|
|
Typická poranění při snowboardingu a sjezdovém lyžování a jejich prevence
ČERMÁK, Zdeněk
Bakalářská práce se zabývá problematikou poranění na snowboardu a sjezdových lyţích v českých horách. Porovnáním vypracovaných statistik od Horské sluţby ČR zjistí nejčastější poranění při dané činnosti a lokalitu vzniklého poranění. Také se zabývá prevencí vzniku úrazu a přípravou na danou činnost, jak materiálně, tak fyzickou kondicí a také znalostí pravidel na českých sjezdových tratích.
|
|
|
Rizika práce sestry
GENGELOVÁ, Gabriela
Práce sester ve zdravotnictví je často fyzicky i psychicky náročná. Některá lůžková oddělení mají specifické pracovní podmínky a z toho vyplývající i rizika. Sestry jsou neustále vystaveny riziku poranění, infekce, ale také pracovnímu stresu. Tato pracovní rizika mohou způsobit poruchy zdraví nebo vyvolat nemoci z povolání. Proto je potřebné snižovat pracovní zátěž, stres, psychosociální rizika a hlavně dbát na preventivní opatření a dodržovat hygienicko-epidemiologický režim. Bakalářská práce s názvem Rizika práce sestry je rozdělena do dvou částí. Teoretická část se snaží shrnout komplexně rizika práce sestry se zaměřením na preventivní opatření u jednotlivých rizik. Výsledky šetření jsou zpracovány ve výzkumné části práce. V průběhu výzkumného šetření byla použita kvantitativní metoda sběru dat, technikou dotazníku. Výzkumný soubor tvořily sestry pracující na interním, neurologickém oddělení a na oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice, a. s. a ve FN Plzeň. V bakalářské práci byly stanoveny 2 cíle a s nimi související 3 hypotézy, které byly potvrzeny nebo vyvráceny. Cíle byly splněny. Autorka se snažila zjistit, co považují sestry na klinicky zaměřených pracovištích při své práci za nejrizikovější a jaká preventivní opatření uplatňují v souvislosti s vnímanými riziky. Z výsledků vyplynulo, že sestry považují na pracovišti za nejrizikovější píchnutí infikovanou jehlou. Preventivní opatření uplatňují v omezeném rozsahu.
|
|
|
Ochrana vlastní bezpečnosti a zdraví při hromadném výskytu postižení zdraví
KAMENICKÁ, Nikola
Téma mé bakalářské práce bylo vypsáno s názvem ochrana vlastní bezpečnosti a zdraví při hromadné výskytu postižení zdraví. Předmětem mé práce bylo stručně nastínit problematiku mimořádné události, za kterou se považuje i hromadný výskyt postižení zdraví. Dále popsat základní činnosti zdravotnického záchranáře na místě takové události, aby byla patrná možná rizika hrozící záchranáři v této situaci. Má práce obsahuje i přehled běžně používaných ochranných pomůcek a základy bezpečnosti práce. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit dodržování zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví při hromadném výskytu postižení zdraví. Zmapovat znalost rizik, která vyplývají z výkonu povolání zdravotnického záchranáře při hromadném výskytu postižení zdraví a porovnat dodržování zásad bezpečnosti a ochrany zdraví mezi zdravotnickými záchranáři a všeobecnými sestrami na anesteziologicko-resuscitačním oddělení. Na tyto cíle byly následně vytvořeny hypotézy. V bakalářské práci byla použita kvantitativní metoda sběru dat. Výzkum byl realizován dotazníkovou technikou v rámci Jihočeského kraje. Získaná data byla zpracována do grafů. Hodnoty jsou následně i procentuelně přepočteny a umístěny v komentáři pod grafy. Obecně lze však říci, že zdravotničtí záchranáři i všeobecné sestry dodržují zásady bezpečnostních opatření a znají možnosti vlastní ochrany. Výzkum však prokázal, že věk nemá zásadní vliv na dodržování bezpečnostních opatření a rovněž i vzdělání zásadně neovlivňuje dodržování pravidel bezpečnosti práce. Výsledné hodnoty ukazují, že zásady bezpečnosti a ochrany zdraví dodržují více zdravotničtí záchranáři, než všeobecné sestry na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, i když jsou zde malé procentuelní rozdíly. Výzkum byl značně ovlivněn neznalostí pojmu hromadný výskyt postižení zdraví a nepřítomností zdravotnických záchranářů u této mimořádné události. Bylo by proto vhodné více seznámit zdravotnické záchranáře s problematikou mimořádných událostí ať už v průběhu studia nebo povolání prostřednictvím seminářů.
|
|
|
Rizika a ochrana sester pracujících v oblastech akutní péče
HRAZDÍROVÁ, Radka
Abstrakt Rizika a ochrana sester pracujících v oblastech akutní péče Sestry jsou na pracovištích akutní péče vystaveny zvýšenému riziku. Riziku poranění, úrazu, infekce ale také vysokému stresu. Velká zátěž spočívá v poskytování akutní péče klientům s minimální anamnézou a prakticky bez výsledků vyšetření. Sestry jsou vystaveny pracovnímu stresu, stresu z mezilidských vztahů, přetížení a směnnosti. Stres při výkonu povolání zvyšuje již přítomná rizika poranění, úrazu i infekce. Při své práci jsou sestry povinné dodržovat pravidla bezpečnosti práce, které jsou prezentované na školení bezpečnosti práce, ve směrnicích a standardech. Znalost těchto předpisů je povinností každé sestry. Součástí směrnic je používání ochranných pomůcek při práci a ochranná opatření před úrazem a poraněním. Nedodržováním těchto nařízení se sestry ohrožují jak na zdraví, tak na životě. Případné poranění, úraz podléhá hlášení pracovního úrazu, které má své výhody i nevýhody. V šetření jsme se zaměřili na kardiochirurgickou jednotku intenzivní péče, anesteziologicko {--} resuscitační oddělení a operační sály. Oslovili jsme šest respondentů, pro kvalitativní šetření. Bylo zvoleno pět cílů. C1: Zjistit informovanost sester o pravidlech bezpečnosti práce. C2: Zjistit zda je souvislost mezi věkem sestry a vědomím rizika práce v oblasti akutní péče. C3: Zjistit, zda se účinně chrání při výkonu povolání. C4: Zjistit, jak stres ovlivňuje práci sester v rizikovém prostředí. C5: Zjistit, zda při poranění, úrazu, infekci je dodržován postup dle pravidel bezpečnosti práce. Cíle byly splněny. Z analýzy nestandardizovaných rozhovorů vyplynuly čtyři hypotézy. H1: Sestry jsou vnímáním rizika při práci nejvíce ovlivňovány v produktivním věku. H2: Sestry považují za osobní ochranu při práci pouze rukavice a ústenku. H3: Dlouhodobější pracovní stres vede u sester k psychosomatickým potížím. H4: Zbytečně zdlouhavý postup při hlášení pracovního úrazu svádí sestry k zamlčení této skutečnosti. Z výsledků vyplynulo, že pravidla bezpečnosti práce sestry znají. Ochranné pomůcky používají v omezeném rozsahu. Riziko nejvíce vnímají sestry v produktivním věku a sestry s malými dětmi. Stres při práci neovlivňuje pracovní výkon sester, ale jednoznačně přispívá k poranění a úrazu. Postup hlášení pracovního úrazu je sestrami vnímán jako zdlouhavý a je z tohoto důvodu často nedodržován.
|
|
|
ZPŮSOBY DEKONTAMINACE POMŮCEK V OŠETŘOVATELSKÉ PRAXI
SMÍTKOVÁ, Šárka
Pojem dekontaminace je definován jako soubor opatření, který znamená usmrcení nebo odstraňování mikroorganismů z prostředí a předmětů bez ohledu na stupeň snížení počtu zárodků. Dekontaminace je nedílnou součástí ošetřovatelské praxe, zabraňuje přenosu a šíření infekcí. Kvalitativní výzkum byl prováděn v Nemocnici České Budějovice a.s. na interním oddělení metodou nestandardizovaného rozhovoru a doplněn strukturovaným pozorováním. Výzkumný soubor tvořilo osm sester. Rozhovor se skládal z 11 otázek a pozorování bylo rozděleno do šesti bloků. Byly stanoveny čtyři cíle. Cíl 1: zmapovat pomůcky, které jsou v ošetřovatelské praxi dekontaminovány, cíl 2: zjistit, kdo na oddělení připravuje roztoky určené k dekontaminaci pomůcek, cíl 3: zmapovat, jakým způsobem je dekontaminace pomůcek prováděna a cíl 4: identifikovat nejčastěji používané přípravky k dekontaminaci. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky: Jaké pomůcky se na interním oddělení nejčastěji dekontaminují? Jakým způsobem je zajištěna příprava dekontaminačních roztoků? Jak postupují sestry při dekontaminaci pomůcek? Jaké přípravky jsou k dekontaminaci používány? Na základě výsledků hloubkového rozhovoru a pozorování bylo zjištěno, že na oddělení jsou dekontaminovány pomůcky z plastu, a to nejčastěji močové lahve, podložní mísy a emitní misky, dále pracovní plochy, nádobí používané pacienty a chirurgické nástroje. Roztoky určené k dekontaminaci připravují sestry a sanitárky za používání doporučeného postupu, avšak nedodržují přesné dávkování dezinfekčního prostředku. Při dekontaminaci pomůcek sestry využívají dvouetapový postup dekontaminace. K dekontaminaci pomůcek používají sestry nejčastěji přípravky Persteril 0,5% a Presept tablety. Výsledky šetření budou poskytnuty oddělení, kde bylo prováděno. Jako možnost ke zlepšení navrhuji provést sezení malé skupiny sester k vzájemné interakci k tématu dekontaminace pomůcek a k zopakování si zásad podle nemocničního standardu, aby si sestry uvědomily, jaké dělají chyby a jaké z toho mohou plynout důsledky pro ně i pro jejich pacienty.
|
host ::
RSS.