|
|
Včelařsky významné pylodárné rostliny jarního a časně letního aspektu na území severní části Blanského lesa
ZÍDKOVÁ, Michaela
Předmětem studia bakalářské práce bylo určování včelařsky významných rostlin z pylových rousek s cílem vyhodnotit význam pylu v potravě včely medonosné. Pylové rousky byly odebrané z jednoho včelstva, jehož stanoviště se nacházelo jižně od osady Dobčice v Chráněné krajinné oblasti Blanský les. V doletové vzdálenosti od něj jsou přírodní rezervace Chrášťanský vrch a Vysoká Běta. Podle pylových zrn byly v nativních preparátech zjišťovány taxony flóry CHKO Blanský les a odhadován jejich význam z hlediska výživy včely medonosné v dané oblasti. Pozornost byla věnována také struktuře vegetace v okolí úlu a výskytu významných biotopů pylodárných rostlin.
|
|
|
Význam včely medonosné (Apis mellifera) v semenářství polních plodin.
PŠENIČKOVÁ, Zuzana
V této práci se snažím vyzvednout význam včely medonosné v opylování entomofilních rostlin a vzájemný vztah mezi rostlinou a včelou medonosnou. Včela medonosná je neodmyslitelnou a nepostradatelnou součástí zemědělské výroby tím, že zvyšuje hektarové výnosy. Je ale důležitá i v lesích, na lukách a v ovocných sadech. Úvodní část práce je věnována popisu a představení včelstva a alternativních opylovatelů. V práci je nastíněna i hospodářská, ekonomická a ekologická charakteristika včelařství a problémy, se kterými se musí včelařství potýkat, dále pak dotace z Evropské unie, které pomáhají našim včelařům. V závěrečné části práce je popsána problematika a různé názory na geneticky modifikované rostliny a jejich vliv na včelu medonosnou.
|
|
|
Bioindikace antropogenního zatížení prostředí chemickými polutanty (těžké kovy) s pomocí včel a jejich produktů (včelí med)
KOS, Václav
Hlavním cílem mé práce bylo zhodnotit zdali je možné použít včelu medonosnou {--} Apis mellifera a její med jako bioindikátor znečištění životního prostředí těžkými kovy. Srovnávány byly dvě oblasti první byla emisně více zatížena (Praha) a druhá oblast byla emisně méně zatížena. Během tří let bylo z každé oblasti odebráno pět vzorků včelího medu. Analýzy byly provedeny na kadmium, olovo a rtuť. Ve většině vzorků byly naměřeny vyšší koncentrace v medu odebraném z více znečištěné oblasti. Avšak ne všechny koncentrace těžkých kovů v medu odrážejí emisní zatížení sledovaných oblastí. Pro potvrzení vhodnosti včelího medu jako bioindikátoru zatížení životního prostředí těžkými kovy by bylo potřeba odebrat vzorky z více oblastí.
|
|
| |
host ::
RSS.