|
| |
|
|
Kojenecké koliky v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost.
KRATINOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá problematikou kojeneckých kolik v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost. Většinou tuto problematiku maminky probírají se sestřičkami, které jim doporučují režimová opatření a kombinují klasické mírnění kolik s farmaceutickými přípravky. Před začátkem kvalitativního výzkumu byly stanoveny 4 hlavní cíle, které zkoumaly práci sester v ordinaci praktických lékařů pro děti a dorost, oblasti edukace, orientaci sester a znalosti rodičů o této problematice. K cílům byly stanoveny 3 výzkumné otázky. První se zabývala úlohou sester v péči o kojence s kojeneckou kolikou. Druhá se věnovala edukaci rodičů. Třetí otázka zkoumala znalosti a zkušenosti sester v péči o kojence s kojeneckou kolikou. Tento výzkum probíhal pomocí polostrukturovaných rozhovorů v 7 ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Kvantitativní část výzkumu probíhala metodou dotazníků, kterými jsme ověřovaly hypotézu, že existují rozdíly v informovanosti rodičů o problematice kojeneckých kolik v souvislosti s výskytem onemocnění u jejich dítěte. Zjistily jsme, že specifika péče sestry o kojence s kojeneckou kolikou v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost spočívá především v edukaci matky. Sestry edukují o kojení, správném krmení lahvičkou, polohování, odříhávání, kojeneckých masážích. Nejčastěji doporučují kojícím maminkám při kojenecké kolice změnu stravy. Sestry jsou v problematice dobře orientované a mají dostatek informací. Dále jsme zjistily, že rodiče dětí s kojeneckou kolikou mají o této problematice více informací než rodiče, jejichž dítě kojeneckou kolikou netrpí. Tato práce by měla sloužit k seznámení s problematikou kojeneckých kolik a také k přehledu možných způsobů mírnění potíží s tím spojených.
|
|
|
Role otce v péči o novorozence a kojence
KOY, Kristina
Bakalářská práce se zabývá rolí otce v péči o novorozence a kojence, jeho postoji a podílem na péči. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Podle daného tématu je i zvolen obsah teoretické části, která pojednává o prenatální přípravě obou rodičů, novorozenci, kojenci a péči o novorozence a kojence v oblastech výživy, vyprazdňování, spánku, hygieny a trávení volného času. V další části bakalářské práce se zabýváme podrobněji rodičovskou a otcovskou rolí v rodině. Při zadání byly stanoveny celkem dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat participaci otců v péči o novorozence a kojence a tím druhým bylo zmapovat postoje otců k péči o novorozence a kojence. K výzkumným cílům byly položeny dvě výzkumné otázky, První výzkumná otázka se zabývá postojem otců k péči o novorozence a kojence. Druhá výzkumná otázka zjišťuje, jak se otcové podílejí na péči o novorozence a kojence. Výzkum probíhal ve dvou fázích a to metodou kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum probíhal ve formě internetového dotazníku, který obsahoval 15 povinných otázek, zúčastnilo se ho celkem 449 respondentů. Otcové se na péči dle kvantitativního výzkumu podílejí zejména na koupání (56%), přebalování (52%) a na hře s novorozencem či kojencem (73%). Kvalitativní výzkum probíhal ve formě polostrukturovaných rozhovorů se šesti otci ve věku od 25 do 41 let. Rozhovor obsahoval celkem 17 otázek, které byly dle potřeby doplněny dalšími, na začátku byly tři identifikační otázky. Všichni účastníci rozhovorů měli podíl na péči o své děti. Hypotéza, určena při zadání, zněla: Existují rozdíly v podílu otců v péči o novorozence a kojence v souvislosti s přítomností otců při porodu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že přítomnost otce u porodu nemá významný vliv na jeho následnou péči o novorozence a kojence. Hypotéza byla tedy výzkumem zamítnuta.
|
|
|
Problematika kojení a vývoje imunitního systému u člověka
SPĚVÁKOVÁ, Markéta
Cílem této bakalářské práce je zhodnocení kojení a načasování zavedení příkrmů do stravy kojence jako účinné prevence potravinové alergie. Práce zahrnuje vývoj imunitního systému dítěte a faktory, které se na jeho vývoji podílí. Následující část se věnuje kojení, popisuje složení mléka a jeho imunologický význam. Dále je přiblížena patofyziologie potravinové alergie a potravinové intolerance.
|
|
|
Syndrom náhlého úmrtí novorozence a kojence
DOLEJŠÍ, Andrea
Tato bakalářská práce se věnuje syndromu náhlého úmrtí novorozence a kojence (SIDS). Teoretická část práce popisuje historii i nejnovější poznatky o SIDS, jeho příčiny a rizikové faktory. Dále shrnuje edukaci porodní asistentky v prevenci SIDS a kardiopulmonální resuscitaci u kojence. Výzkumná část bakalářské práce se zabývá informovaností žen o SIDS a o resuscitaci novorozence a kojence. Předem byly stanoveny dva výzkumné cíle. Prvním cílem bakalářské práce bylo zmapovat úroveň znalostí těhotných žen a matek dětí do 1 roku věku o SIDS. Druhým cílem bylo zmapovat úroveň znalostí těhotných žen a matek dětí do 1 roku věku týkající se základní resuscitace u novorozence a kojence. Současně byly stanoveny dvě hypotézy. Hypotéza 1: Existují rozdíly v informovanosti v problematice SIDS u žen druhorodiček a prvorodiček. Hypotéza 2: Existují rozdíly v informovanosti v oblasti resuscitace novorozence a kojence u žen druhorodiček a prvorodiček. Výzkumné šetření probíhalo prostřednictvím sociální sítě, výzkumný soubor tvořilo 170 těhotných žen a matek dětí do 1 roku věku. K dosažení cílů a ověření hypotéz byla zvolena kvantitativní metoda. Bylo provedeno anonymní dotazníkové šetření sběru dat. Výsledky výzkumu graficky zpracovány a doplněny slovním komentářem. Ověření hypotéz jsme provedli pomocí statistického testu chí-kvadrát. Analýzou získaných dat byly hypotézy potvrzeny statistickým chí-kvadrát testem. Nulové hypotézy byly testovány proti alternativním hypotézám na hladině významnosti 5 %. S hladinou významnosti se porovnávala výsledná hodnota chí-kvadrát testu. U hypotézy 1 vyšel chí-kvadrát test 0,6 % a u hypotézy 2 vyšel 1 %. Z výsledků vyplývá, že primipary jsou více informované o problematice SIDS i o problematice resuscitace novorozence/kojence než multipary. Dostatečnou informovanost o SIDS prokázalo 34 % prvorodiček a 30 % druhorodiček. Dostatečnou informovanost o resuscitaci novorozence/kojence prokázalo 23 % prvorodiček a 12 % druhorodiček. Tato bakalářská může sloužit jako informační materiál pro studenty zdravotnických oborů i porodní asistentky nebo jako prezentace na odborném semináři.
|
|
|
Význam nemléčných příkrmů na další zdravotní vývoj
Kylarová, Adéla ; Frühauf, Pavel (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou zavádění příkrmů do stravy kojence a jejich vliv na pozdější zdravotní stav. Teoretická část práce se zabývá vztahem mezi výživou v časném věku a pozdější morbiditou a mortalitou. Je zde rozvedena problematika příkrmů, jakožto jednoho z faktorů, které epigeneticky ovlivňují budoucí metabolismus, tzv. nutriční programování. Popisuje vhodný postup při zavádění běžné rodinné stravy do jídelníčku dítěte a jeho fyziologické opodstatnění. Kromě vhodného načasování uvádí i způsob zavádění jednotlivých druhů potravin. Zmiňuje i psychologické aspekty při zavádění příkrmů a dále popisuje situaci v České republice ohledně praxe ve výživě malých dětí. Praktická část se zabývá informovaností českých žen ohledně zavádění příkrmů, jejich informovaností ohledně prvních příkrmů, vhodných potravin pro kojence a zaváděním rodinné stravy v kojeneckém období. Formou dotazníku odpovědělo 164 respondentek. Bylo zjištěno, že informovanost je nedostatečná, většina žen by zvládla zavést první příkrm, ale o dalším postupu toho ví málo. Bylo to patrné spíše u žen těhotných než u matek, ale i u těch byla očekávána větší znalost správného postupu při zavádění komplementární výživy. Klíčová slova: kojenec, příkrm, nutrigenomika, výživa, zdravotní vývoj
|
|
|
Role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matky
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Hlavním záměrem výzkumu bylo prozkoumání, v čem by spočívala role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matku a jak by bylo možné zařadit tento způsob péče do současného systému preventivní péče o novorozence a kojence v České republice. Výzkum byl zpracován kvalitativním a kvantitativním designem. V první etapě výzkumného šetření byly realizovány rozhovory se sestrami z ambulancí PLDD a matkami kojenců v jihočeském a plzeňském kraji. Ze získaných údajů byly vytvořeny nestandardizované dotazníky pro sestry a matky. Statistické zpracování bylo provedeno programem MS Excel, kdy byly vypočteny absolutní a relativní četnosti a pomocí chí kvadrát testu byly testovány vztahy mezi proměnnými na hladině významnosti ? =0,05 a byl použit Pearsonův korelační koeficient. Pro potřeby kvalitativního šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor ze šesti matek kojenců a sedmi sester z ordinací PLDD v jihočeském a plzeňském kraji. Pro kvantitativní šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor z 254 matek batolat ve stáří 12 - 24 měsíců. Výzkumný soubor sester byl vytvořen záměrným výběrem a tvořilo ho 196 sester pracujících v ambulancích PLDD déle než jeden rok. Vícerodičky mají prokazatelně více informací při propuštění z porodnice o technice kojení, odsávání mateřského mléka, přebalování, hygienické péči a koupání, oblékání, spánku, péči o pupeční pahýl a o bezpečné manipulaci s dítětem. Informovanost o prevenci náhlého úmrtí kojenců nebo uskladnění mateřského mléka je na stejné úrovni u prvorodiček jako vícerodiček. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou informovanosti a výskytem problémů v prvním roce života dítěte. Osobní zkušenost sester s návštěvní službou má vliv na to, zda přikládají této službě význam. Současný model preventivní péče o novorozence a kojence je potřebné podrobit kritické analýze a vhodně jej doplnit o intervence návštěvní služby.
|
|
|
Fyziologická výživa kojenců
Malá, Pavlína ; Frühauf, Pavel (vedoucí práce) ; El-Lababidi, Nabil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fyziologickou výživou kojenců. Je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V první části jsou rozebrána fakta týkající se novorozence, kojence a jejich potřeb. Popsány jsou základní fyziologické parametry novorozence a způsoby hodnocení stavu výživy. Práce sděluje aspekty kojení a umělé kojenecké výživy, rozvedena je problematika zavádění nemléčných příkrmů. Také informuje o rizikách alternativního stravování kojenců, problému obezity a poruchách příjmu potravy. Část praktická je zaměřena na porovnání růstových grafů sta dětí v prvním roce života, z nichž je polovina kojených a polovina živených umělými kojeneckými formulemi. Práce je zpracována kvantitativní analýzou dat. Z grafického zpracování vyplývá, že děti kojené mají nižší BMI a nižší průměrné váhové přírůstky než děti uměle živené. Statistický test ale prokázal významné rozdíly jen u dívek v 6. měsíci. Klíčová slova: kojenec, výživa, růst, kojení, náhradní mléčná výživa, příkrm, obezita
|
|
|
Příjem bílkovin u kojenců
KYNCL, Tomáš
Cílem bakalářské práce s názvem "Příjem bílkovin u kojenců" bylo zmapovat příjem bílkovin u kojenců ve stravě. Byli vytvořeny dvě výzkumné otázky: Jaký je rozdíl v příjmu bílkovin u kojenců plně kojených a dětí užívající umělou kojeneckou výživu a dětí přikrmovaných? Jaký je příjem bílkovin u kojenců, jíž přikrmovaných vzhledem k výživovým doporučením? Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část, která je zaměřena na definování základních pojmů jako jsou bílkoviny a kojenec, dále se zabývá problematikou výživy kojence ať už kojením, nebo umělou kojeneckou výživou a příkrmy. Praktická část byla zpracována kvalitativním výzkumem, propočtem tří dnů jídelníčků kojenců. Vyhodnocení dat probíhalo v programu Nutriservis Profesionál s využitím etiket výrobce pro určení výživových údajů u umělé kojenecké výživy. Výzkumný soubor tvořilo 12 kojenců rozdělených do 3 věkových skupin- 0-4 měsíce, 4-8 měsíců, 8-12 měsíců, v každé věkové skupině byli 4 kojenci. Výsledky byli v práci prezentovány ve formě propočítaných tabulek. Pro všechny věkové skupiny je stanovena referenční hodnota 10 g bílkovin na den (Referenční hodnoty pro příjem živin 2011). Z výsledků vyplývá že kojené děti ve skupinách 0-4 a 4-8 měsíců se této hodnotě více přibližují než děti užívající umělou kojeneckou výživu. U věkové skupiny 8-12 měsíců je to velice individuální kdy 2 kojenci se k této referenční hodnotě přibližují, jeden má příjem výrazně nižší a jeden naopak vyšší. Z těchto výsledků lze tedy říci že pro dosažení optimálního příjmu bílkovin je vhodnější kojení než umělá kojenecká výživa.
|
|
|
Příjem soli u kojenců
KRÁLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá příjmem soli u kojenců. Toto téma je aktuální, protože v současnosti se mluví o nadměrném příjmu soli. V dětství se formuje pocit slané chuti, které ovlivňuje její následné vnímání. Dlouhodobý nadměrný příjem soli ve stravě může způsobit riziko pro vznik hypertenze. Podle profesora Jandy je doporučené denní množství soli pro kojence do 1 g. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat příjem soli u kojenců. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: "Jaké množství soli ve stravě přijímají vybraní kojenci?" a "Jaký je rozdíl v příjmu soli mezi kojencem čistě kojeným, kojencem, který dostává příkrm mléčný a kojencem který dostává příkrm nemléčný?" Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje problematiku. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum. Výzkumný soubor tvořilo 12 kojenců, kteří byli rozděleni do 3 skupin po 4 kojencích. Do první skupiny byli zařazeni kojenci ve věku do 4 měsíců, do druhé 4-8 měsíců a do třetí 8-12 měsíců. Pro výzkum byl vybrán každý čtvrtý kojenec z databáze pacientů školitele. Od matek kojenců byl získán třídenní jídelníček kojenců, ze kterého byl následně propočítán v programu Nutriservis obsah soli. Výsledky výzkumu jsou prezentovány formou tabulek a slovního zhodnocení. Z výzkumu vyplývá, že mateřské mléko je ideální výživou pro kojence z hlediska příjmu soli. U všech vybraných kojenců nebyla překročena doporučená denní dávka soli. Nejméně soli přijímali kojenci, kteří byli kojeni mateřským mlékem a nejvíce, kteří dostávali příkrm nemléčný. Tato bakalářská práce může sloužit jako zdroj informací pro studenty oboru Nutriční terapeut, ale i pro matky kojenců.
|
host ::
RSS.