|
|
Vyhodnocení užitkových vlastností vybraného chovu búrské kozy
KAHOUNOVÁ, Kristýna
Chov koz se v posledních letech stává stále oblíbenějším a v České republice se začínají rozšiřovat velkochovy. Kozy mají význam nejen pro krajinotvorbu, pro likvidaci nežádoucích keřů a vysokých invazních trav na pastvinách, ale chovají se také kvůli vysoce kvalitním produktům, jako mléko a kozí maso. Kozí mléko a výrobky z něj jsou významné díky jeho nutriční hodnotě a vysoké stravitelnosti. Kozí maso je jedno z nejkvalitnějších mas, díky nízkému podílu tuku a vysokému obsahu bílkovin. Pro jeho produkci je nejvhodnější masné plemeno koz búrských. Cílem práce je vyhodnotit úroveň masné užitkovosti ve vybraných chovech búrských koz a zhodnotit vývoj reprodukčních ukazatelů a přírůstků. Získané údaje jsou porovnány s celorepublikovými údaji a použity pro vyhodnocení sledovaných chovů. Závěrem je navrženo doporučení, jak zlepšit úroveň chovu a ekonomické ukazatele ve vybraných chovech.
|
|
|
Masná užitkovost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá masnou užitkovostí hybridních králíků. Základním předpokladem dobré produkce masa, srsti, kůže králíků je odpovídající úroveň výživy a krmení, které při plném zdraví zvířat zajistí maximální využití jejich genetického základu. V chovech králíků závisí výživa a krmení na technologií chovu a ustájení zvířat. Používají se různé typy krmení. Nejdůležitějším požadavkem výkrmu je dosažení jatečné zralosti králíků v co nejkratším čase. V prvé pokusné skupině dosáhlo porážkové hmotnosti 2600 g nejvíce kusů v 70. dnech věku u obou pohlaví, na rozdíl od druhé pokusné skupiny, kde nejvíce kusů s dokončeným výkrmem bylo až v 77. dnech. Přírůstky v jednotlivých týdnech výkrmu byly vyrovnané, rozdíly v prvém pokusu byly neprůkazné, u druhého pokusu byl rozdíl mezi pohlavím 15,5 g přírůstku/týden (což představuje 2,2 g/den). Spotřeba krmiva u jednotlivých pokusných skupin se lišil. V prvém pokusu nebyl zjištěn rozdíl spotřebovaného krmiva mezi pohlavím. Rozdíly byly zjištěny u druhé pokusné skupiny, kde více krmiva spotřebovaly samice (cca o 4,3 g/den) oproti samcům. První pokusné skupině se do KKS přidával Ostropestřec mariánský v koncentraci 1%, druhé skupině pouze v koncentraci 0,2%.
|
|
|
Porovnání výsledků výkrmu býků různých plemen ve stejných podmínkách
KUBALOVÁ, Markéta
Chov skotu v České republice má v zemědělství dlouholetou tradici. Nyní chov dojeného skotu ustupuje chovu krav bez tržní produkce mléka, jehož stavy se zvyšují. K 1. dubnu 2014 je dle evidence Českého statistického úřadu v České republice celkem 191 tis. kusů krav bez tržní produkce mléka. Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat masnou užitkovost výkrmu masných plemen skotu, konkrétně kříženců plemen charolais a piemontese, přičemž výkrm obou plemen probíhal ve shodných podmínkách chovu. Do vyhodnocení vybraných ukazatelů bylo zařazeno celkem 44 kříženců z farmy ve Starém Městě u Frýdku-Místku. Byly vytvořeny skupiny býků dle plemenné příslušnosti a roku porážky. Byl zjišťován věk při porážce, živá hmotnost, hmotnost jatečně upraveného těla, netto přírůstek, průměrný denní přírůstek a zařazení do systému SEUROP do tříd zmasilosti a protučnělosti. Data byla zpracována pomocí programů Microsoft Excel a StatsoftStatistica. Významnost rozdílů byla vypočtena pomocí t-testu. Porážková hmotnost kříženců charolais byla 636,97 kg (porážkový věk 728,91 dne), u kříženců piemontese 639,17 kg (porážkový věk 736,52 dne). Minimální rozdíl byl zjištěný i u jatečně upraveného těla býků (357,85 kg v případě charolais resp. 359,08 kg u piemontese). Průměrné denní přírůstky byly také vyrovnané 818,61 g (charolais) a 814,86 g (piemontese). Diference mezi netto přírůstky byla taktéž malá, netto přírůstek kříženců charolais byl 490,74 g/den resp. 488,31 g/den kříženců piemontese. Rozdíly mezi plemeny nebyly statisticky průkazné. V rámci jednotlivých plemen byl zkoumán i rozdíl mezi rokem porážky (2013 a 2014), diference ani v tomto případě nebyla statisticky průkazná. Zatřídění jatečných těl v systému SEUROP bylo v případě kříženců charolaisv roce 2013 nejčastější ve třídě R (75 %), zatímco u kříženců piemontese ve třídě R 54,55 % a ve třídě U 45,45 %. V roce 2014 byla jatečná těla kříženců charolais nejčastěji zařazena do tříd U (45,45 %) a E (36,36 %), jatečná těla kříženců piemontese ve třídách E (30 %), U (40 %) a R (30 %). Zařazení za protučnělost bylo v obou letech, ve všech případech, do třídy 1. Zjištěné výsledky neprokázaly v daných podmínkách rozdíly mezi kříženci plemen charolais a piemontese. Rozdíl ve sledovaných ukazatelích mezi roky 2013 a 2014 v rámci těchto plemen také nebyl potvrzený, což nasvědčuje stálosti podmínek v chovu. Pro chovatele je mimo jiné důležité i zatřídění jatečných těl do systému SEUROP a výsledky naznačují na příznivější zatřídění jatečný těl kříženců piemontese.
|
|
|
Analýza masného stáda skotu na rodinné farmě
ŠIMÁNKOVÁ, Karolína
Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení užitkovosti u masného stáda skotu plemene masný simentál za období 2011 - 2013 na soukromé farmě. Soubor plemenic tvořilo 39 plemenic jak čistokrevných, tak i kříženek. Průměrná délka mezidobí dosáhla 379,4 dnů a věk při prvním otelení 27,3 měsíce. Soubor telat tvořilo 85 kusů. U čistokrevných telat (49 ks) byla zjišťována živá hmotnost při narození a hmotnosti ve 120 a 210 dnech věku. Soubor telat byl roztříděn podle roku narození, podle pořadí narození, podle pohlaví a podle otců. U skupiny vykrmených zvířat byly získány základní údaje o výkrmnosti a jatečné hodnotě. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft Excel a vyhodnocena v programu Statistica 12. Průměrná živá hmotnost telat při narození činila 41,96 kg, průměrná hmotnost ve 120 dnech 207,86 kg a ve 210 dnech 320,96 kg. Telata dosahovala průměrných denních přírůstku od narození do 120dní 1,38 kg, od narození do 210 dnů 1,33 kg a od 120 do 210 dnů 1,25 kg. Při roztřídění souboru telat podle roků byly zjištěny statistické rozdíly mezi roky u hmotností telat při narození (41,70 kg). Nejlepších hmotností ve 120 i 210 dnech věku dosáhla telata v roce 2012 (215,80 kg, 327,20 kg). Významné rozdíly byly zjištěny i při roztřídění telat podle pořadí při narození a to zejména u hmotností při narození vždy v neprospěch telat narozeným od prvotelek. Telata narozená první v pořadí vážila 38,25 kg, druhá 40,57 kg, třetí 43 kg, čtvrtá 41,82 kg, pátá 42,10 kg a šestá v pořadí 47,33 kg. (průkazné rozdíly byly zjištěny mezi - 1. a 2., 4. a 5., 4. a 6., 2. a 6. pořadí narození) Průměrný věk při porážce jatečných zvířat dosáhl 561,1 dne, průměrná porážková hmotnost 502,6 kg a průměrná hmotnost jatečně opracovaného těla 316,21 kg. Býci dosahovali porážkové hmotnosti 559,20 kg, jalovice 374,09 kg, zde byl zjištěn statisticky vysoce významný rozdíl. Statisticky vysoce významný rozdíl byl zjištěn i u hmotnosti jatečně opracovaného těla, kdy býci dosahovali hmotnosti 351,05 kg a jalovice 237, 06 kg.
|
|
|
Masná užitkovost plemene český luštič
PRAVDOVÁ, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá masným využitím králíka plemene český luštič, který je zařazen do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Český luštič byl vyšlechtěn pro to, aby byla možnost potvrdit nebo vyvrátit čistokrevnost testovaného jedince. Tato vlastnost je pro chovatele natolik prospěšná, že vyváží nízkou masnou užitkovost plemene. Plodnost sledovaného chovu je nižší než průměrná plodnost středních plemen, mezi které je český luštič řazen, a výrazně nižší než plodnost brojlerových králíků. Sledovaní jedinci sice dosáhli měsíčních hmotnostních přírůstků dle vzorníku plemen králíků, ale doba výkrmu do živé hmotnosti 2,70 kg se pohybovala průměrně od 105 dnů u polointenzivního chovu, do 135 dnů při tradičním chovu, což je minimálně o 27 dní déle než doba výkrmu brojlerových králíků. Průměrné denní přírůstky byly zjištěny ve výši 19,7 g v tradičním chovu a 20,6 g v chovu polointenzivním. Protože byli králíci poráženi při dosažení živé hmotnosti 2,70 kg, nebyly při jatečném rozboru zjištěny žádné statisticky průkazné rozdíly mezi samci a samicemi nebo mezi chovem polointenzivním a tradičním. Jatečný rozbor potvrdil u plemene český luštič průměrné procentní podíly hřbetu, přední a zadní části jatečně upraveného těla a vyšší podíl ledvinového tuku ve srovnání s ostatními plemeny králíků zařazenými do genových zdrojů a ve srovnání s brojlerovými plemeny.
|
|
|
Vybrané vlivy působící na tržní produkci stáda krav plemene Charolais
Stránská, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřena na hodnocení vybraných vlivů, které působí na tržní produkci stáda krav plemene Charolais. Hodnocen byl vliv počtu chovaných krav, počtu narozených telat, úhynu a negativní selekce. Sledován byl obrat stáda po dobu jednoho roku na Tvrdkovské zemědělské farmě. V každém měsíci byly podle výkazů stanoveny přísuny a odsuny v jednotlivých kategoriích a ty byly následně vyhodnoceny. Po zhodnocení všech vlivů jsem zjistila, že pro tržní produkci je nejdůležitější počet narozených telat. Finanční prostředky za prodej telat v zástavu tvoří největší část tržeb. Farma v roce 2013 utržila celkem 5 993 582 Kč, z čehož za prodej telat 3 836 916 Kč. Dalším tržby zvyšujícím faktorem byl prodej vyřazených kusů. Za tyto farma utržila 2 156 666 Kč.
|
|
|
Produkce jatečného skotu v systému chovu krav bez tržní produkce mléka
Mayer, Jan
Tato bakalářská práce se zabývá produkcí jatečného skotu v systému chovu krav bez tržní produkce mléka (KBTPM). Cílem práce je popsat souhrnnou literární informací systém tohoto chovu, který zahrnuje technologii, techniku a organizaci chovu KBTPM. Je zde věnována pozornost také reprodukci zvířat. V práci je dále rozdělení a charakteristika plemen určených pro tento chov, která se chovají v České republice. Další část práce se zaměřuje na faktory, které ovlivňují masnou užitkovost skotu. Jsou zde výsledky růstové schopnosti čistokrevných zvířat masných plemen z kontroly užitkovosti masného skotu, výsledky z pokusů na výkrmnost, jatečnou hodnotu skotu a vliv dvojitého osvalení. V závěru práce se věnuji nástinu diplomové práce, kde bych se chtěl zabývat vlivem plemenné příslušnosti na masnou užitkovost vykrmovaných býků v konkretizovaných podmínkách.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na masnou užitkovost býků zjišťovanou ve stanici kontroly výkrmnosti skotu Želeč
PUFR, Josef
Chov skotu patří mezi tradiční odvětví zemědělství v České republice. Je nezastupitelnou součástí hospodářství vhledem k jeho produkční funkci (produkce mléka a masa), ale i mimoprodukční funkci při údržbě krajiny. Jedním z produktů chovu skotu je hovězí maso, které získáme výkrmem všech kategorií skotu. Cílem výkrmu je produkce co největšího množství masa o nejvyšší možné kvalitě, při co nejlepším ekonomickém výsledku. Cílem práce je vyhodnotit vliv vybraných faktorů na výkrmnost a jatečnou hodnotu vykrmovaných býků ve stanici kontroly výkrmnosti skotu a vliv délky výkrmu českého strakatého skotu na ekonomiku chovu. Porovnávány byly hodnoty ukazatelů získaných v testu výkrmnosti u býků plemene České strakaté vykrmovaných do 530 ? 10 dní věku a u býků vykrmovaných do 610 ? 10 dní věku s využitím původní a nové technologie výkrmu. Dále byly zpracovány výsledky výkrmu u skupin býků masných plemen charolais, limousine a kříženců českého strakatého skotu s masným simentálem. Z výsledků sledovaných u skupin vyplývá, že prodloužení doby výkrmu býků českého strakatého skotu o 80 dní mělo pozitivní vliv především na jatečnou výtěžnost (P<0,001), zařazení do tříd zmasilosti dle SEUROP a ekonomickou rentabilitu chovu. Při porovnávání výkrmu býků s využitím původní a nové technologie výkrmu byl prokázán pozitivní vliv nové technologie na zařazení ve třídách zmasilosti dle SEUROP. U testovaných skupin býků podle otců byl prokázán pozitivní vliv plemenné hodnoty otce na jatečnou výtěžnost synů.
|
|
|
Vybrané faktory ovlivňující masnou užitkovost šumavské ovce
NOVÁKOVÁ, Iva
Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv vybraných faktorů na masnou užitkovost u plemene šumavská ovce. Tyto faktory představovalo pohlaví jehňat, změna krmné dávky ovcí a změna prostředí. Pro zpracování dat a provedení výzkumu byl vybrán chov šumavských ovcí na Michlově Huti. Tento chov byl nejprve představen, poté statisticky popsán v oblasti masné užitkovosti ovcí a v následující části diplomové práce byla provedena analýza jednotlivých vybraných faktorů. Ze zjištěných výsledků byly vyvozeny závěry a doporučení pro chovatelskou veřejnost. Důvodem pro výběr tohoto tématu bylo rostoucí množství chovů zaměřených na masnou užitkovost a faktory, které tuto užitkovost ovlivňují.
|
|
| |
host ::
RSS.