|
|
Hybridizace a mikroevoluční vztahy u středoevropských zástupců rodu Diphasiastrum Holub
Dvořáková, Kristýna ; Urfus, Tomáš (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Rod Diphasiastrum Holub je jednou z nejkomplikovanějších a z biosystematického hlediska velmi málo prostudovaných skupin čeledi Lycopodiaceae. Na území střední Evropy je rozpoznáváno 6 druhů tohoto rodu. Tři z nich (D. alpinum, D. complanatum, D. tristachyum) jsou pokládány za druhy hlavní - rodičovské, jejichž hybridizací pravděpodobně vznikly tři druhy vedlejší - intermediární (D. issleri, D. zeilleri, D. oellgaardii). Tyto pravděpodobně hybridogenní druhy se nejčastěji vyskytují v doprovodu alespoň jednoho z rodičů. Všechny druhy se často setkávají na sekundárních lokalitách, kde často tvoří hybridní roje (např. na sjezdovkách, které představují ideální biokoridor pro setkávání druhů alpínského pásma s druhy z nižších nadmořských výšek). Na těchto místech většinou dochází ke vzájemnému křížení všech taxonů a také často ke zpětné hybridizaci. Stupeň hybridizace, včetně možné introgrese, byl studován na základě analýz absolutní velikosti genomu spolu s klasickou a geometrickou morfometrikou. Průtokovou cytometrií bylo celkem zanalyzováno 570 rostlin z 83 populací, převážně z České republiky. Přestože každý základní druh měl specifický rozsah absolutní velikosti genomu, vedlejší druhy mezi nimi vytvořily prakticky nepřerušené kontinuum. Mnohorozměrné statistické metody (PCA, RDA, Loess, PLS) byly...
|
|
|
Kritické zhodnocení hybridizace mezi zástupci rodu Nymphaea pomocí cytometrických a morfometrických metod
Kabátová, Klára ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Rybka, Vlastimil (oponent)
Přestože rod Nymphaea (leknín) zahrnuje ve střední Evropě pouze dva původní druhy (N. alba a alopolyploidní N. candida), představuje velkou výzvu moderní taxonomii a biosystematice. Určování těchto druhů je totiž vzhledem k celkové fenotypové podobnosti obtížné, navíc jsou možná hranice druhů stírány mezidruhovou hybridizací. Situaci dále komplikují nepůvodní kultivary, které zplaňují na přírodních stanovištích a interagují zde s původními druhy. Pro zmapování karyologické a fenotypové variability byla použita průtoková cytometrie a klasická i geometrická morfometrika. Sběry z přírodních lokalit odhalily přítomnost dvou skupin s odlišnými intenzitami fluorescence, odpovídajících N. alba a N. candida. Navíc byly na několika místech v jižních Čechách nalezeny rostliny s intermediární hodnotou velikosti genomu, která poukazuje na jejich hybridní původ. Morfologicky měly tyto rostliny jak znaky na pomezí morfologie původních druhů, tak vlastní trendy, mezi nimiž byl nejnápadnější abnormální vzrůst. Překvapivě bylo zjištěno, že naprostou většinu kulturních leknínů lze rozpoznat díky nízkému obsahu DNA, což ještě více potvrdilo taxonomický význam tohoto markeru. Takto cytometricky ověření jedinci byli podrobeni mnohorozměrné morfometrické analýze, která ukázala vysokou morfologickou diferenciaci především mezi...
|
|
|
Genetická variabilita a evoluční vztahy českých endemických zástupců rodu Dianthus
Kalůsková, Jana ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá karyologickou, genetickou a fenotypovou variabilitou vybraných taxonů rodu Dianthus L. v České republice a sousedních zemích. Důležitou roli v evoluční historii rodu hrálo několik mikroevolučních procesů, jako jsou hybridizace, genomová duplikace či edafická speciace. Tyto procesy vedly ke vzniku velkého množství fenotypově podobných taxonů, které jsou často omezeny na malý areál. V České republice rostou 3 endemické hvozdíky a jeden subendemický. Tyto (pod)druhy posloužily jako modelová skupina pro studium mikroevolučních procesů v malých populacích. Práce se skládá ze tří částí, zabývající se každá jiným evolučním procesem: Dianthus arenarius subsp. bohemicus je kriticky ohroženou endemickou psamofytní rostlinou rostoucí na jediné původní lokalitě v Polabí sympatricky se široce rozšířeným D. carthusianorum. Hybridizace byla předpokládána na základě morfologických znaků, ale nebyla nikdy potvrzena jinou metodou. Vzhledem k odlišnému počtu chromozomů obou druhů byla hybridizace detekována pomocí průtokové cytometrie s barvivem DAPI (stanovení relativního obsahu DNA většiny rostliny z lokality). Na karyologicky potvrzených hybridech byly provedeny morfometrické analýzy a, s použitím sekvenace cpDNA, určen směr hybridizace. Výsledky ukázaly, že k...
|
|
|
Biosystematic revision of the Spergularia echinosperma complex
KÚR, Pavel
Práce se zabývá biosystematickou studií středoevropského endemita Spergularia echinosperma. S použitím morfometrických analýz, měření velikosti genomu a molekulárních nástrojů byla osvětlena taxonomická problematika tohoto druhu. Byla potvrzena existence taxonu S. kurkae, což je stabilní allotetraploidní hybrid mezi diploidním druhem S. echinosperma a tetraploidním druhem S. rubra. Na základě vícero důkazů, včetně jednoznačné morfologické odlišitelnosti a častého výskytu bez přítomnosti rodičovských druhů, je navrženo uznání S. kurkae jako samostatného druhu. Navíc byly popsány dva vnitrodruhové taxony uvnitř druhu S. echinosperma - S. echinosperma subsp. echinosperma a S. echinosperma subsp. albensis - lišící se rozšířením a ekologií. Rovněž je předložena kompletní revize lokalit druhů S. echinosperma, S. kurkae a S. rubra v České republice. Nadto práce obsahuje příspěvek zabývající se vývojem 16 mikrosatelitních markerů pro druh S. echinosperma.
|
|
|
Morfologická variabilita druhů \kur{Euphrasia stricta} a \kur{Euphrasia nemorosa}
HOŘČICOVÁ, Šárka
Euphrasia L. belongs to the most taxonomically complicated genera in Europe. This is caused especially by considerable similarity of majority of species, intraspecific variation and hybridization, which occurs very often in this genus. A review of the studied genera and hybridization was worked up. Morphological variation of Euphrasia stricta, Euphrasia nemorosa and morphologically intermediate populations was investigated using conventional and geometric morphometric methods. Isolation and optimalization for PCR of ITS, matK and trnT-trnL regions has been made.
|
host ::
RSS.