|
|
Pojetí modlitby z hlediska katechismu katolické církve se zaměřením na práci sociálního pracovníka
POLÁČKOVÁ, Ludmila
Práce se zabývá pojetím modlitby, postojem k modlitbě a způsoby modlitby kněží a sociálních pracovníků. Dále se práce zaobírá možnostmi spolupráce sociálních pracovníků a kněží, zjišťuje formu a rozsah jejich spolupráce. Teoretická část definuje modlitbu, způsoby a formy modlitby dle Katechismu katolické církve a knihy Život z víry, zaobírá se porovnáním mezi těmito knižními zdroji. Praktická část zjišťuje, co je modlitba pro kněze, jak vnímají modlitbu a jaké způsoby modlitby preferují kněží a sociální pracovníci. Analyzuje míru spolupráce sociálních pracovníků s kněžími v závislosti na jejich osobitém postoji k víře. Mapuje také způsob a rozsah spolupráce sociálních pracovníků dané organizace s kněžími v otázkách duchovních potřeb svých klientů. Dále popisuje hlavní sociální skupiny, které vyhledávají pomoc kněží, a jaké otázky a potřeby většinou řeší. Popisuje také hlavní typy organizací, které spolupracují s kněžími v souvislosti s naplněním materiálních a duchovních potřeb.
|
|
|
Česko - německý dialog v životě a díle vlastence, kněze a vychovatele Františka Pravdy
BÍLKOVÁ, Martina
Předkládaná diplomová práce popisuje život kněze Františka Pravdy, vlastním jménem Vojtěcha Hlinky, známého spisovatele a zakladatele povídek s venkovskou tematikou. Práce představuje Hlinku nejen jako spisovatele, ale především jako muže mnoha jiných povolání a zájmů. Životní cesta jej přivedla do Hrádku u Sušice do služeb šlechtické rodiny Sturmfederů. Pozornost je zaměřována na vzájemné vztahy mezi českým vlastencem a čtyřmi generacemi příslušníků německé baronské rodiny. Na hrádeckém zámku pracoval Hlinka jako vychovatel slabomyslného Ottokara Sturmfedera. Jeho výjimečné psychopedické nadání je porovnáváno s obvyklými zemskými a evropskými dobovými standardy. Dále je zde přiblížena Hlinkova politická, spisovatelská, církevní kariéra a jeho další zájmy. Uvedeny jsou rovněž jeho kontakty s významnými představiteli uměleckého a politického života, které pomáhají dotvářet obraz Hlinkovy osobnosti.
|
|
|
Karel Reban(1892-1957)- život a dílo
RYTÍŘ, Tomáš
Práce se zabývá historickým pojednáním o životě a díle význačného kněze, rektora kněžského semináře a českobudějovického rodáka Mons. Karla Rebana. První část práce přibližuje historický kontext doby, ve které Karel Reban žil. V druhé části je zmapován jeho život. Třetí, poslední část této práce se věnuje jeho bibliografii.
|
|
|
Problematika stáří kněze na příkladu pátera Martina Vícha
KOVANDOVÁ, Jana
Práce se zabývá tématikou stáří kněze. Její teoretická část se věnuje obecně problematice života seniorů. Vymezuje pojmy stáří, stárnutí. Dále charakterizuje změny, ke kterým dochází ve stáří a potřeby seniorů. Blíže též specifikuje v.obecné rovině stáří kněze a naznačuje možnosti jeho řešení. Stěžejní praktická část toto konkretizuje na příkladu kněze Martina Vícha - duchovního správce na Dobrši. Zachycuje poslední část jeho života na dobršské faře, následný pobyt v Domově klidného stáří sv. Anny v Sousedovicích i závěr v terapeutické komunitě Sananim v Němčicích. Na konkrétním případu názorně ukazuje, co obnáší kněžské stáří, jaká jsou jeho specifika a získané poznatky srovnává s obecnými znaky stáří.
|
|
|
Srovnání vybraných forem pastorace nemocných v nemocnicích v České republice
JONÁŠOVÁ, Radka
Práce se zabývá problematikou pastorační péče o nemocné v nemocnicích v České republice. Teoretická část objasňuje pojem nemoc, základní potřeby nemocného a pojem pastorační péče o nemocné v pohledu vybraných autorů. Praktická část obsahuje srovnání dvou forem pastorační péče o nemocné. Je to služba pěti pastoračních asistentek, které vykonávají pastorační službu v nemocnicích, a služba pěti kněží, kteří docházejí do nemocnic v rámci své služby ve farnostech. Pastorační asistentky pracují v nemocnicích čtyři až osm hodin denně v pracovních dnech a vykonávají pastoraci formou doprovázení nemocných {--} tj. vedou s nemocnými rozhovory a účastní se na jejich životních situacích. Kněží dochází do nemocnice převážně za účelem udělování svátostí. Konfrontací služby obou skupin vykonavatelů pastorace nemocných s tím, co o této službě píší vybraní autoři, vyšlo najevo, že pouze pastorační asistentky plní záměr pastorační péče o nemocné, jímž je doprovázení nemocných v jejich obtížné situaci nemoci.
|
|
|
Perzekuce Římskokatolické církve na Zlínsku Komunistickou Stranou Československa v letech 1948-1960 z pohledu archivních dokumentů
BARBOŘÁK, Jiří
Za téma diplomové práce jsem vybral Perzekuci Římskokatolické církve na Zlínsku Komunistickou Stranou Československa v letech 1948 {--} 1960 z pohledu archivních dokumentů. V diplomové práci jsem si vytyčil dva cíle. Primárním cílem této práce je zmapování osudů všech církevních organizací, spolků a řádů, jenž se v tehdejším Gottwaldovském - Zlínském okrese vyskytovaly. Sekundárním cílem, který je doplněním primárního cíle, je ukázat část proticírkevních opatření, která církev na Gottwaldovsku postihla a jaký byl postoj kněží či laiků vůči nim. Práce je rozdělena do několika tématických okruhů, které popisují jednotlivé oblasti perzekuce místní církve.
|
|
|
Specifika ošetřování reprezentantů církve - církevních hodnostářů
ŠEVČÍKOVÁ, Kateřina
Tématem naší práce byla Specifika ošetřování reprezentantů církve - církevních hodnostářů. Stanovili jsme si tři cíle: 1. Vymezit daná specifika při ošetřování církevních představitelů různých náboženských směrů., 2. Popsat denní režim církevních představitelů různých náboženských směrů., 3. Zjistit, do jaké míry jsou církevní představitelé různých náboženských směrů spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Práci jsme rozdělili na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se mohou sestry, ale i širší veřejnost, seznámit se základními informacemi o pěti náboženstvích, s jejichž zástupci se můžeme v našich nemocnicích setkat: římskokatolictví, protestantství, pravoslaví, judaismus, islám. V rámci naší práce se zabýváme také specifiky ošetřování řádových sester. Kapitoly jsou přehledně členěny, v úvodu vždy zmiňujeme krátkou světovou historii daného náboženství, poté historii v Čechách, následuje stručná filozofie a důležitá dogmata dané víry. Na konci každé kapitoly uvádíme denní režim církevního hodnostáře a specifika jeho ošetřování. V praktické části pak diskutujeme o výsledcích našeho výzkumu. K získání dat jsme použili dvě metody. Metodou dotazníku jsme zjišťovali úroveň znalostí sester o výše uvedených náboženstvích a jejich názor na potřebu specifického přístupu při ošetřování církevních hodnostářů. Úroveň jejich znalostí byla uspokojivá. Hypotéza, ve které jsme předpokládali, že zdravotní pracovníci ošetřující církevní představitele různých náboženských směrů nepředpokládají zásadní rozdíly při jejich ošetřování v porovnání s ostatními klienty, se nám po statistickém zpracování nepotvrdila. K získání dat od církevních hodnostářů jsme použili metodu standardizovaného rozhovoru. Po vyhodnocení takto získaných informací se nám potvrdila následující hypotéza: Církevní představitelé různých náboženských směrů jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. Na základě výsledků tohoto výzkumu jsme doporučili zařadit téma specifika ošetřování církevních hodnostářů v rámci předmětů multikulturního ošetřovatelství (pro zdravotnické asistenty, sestry bakalářky i sestry magistry), dále zařadit toto téma i do programu odborných konferencí, rekvalifikačních kurzů či vzdělávacích seminářů, aby i sestry, které ještě neměly v učebním programu multikulturní ošetřovatelství, měly možnost se s tímto nově diskutovaným tématem seznámit. Bylo by rovněž vhodné, kdyby vzdělávací instituce více využívaly nabídek židovských obcí či islámských nadací, které aktivně nabízejí zájemcům přednášky a bližší seznámení s daným náboženstvím a také se naučily přitažlivou formou motivovat sestry, aby měly zájem dozvědět se nové informace o náboženstvích a tak získaly širší všeobecný přehled, který je pro erudovanou sestru nezbytností.
|
host ::
RSS.