|
|
Možnosti a perspektivy sbližování domácí a institucionální péče o seniory
HLOUŠKOVÁ, Lenka
Bakalářská práce zaměřená na téma Možnosti a perspektivy sbližování domácí a institucionální péče o seniory se zabývá identifikací rozdílnosti domácí a institucionální péče o seniory a možnostmi využití nabízených služeb. Teoretická část popisuje stáří, proměny provázející stáří (fyzické, psychické, sociální a ekonomické změny), institucionální péči o seniory v kontextu zdravotní a sociální péče a možnou adaptaci seniorů na podmínky institucionální péče. Poslední kapitola teoretické části se věnuje domácí péči o seniory, kde je popsaná soběstačnost, potřeby seniorů a modely domácí péče. Empirická část je zaměřena na výzkum a získání odpovědí na stanovené výzkumné otázky, které byly pro každou skupinu respondentů jiné. Výzkumný soubor byl tvořen šesti respondenty v institucionální péči ve věku 64 až 87 let, pro které bylo zvoleno zastoupení klientů z DPS Domova Božice, p. o. Druhý výzkumný soubor byl tvořen šesti seniory v domácí péči ve věku 72 až 89 let. Výzkumný soubor byl vybrán metodou sněhové koule. Pro výzkum byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, jako forma sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. V rámci rozhovoru vznikly kategorie, které vedly k vyhodnocení dat a ty byly vyhodnoceny pomocí otevřeného kódování. Operacionalizace základních pojmů vycházela z výzkumných otázek. Z výzkumu vyplývá, že je nutné seniorům a rodinám pečujícím o seniora v domácím prostředí podávat včasné informace o možnostech, které mají a které by jim v této nelehké situaci mohly pomoci. Pro některé by informovanost mohla zajistit delší pobyt v domácí péči či urychlení nástupu do konkrétního zařízení, kde by bylo o seniora řádně postaráno. Větší míra informovanosti by se pak mohla promítnout i v možnostech sbližování domácí a institucionální péče, ve kterých vidím možnou perspektivu. Bakalářská práce bude sloužit jako zpětná vazba pro Domov Božice, p.o - Domov pro seniory, kde byl výzkum po písemném souhlasu paní ředitelky realizován. Výsledky výzkumu budou využity k identifikaci domácí a institucionální péči o seniory a jejich možné perspektivě sbližování.
|
|
|
Integrace dětí z institucionální péče do samostatného života
KREJČOVÁ, Kateřina
Opuštění ústavní výchovy je pro mladé dospělé významným milníkem. Po opuštění ústavu se mohou ocitnout úplně sami na okraji společnosti. Proto se tato práce zabývám právě životem mladých dospělých po skončení ústavní výchovy. Mapuje jejich kroky po několika letech samostatného života. Práce se zabývá problematikou ukončení ústavní výchovy a následným samostatným životem mladých dospělých. Cílem bakalářské práce je zjistit, jak jsou mladí dospělí připravováni na přechod do samostatného života. Práce dále zjišťuje, jak se proces integrace daří a jaké nástroje jsou používány pro jeho usnadnění. Rozdělena je práce na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou definovány základní pojmy. Prvním pojmem je sociální pracovník. Ten je zde uváděn ve všech podobách, se kterými se mladý dospělý může setkat při opouštění ústavní péče. Dále je zde definována ústavní výchova. Její jednotlivé typy a rozdělení. Práce definuje cílovou skupinu, tedy mladé dospělé. V samostatné kapitole se práce věnuje dětskému domovu a fázi odchodu ze zařízení s ohledem na cíl práce. Jsou zde zmapovány některé projekty zaměřené na podporu integrace dětí z institucionální péče do samostatného života. V rámci výzkumu byla zvolena kvalitativní metoda sekundární analýzy dokumentů mladých dospělých, kteří zařízení ústavní výchovy opustili. Tato analýza má ukázat úspěšnost mladých dospělých v samostatném životě. V práci je uvedena současná podoba jejich života. Výzkumné výsledky ukazují zapojení do projektu. Součástí je i vyhodnocení znalostí po absolvování projektu, který má se samostatným životem pomoci. Z výzkumu vyplývá, že i přes rovnost šancí, kterou se dětský domov snažil dětem během let strávených v ústavní péči připravit, se samostatného života každý chopil jinak. Je zde patrné, že záleží nejen na možnostech a šancích, ale také na osobním postoji každého mladého dospělého, jeho návycích a zázemí, ze kterého do ústavní výchovy přichází. Přes individuální přístup a respektování potřeb jednotlivých mladých dospělých zařízením i pracovníky speciálních programů, se ne každému mladému dospělému podaří po opuštění dětského domova začít žít úspěšný a spokojený život.
|
|
|
Sociální práce s mladistvým klientem oddělení sociálně-právní ochrany dětí z pohledu sociálního pracovníka/pracovnice
KULICHOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejčastější poruchy chování mladistvých klientů oddělení sociálně-právní ochrany dětí, a dále na konkrétních kazuistických příkladech ukázat, jakým způsobem a zda je vůbec možné, pomocí metod a technik sociální práce, pomoci těmto klientům nalézt sociální normu pro život. Pro praktickou část bakalářské práce bylo užito kvalitativního výzkumu, konkrétně forma kazuistik, kdy výběr základního vzorku byl učiněn záměrně, nenáhodně. Cílem praktické části nebylo potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz, ale naopak nalezení nových skutečností a souvislostí, které jednotlivé případy spojují, a kterými se mohu detailněji zabývat například v rámci diplomové práce magisterského studia. Z bakalářské práce vyplývá, že rizikové chování nezletilých je způsobeno především špatnou rodinnou situací, nedostatkem pozornosti a lásky ze strany rodičů. Nezletilí se snaží z nezdravého rodinného prostředí uniknout do prostředí svých vrstevníků, kde se cítí pochopeni, uznáváni. Nejčastějšími poruchami chování mladistvých klientů oddělení sociálně-právní ochrany dětí jsou krádeže, užívání návykových látek, mezi které řadím také kouření a užívání alkoholu. V bakalářské práci je poměrně velká kapitola věnována také ústavní výchově a jejím negativním dopadům na nezletilé, jelikož mnoho klientů oddělení SPOD je, kvůli svému rizikovému chování, do ústavní výchovy svěřeno. Bakalářská práce by mohla být přínosem především pro začínající sociální pracovnice a sociální pracovníky, kteří mají možnost podívat se, jak konkrétní příklad řešili jiní sociální pracovníci z jiného oddělení sociálně-právní ochrany dětí, práce jim může být jakýmsi vzorem, co lze v konkrétním případě využít. Dále z mé bakalářské práce vyplývá důležitost individuálního a trpělivého přístupu ke klientům a rodinám, kdy je zapotřebí především vysvětlit roli sociálních pracovníků a jejich kompetence, klienty motivovat ke spolupráci a stanovovat srozumitelné a dosažitelné cíle individuálního plánu ochrany dítěte.
|
|
|
Hostitelská péče u dětí s nařízenou ústavní výchovou
DEJOVÁ, Natálie
Cílem mé diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti pracovníků dětských domovů a dětských domovů se školou s hostitelskou péčí. Dílčími cíli byly zjistit přínosy a rizika realizace hostitelské péče pro děti s nařízenou ústavní výchovou. V teoretické části byl podrobně vysvětlen princip fungování sociálně právní ochrany dětí v rámci hostitelské péče, systém ústavní a náhradní rodinné výchovy, rozdíly života dítěte v dětském domově, dětském domově se školou a princip hostitelské péče. V praktické části byly přehledně zpracovány výsledky mého výzkumu a zodpovězena výzkumná otázka, která byla zaměřena na pohled pracovníků dětských domovů a dětských domovů se školou zaměřenou na hostitelskou péči. Dílčí výzkumné otázky zjišťovaly, jaká pozitiva a jaká negativa může hostitelská péče pro děti s nařízenou ústavní výchovou mít. Pro výzkum této práce byla vybrána kvalitativní výzkumná strategie a jako metoda bylo zvoleno dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Analýza dat byla provedena metodou vytváření trsů a následně byla využita metoda prostého výčtu a metoda kontrastů a srovnávání. Výzkumné soubory byly vybrány pomocí záměrného výběru. Výzkumný soubor byl složen z 5 ředitelů, 3 sociálních pracovnic a 5 vychovatelů dětských domovů a dětských domovů se školou splňující kritéria výběru. Z mého výzkumu vyplývá, že zkušenost s hostitelskou péčí všech pracovníků je pozitivní i přesto, že všichni jsou si vědomi určitých rizik, jež hostitelská péče obnáší. Shodli se ale na tom, že pozitiva u hostitelské péče převládají. Jako hlavní přínos hostitelské péče z mého výzkumu lze považovat to, že je možnost dítěte vidět a zažít fungování běžné rodiny v rámci hostitelské péče. Mezi hlavní riziko hostitelské péče lze zařadit nepřiměřené upnutí dítěte na hostitele anebo hostitele na dítě a s tím spojené zklamání dítěte nebo hostitelů. Výsledky mého výzkumu poslouží jako poděkování všem pracovníkům ústavních zařízení, již se zapojili do mého výzkumu a brožurka, která bude vytvořena, též poslouží k rozšíření povědomí lidí, kteří se o tuto problematiku zajímají.
|
|
|
Metody a techniky sociální práce uplatňované ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci
SOUKANÁ, Iveta
Bakalářská práce je zaměřena na metody a techniky sociální práce uplatňované ve Výchovném ústavu v Jindřichově Hradci. Cílem práce bylo zjistit, jaké nejčastější metody a techniky sociální práce uplatňují zaměstnanci Výchovného ústavu v Jindřichově Hradci, a jaký vliv mají na klientky. Při rozhovorech bylo dále zjištěno, co ovlivňuje recidivu klientek. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsána sociální práce, její cíle, vztah pracovníka a klienta. Je zde zmíněna ústavní výchova, funkce ústavů a účel školských zařízení pro výkon ústavní výchovy. V práci je konkrétně popsán Výchovný ústav v Jindřichově Hradci, kde i probíhal výzkum. Dále je věnována pozornost rodině s rizikovým dítětem. V poslední kapitole teoretické části jsou popisovány konkrétní základní metody a techniky sociální práce. Pro praktickou část byl zvolen kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen zaměstnanci a klientkami Výchovného ústavu v Jindřichově Hradci. Výzkumem mělo být zjištěno, jaké metody a techniky sociální práce používají zaměstnanci Výchovného ústavu v Jindřichově Hradci, a jaký vliv to má na klientky. Výsledky výzkumu mohou být využity i v praxi a mohou posloužit jako pomůcka při práci s rizikovou mládeží v ústavní péči. Dále by mohla být k náhledu studentů sociální práce.
|
|
|
Rizikové chování jako důvod pro umístění do ústavní výchovy
ČADKOVÁ, Karolína
Bakalářská práce s názvem Rizikové chování jako důvod pro umístění do ústavní výchovy nabízí vhled do problematiky umisťování jedinců do ústavní výchovy v České republice. Práce je rozdělena do několika částí. V teoretické části se zabývá definicí rizikového chování a jeho typy. Dále práce popisuje rodinu, její prostředí a rodinné rizikové faktory. Také je v práci definována ústavní výchova a její druhy. Prostor je zde věnován i problematice recidivy rizikového chování. Cílem práce bylo popsat riziková chování, která jsou důvodem pro umístění jedince do ústavní výchovy. Dalším cílem bylo zjistit riziková chování, se kterými se jedinci v ústavní výchově setkávají a zjistit důvody recidivy návratu zpět do ústavní výchovy. Pro zpracování empirické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím sekundární analýzy dat, a to analýzy obsahu spisové dokumentace dětí umístěných do zařízení Dětský domov, Základní škola a Školní jídelna Horní Planá v letech 1999 - 2019. Celkem bylo analyzováno 344 spisů jednotlivých dětí. Výsledky byly zpracovány metodou otevřeného kódování. Prostřednictvím výzkumu mělo být primárně zjištěno, jaké druhy rizikového chování jsou nejčastějším důvodem pro umístění do ústavní výchovy a jakou roli zde hraje rodinné prostředí, případně s jakými druhy rizikového chování se děti nadále v ústavní výchově setkávají a jak velký poměr je recidiva rizikového chování oproti ostatním důvodům při návratu do ústavní výchovy zpět. Dle výsledků výzkumu lze říci, že rizikové chování dětí je nejčastějším důvodem pro umístění do ústavní výchovy. Velkou roli pro umístění dítěte do ústavní výchovy má i špatná rodinná situace. Nárůst rizikového chování dětí byl po nástupu do dětského domova podstatně snížen, co se týče druhů rizikového chování. Na rizikové chování dětí má velký vliv vrstevnická skupina. Výzkum vyvrátil recidivu rizikového chování jako důvod pro návrat do ústavní výchovy v konkrétním případě dotyčného dětského domova. Výsledky výzkumu mohou posloužit zaměstnancům dětských domovů a dalších ústavních zařízení při tvorbě minimálních preventivních programů a při práci s rizikovým chováním dětí uvnitř institucí.
|
|
|
Příprava na rodičovství ve výchovném ústavu pro mládež
HRONKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zaměřuje na téma přípravy na rodičovství ve výchovném ústavu pro nezletilé dívky. Cílem práce je na základě odborných zdrojů popsat fenomén rodičovství v adolescenci a pomocí výzkumného šetření přiblížit postupy přípravy, které vedou k osvojení či rozvoji rodičovských dovedností u dívek ve výchovném ústavu. V teoretické části jsou na základě zpracování odborných zdrojů popsány okolnosti těhotenství v nezletilém věku, připravenost na rodičovství z různých pohledů a ústavní výchova. V praktické části jsou na základě výsledků výzkumného šetření představeny způsoby přípravy na rodičovství, její hodnocení nezletilými matkami a jejich pohled na roli matky. Jako metoda sběru dat v rámci výzkumného šetření je použit polostrukturovaný rozhovor. Data jsou analyzována prostřednictvím obsahové analýzy.
|
|
|
Specifika výchovy dětí z dětského centra
NEPEŘENÁ, Aneta
Pro svou diplomovou práci jsem si vybrala téma Specifika výchovy v dětském centru. V první kapitole představím výchovu a její hlavní přístupy. Dále přiblížím funkci rodiny a zásadní vliv rodinné výchovy na vývoj dětské osobnosti. Následující kapitola se bude zabývat teorií attachmentu, jeho porušením a následky. Dalším klíčovým tématem je deprivace a její důsledky na psychický vývoj dětí. Závěr teoretické části je věnován poruchám chování a jednotlivým projevům jednotlivých poruch a systému náhradní rodinné péče se zaměřením na ústavní výchovu. V praktické části představuji výsledky výzkumné sondy realizované v dětském centru. V jejím rámci jsem vedla rozhovory s několika zaměstnanci a reflektuji vlastní zkušenosti na základě vlastního působení v dětském centru. Na základě toho se pak pokusím jednu ze situací analyzovat a nalézt vhodné řešení. Součástí jsou i krátké medailonky dětí, na jejichž příkladech poukazuji na konkrétní problémy narušení citové vazby a rané deprivace.
|
|
|
Pěstounská péče na přechodnou dobu
VENCLÍČKOVÁ, Tereza
Práce se zabývá pozitivy a riziky pěstounské péče na přechodnou dobu ze strany dítěte i pěstounů. První část charakterizuje pěstounskou péči a její formy, právní úpravu, osobu pěstouna a sociální zabezpečení pěstounů. Druhá část charakterizuje pěstounskou péči na přechodnou dobu a také klade důraz na neustálou připravenost pěstounů. Dále se zabývá tím, jak se člověk může stát pěstounem, dohodou o výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu a právní úpravou. Věnuje se také dávkám pěstounské péče na přechodnou dobu a vyživovací povinnosti rodičů k dětem. Dále zmiňuje důvody zařazení dítěte do PPPD, podmínky pro pěstouny, roli pěstouna a jeho dovednosti. Zdůrazňuje také možnost kontaktu dítěte s biologickou rodinou a přípravy na předávání dítěte do následné péče (dlouhodobé pěstounské péče apod.). Ve třetí části se zabývá pozitivy a riziky pěstounské péče na přechodnou dobu. Práce dospěla k tomu, že je pěstounská péče na přechodnou dobu prospěšná a pro dítě nejlepší možností.
|
|
|
Integrace dětí vychovávaných mimo rodinu do společnosti
PEŘINOVÁ, Eva
Tato diplomová práce s názvem Integrace dětí vychovávaných mimo rodinu do společnosti se zabývá životními příběhy mladých dospělých, kteří opustili dětský domov. Hlavním cílem práce je zjistit osudy mladistvých, kteří opouštějí náhradní rodinnou péči. Práce je rozdělena na dvě části, a to na část teoretickou a empirickou. V teoretické části práce je popsána problematika rodiny z hlediska její typologie, funkčnosti a sanace rodiny. Dále se zabývá systémem náhradní rodinné péče, včetně ústavní péče a jejích úskalí, odchodem z ústavní péče a souvisejícími problémy při vstupu do samostatného života. Ve stručnosti jsou zde také popsány projekty napomáhající integraci mladých jedinců do společnosti při odchodu z ústavní péče. Empirická část práce byla zpracována kvalitativní metodou. Data byla získána metodou dotazování, přičemž byla využita technika narativního rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo deset dospělých lidí, kteří vyrůstali v dětském domově v Jihočeském kraji a mají zkušenosti s odchodem z domova. Data byla zpracována pomocí softwaru ATLAS.ti, bylo provedeno otevřené kódování a následná kategorizace dat. Z výzkumu vyplynulo, že mladí jedinci opouštějící dětský domov ve velmi mladém věku mají problémy při vstupu do samostatného života především v oblasti hospodaření s financemi, zaměstnání, bydlení a vytváření sociálních sítí. I přes přípravu, která probíhá v dětském domově je pro ně obtížné uspět v tak mladém věku mimo dětský domov bez podpory někoho blízkého, který by jim mohl být nápomocný při řešení obtížných i každodenních starostí. Práce by mohla posloužit laické veřejnosti, zajímající se o tuto problematiku, protože obsahuje stručný nástin teoretických informací. Dále by mohla být využita jako informační zdroj pro organizace s touto cílovou skupinou, neboť mapuje základní problémy a potřeby této cílové skupiny.
|
host ::
RSS.