Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 63 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv vybraných parametrů chovatelského prostředí na tučnost mléka holštýnských dojnic
Stoklas, Josef
Cílem této diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv mají vybrané chovatelské parametry na tučnost mléka dojnic. Pokus proběhl během celého kalendářního roku (od listopadu 2018 do listopadu 2019). Pozorování probíhalo jednou měsíčně. Celkem bylo vyhodnoceno 160 kusů dojnic ustájených ve stáji s volnými stelivovými boxy. Porovnávány byly dojnice jednak na vrcholu, jednak na konci laktace. Byla hodnocena frekvence základních životních projevů dojnic. Tyto životní projevy se u sledovaných skupin v průběhu laktace neměnily. Pokud se týká životních projevů, tak sledované dojnice převážně ležely (z 60 %), a to bez ohledu na stádium laktace. Při ležení preferovaly levou stranu těla, přičemž rozdíl byl 0,5 %. Výrazné rozdíly byly zjištěny v mléčných složkách mléka. Výrazný rozdíl byl i v tučnosti, kdy dojnice na vrcholu laktace měly tuk 3,86 % a dojnice na konci laktace 4,56 % tuku. Rozdíl byl i v separovaném krmivu. U vrcholu laktace na horním sítu zůstávalo pouhých 4,6 % a u konce laktace 18,1 %.
Vliv technologie ustájení dojnic holštýnského skotu na parametry mléčné užitkovosti ve vybraném chovu
Zapletalová, Lenka
Téma diplomové práce se zaměřuje na vliv technologie ustájení dojnic holštýnského skotu na parametry mléčné užitkovosti ve vybraném chovu. Cílem práce bylo provést analýzu vlivu 2 různých technologií ustájení v jednom podniku na parametry mléčné užitkovosti v průběhu jednoho kalendářního roku. Analýza probíhala v podniku Dubická zemědělská a.s. od ledna 2020 do prosince 2020. U technologie A se jednalo o vazné ustájení se středním stáním, u technologie B o volné boxové ustájení. Byly získány a následně vyhodnoceny údaje o počtu zvířat, dojivosti, obsahu tuku, obsahu bílkovin, pořadí laktace, fáze laktace a počtu somatických buněk. Při srovnání technologie ustájení A a B bylo zjištěno, že technologie ustájení neměla velký vliv na mléčnou užitkovost z hlediska množství vyprodukovaného mléka, obsahu bílkovin a tuku. Měla však zásadní vliv na počet somatických buněk v mléce. Technologie A vykazovala ve srovnání s technologií B u průměrných ročních hodnot z kontroly užitkovosti nižší dojivost, vyšší obsah tuku i bílkovin, nižší průměrné pořadí laktace a vyšší počet somatických buněk. Hodnoty z bazénových vzorků mléka se lišily pouze v počtu somatických buněk, kdy technologie A vykazovala vyšší počet. Jako perspektivní se jeví technologie B, kdy zvířatům poskytuje lepší životní i produkční podmínky a z hlediska pracovní náročnosti je výhodnější.
Vhodnocení vlivu reprodukce na mléčnou užitkovost dojnic plemene český strakatý skot
ŠVAJLENOVÁ, Kamila
Tato práce na téma "Vyhodnocení vlivu reprodukce na mléčnou užitkovost dojnic plemene český strakatý skot" se zabývá reprodukčními ukazateli, které ovlivňují mléčnou užitkovost dojnic. Tyto ukazatele byly sledovány a vyhodnoceny ve dvou odlišných stádech ve firmě JASANKA s.r.o. Z obou stád bylo vybráno 50 krav, u kterých byly zjišťovány a následně vyhodnocovány reprodukční vlivy na mléčnou užitkovost a poté byla stáda porovnávána. První část této práce se zabývá plemenem český strakatý skot a jeho historií, reprodukcí a mléčnou užitkovostí skotu. Dále byla představena společnost JASANKA s.r.o. a v poslední části této práce byly představeny výsledky zjištěné v daných stádech. Prvním ze sledovaných ukazatelů byl věk při prvním otelení, dále mezidobí, servis perioda, inseminační interval, inseminační index a poruchy reprodukce v daných stádech a v neposlední řadě jsou uvedeny doporučení pro chovatele pro zlepšení reprodukce a mléčné užitkovosti v daných stádech. Během studie bylo zjištěno, že průměrná doba prvního otelení v daných stádech je 30-31 měsíců a 26-27 měsíců. Průměrné hodnoty mezidobí jsou 399 dní a 406 dní. Průměrné hodnoty servis periody jsou 117 dní a 124 dní. Dalším ze zkoumaných vlivů byl inseminační interval, u kterého byly průměrné hodnoty 67,5 dne a 74 dní. Inseminační index je na hodnotách 1,9 u obou stád. Byly zjištěny velmi vysoké hodnoty výskytu reprodukčních poruch a to v 90 % a ve 40 %. Přestože druhé stádo nevykazuje nejlepší výsledky, v některých případech i horší nežli první stádo, výše mléčné užitkovosti je zde mnohem vyšší.
Vliv vybraných faktorů na dlouhověkost dojnic
ŠLEGLOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá vlivem vybraných faktorů na dlouhověkost a mléčnou užitkovost holštýnského skotu v podniku ZOD Mrákov. Podnik poskytl data o vyřazených dojnicích z období od 1. ledna do 31. prosince 2021, kdy bylo vyřazeno celkem 316 dojnic. U těchto dojnic byly zjištěny příčiny vyřazení a následně zpracovány do tabulek a grafů. Dále bylo náhodně vybráno 102 vyřazených dojnic, které byly rozděleny podle plemene, věku při prvním otelení, pořadí laktace a příčiny vyřazení. Z celkového počtu 102 dojnic bylo 60 ks červenostrakatých a 42 ks černostrakatých dojnic. U dojnic byla sledována celoživotní užitkovost v kg, užitkovost v kg na jednotlivých laktacích, věk při prvním otelení v měsících, pořadí laktace a příčiny vyřazení. Data byla zpracována příslušnými statistickými metodami pomocí programů MS Excel a Statistica 12. Ze shromážděných dat byl vypočítán aritmetický průměr a směrodatná odchylka (SD). Pomocí dvoufaktorové analýzy rozptylu (ANOVA) byly vyhodnoceny základní charakteristiky a rozdíly mezi jednotlivými skupinami a k vyhodnocení hladiny významnosti byly použity t-testy. Při statistickém šetření vyšel jako průkazný pouze vliv plemene a pořadí laktace na užitkovost dojnic na hladině významnosti p < 0,01, což je bráno jako statisticky vysoce významný rozdíl. Ostatní statistická šetření byla statisticky nevýznamná. V dnešní době se chovatelé přiklánějí více k bezproblémovým, dlouhověkým dojnicím, které mají výbornou produkci mléka a zůstanou ve stádě více laktací. Optimálně by měla dojnice pravidelně zabřezávat, tj. jedno tele ročně, mít dobrou schopnost pohybu a být odolná, aby nepotřebovala zvláštní péči ošetřovatele nebo veterináře.
Vybrané vlivy na mléčnou užitkovost dojnic
MICHÁLKOVÁ SUDOVÁ, Klára
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením vybraných vlivů na mléčnou užitko-vost dojnic sledovaného stáda holštýnského skotu. Vyhodnocení a sběr dat proběhly v podniku farma Miller ve Svrkyni. Data z kontroly užitkovosti byla následně zpra-cována a statisticky vyhodnocena.
Vliv tepelného stresu na výkonnost a zdraví dojnic
OBERMAJEROVÁ, Barbora
Tepelný stres je jedním z hlavních problémů, který ovlivňuje výkonnost a zdravotní stav dojeného skotu téměř po celém světě a způsobuje velké ekonomické ztráty. Cílem diplomové práce bylo na základě změn ukazatelů mléčné užitkovosti, reprodukce a zdravotního stavu během období se zvýšenou teplotou vzduchu vyhodnotit vliv případného tepelného stresu na sledované ukazatele v konkrétním chovu dojnic. Sledování probíhalo v období let 2020 a 2021 v chovu dojnic holštýnského plemene s průměrným počtem 520 krav. Údaje o užitkovosti, reprodukci a zdravotním stavu dojnic byly získány z manažerského programu pro řízení stáda Farmsoft Management. Záznamy teplot vzduchu z databáze Českého hydrometeorologického ústavu. Byl posouzen vliv měsíce roku na průměrný denní nádoj, zabřezávání krav a četnost výskytu mastitid. Podrobněji byl pak sledován vztah mezi průměrnou denní a maximální denní teplotou vzduchu a průměrným denním nádojem krav v letních měsících. Z průběhu křivek naměřených hodnot sledovaných ukazatelů během letních měsíců (červen až červenec) nebyl jednoznačně patrný záporný vztah mezi teplotou vzduchu a dojivostí krav. Byla zjištěna statisticky průkazná korelace (P < 0,0001) mezi průměrnou denní teplotou vzduchu a denním nádojem během celého roku na úrovni r = 0,245. Závislost dojivosti na teplotě vzduchu nebyla ale jednoznačně prokázána v rámci jednotlivých čtvrtletí ani v průběhu letních měsíců. K několikadennímu poklesu dojivosti došlo v několika případech až po déletrvajícím výskytu teplot výrazně nad 25 °C. Z výsledků dosažených během sledovaného období nebyl vliv zvýšené teploty na zhoršení produkční a reprodukční výkonnosti dojnic a na zhoršení jejich zdravotního stavu ve sledovaném stádě jednoznačně potvrzen.
Optimalizace výživy a analýza vybraných ukazatelů produkce mléka
PAČESOVÁ, Kristýna
Základem vypracované diplomové práce byla výživa dojnic, která je ovlivněna kvalitou zejména konzervovaných objemných krmiv. Do zhodnocení úrovně výživy dojnic bylo zahrnuto také ustájení a napájení dojnic. Všechny ukazatele se sledovali v provozních podmínkách za roky 2019 a 2020. Optimalizace krmných dávek se týkala sestavení krmné dávky za účelem zvýšení užitkovosti. V obou sledovaných letech byla základem krmné dávky kukuřičná siláž. Ta v roce 2020 zastupovala 55 % objemných krmiv v krmné dávce a 43 % z celkové krmné dávky. Směsné krmné dávky pro dojnice v laktaci obsahovaly nižší sušinu (rok 2019 45 % a v roce 2020 43,58 %) a také nižší koncentraci energie. V souvislosti zvyšující se užitkovostí bylo navrhnuto zvýšení koncentrace NEL v krmných dávkách a udržení optimálních hodnot dusíkatých látek (rok 2020 162,5 g/kg sušiny) a vlákniny (NDF). Po zhodnocení mléčné užitkovosti byl statisticky prokázán vliv ročního období na obsah tuku a bílkoviny v mléce. Mezi lety 2019 a 2020 se průměrná denní užitkovost zvýšila o 1,91 l/dojnici. V roce 2019 byly náklady na litr vyprodukovaného mléka 8,43 Kč, v roce 2020 se podařilo náklady snížit na 7,52 Kč. Oba sledované roky byly ziskové, kdy se v roce 2020 zisk zvýšil o 7 368 Kč/dojnici/rok. Podnik měl nižší náklady na 1 dojnici, než je průměr v České republice. Následně nová krmná dávka byla nastavena na denní užitkovost 34,43 l mléka/dojnici. Krmná dávka byla obohacena o kukuřici ve formě CCM a melasu, naopak bylo vyřazeno krmivo GPS.
Zhodnocení mléčné užitkovosti kozy bílé krátkosrsté ve vybraném chovu
ČECHOVÁ, Pavla
Kozy se v současné době v České republice chovají za účelem produkce mléka a masa. Kozí mléko je cennou potravinou, a proto se o něj neustále zvyšuje zájem. Cílem této práce bylo zhodnocení mléčné užitkovosti u plemene koza bílá krátkosrstá ve vybraném chovu. Tato práce byla zaměřena na dojivost, množství tuku, bílkovin a laktózy v kozím mléce. Získaná data z kontroly užitkovosti byla srovnána s celorepublikovými průměry a s literaturou. Průměrná mléčná užitkovost na vybrané farmě byla vyšší ve srovnání s celorepublikovými průměrnými hodnotami mléčné užitkovosti u kozy bílé krátkosrsté. Dále byly zjištěny i patrné rozdíly v obsahu tuku a bílkovin, naopak v obsahu laktózy žádné rozdíly zjištěny nebyly. K vyhodnocení sloužila data z kontroly užitkovosti z let 2016 - 2018. Veškerá získaná data byla zpracována v Microsoft Excel.
Pohybová aktivita a přežvykování dojnic ve vztahu k jejich skupinové rutině životních projevů a vybraným fyziologickým funkcím
RŮŽKOVÁ, Michaela
Tato diplomová práce byla zaměřena na sledování pohybové aktivity, přežvykování a změn v rutinním chování dojnic ve vztahu k jejich zdravotnímu stavu, mléčné užitkovosti a reprodukci. Ke sledování přežvykování a pohybové aktivity byla vybrána dvě stáda dojnic v podniku Zemědělské obchodní družstvo Mrákov, na farmách Tlumačov a Starý Klíčov. Při monitoringu těchto aktivit byl využíván přístroj SCR Heatime ? PRO. Sledování dojnic proběhlo od června 2019 do února 2020. Získaná data byla zpracována z hlediska vzájemných vztahů mezi jednotlivými ukazateli s přihlédnutím ke změnám mikroklimatických podmínek v průběhu roku.
Analýza mléčné užitkovosti ve vybraném stádě dojeného skotu
PAVLÍKOVÁ, Gabriela
Cílem této práce bylo zpracovat literární přehled o mléčné užitkovosti dojnic a především o ukazatelích a hlavních faktorech, které ji ovlivňují. V praktické části bylo za cíl vyhodnotit mléčnou užitkovost ve vybraném stádě dojeného skotu a z výsledků vyvodit závěr a doporučení.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 63 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.