|
|
Růst a přežívání juvenilních jedinců perlorodky říční v závislost na charakteru potravních zdrojů
Mastíková, Jana ; Douda, Karel (vedoucí práce) ; Matasová, Klára (oponent)
Přežití perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) je závislé na ochraně a zachování vhodných biotopů, proto je nezbytné znát její nároky na životní podmínky. Tento druh svými specifickými nároky na potravu a prostředí, indikuje kvalitu vhodných biotopů. Perlorodka říční během svého života prochází složitým vývojovým cyklem a v každé fázi má odlišné nároky na potravu. V juvenilní fázi vývoje, je velmi citlivá nejen na kvalitu prostředí, ale i na kvalitu a složení potravy. Její potravu tvoří organogenní detrit, což je převážně rozložená hmota rostlinných a živočišných složek spolu s bakteriemi. Potrava vzniká na ploše povodí, ale i v pramenných oblastech toku-prameništích, odkud je proudem unášen do nižších částí toku a perlorodky ji mohou filtrováním z vody přijímat.
Tento úzce specializovaný druh, citlivě reagující na změny prostředí zejména v juvenilní fázi života má proto velký bioindikační význam. Experimentální část této práce byla zaměřena na hodnocení úživnosti detritu, prováděnou bioindikační metodou ex-situ v laboratoři mimo přirozené prostředí. Pro hodnocení úživnosti a kvality testovaného detritu za optimálních teplotních podmínek ex-situ po dobu 10 dnů, byly použity juvenilní perlorodky z polopřirozeného odchovu. Testované vzorky detritu byly odebrány dle standardní metodiky v letních měsících v roce 2015 z lokality pramenišť řeky Blanice. Celkem bylo hodnoceno 100 vzorků detritu ze 100 pramenišť. Cílem bylo vyhodnotit velikost přírůstku schránek juvenilních jedinců v závislosti na fyzikálně-chemických vlastnostech vzorku. Hlavními analyzovanými daty byly velikosti přírůstku perlorodek a parametry detritu - pH, konduktivita a nadmořská výška pramenišť.
|
|
|
Demografický vývoj v České republice v rámci regionů soudržnosti
Pánková, Veronika ; Prášilová, Marie (vedoucí práce)
Demografický vývoj obyvatelstva je důležitým jevem v rámci regionů soudržnosti České republiky. Napomáhá k tomu, jak posuzovat sociální, ekonomickou a politickou úroveň v České republice v rámci těchto regionů soudržnosti. Diplomová práce se zabývá přirozeným přírůstkem obyvatelstva v jednotlivých regionech soudržnosti, plusová hodnota přirozeného přírůstku obyvatelstva je vždy dobrým jevem pro posouzení života obyvatelstva jednotlivého regionu České republiky, naopak záporná hodnota vykazuje úbytek obyvatelstva, který je zapříčiněný vyšším počtem zemřelých než narozených. Cílem diplomové práce je zhodnocení demografického vývoje mnou vybraných 8 regionů soudržnosti v rámci nomenklatury Evropské unie od vzniku regionů v České republice, tj. roku 2000 do roku 2013, popis základních demografických ukazatelů pro posouzení tohoto vývoje, jako jsou počty obyvatelstva v rámci pohlaví, narozené a zemřelé osoby, jejich potratovost, sňatečnost a rozvodovost, ale i důležitá migrace zmiňovaného obyvatelstva. V rámci metodiky budu provádět formou statistické metody analýzu těchto nejdůležitějších ukazatelů mnou určených regionů soudržnosti. Využiji řetězového a bazického indexu k jejich analýze.
|
|
|
Reprodukce, růst a jatečná hodnota ovcí plemene romney marsh
Šeligová, Simona
Bakalářská práce shromažďuje literární zdroje, které se zabývají problematikou reprodukce, růstu a jatečné hodnoty ovcí plemene romney marsh. V první části jsou uvedeny všeobecné informace týkající se významu a charakteristiky chovu ovcí v ČR. Je zde zahrnut vývoj, trendy a perspektiva chovu ovcí v ČR. V další části je přiblížena problematika reprodukce ovcí. Na ni navazuje část týkající se růstu a jatečné hodnoty jehňat. Dále je uvedena charakteristika farmy ve Vrběticích v okrese Zlín a charakteristika plemene romney marsh. Na závěr bude navrhnuta metodika pro hodnocení reprodukce, růstu a jatečné hodnoty jehňat na sledované farmě. Budou zpracovány návrhy pro hodnocení jatečné výtěžnosti, protučnění a zmasilosti jednotlivých tělesných partií.
|
|
|
Analýza migrace v ČR na úrovni okresů
Houšková, Helena ; Formánek, Tomáš (vedoucí práce) ; Dlouhá, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vnitřní migrací obyvatel v České republice, a to na úrovni okresů. Cílem je vysvětlit relativní počet přistěhovalých do jednotlivých okresů, relativní počet vystěhovalých z okresů a zejména jejich rozdíl - přírůstek v roce 2013 za pomoci různých faktorů, jako je například kriminalita, nezaměstnanost, rozloha apod. Jsou jmenovány zvolené faktory a odhadnut jejich vliv na relativní počet přistěhovalých, vystěhovalých a přírůstek. Je provedena samotná analýza a jsou postupně sestaveny tři různé modely pro vysvětlení přírůstku obyvatel. V prvním modelu jsou zahrnuty všechny okresy, ve druhém je vynechán okres Hlavní město Praha, Praha-východ a Praha-západ a v posledním modelu je kromě předchozích ještě vynechán okres Brno-město a Ostrava-město. Při porovnání modelů zjišťujeme, že všechny tři modely jsou velmi podobné a jen u některých faktorů se potvrdil jejich předpokládaný vliv na přírůstek obyvatel.
|
|
|
Dynamika růstu králíků vybraných plemen
POUSTKA, Milan
Cílem diplomové práce bylo porovnat užitkové vlastnosti vybraných populací tří plemen králíků moravský modrý (Mm), holandský králík (Ho) a vídeňský modrý (Vm), tedy velkého,středního a malého plemene. Sledovány byly jak produkční znaky (přírůstek, jatečná výtěžnost), tak reprodukční znaky (průměrný počet mláďat, počet všech narozených, z toho živě a mrtvě narozených a počet odstavených mláďat, schopnost zabřezávání, mléčnost). Sledovány byly populace od každého plemene o výběrové základně 68 vrhů moravského modrého, 84 vrhů holandského králíka a 65 vrhů vídeňského modrého. Přírůstek byl sledován v pravidelných týdenních intervalech od narození až do ukončení výkrmu, tj. do 8 měsíců věku u moravského modrého, vídeňského modrého a 6 měsíců věku u holandského králíka. Výsledky byly porovnány s přírůstky uvedenými ve vzorníku plemen. Na základě sledovaných znaků přírůstku byla sestavena růstová křivka podle Richardsovy funkce v programu Excel a Statistica 12. Měsíční přírůstky hmotnosti byly porovnány mezi plemeny. Plemeno Mm dosáhlo nejvyššího průměrného přírůstku 693 g, plemeno Ho 480 g a plemeno Vm 529 g.Z výsledků jsou patrné znatelně vyšší přírůstky po celou dobu růstu v chovu holandského králíka, než požaduje standard ze vzorníku plemen. Moravský modrý vykazoval nižší průměrné přírůstky v prvních 5 měsících věku oproti standardu. Byla zjištěnavysoká statistická závislost mezi počtem mláďat ve vrhu a přírůstkem v prvním měsíci věku (R =0,94, p < 0.01). Od 2. měsíce věku se závislost snižovala.Z parametrů růstové křivky byl zjištěn inflexní bod růstu u Mm v 59,8 dnech věku při hmotnosti 1528 g, u plemene Ho ve 43,2 dnech při hmotnosti 895 g a u Vm v 67,7 dnech a hmotnosti 1512 g. Průměrný počet mláďat ve sledovaných chovech byl 6,3 u Mm, 6,48 u Ho a 6,23 u Vm. Mléčnost byla zjištěna podle hmotnosti vrhu ve 2 a 21 dnech. Mléčnost u Mm byla 3985 g, u Ho 2582 g a u Vm 3176 g. U všech plemen byla zjištěna průkazná závislost mezi počtem mláďat ve vrhu a mléčností (R = 0,97-0,98).Mortalita u sledovaných plemen byla na nízké úrovni, nejvyšší byla u Vm (5 %), dále 2,9 % u Ho a u Mm jen 1,4 %. Jatečným rozborem byla zjištěna nejvyšší výtěžnost u plemene Ho (62,4 %), avšak při nižší produkci živé hmoty. Jatečná výtěžnost u Vm byla 59 % a nejnižší u Mm (56,1 %). Celkovým shrnutím dosažených výsledků byla zjištěna větší produkce živé hmoty u Mm ovšem za předpokladu vyšších nároků na prostor ustájení a větší krmivové základny. Jeho potomstvo poskytuje větší potenciál růstu a v některých ohledech lepších reprodukčních vlastností. Oproti tomu Ho dosahoval paradoxně vyššího počtu mláďat ve vrhu a větší jatečnou výtěžností s nepochybně kvalitnějším masem. Plemeno Vm i přes vyšší mortalitu vykazovalo poměrně velké přírůstky hmotnosti s jatečnou výtěžností srovnatelnou s jinými středními plemeny tzv. masného typu.Výsledky práce mohou být přínosem pro začínající chovatele při výběru plemene i stávajícím chovatelům těchto plemen při snaze o zdokonalení jejich předností a odstranění jejich nedostatků.
|
|
|
Vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech u plemene texel
STRNAD, Ladislav
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy působící na hmotnost jehňat ve 100 dnech věku u plemene texel. Hodnocení proběhlo v roce 2014 a bylo do něj zařazeno celkem 283 jehňat. Sledovanými vlivy byly pohlaví, linie otce, měsíc narození a četnost vrhu jehňat. Z hlediska vlivu pohlaví dosahovali průměrné živé hmotnosti ve 100 dnech věku beránci 33,7 kg a jehničky 30,9 kg. Z hlediska vlivu linie otce dosahovala nejvyšších hodnot jehňata po linii TONDA (38,7 kg) a po linii TARTE (34,1 kg). Nejnižších hodnot dosahovala jehňata po linii TREFLE (30,1 kg) a po linii TUTU (30,1 kg). Z hlediska vlivu měsíce narození dosahovala nejvyšších hodnot jehňata narozená v měsíci červnu (34,7 kg) a měsíci březnu (33,1 kg). Nejnižších hodnot dosahovala jehňata narozená v dubnu (31 kg). Z hlediska vlivu četnosti vrhu dosahovali nejvyšších hodnot jedináčci (34,8 kg). Nejnižších hodnot dosahovala jehňata z trojčat (29,7 kg). U sledovaných vlivů bylo zjištěno, že vliv pohlaví, měsíce narození, linie otce a četnosti vrhu měly vliv na živou hmotnost jehňat ve 100 dnech věku.
|
|
|
Růst a přežívání perlorodky říční (Margaritifera margaritifera) pro bioindikační účely
NIEDLOVÁ, Eva
Růst a přežívání juvenilní perlorodky říční (Margaritifera margaritifera Linnaeus, 1758) "in situ" indikuje vhodné lokality pro odchov a následný návrat perlorodky do toků. V sezóně od 1. 6. do 31. 8. 2014 bylo hodnoceno 15 profilů v šesti vybraných tocích (řeka Rokytnice, Lužní potok, Pekelský potok, Újezdský potok, Perlový potok a Bockbach) v Ašském výběžku. Použito bylo celkem 580 jednoletých jedinců ve velikosti od 700 do 1400 ?m. Průměrné přežití na všech tocích bylo 63 %. Průměrný absolutní přírůstek byl 755 ?m a závisel na teplotě vody (R2 = 0,1084). Jako nejvhodnější se ukázaly lokality v potoce Bockbach. V tomto toku přežilo na obou testovaných lokalitách 70 % perlorodek a jejich průměrný přírůstek byl 1027 ?m a 997 ?m při nejvyšší průměrné teplotě vody ze všech sledovaných toků (15,5°C a 15,4°C). Nejméně vhodným byl Lužní potok 2, kde přežilo 28 % testovaných jedinců a průměrný přírůstek byl 304 ?m při nejnižší průměrné teplotě ze všech lokalit (13,4°C). Procento přežití dvouletých perlorodek bylo větší než jednoletých, jejich růst byl ve všech tocích srovnatelný.
|
|
|
Zhodnocení přírůstků a výšky v kříži býků masných plemen na vybrané odchovně plemenných býků
Přikrylová, Monika
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením přírůstků a výšky býků v kříži masných plemen na vybrané odchovně plemenných býků. Práce nejprve obsahuje stručné uvedení do dané problematiky a všeobecnou charakteristikou jednotlivých plemen. Dále je popsána intenzita růstu a faktory působící na růst býků. Podrobně je v další kapitole rozebrána výživa a doporučené množství krmiva. Závěr teoretické části se zabývá odchovnou plemenných býků a požadavky, které na ni klade Český svaz chovatelů masného skotu. V praktické části jsou nejprve spočítány přírůstky u býků masných plemen ve čtyřech obdobích. Důraz byl kladen především na posouzení přírůstků a růstu mezi plemennými býky na OPB. V rámci měření byly využity matematicko -- statistické výpočty, na jejichž základě byla posouzena variabilita a přírůstek mezi plemeny.
|
|
|
Porovnání výsledků výkrmu u býků dvou masných plemen skotu
VEITHOVÁ, Michaela
Cílem bakalářské práce bylo porovnat růstovou schopnost dvou masných plemen skotu a to plemene aberdeen angus a plemene masný simentál. Na angus farmě Pěčín, u chovatele pana Lepši, bylo do sledování zařazeno 30 býků. Z toho 17 kusů plemene aberdeen angus a 13 kusů plemene masný simentál. Býci byli až do odstavu s matkou na pastvě. Přes zimu byli ustájeni v zimovišti a začátkem dubna byli opět vypuštěni na pastvu. Data byla shromážděna za období 2 let. U býků byla zjišťována průměrná porážková hmotnost, průměrný porážkový věk, průměrný denní přírůstek a průměrný netto přírůstek. Práce byla rozdělena podle skupin býků dle roku narození, podle plemene, u jednotlivých plemen dle roku narození a dle zařazení býků do tříd zmasilosti a protučnění (dle systému SEUROP). Údaje byly zpracovány pomocí programu Microsoft Excel a Statsoft Statistica. Pro vyhodnocení vybraných ukazatelů byly vypočteny základní statistické hodnoty (četnost, průměr, maximum, minimum, směrodatná odchylka) a dále průkaznost rozdílů byla vypočtena t-testem a dále F-testem. Průměrná hmotnost u býků narozených v roce 2011 byla 744,6 kg ve věku 638 dní. Průměrný denní přírůstek u těchto býků byl 1109,9 g. U býků narozených v roce 2012 byla průměrná hmotnost při porážce 713,8 kg ve věku 691 dní. Průměrný přírůstek byl 987,8 g. Rozdíl průměrných denních přírůstků byl statisticky významný (P 0,01). U býků plemene aberdeen angus byla porážková hmotnost průměrně 733,3 kg ve věku 688 dní s průměrným denním přírůstkem 1019,8 g. U býků plemene masný simentál byla porážková hmotnost 721,5 kg v průměrném porážkovém věku 637 dní. Jejich průměrný denní přírůstek byl 1077,8 g. Rozdíl mezi plemeny byl statisticky významný pouze pro porážkový věk (P 0,05), býci plemene aberdeen angus byly poráženi o 51 dní později (688 dní) než býci plemene masný simentál (637 dní). Býci aberdeen angus byli zařazeni do třídy zmasilosti "U" s průměrnou porážkovou hmotností 753 kg a do třídy zmasilosti "R" v porážkové hmotnosti 703 kg. U plemene masný simentál tomu bylo podobně. Do třídy zmasilosti "U" byli zařazeni býci s průměrnou porážkovou hmotností 731,6 kg a do třídy zmasilosti "R" byli zařazeni býci s průměrnou váhou při porážce 709,7 kg.
|
|
| |
host ::
RSS.