|
|
Pozitiva a negativa práce členů multidisciplinárního týmu v Centrech duševního zdraví
TOPINKOVÁ, Petra
Tato diplomová práce pojednává o spolupráci sociálních a zdravotních pracovníků v rámci multidisciplinárních týmů v relativně novém projektu - Centrum duševního zdraví. Tento princip péče je v České republice nový a je založený na mezioborové spolupráci. Nyní je zaměřen na lidi s vážným duševním onemocněním. Tým se skládá z psychiatrů, psychologů, sociálních pracovníků, všeobecných sester/sester pro péči v psychiatrii a peer konzultantů. Účelem práce je zjistit, jak taková práce v multidisciplinárním týmu vypadá, jak ho vnímají informanti a jaká pozitiva a negativa v této práci shledávají. Práce je sestavena ze dvou částí, a to z teoretické a praktické. V teoretické části se čtenář dozví, že Centra duševního zdraví jsou součástí Reformy psychiatrické péče. Do CDZ je implementován FACT (Flexible Assertive Community Treatment) model, který je na bázi komunitní péče. V práci je dále vysvětleno, jak fungují CDZ, jaké služby poskytují a pro jaké klienty jsou. Praktická část je vytvořena na základě kvalitativního výzkumu, data jsou sebrána pomocí hloubkových rozhovorů s informanty. Informanty tvoří devět pracovníků jednoho CDZ. Z jejich rozhovorů vyplynulo několik základních kategorií, které částečně odpovídají na výzkumné otázky. Kategorie, které jsou vzájemně provázané jsou: Peer konzultant, Covid, Rizika multidisciplinárního týmu, Důležitost profesí, Hlavní slovo v péči, Negativa a pozitiva práce v týmu, Očekávání od ostatních profesí. Výsledky této práce mohou být podkladem dalších výzkumů a přinášejí zajímavý pohled toho, jak takto náročnou práci vnímají sami pracovníci.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu
LIŠKOVÁ, Erika
Práce se zabývá postavením sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu, popisuje, v čem je činnost sociálního pracovníka v hospici jedinečná a v čem se jeho práce prolíná s činnostmi ostatních členů multidisciplinárního hospicového týmu. Pro objasnění zadaného tématu je zprvu popsána paliativní a hospicová péče a jejich formy. Dále popisuje sociální práci v hospici, která se věnuje umírajícím, rodinným příslušníkům a pozůstalým, objasňuje, jaká je role sociálního pracovníka v hospici. Další část práce se zaměřuje na multidisciplinární spolupráci v hospici. Teoretické poznatky uvedené v této práci jsou doplněny konkrétním příkladem týmové spolupráce Domácího hospice sv. Markéty ve Strakonicích a rolí sociálního pracovníka v něm.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v multidisciplinárním hospicovém týmu
LEŠETICKÁ, Dagmar
Cílem bakalářské práce je popsat úlohu, kterou v multidisciplinárním hospicovém týmu hraje sociální pracovník. Předmětem mého zkoumání tedy bude především pracovní náplň sociálního pracovníka, požadavky na jeho osobní kvality a schopnosti, které vyvstávají z jeho pozice, kterou v rámci multidisciplinárního týmu má. Metodou pro zpracování práce bude rešerše odborné literatury.
|
|
|
Respekt k důstojnosti člověka jako základ kvality sociální práce s lidmi s duševním onemocněním
PODLIPNÁ, Martina
Práce se zabývá kvalitou péče o duševní zdraví, jejímž základním předpokladem je respekt k důstojnosti člověka. Nejprve je charakterizováno etické a právní ukotvení důstojnosti člověka. Dále jsou shrnuty etické zásady vztahující se k důstojnosti člověka, formulované v etických kodexech jednotlivých profesí zastoupených v multidisciplinárním týmu poskytujícím služby lidem s duševním onemocněním. V další části jsou popsány vybrané přístupy k práci s touto cílovou skupinou - klinický a rehabilitační model péče. Poté je představen na zotavení zaměřený přístup v péči o duševní zdraví. Zotavení z duševního onemocnění je pojato jako psychologický proces, v němž lidé usilují o důstojný život. Tento proces má čtyři pružné fáze - naději, zplnomocnění, odpovědnost za sebe sama a smysluplné životní role. V závěrečné pasáži jsou zhodnoceny přínosy a úskalí na zotavení zaměřeného přístupu v souvislosti s důstojností lidí s psychickým onemocněním. Tento přístup naplňuje základní předpoklad kvality sociální práce, kterým je respekt k důstojnosti člověka. Potenciální úskalí nespočívá v principech na zotavení zaměřeného přístupu, ale v jejich případném špatném uchopení.
|
|
|
Specifika dětské paliativní péče
KUNCOVÁ, Karolína
Práce se věnuje problematice dětské paliativní péče v zahraničí i v České republice. Nejprve popisuje základní paliativní péči, kde vymezuje, pro koho je tato služba určená. Dále rozlišuje formy poskytování paliativní pomoci a následně rozebírá profese z multidisciplinárního týmu. Převážně se orientuje na práci sociálního pracovníka v rámci péče o terminálně nemocné osoby. Poté se do hloubky zabývá paliativní péčí pro děti a mládež, zejména chybějícímu dětskému lůžkovému hospici. Udává příklady mobilních hospiců, které poskytují odbornou pomoc dětem v domácím prostředí. Pojetím smrti u dětí a mladistvých dle věkových skupin, se zabývá třetí kapitola této práce. Popisuje, jak dítě chápe smrt od batolecího období až po dospívání. Též popisuje spirituální aspekty péče a detailněji rozebírá spirituální potřeby u dětí, rodičů a sourozenců. Práce se snaží osvětlit nedostatečnost specializovaných zařízení, poskytující respitní pobyty pro těžce nemocné děti.
|
|
|
Úloha multidisciplinárního týmu v geriatrické paliativní péči v kontextu ucelené rehabilitace
VALOŠEKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá úlohou multidisciplinárního týmu v geriatrické paliativě. Cílem je zmapovat jak paliativní geriatrickou péči, tak pozice, úkony a úkoly členů multidisciplinárních týmů, stejně jako jejich provázanost či případné limity v týmové práci. Cílem práce je rovněž nahlédnout geriatrickou paliativní péči optikou koordinované rehabilitace. Práce je rozdělena do dvou základních částí. První je teoretická a popisuji v ní současný stav tématu. Druhá část práce se zaměřuje na výzkumný cíl. Stanovuji výzkumné otázky, popisuji použitou metodiku výzkumu, předkládám vlastní výzkum a jeho výsledky. Práce má svou diskuzi i závěr. Výsledky mohou čtenářům poskytnout možnost zorientovat se v úloze multidisciplinárního týmu v geriatrické paliativní péči, a nahlédnout ji v kontextu ucelené (koordinované) rehabilitace.
|
|
|
Případová konference jako nástroj sociálního pracovníka na odboru sociálně právní ochrany dětí
ARNOŠTOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá případovou konferencí, která představuje jeden z nástrojů sociální práce s rodinou. Cílem práce je zjistit, jak sociální pracovníci v obci s rozšířenou působností Jindřichův Hradec tuto metodu využívají a zda ji vnímají jako efektivní nástroj své práce. Teoretická část práce se opírá o studium odborné literatury související s tématem a je zaměřena na vymezení pojmů jako sociální práce s rodinou, sociálně právní ochrana dětí, role sociálního pracovníka a případová konference. Dále jsou zde vysvětleny témata jako rodina, funkce rodiny, dysfunkční rodina nebo sociální práce. Praktická část bakalářské práce se věnuje vyhodnocení výzkumných otázek prostřednictvím kvalitativní výzkumné strategie. Potřebná data byla získána pomocí rozhovorů se sociálními pracovníky, kteří mají s realizací případové konference osobní zkušenosti. Získaný materiál jsem metodou otevřeného kódování kategorizovala a následně analyzovala. Na základě těchto kroků bylo možné zhodnotit cíl bakalářské práce a stanovit závěr. Z výsledků výzkumu lze vyvodit, že případové konference jsou sociálními pracovníky hojně využívány, neboť je to metoda, kterou považují za velmi přínosnou a efektivní. Díky této metodě se práce s rodinou stala rychlejší a koordinovanější, o čemž vypovídají i úspěchy, které sociální pracovníci po její realizaci zaznamenávají. Získané výsledky by mohly v praxi posloužit jako podklad k hlubšímu zamyšlení nad tématem nebo se mohou stát inspirací sociálním pracovníkům, kteří s touto metodou pracují.
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace v domově pro seniory
ZATLOUKALOVÁ, Taťána
Diplomová práce pojednává o využívání koordinované rehabilitace v domově pro seniory. Hlavním cílem práce bylo zjistit možnosti a limity poskytování koordinované rehabilitace v domově pro seniory z pohledu členů multidisciplinárního týmu. V teoretické části práce byly definovány základní pojmy. V praktické části byla zodpovězena hlavní výzkumná otázka: Jak členové multidisciplinárního týmu vnímají poskytování koordinované rehabilitace v domově pro seniory? Pro výzkumné šetření byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla provedena pomocí prvků zakotvené teorie. Výzkumný soubor složený z 8 informantů byl vybrán prostřednictvím záměrného výběru a technikou účelového výběru. Výzkum ukázal, že dotazovaní pracovníci sociálního úseku mají povědomí o koordinované rehabilitaci, na rozdíl od pracovníků zdravotního a pečovatelského úseku, kteří ji vnímají jen jako léčebnou rehabilitaci. Po objasnění pojmu i tito pracovníci dokázali vyjmenovat a zařadit aktivity do jednotlivých složek koordinované rehabilitace. Z výzkumu lze usuzovat, že informanti vnímají jako možnosti pro poskytování koordinované rehabilitace zkvalitnění péče, zajištění komplexní péče, efektivní spolupráci multidisciplinárního týmu, předávání kompletních informací o klientech, zajištění odborníků, vzdělání a rozšíření nabídky aktivit a terapií. Jako limity poskytování koordinované rehabilitace informanti vnímají absenci legislativního vymezení, které zapříčiňuje neinformovanost personálu o tomto konceptu, chybějící finanční prostředky a metodické postupy k provádění koordinované rehabilitace, pak neochotu ke spolupráci, přetěžování pracovníků, nedostatek času a odborného personálu. Výsledky výzkumu budou sloužit jako podklad pro zkvalitnění poskytované péče s využitím konceptu koordinované rehabilitace ve vybraném domově pro seniory.
|
|
|
Cochemská praxe v systému péče o dítě
LANGOVÁ, Jana
Práce je zaměřena na téma "Cochemská praxe v systému péče o dítě", tzn. na systém úpravy péče a výživy k nezletilým dětem a využití prvků jednoho z přístupů. Cílem této práce je zjistit, jaké jsou rozdíly mezi Cochemskou praxí a dosavadním systémem rozhodování o péči o dítě. V diplomové práci jsme se nejprve zaměřili na institut rodiny, rodičovství a práv a povinností. V případě, že dojde k rodičovskému konfliktu, kdo a jak je v něm zainteresovaný, které subjekty se na jeho řešení podílejí nebo se mohou podílet. Přiblížili jsme možnosti smírného řešení a podrobněji jsme se zaměřili na Cochemskou praxi, kdy jsme tento přístup porovnávali s modelem u nás běžným a právně podloženým. Cochemská praxe stojí na čtyřech základních principech. Jde o co nejrychlejší vyřešení sporu mezi rodiči, zachování rodičovské odpovědnosti za dítě u obou rodičů, preference rodičovské dohody, v případě potřeby za pomoci odborníků v rámci multidisciplinárního týmu. Pro naplnění cílů jsme zvolili kvalitativní formu výzkumu. Pro účely výzkumu byla zvolena metoda polostrukturovaného rozhovoru. Nejprve byl proveden předvýzkum, následně byl proveden vlastní výzkum. Pro doplnění jsme použili obsahovou analýzu dat. Výzkumný vzorek byl vybírán metodou Snow-ball. a ve finální podobě čítal 13 komunikačních partnerů. Na základě vyhodnocení dat získaných z výzkumu můžeme konstatovat, že mezi porovnávanými skupinami lze spatřit jisté rozdíly. V rámci Cochemské praxe jsou více a podrobněji propracovány konkrétní termíny některých kroků týkajících se průběhu řízení, stejně tak kompetence jednotlivých aktérů v rámci spolupráce v multidisciplinárním týmu. Klíčová je rychlost řízení pro zamezení zbytečného vyhrocení sporu a eskalace doprovodných problémů. Rodiče jsou vedeni k opětovnému převzetí rodičovské odpovědnosti. Oproti tomu ve druhé skupině spolu jednotlivé profese nikterak intenzivně či úzce nespolupracují, řízení o úpravě výchovy a péče k nezletilým dětem trvají poměrně delší dobu, rozhodováno je daleko častěji autoritativně. Je tedy možné konstatovat, že cíl práce byl naplněn a výzkumná otázka zodpovězena.
|
|
|
Motivace pracovníků pomáhajících profesí k práci v Hospici sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích
PUDIVÍTROVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá motivací pracovníků pomáhajících profesí, zastoupených v hospici, k vykonávané práci. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. První kapitola popisuje motivaci a motivy. Druhá kapitola popisuje smysl života spolu s hodnotami, postoji a cíli. Třetí kapitola se zaměřuje na hospic a multidisciplinární tým. V praktické části se nachází jedna kapitola, která představuje výzkum. Ve čtvrté kapitole, a zároveň poslední, se snažím interpretovat informace, které jsem získala prostřednictvím strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami s jednotlivými členy multidisciplinárního týmu. Soustřeďuji se na motivy, které vedly pracovníky v přímé péči k výběru práce v hospici. Dále zkoumám pohledy pracovníků na smysl života a případné změny postojů v osobním životě po zkušenosti práce v hospicovém zařízení.
|
host ::
RSS.