŠOVÁ, Petra
Téma této bakalářské práce je Historický vývoj krajiny jižních Čech. Cílem práce bylo popsat krajinu od dob Vítkovců až po události po roce 1989. Na začátku je popisována krajina za dob Vítkovců a především kolonizace a rozvoj klášterů a města České Budějovice. Dále je práce přesunuta do doby vlády Rožmberků, kde se hlavním bodem staly rybníky. Za dob Eggenbergů a Buquoyů se rozvíjelo sklářství a byla založena národní přírodní rezervace Žofínský prales. Velikým přínosem do krajiny byla vláda Schwarzenbergů. Představitelé rodu přinesli veliký přínos do zemědělství, ale určitě největším je zavedení první trubkové drenáže v Čechách. Krajina po 2. světové válce byla ve znamení kolektivizace. Velikým zásahem bylo postavení Vltavské kaskády. Po roce 1989 dochází k útlumu zemědělství, zvětšují se sídelní aglomerace a vzniká národní park Šumava.
Využití historických vodohospodářských úprav v návrhu plánu společných zařízení
PROCHÁZKOVÁ, Iva
Bakalářská práce se zabývá historií rybníků na jihu Čech, konkrétně třeboňskou rybniční soustavou. Vcelku podrobně popisuje počátky vzniku staveb a úpadky rybníků v jednotlivých staletích. První část bakalářské práce nastiňuje podněty ke vzniku českého rybníkářství, etapy vývoje, včetně zlatého věku. Dále představuje profesi rybníkářů, v té době používané měřicí přístroje. Druhá část je převážně věnována životopisům tří nejznámějších stavitelů a jejich uskutečněným projektům. Tématem závěrečné části je úpadek rybníkářství, který nastal v důsledku třicetileté války. Cílem bakalářské práce je stručně popsat vývoj rybníkářství na jihu Čech, přiblížit historické události, jež vedly k přeměně původně bažinaté a nepřístupné krajiny na krajinu s rozsáhlými vodními plochami, která se částečně dochovala dodnes.
Rybníkářství a ryby v jihočeských rybnících (Výukový program pro ZŠ)
BARTOŠKOVÁ, Lenka
Cílem diplomové práce bylo vytvoření výukového programu, který je určen převážně pro žáky sedmých tříd základních škol. Výukový program byl vypracován na základě analýzy témat ryby a rybníkářství v učebnicích pro základní školy. Součástí výukového programu jsou pracovní listy a návrhy exkurzí. V elektronickém zpracování diplomové práce je také vlastní video z výlovu. Část výukového programu byla prakticky ověřena. Diplomová práce byla řešena v rámci projektu GAJU 065/2010/S.
Využití kulturních zařízení v rozvoji cestovního ruchu na příkladě vybraných muzeí v městě Třeboň
MACHOVÁ, Eliška
Třeboň je velmi známá nejen lázeňstvím, bohatým kulturním životem a mnoha památkami, ale také rybníkářstvím a rybniční soustavou, kterou tvoří nesčetně rybníků a dalších vodních ploch. Každoročně se zde koná mnoho výstav, festivalů, divadelních představení a mnoho dalších akcí. Dominantou Třeboně je státní zámek, ale pro návštěvníky nabízí město mnohem více atraktivit. Krajina okolo Třeboně vybízí k různým druhům sportovních aktivit a díky přítomnosti mnoha rybníků také k vodním sportům. Nelze také opomenout krásnou přírodu Třeboňska, která se stala chráněnou krajinnou oblastí. Díky těmto faktorům má Třeboň výborné předpoklady pro cestovní ruch a jeho další rozvoj. Diplomová práce má stanoveny tři cíle. První cíl má za úkol analyzovat nabídku a poptávku cestovního ruchu ve městě Třeboň. Druhým cílem je na základě šetření motivace, očekávání a image vybraných kulturních zařízení provést doplnění skladby produktů pro vybrané segmenty návštěvníků. V rámci třetího cíle dojde k navržení možností komunikace a kooperace kulturních zařízení a odvětví cestovního ruchu ve městě Třeboň. Diplomová práce začíná teoretickou částí, která slouží jako podklad pro pochopení důležitých pojmů a dalších souvislostí. Dále došlo k bližší charakteristice řešeného území. Nejvíce informací o Třeboňsku poskytla situační analýza, při které byly vymezeny nejdůležitější předpoklady potřebné pro cestovní ruch. Informace získané ze situační analýzy a z dotazníkového šetření byly následně použity pro zpracování SWOT analýzy. Závěr diplomové práce se věnuje návrhům nových produktů v Třeboni a návrhům pro zlepšení komunikace a spolupráce mezi kulturními zařízeními a organizacemi působícími v cestovním ruchu.
Rybniční hospodářství na Jindřichohradecku ve druhé polovině 17. století
DVOŘÁK, Filip
Rybníky, chov kapra a produkce ryb obecně tvořily po dlouhá staletí regionální specifikum typické pro tradiční rybníkářské oblasti Zemí Koruny české. Tématem této diplomové práce je komplexní vývoj vodního hospodářství na jindřichohradeckém dominiu v letech 1672-1683. Konkrétně byla pozornost zaměřena na panství Jindřichův Hradec, Kardašova Řečice, Červená Lhota, Stráž nad Nežárkou a Žirovnice. Přestože místní rybniční hospodaření nedosahovalo úrovně nejvýznamnějších rybníkářských lokalit, hustota zdejší rybniční sítě a velikost nádrží napoví, že chovu ryb bylo věnováno mnoho pozornosti. Časové zaměření práce bylo ovlivněno absencí komplexně pojatého historického zpracování, které by bylo zaměřeno právě na druhou polovinu sedmnáctého století. Autor se soustředil především na strukturu a rozsah rybniční sítě a praktickou podobu hospodaření. Pozornost byla dále věnována každodenním aspektům problematiky, zejména ze sociálního a ekonomického hlediska. Důležitou částí je rekonstrukce sítě lidí zapojených do rybničního hospodářství. Existence husté sítě sociálně-profesních vazeb byla zjištěna především ve vztahu k udílení deputátů, prodeji a podílu různých řemesel na chodu této odnože hospodaření.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   začátekpředchozí21 - 27  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.