|
|
Konzumace alkoholu u sportovně založených vysokoškoláků
HRDLIČKOVÁ, Vanda
Tato bakalářská práce mapuje konzumaci alkoholu u sportovně založených vysokoškoláků. Rychlost odbourávání alkoholu závisí na řadě fyziologických odlišností jako je např. pohlaví, nebo podíl svalové a tukové tkáně. I přes jeho určité protektivní účinky nelze konzumaci doporučit - hlavně v souvislosti se sportem. V praktické části byla použita kvantitativní metoda sběru dat. Výzkumný soubor tvořilo 128 studentů vysokých škol ve věku 18-30 let. Cílem bylo porovnat rozdílnou konzumaci sportujících a nesportujících studentů. Výsledky obou skupin byly velmi podobné. Nejčastěji byla označena možnost "konzumuji pouze příležitostně (max. 2x za měsíc)" což uvedlo 40 % sportujících a 33,3 % nesportujících respondentů. Následovala konzumace 3-5x do měsíce, kterou vybralo 36 % sportujících a 41 % nesportujících respondentů. S vyšší četností v podobě konzumace několikrát do týdne jsem se setkala u 18 % sportujících a 16,7 % nesportujících respondentů. Každý den konzumuje alkohol 6 % sportujících a nesportujících respondentů v počtu 9 %. Dalším cílem bylo zmapovat odbourávání alkoholu z organismu. Testovala jsem 20 studentů (10 sportujících, 10 nesportujících) pomocí alkohol testeru. Sportující muži odbourali dávku 40 ml 34% destilátu do 30 minut. Nesportující za dvojnásobný čas, tj. 60 minut. Všechny ženy odbourávaly stejnou dávku alkoholu v podobném časovém rozmezí (60-105 minut), nehledě na úrovni fyzické aktivity. Všichni testovaní navíc poskytli týdenní záznam jídelníčku, včetně zkonzumovaného alkoholu. Po zadání do programu Nutriservis jsem došla k průměrnému příjmu energie a zastoupení jednotlivých živin, které mohou mít na samotné odbourávání také vliv.
|
|
| |
|
|
Imunoterapie metastazujícího pankreatického adenokarcinomu řešená na dvounádorovém modelu
SKALIČKOVÁ, Markéta
Tato diplomová práce se zabývá studováním účinku nádorové imunoterapie založené na kombinaci TLR agonistů a ligandů stimulujících fagocytózu, zkráceně jako MBTA terapie, za použití myšího modelu pankreatického adenokarcinomu. Hlavními cíli je: (1) zesílit účinek MBTA u rozvinutých nádorů, (2) zesílit účinek MBTA na dvounádorovém modelu pankreatického adenokarcinomu, (3) otestovat schopnost lipoteichové kyseliny opsonizovat nádorové buňky a stimulovat fagocytární buňky.
|
|
|
Význam mTOR komplexů pro imunofenotyp leukemických buněk
Kořánová, Tereza ; Kuželová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Akutní myeloidní leukémie (AML) je nádorové onemocnění krvetvorby charakteristické akumulací nezralých buněk (blastů) myeloidní vývojové řady. AML blasty využívají k úniku před imunitním systémem celou řadu mechanismů, včetně změn v metabolismu či expresi inhibičních molekul. Aktivace těchto mechanismů ovšem není plně objasněna. Jednou z drah regulujících velkou řadu buněčných procesů je mammalian target of rapamycin (mTOR) dráha. mTOR kináza tvoří dva komplexy, mTORC1 a mTORC2, každý z nich reguluje odlišné substráty a buněčné funkce. Cílem této práce byla analýza vlivu inhibice jednotlivých mTOR komplexů na metabolismus (oxidativní fosforylaci a glykolýzu) a expresi znaků imunitního úniku (HLA-I, HLA-DR, CLIP, PD-L1, TIM-3). Inhibitor JR-AB2-011 (inhibitor mTORC2) u většiny linií snižoval rychlost oxidativní fosforylace, jeho účinek na imunofenotyp byl nevýrazný. Především však bylo zjištěno, že vliv této látky na buněčný metabolismus není způsoben inhibicí mTORC2. Rapamycin (inhibitor mTORC1) snižoval obě metabolické rychlosti a příjem glukózy, zároveň snižoval i expresi CLIP, PD-L1 a TIM-3 na všech testovaných buněčných liniích, pokud vybrané znaky byly přítomny. Naopak neovlivňoval expresi HLA molekul a autofágii. Možný praktický význam inhibice mTORC1 rapamycinem se však nepodařilo prokázat v...
|
|
|
Vliv mateřské obezity na postnatální ontogenezi cirkadiánních hodin
Sejrková, Veronika ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Spišská, Veronika (oponent)
Tato práce je zaměřena na vliv obezity u matky na vývoj cirkadiánních hodin u potomstva během gestace a postnatálního života. Zároveň práce shrnuje dopady mateřské obezity na zdraví potomstva v dospělém stadiu. Centrální hodinový oscilátor (SCN) je v postnatálním životě synchronizován s vnějšími podmínkami skrze střídání světla a tmy, ale v době ontogeneze hlavního oscilátoru a periferních oscilátorů je SCN synchronizován mateřskými signály, a to jak behaviorálními, metabolickými, tak i hormonálními. V případě narušení cirkadiánního a metabolických procesů matky vlivem obezity, dochází při gestaci a při kojení k nesprávné synchronizaci hodin potomků, což může mít dlouhodobý vliv na jejich zdraví později během života. Mateřská obezita je považována za hlavní spouštěč pozdějšího výskytu obezity.
|
|
|
Screening of selected alkaloids of Fumariaceae and Amaryllidaceae families on Farnesoid X receptor and the G protein-coupled bile acid receptor 1
Hutníková, Miriama ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Chlebek, Jakub (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakológie a toxikológie Študent/ka: Miriama Hutníková Školiteľ: prof. PharmDr. Petr Pávek, PhD. Názov diplomovej práce: Skríning aktivity vybraných alkaloidov z čeľadí Fumariaceae a Amaryllidaceae na Farnezoidný X receptor a Receptor žlčových kyselín spojený s G proteínom 1 Farnesoidní X receptor (FXR) a receptor žlučových kyselin spojený s G proteinem 1 (TGR5) výrazně ovlivňují metabolické děje v lidském organismu. Byla objevena i role FXR při neuronální apoptóze u Alzheimerovy choroby (AD). Možná strukturní podobnost malých lipofilních molekul vážících se na tyto receptory a alkaloidů vyskytujících se v rostlinách Corydalis cava a Narcissus pseudonarcissus, a zároveň bohaté využití těchto rostlin v lidové medicíně, představuje potenciální terapeutický cíl těchto molekul. V našich skríningových metodách jsme provedli testy pomocí luciferázové genové reportérové eseje na určení schopnosti zkoumaných alkaloidů interagovat s FXR a TGR5 receptory v buněčné linii HepG2. Mnoho derivátů prokázalo silnou schopnost antagonizovat FXR a TGR5 aktivovaný kyselinou obeticholovou (OCA), resp. litocholovou (LCA) v této eseji. Naopak některé testované látky prokázaly schopnost potencovat účinky OCA nebo LCA. Testy na cytotoxicitu byly provedeny k...
|
|
|
Modulační působení kmenových buněk na buňky imunitního systému zprostředkované mitochondriálním transferem
Somova, Veronika ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Balounová, Jana (oponent)
Kmenové buňky využívají různých mechanismů mezibuněčné komunikace k modulaci imunitní odpovědi. Jedním z mechanismů je mitochondriální transfer, který indukuje metabolické změny, podporuje přežívání a mění fenotyp imunitních buněk, avšak málo je známo o mechanismech přenosu mitochondrií do různých buněčných populací a osudu mitochondrií v buňce-příjemci. Tato práce měla za cíl popsat mechanismus a modulační působení mitochondriálního transferu. Byly zkoumány faktory, které můžou přenos mitochondrií ovlivňovat: tvorba ROS, apoptóza, funkčnost mitochondrií. Dále byl popsán vliv mitochondriálního transferu na přežívání imunitních buněk a mitofagie. V neposlední řadě se tato práce soustředila na porovnání schopnosti mezenchymálních kmenových buněk a Sertoliho buněk přenášet mitochondrie. Mezenchymální kmenové buňky se ve většině případů ukázaly jako zdatnější v přenosu mitochondrií než Sertoliho buňky. Byly rovněž pozorovány velké rozdíly v přítomnosti mitochondrií z mezenchymálních kmenových buněk nebo Sertoliho buněk v námi zvolených populacích splenocytů. Proto byl podrobněji zkoumán vliv kyslíkových radikálů na přenos mitochondrií, který se jednoznačně nepotvrdil. Je ale potřeba vyzdvihnout roli mitofagie, která se, dle získaných výsledků, zdá být důležitá jak před, tak po přenosu mitochondrií do...
|
|
|
High grade serous ovarian carcinoma: molecular background and platinum-based chemotherapy challenges
Ivančinová, Jana ; Heneberg, Petr (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Karcinom ovaria (OC) je soubor různých rakovin pocházející z vaječníků. Nejčastějším zhubným gynekologickým nádorem je high-grade serózní karcinom vaječníků (HGSOC). HGSOC je spojen s vysokou úmrtností, a to z důvodu jeho agresivity a nedostatečné detekce v časném stadiu. Od 70. let 20. století se míra přežití výrazně nezlepšila. Nejúčinnější léčba pacientek s HGSOC je cytoredukční chirurgie (u časných stadií I/II) a následná chemoterapie na bázi platiny (HGSOC prezentovaný v pokročilém stadiu III/IV) v kombinaci s taxanem nebo případně s inhibitory PARP (u nosiček mutace BRCA1/2). Výsledek a prognózu pacienta ovlivňuje vícero faktorů. Chemorezistence, molekulární mutace, stadium při prezentaci HGSOC patří ku klinickým výzvám, které přispívají k častým relapsům, přestože pacientka původně dobře reagovala na léčbu HGSOC. Práce zabývá biologii HGSOC, hlavními překážkami v klinické léčbě a zlepšení zavedením multiterapeutických přístupů. Klíčová slova: CA-125; terapie na bázi platiny; deficit homologní rekombinace; ovariální karcinom; Tp53; mortalita; míra přežiti
|
|
|
Význam glykolýzy a oxidativní fosforylace v metabolismu mezenchymálních kmenových buněk
Fráňová, Markéta ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Rohlenová, Kateřina (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC) se řadí mezi multipotentní kmenové buňky. Mají schopnost diferencovat do mnoha buněčných typů, podporovat angiogenezi, zvyšovat přežití buněk v poškozené tkáni a modulovat imunitní odpověď. Těchto funkcí MSC se využívá při léčbě různých poranění a některých onemocnění. Tato práce charakterizuje MSC, zaměřuje se především na jejich energetický metabolismus, konkrétně na změny mezi glykolýzou a oxidativní fosforylací při různých stavech MSC, během kultivace a po transplantaci. Na závěr jsou uvedeny dvě modulace metabolismu MSC, modulace hypoxickým prostředím a převedení do klidového stavu deprivací séra, které zvyšují přežití buněk v ischemických podmínkách, do nichž se MSC po transplantaci dostávají. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, metabolismus, glykolýza, oxidativní fosforylace
|
|
|
Faktory ovlivňující vnitrodruhové škálování intenzity metabolismu
Trubelová, Zuzana ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Vztah mezi intenzitou metabolismu a velikostí těla živočichů se zkoumá již více než sto let. V poslední době se však stále častěji pozornost vědců přesouvá z mezidruhové na vnitrodruhovou úroveň. Při vynesení intenzity metabolismu vůči hmotnosti těla v průběhu ontogeneze vykazuje výsledná přímka často jeden či více zlomů. Proč k těmto zlomům (a tedy snížení intenzity metabolismu) dochází, není stále dostatečně vysvětleno. Předpokládá se, že je to způsobeno určitými faktory, jež fyziologii jedince během vývoje ovlivňují. Některé z těchto faktorů vycházejí z několika nejznámějších hypotéz, které se pokoušejí škálování metabolismu vysvětlit. Mezi tyto hypotézy lze zařadit Metabolickou teorii ekologie (MTE), hypotézu Metabolic level boundaries (MLB), Buněčný model a hypotézu Dynamic Energy Budget (DEB). Faktorů, jež by mohly ovlivňovat jedince během ontogenetického vývoje, je několik. Jedná se zejména o faktory vnitřní, které vycházejí z vnitřních pochodů organismu. Tyto faktory se mezi sebou různě prolínají, nelze tedy striktně říci, že intenzitu metabolismu během ontogeneze ovlivňuje pouze jeden určitý faktor. Nejčastěji uvažovanými faktory jsou změny ve velikosti buněk a změny v hmotnosti metabolicky aktivních orgánů. Cílem práce je shrnout poznatky o tom, jak se intenzita metabolismu u živočichů...
|
host ::
RSS.