|
|
Vliv revitalizačních úprav malých toků na rybí společenstvo
ANTONÍN, Petr
Cílem mé práce bylo posoudit vliv revitalizace Mlýnského potoka na rybí společenstvo, na základě ichtyologických průzkumů před a po provedené revitalizaci. Potok je situován mezi údolní nádrží Lipno a státní hranicí s Rakouskem na Šumavě. Provedená revitalizace pozitivně ovlivnila druhovou diverzitu, početnost a biomasu ryb. Zároveň jsou zde popsány jednotlivé požadavky pro úspěšnou revitalizaci vodních toků a pro návrat živočichů, především ryb, do těchto toků. V mé práci porovnávám dosažené výsledky z kontrolních odlovů ryb ze tří sledovaných potoků Horského, Bukového a Mlýnského.
|
|
|
Druhová variabilita bentických organismů v řece Dračici hodnocených systémem PERLA
KOUTNIK, Dalibor
Posouzení ekologického stavu vybraného úseku řeky (od obce Františkov až k hranicím s Rakouskem) na základě terénního sledování. Zjištěné údaje jsou vyhodnoceny systémem PERLA. Metoda je založena na hodnocení biodiverzity vzorků makrozoobentosu z broditelných tekoucích vod. Vzorkování je možné aplikovat do tekoucích vod, kde sloupec hladny vody nepřesahuje nad 1 m a rychlost proudu do 1 m/s. Odběr se provádí za normálního nebo nízkého stavu vody v řece.
|
|
|
Rybářský management na lokalitách výskytu perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) v České republice
JIRUŠKOVÁ, Lenka
Kvalita populací pstruha obecného přímo výskyt perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), která je na tyto populace v našich tocích vázána. Perlorodka říční patří mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. Vzhledem ke specifickým nárokům nejen na životní prostředí, ale hlavně na specifického hostitele pro uchycení glochidií (larvální stadium perlorodky říční), je z hlediska podpory stávajících populací, velmi důležitý rybářský management a migrační prostupnost toku. Základní a zásadní předpoklad pro podporu populací perlorodek je přítomnost životaschopné populace pstruha obecného (Salmo trutta m. fario), jež představuje jediného vhodného hostitele glochidií. V České republice je evidováno 5 oblastí s výskytem nejpočetnějších populací perlorodky říční, a to lokality v povodí Blanice, Teplé Vltavy, Malše, Rokytnice a Jankovského potoka. Na těchto tocích je hospodaření v rámci místních organizací ČRS, NP a CHKO Šumava, SRŠ Vodňany a FROV JU. Současné rybářské hospodaření bylo zjištěno dotazníkovou metodou u zástupců hospodařících organizací Na základě dotazníkového šetření bylo v povodí Teplé Vltavy a Jankovského potoka doporučeno změnit zarybňovací plány, v povodí Rokytnice byla doporučena přeshraniční spolupráce s Německem. V povodí horní Malše by bylo vhodné znovuobnovení rybí líhně a v povodí Blanice, vzhledem ke kvalitní místní populaci pstruha obecného, bylo doporučeno pokračovat ve stávající činnosti pro další rozvoj těchto populací v návaznosti na populace perlorodky říční.
|
|
|
Chov ryb v horských podmínkách rybí líhně Borová Lada na Šumavě
PLIČKA, Vítězslav
Horské oblasti centrální Šumavy na území Národního parku Šumava mají své specifické přírodní podmínky, které je nutno respektovat i při chovu ryb. V roce 1998 byla Národním parkem Šumava založena rybí líheň v Borové Ladě. Tento rybochovný objekt existuje již více než deset let, ale zatím nebyla odborně posouzena jeho činnost, možnosti uplatnění různých technologií a způsoby odchovu v poloumělých podmínkách. Cílem práce proto je zhodnocení dosavadních výsledků v jednotlivých úsecích chovu a navržení technologických změn vedoucích k dosažení lepších výsledků. V této práci je také pokus s odkrmem plůdku pstruha obecného (Salmo trutta morpha fario) provedený na jaře 2008. Součástí pokusu je vyhodnocení přežití, specifické rychlosti růstu (SGR) a konverze krmiva (FCR). Získané poznatky ukazují na to, že chov plůdku s použitím umělých krmiv je v Borové Ladě možný. Konkrétně v roce 2008 bylo po 17 týdnech odchovu dosaženo přežití 38,2 % a konečné průměrné kusové hmotnosti 4,9 g při délce těla ryb SL = 69,0 mm.
|
host ::
RSS.