|
| |
|
| |
|
|
Porodní poranění a následný sexuální život ženy.
Hitzingerová, Milada ; Šmatláková, Lenka (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá problematikou poranění při porodu a jeho vlivu na sexuální život ženy. Skládá se ze dvou částí: teoretické a výzkumné. Teoretická část se zabývá definicí porodního poranění, jeho známými typy a způsoby, jak ho lze vyléčit. Dále analyzuji, jak může porodní poranění ovlivnit sexuální život žen. Teoretická část obsahuje i informace o možnostech rychlejšího zotavení ze vzniklého poranění. Výzkumná část je zaměřena na rozhovory se ženami a jejich zkušenostech s porodem. Na závěr sumarizuji informace o tom, jak moc jsou ženy informovány o metodách prevence poranění, a jak poranění ovlivňuje jejich následný sexuální život. Pro výzkum jsem použila dotazník, který byl zveřejněn online na různých sociálních sítích ve skupinách, které souvisejí s těhotenstvím, porodem a šestinedělím. Otázky jsou formulovány tak, aby mohly ženy vybírat z vícero možností, nebo mohou odpovědi poskytnout přímo. Dotazník je určen pouze pro ženy, které již spontánně rodily. Výsledky ukázaly, že matky jsou dobře informovány o možnostech prevence poranění, ale informace nepochází z relevantních zdrojů. Další výsledky ukazují, že ženy, které použily některé metody prevence porodního poranění, jako např. perineální masáž, aniball a další, měly menší porodní poranění, a následný začátek sexuálního života po porodu...
|
|
|
Vliv vrcholového sportu na těhotenství, porod a šestinedělí
Novotná, Adéla ; Pařízek, Antonín (vedoucí práce) ; Přáda, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem vrcholového sportu na těhotenství, porod a šestinedělí. Teoretická část je zaměřena na změny v organismu těhotné ženy, zvláště pak na její životosprávu, vliv nadměrné či nedostatečné pohybové aktivity. Teoretická část hodnotí vhodnost jednotlivých sportovních aktivit stran intenzity a specificity v průběhu těhotenství. Dále se zabývá vlivem sportovní činnosti na průběh porodu v jednotlivých porodních dobách. V období šestinedělí a laktace se teoretická část zabývá návratem k výkonnostnímu sportu či udržení přiměřené sportovní aktivity. Cílem této práce je srovnání populace vrcholových sportovkyň s běžnou populací, a to ve znacích kvalitativních i kvantitativních v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Pro kvantitativní část výzkumu jsou užity data z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která jsou následně srovnávána s kontrolní skupinou běžné populace. Kvalitativní část je zpracována ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s respondentkami, které vykonávaly sport na vrcholové úrovni a s respondentkami, které se vrcholovému sportu nikdy nevěnovaly. Respondentky byly seznámeny s tématem bakalářské práce a využitím jejich údajů. Dále byly ujištěny o zachování...
|
|
|
Předporodní příprava v regionu České Budějovice
ŠTĚCHOVÁ, Gabriela
Tato bakalářská práce se zabývá významem předporodní přípravy a využitím informací získaných na těchto kurzech. Prvním cílem práce bylo, zmapovat znalosti žen z předporodní přípravy a jejich využití. Druhým cílem bylo, zjistit názory porodních asistentek na užitečnost předporodní přípravy. Bakalářská práce je členěna na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou uvedeny základní informace o předporodní přípravě obecně. Dále je tato teoretická část rozdělena na témata teoretického a praktického rázu, se kterými se ženy mohou setkat na kurzech předporodní přípravy. Je zde popsáno těhotenství, životospráva v těhotenství, prenatální péče, výběr porodnice, porodní plán, kdy jet do porodnice, co mít s sebou do porodnice, doprovod k porodu, samotný průběh porodu, první ošetření novorozence a období šestinedělí. V praktických tématech je uvedeno například dýchání a tlačení při porodu, cvičení v šestinedělí, kojení a péče o novorozence. Praktická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor tvořilo 10 žen, které absolvovaly kurz předporodní přípravy v regionu České Budějovice, a 7 porodních asistentek, které pracují na Gynekologicko-porodnickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s.. Rozhovory s informantkami byly s jejich souhlasem nahrány na diktafon, doslovně přepsány a zanalyzovány. Pro vyhodnocení dat se ženami, které absolvovaly kurzy předporodní přípravy, bylo stanoveno 6 kategorií a k nim 10 podkategorií. Pro vyhodnocení dat s porodními asistentkami byly stanoveny 4 kategorie. Na základě výše uvedených cílů práce, byly pro výzkumnou část stanoveny tři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zkoumala, jaké jsou znalosti žen z předporodní přípravy. Výzkum ukázal, že většina informantek byla spokojena s množstvím informací získaných na kurzu. Jedna z informantek uvedla, že by místo teoretických informací na kurzu více uvítala spíše praktické poznatky. Naproti tomu další informantka zmínila, že bylo získaných informací hodně a malá časová dotace na to, aby se tyto informace daly zpracovat. Druhá výzkumná otázka se zabývala využitím informací získaných na kurzech předporodní přípravy. Výzkum ukázal, že většina informantek u porodu nejvíce využila správnou techniku dýchání, kterou se naučily na kurzech. Z rozhovorů vyplynulo také to, že využily i jiné informace získané na kurzu, například informace o tom, kdy jet do porodnice, co si sbalit do porodnice, jak rozeznat poslíčky od kontrakcí nebo techniku tlačení. Třetí výzkumná otázka se zabývala názory porodních asistentek na kurzy předporodní přípravy. Všechny dotazované porodní asistentky mají ke kurzům předporodní přípravy kladný vztah. Ale uvedly, že není významný rozdíl mezi ženou, která kurz navštěvovala, a ženou, která na žádný kurz nedocházela. Přesto jsou porodní asistentky přesvědčené, že absolvovat předporodní kurzy má určitě smysl, a to zejména pro prvorodičky. Získané poznatky při zpracování bakalářské práce mohou pomoci porodním asistentkám, které vedou kurzy předporodní přípravy, například ke zlepšení jejich vedení. Výstupem bakalářské práce je leták, ve kterém se nachází ucelený soupis předporodních kurzů, které jsou nabízené v Českých Budějovicích, a podrobnější popis jednotlivých kurzů.
|
|
|
Ambulantní porod z pohledu porodní asistentky a dětské sestry
NOVOTNÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce se zabývá ambulantním porodem, názorem porodních asistentek, dětských sester a žen na tento porod. Prvním cílem bylo zjistit názory porodních asistentek a dětských sester na ambulantní porod a druhým cílem bylo zjistit důvody žen k rozhodnutí pro ambulantní porod. Tato práce je rozdělena na dvě části, a to teoretickou část a praktickou. V teoretické části jsou popsány kompetence porodních asistentek a dětských sester, průběh porodu od příjmu na porodní sál až po čtvrtou dobu porodní. V dalších kapitolách bylo popsáno ošetření novorozence, péče o novorozence na rooming-in, vyšetření novorozence neonatologem a novorozenecké screeningy. Dále se teoretická práce zaměřuje na samotný ambulantní porod, kde je popsána legislativa, komplikace ambulantního porodu jak ze strany matky, tak ze strany novorozence. Praktická část obsahuje metodiku, výsledky a diskuzi. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor, kdy výzkumné soubory zahrnovaly porodní asistentky, dětské sestry a ženy, které jsou po ambulantním porodu. Rozhovory probíhaly v měsíci březnu 2019. Pokud respondentky souhlasily, byl rozhovor nahráván a v případě vysloveného nesouhlasu byly odpovědi zaznamenány na papír. Aby byla zachována anonymita, byly v práci respondentky označeny jako DS, PA, a Ž. Na základě zpracování získaných dat byly vytvořeny kategorie a následně podkategorie. Kategorie pro porodní asistentky a dětské sestry byly vytvořeny dvě (Ambulantní porod, Péče během ambulantního porodu), které byly následně rozpracovány do podkategorií. Ženy po ambulantním porodu mají data rozdělená do čtyř kategorií (Předchozí porody, Ambulantní porod, Poporodní péče, Reakce okolí). Pro tuto bakalářskou práci byly zvoleny dva cíle, na základě kterých byly vytvořeny tři výzkumné otázky. První otázka se zabývala pohledem porodních asistentek na ambulantní porod. Výzkum ukázal, že žádná z porodních asistentek nezaujímá negativní postoj a rozhodně ženám jejich rozhodnutí týkající se ambulantního porodu nerozmlouvají. V tomto případě jsou rády, že ženy nezvolily porod doma a žena je tak pod odborným dohledem v případě výskytu nečekaných komplikací. Druhá výzkumná otázka zkoumala, jaký názor mají na ambulantní porod dětské sestry. Z výzkumu vyplynulo, že více jak polovina dětských sester nezaujímá negativní postoj k tomuto rozhodnutí ženy a jen jedna dětská sestra ambulantní porod nedoporučuje i v případě fyziologického těhotenství. Dětské sestry při propouštění rodiček z nemocnice ženy edukují ohledně péče o novorozence, o zajištění péče a nezbytných vyšetření po porodu a kam se ženy mají v případě komplikací obrátit. Třetí výzkumná otázka se zabývá důvody žen vedoucích k rozhodnutí pro ambulantní porod. Výzkum ukázal, že ženy k tomuto rozhodnutí nejčastěji vedla potřeba klidu a domácího prostředí či negativní předchozí zkušenost, která se týkala nedostatečné komunikace nebo neposkytnutí dostatečného množství informací. Ženám též vadilo časté rušení ze strany personálu, ztráta soukromí a režim oddělení, a proto volily ambulantní porod. Z výzkumného šetření vyplynulo, že většina zdravotnického personálu nejeví negativní postoj k ambulantním porodům a snaží se dojít k určitému kompromisu, souvisejícímu s hospitalizací a propuštěním. Dále také vyplynulo, že zájem o ambulantní porody nepatrně stoupá.
|
|
|
Porodní poranění ženy při vaginálním porodu pohledem porodní asistentky.
Fabiánová, Pavlína ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Jurigová, Gabriela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou porodních poranění žen při vaginálním porodu. Cílem této práce bylo shrnout znalosti anatomie porodních cest a problematiky porodních poranění. V praktické části práce bylo cílem zjistit, jaká je informovanost žen v dané problematice, jaká jsou nejčastější porodní poranění či zda má příprava hráze k porodu vliv na vznik porodních poranění. Teoretická část práce popisuje ve stručnosti anatomii ženských porodních cest, v rozsahu, který je dle mého názoru dostatečný pro porodní asistentky. Dále jsou zde popsány jednotlivé druhy porodních poranění a jejich ošetření. Péče o porodní poranění v období šestinedělí, je další problematikou, která byla rozebrána v teoretické části. Dále jsem zde uvedla jednotlivé metody prevence porodních poranění. V praktické části jsem pracovala s informacemi, získanými z kvantitativního dotazníkového šetření, které probíhalo na odděleních šestinedělí Gynekologicko- porodnické kliniky 1. lékařské fakulty a Univerzity Karlovy v Praze. Z výzkumného šetření vyplynulo, že nejčastějším porodním poraněním je epiziotomie a ruptura. Zda má příprava hráze k porodu vliv na vznik poranění hráze se v tomto výzkumu nepotvrdilo, tyto výsledky však přisuzuji povaze pracoviště (perinatologické centrum), ve kterém výzkum probíhal. Práci mohou...
|
|
|
Vliv porodu a šestinedělí na sexualitu partnerů
LITVANOVÁ, Monika
Bakalářská práce pojednává o vlivu porodu a šestinedělí na sexualitu partnerů. Vzhledem k zaměření bakalářské práce je v teoretické části popsán porod, období šestinedělí a sexualita. Dále se práce zabývá problematikou role porodní asistentka a úloha partnera v průběhu porodu a období šestinedělí. Celkem byly stanoveny tři cíle. Cílem práce bylo zjistit, zda porod a období šestinedělí ovlivní sexuální život partnerů. Druhým cílem bylo zjistit, zda chování porodní asistentky ovlivnilo prožívání porodu u rodičky, případně u partnera a třetím cílem bylo zjistit, zda mají ženy dostatečné znalosti o sexualitě jak v období šestinedělí, tak i v období po šestinedělí. Na podkladě stanovených cílů byly stanovené i výzkumné otázky. První výzkumná otázka zjišťovala jaký vliv má porod a šestinedělí na sexualitu partnerů. Ve druhé výzkumné otázce jsme se ptali, jak ovlivňuje chování porodní asistentky prožívání porodu u rodičky, případně u partnera. Třetí výzkumná otázka se zabývala tím, jaké znalosti mají ženy o sexualitě v období šestinedělí a po šestinedělí. Výzkum probíhal s ženami a muži v jejich domácím prostředí během měsíce březen v roce 2018. K provedení výzkumné části byla zvolena metoda kvalitativní. Sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s ženami od půl roku až do jednoho roku po porodu a s muži, jejichž ženy jsou půl roku až jeden rok po porodu. Rozhovory byly nahrávány na základě předchozí domluvy a se souhlasem žen i mužů. Partneři, kteří se účastnili výzkumu, podepsali Žádost o souhlas ke spolupráci. Rozhovor obsahoval 15 otázek pro ženu a 15 otázek pro muže, podle potřeby byly páru kladeny případné doplňující otázky. Na základě zachování anonymity, byli jednotlivé ženy a muži označeni, například Ž1.; M1. Se souhlasem žen i mužů byly rozhovory nahrávány a následně přepsány. Získaná data byla zpracována metodou "tužka papír" a barevně kódována. Na základě analýzy dat byly vytvořeny hlavní kategorie a jejich podkategorie. První kategorií pro ženu je Porod, která má 6 podkategorií Příprava na porod, Psychické prožívání, Návrh na přítomnost partnera u porodu, Přínos přítomnosti partnera u porodu, Chování a komunikace porodní asistentky, Vnímání příchodu novorozence na svět. Jako druhá byla stanovena kategorie Šestinedělí, které má 6 podkategorií Obecná informovanost, Informovanost v oblasti sexuality, Zdroje informací, Upevnění vztahu, Péče o novorozence, Změny v partnerském životě. První kategorií pro muže byla stanovena kategorie Porod, která má také 6 podkategorií Příprava na porod, Psychické prožívání, Návrh na přítomnost partnera u porodu, Chování a komunikace partnerky, Chování a komunikace porodní asistentky, Vnímání příchodu novorozence na svět. Druhá kategorie je Šestinedělí, které má 6 podkategorií Obecná informovanost o šestinedělí partnerky, Informovanost v oblasti sexuality, Zdroje informací, Upevnění vztahu, Péče o novorozence, Změny v partnerském životě. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porod u jednoho páru ovlivnil jejich sexuální život. Muž vzhledem k přítomnosti u porodu jako takového a spatření vypuzení placenty a plodových obalů, neměl chuť na sex se svou partnerkou dva až tři měsíce po porodu. U ostatních párů z výzkumného souboru neměl porod žádný vliv na jejich sexualitu po porodu. U všech párů z výzkumného souboru ovlivnilo sex po porodu období šestinedělí. Nejčastější příčinou změny v sexuálním životě byla nová role ženy v souvislosti s mateřstvím, změna denního režimu ženy i muže, únava a vyčerpanost ženy. Dále bylo zjištěno, že porodní asistentka svým postojem a přítomností při porodu nemá vliv na prožívání porodu ze strany žen ani mužů. Také bylo zjištěno, že ženy i muži jsou dostatečně poučeni o období šestinedělí a o sexualitě v období šestinedělí. Ženy byly nejčastěji informované od porodní asistentky a muži od vlastní partnerky.
|
|
|
Komunikace porodní asistentky se ženou při porodu a v šestinedělí
HRADECKÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá problematikou komunikace porodní asistentky se ženou při porodu a v šestinedělí. Teoretická část je rozčleněna na dvě kapitoly. První kapitola blíže specifikuje pojem a proces komunikace, způsob, jakým je komunikace vnímána a její význam, zároveň vymezuje faktory ovlivňující komunikační proces. Ve druhé kapitole jsou popsány verbální, paralingvistické a neverbální složky komunikace uplatňované při porodu a v šestinedělí. Kapitola podrobně popisuje komunikaci v první, druhé, třetí a čtvrté době porodní, komunikaci v době poporodní, a zaměřuje se i na specifika komunikace s klientkou se změněným psychickým stavem (poporodní blues, poporodní deprese, poporodní psychóza). Cíl práce byl stanoven tak, aby bylo možné zjistit, jakým způsobem klientky vnímají komunikaci porodních asistentek na porodním sále a v šestinedělí. První výzkumná otázka se zabývala spokojeností žen s komunikací porodních asistentek na porodním sále. Druhá výzkumná otázka řeší spokojenost žen s komunikací porodních asistentek na stanici šestinedělí. Pro realizaci empirické části práce bylo využito kvalitativního výzkumného šetření. Techniku sběru dat tvořil individualizovaný polostrukturovaný rozhovor, kdy hlavním cílem bylo získat podrobné informace ve zkoumané oblasti.Rozhovor byl nahrán na diktafon poté byl převeden do elektrické podoby a následně byla provedena analýza textu. Odpovědi klientek jsou v práci rozlišeny kurzívou. Souhlas s rozhovorem byl klientkami vždy poskytnut dobrovolně ústní formou, klientky byly seznámeny se skutečností, že rozhovor je anonymní a výsledky výzkumu budou využity pouze pro účely bakalářské práce. Výzkumný soubor tvořilo devět klientek od 5. dnů do 2 měsíců po porodu, přičemž šest klientek bylo po spontánním vaginálním porodu, u jedné klientky bylo nutné vést porod vaginálně instrumentační metodou VEX, dvěma klientkám pak bylo těhotenství ukončeno operačně, císařským řezem. Rozhovor byl realizován na podkladu dvojího setkání, s časovým rozestupem 1 týden mezi rozhovory, přičemž rozhovor byl veden za pomocí 11 předem připravených otázek pro každou oblast výzkumu (porodní sál, šestinedělí), zároveň byly klientkám vždy pokládány i doplňující otázky pro upřesnění obsahu hlavní otázky. První tři otázky byly identifikační. Obsahovaly informace o věku, paritě, vzdělání, vedení porodu a rodinném stavu klientky. Další otázky se již zabývaly komunikací v konkrétních situacích (porodní sál, šestinedělí). Výzkum probíhal v období květen až červen 2017 včetně. Výzkum byl rozdělen pro přehlednost na dvě části, a to na komunikaci s klientkou na porodním sále a komunikaci s klientkou v šestinedělí, následně byl výzkum zpracován do kategorií a schémat, které obsahují podstatné informace a výsledky výzkumu. Analýzou výsledků kvalitativního výzkumného šetření bylo dospěno k jistým závěrům a odpovědím na výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývala spokojeností klientek s komunikací na porodním sále. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že klientkám byly poskytovány informace o průběhu porodu, metodách tlumení bolesti. Dále byly klientky informovány o postupech v průběhu porodu. Klientky hodnotily přístup porodních asistentek kladně na základě podpory, která jim byla při porodu poskytnuta, s komunikací byly z velké části spokojeny. Z výzkumného šetření také vyplynulo, že pouze čtyři klientky byly dostatečně a v plném rozsahu informovány o metodách tlumení bolesti. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, zda byly klientky spokojené s komunikací na stanici šestinedělí. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že klientkám bylo v rámci edukace poskytnuto příliš velké množství informací za krátký časový úsek. Přístup porodních asistentek byl hodnocen kladně.
|
|
|
Diagnostika a terapie intrauterinních patologií spojených s těhotenstvím.
Švabíková, Lucie ; Žižka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Novotný, Zdeněk (oponent) ; Kacerovský, Marian (oponent)
Úvod: Sekundární poporodní krvácení se vyskytuje u 0,7-1% všech porodů. U většiny těchto žen je v děloze prokázána reziduální těhotenská tkáň, která je často řešena opakovanými nitroděložními intervencemi (RCUI). Ty sebou nesou vysoké riziko vzniku nitroděložních adhezí a jejich časné odhalení a řešení může být pro další fertilitu pacientek klíčové. Soubor a metodika: Do souboru pacientek bylo celkem zařazeno 188 žen po porodu a potratu. Všechny pacientky byly vyšetřeny 6 týdnů po porodu ultrasonograficky a 3-4 měsíce po porodu hysteroskopicky v ambulantním režimu bez anestezie. Popsané nitroděložní patologie (rezidua, adheze) byly v jednom kroku řešeny. Výsledky: V případech suspektního nebo patologického ultrasonografického nálezu byla těhotenská rezidua prokázána v 66% resp. v případě závažných reziduí v 96%, se senzitivitou 85% a specificitou 85%. V našem souboru byl normální ultrazvukový nález popsán u 74 % pacientek a ve skupině závažných adhezí dokonce u 94%. Klinicky se projevilo 72% resp. 84 % ponechaných těhotenských reziduí. Nitroděložní adheze se klinicky nijak neprojevily. Množství ponechaných velkých reziduí se s časovým odstupem RCUI od porodu zvyšovalo (10% vs. 30%), pokud bylo nutné výkon v šestinedělí opakovat, byla velká rezidua ponechána ve 20 resp. 41% případů. Hysteroskopická...
|
host ::
RSS.