|
|
Vybrané mechanické vlastnosti dřeva douglasky z lokalit v České republice
Pilař, Ondřej ; Zeidler, Aleš (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Abstrakt
Introdukované dřeviny jsou nepochybně, navzdory současným krátkodobým
politicko-ekonomicko-ekologickým turbulencím, stále předmětem zájmu českého lesnického sektoru. Za jednu z perspektivních dřevin je považována i douglaska tisolistá (Pseudotsuga douglasii), která patří celosvětově k nejvýznamnějším dřevinám,
a to jak v oblastech svého původního rozšíření, tak v rozsáhlých regionech kde byla úspěšně introdukována. Informace o kvalitě jejího dřeva z našeho území prozatím chybí.
Cílem této práce bylo proto zhodnotit kvalitu dřeva douglasky tisolisté z různých oblastí České republiky prostřednictvím vybraných mechanických vlastností. Normalizovanými postupy byla stanovena především pevnost v tlaku, rázová houževnatost, modul pružnosti v ohybu a ohybová pevnost. Posouzena byla také variabilita vlastností v kmeni a lokalitě.
Výsledné hodnoty mechanických vlastností jsou v porovnání s hodnotami naměřenými v původních oblastech lepší v pevnosti v tlaku, obdobné v pevnosti v ohybu, a o něco horší v modulu pružnosti v ohybu.
V porovnání výsledných hodnot douglasky tisolisté s hodnotami domácího smrku ztepilého vykazuje douglaska tisolistá lepších hodnot, a to až na hodnoty modulu pružnosti v ohybu, které jsou u smrku vyšší.
Statisticky významný rozdíl mezi lokalitou a měřenou vlastností se prokázal pouze u modulu pružnosti a u hustoty. U variability v rámci kmene byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi vertikální i horizontální polohou v kmeni a všemi měřenými vlastnostmi. Taktéž stoupá hodnota měřené vlastnosti se zvyšující se polohou od dřeně.
|
|
| |
|
|
Ekonomické a ekologické zhodnocení introdukovaných dřevin na území společnosti Arboles s.r.o.
Derfler, David ; Podrázský, Vilém (vedoucí práce) ; Slávik, Martin (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na ekonomické a ekologické zhodnocení introdukovaných dřevin na území společnosti Arboles s.r.o. Zhodnocení se týká introdukovaných dřevin douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii (Mirb./Franco) a dubu červeného (Quercus rubra L.), kdy obě tyto dřeviny jsou porovnávány s růstem původních zástupců smrku ztepilého (Picea abies /L./ Karsten) a dubu letního (Quercus robur L.). K tomuto porovnání jsou použity nejen informace z lesnické společnosti, ale také data z vhodných reprezentativních ploch, kde jsou sledovány ekologické nároky dřevin a především jejich vliv na okolní prostředí. Klíčovými ukazateli jsou: rychlost růstu, kvalita opadu, náročnost na čerpání živin. Ekonomické zhodnocení sleduje přínosy a případné ztráty při pěstování a posléze i prodeji dříví. Výstupem této práce je porovnání dřevin introdukovaných s dřevinami domácími a vymezení výhod a nevýhod pěstování introdukovaných dřevin, včetně dalších možností při jejich využití.
|
|
|
Vliv velikosti a krytí holiny na odrůstání kultur douglasky tisolisté
Paukovček, Michal
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv na odrůstání kultur po třetím vegetačním období má rozdílná velikost (krytí) holiny, doba sadby a typ použitého sadebního materiálu. Výzkum byl realizován na holinách s rozměry 55 x 70 m, 25 x 70 m, v Podsadbe, na velké Kalamitní holině (4,4 ha) a byly použité čtyři provenience s úpravou kořenového systému nebo bez úpravy. Na každém jedinci bylo naměřeno a zaznamenáno 10 parametrů a znaků. Zjištěné hodnoty byly statisticky vyhodnoceny a doplněny slovním komentářem. Výsledky výzkumu nám potvrdily, že pro zakládání kultur douglasky jsou vhodnější menší obnovní prvky, které jim poskytují příznivější mikroklimatické podmínky. Na těchto plochách jsou nižší ztráty a rostliny vykazují vyšší přírůst nadzemní části. Z hlediska doby sadby se jako nejvhodnější jevily výsadby v prvních jarních termínech. Vliv úpravy kořenového systému před sadbou měl negativní účinek, protože upravené sazenice měly nižší přírůst a také ztráty byly v průměru vyšší.
|
|
|
Vliv velikosti a krytí holiny na odrůstání douglasky tisolisté
Ludvík, Ladislav
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má v porostu rozdílná velikost holiny a její krytí na odrůstání kultur douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco). Součástí práce bylo i zhodnocení vlivu různých typů sadebních materiálů (2 + 1, 2 + 2, 3 + 0 a f1 + k1) na odrůstání kultur douglasky na částečně krytých lokalitách. Práce byla realizována na výzkumných plochách ÚZPL založených v roce 2010 (17 ploch) a 2011 (4 plochy) na území Lesů města Brna. Měření probíhalo po ukončení vegetační doby v měsících září a říjen roku 2013. Navazuje na předchozí měření, které bylo realizováno na podzim roku 2012. Na všech plochách bylo měřeno a hodnoceno minimálně 100 jedinců, u kterých byly hodnoceny zejména tyto parametry a znaky: výška nadzemní části rostliny (v roce 2012 a 2013), přírůsty terminálu, tloušťka kořenového krčku, počet rostlin s vícečetným kmenem, zvlnění kmene (přímý, do 3 průměrů kmene a nad 3 průměry kmene), tvar koruny (trojúhelníkovitá, elipsovitá, kulovitá a jednostranná), délka letošních jehlic, barva asimilačního aparátu (zelená, světle zelená a žlutá) a ztráty. Výsledky práce byly konfrontovány s výsledky zjištěnými již v předešlých letech. Výsledky diplomové práce potvrdily, že rozdílná velikost (krytí) holiny i použitý typ sadebního materiálu mají vliv na úspěšné odrůstání kultur douglasky tisolisté. Douglaska po výsadbě nejlépe odrůstá na plochách krytých okolním porostem alespoň ze tří stran, kde holina nemá větší šířku než 35 m. Při použití kvalitního materiálu lze na těchto plochách čekat i průměrně nejmenší ztráty. Přibližně po třech letech se začínají přírůsty i šířky kořenových krčků rostlin mezi jednotlivými krytími postupně srovnávat. Na plochách krytých okolním porostem ze dvou stran a se vzdáleností holiny od porostu poskytujícího krytí nepřesahující 1,5 násobek jeho výšky i po třetím vegetačním období nejlépe odrůstají a dosahují nejmenších ztrát sazenice typu f1 + k1 a 2 + 1. Ztráty vzniklé v roce 2013 byly oproti ztrátám z předešlého měření realizovaného v roce 2012 výrazně nižší.
|
|
|
Vliv velikosti a expozice holiny na růst kultur douglasky tisolisté
Janoušková roz. Schindlerová, Hana
Cílem práce bylo zjistit, jaký vliv na odrůstání kultur po druhém vegetačním roce má velikost (krytí) a expozice holin, doba sadby a typ užitého sadebního materiálu. Ověřování bylo založeno na čtyřech plochách - Velká oplocenka (60x70m), Malá oplocenka (25x70m), Podsadba (zakmenění 1,0) a Velká kalamitní holina (4,4 ha). Byly zde vysázeny čtyři různé provenience a to s úpravou nebo bez úpravy kořenového systému, které byly vysázeny v šesti různých termínech (jaro - podzim). Sledovány a vyhodnocovány byly zejména tyto znaky: ztráty, délka nadzemní části, přírůst terminálu, tloušťka kořenového krčku, délka a počet větví, délka jehlic, barva asimilačního aparátu, poškození biotickými a abiotickými činiteli. Výsledky diplomové práce potvrdily, že je nejvhodnější douglasku vysazovat na malé obnovní prvky, s dostatečným krytím okolním porostem. Velká a Malá oplocenka vykazují nižší ztráty a vyšší přírůst nadzemních částí. Nejvhodnější termín výsadby je na počátku jara. Také se potvrdila značná různorodost v nárocích jednotlivých proveniencí a citlivost douglasky na sucho. Vliv úpravy kořenového systému se jevil jako minimální.
|
|
|
Vliv doby založení na růst prostokořenného sadebního materiálu douglasky tisolisté
Zlochová, Karolína
Cílem práce bylo zjistit, jaký má vliv doba založení na růst prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco). Předmětem práce bylo provést založení prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu pod lesní porost (zakmenění 0,8) a po 4 až 5 dnech od předešlého termínu výsadby odebrat určitý počet sazenic pro výsadbu. Z výsledků plyne, že největší ztráty (23,3 %) po výsadbě měli sazenice prostokořenné vysázené v termínu 22.4., které byly založeny 19 dní. Po srovnání zjištěných hodnot je patrné, že krytokořenný sadební materiál dosáhl lepších výsledků.
|
|
|
Vliv doby skladování na růst sadebního materiálu douglasky tisolisté
Plačková, Věra
Diplomová práce řeší vliv doby (délky) skladování prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu douglasky tisolisté před jarní výsadbou na růst a vitalitu po výsadbě. Sazenice byly bezprostředně před výsadbou skladovány v klimatizovaném skladu při teplotě 0 °C až + 4 °C a minimální vzdušné vlhkosti 90% po dobu 4, 8, 12, 16, 20 a 24 dnů. Z výsledků vyplývá, že doba skladování nevyvolala úbytek hmotnosti sazenic. Nejvyšší ztráty po výsadbě (7 %) byly zjištěny u sadebního materiálu prostokořenné douglasky tisolisté skladovaného 4 dny v klimatizovaném skladu. Nejmenší ztráty byly zaznamenány po 16 dnech a 24 dnech od uložení do klimatizovaného skladu. Největší délky nadzemní části dosáhly prostokořenné sazenice skladované 8 dní před výsadbou a krytokořenné sazenice 12 dnů před výsadbou. Příznivějších výsledků dosahují sazenice prostokořenné douglasky tisolisté.
|
|
|
Vliv buřeně na odrůstání kultur douglasky tisolisté
Miksánek, Ondřej
Cílem práce bylo zjistit vliv buřeně na odrůstání kultur douglasky tisolisté při použití rozdílných způsobů ochrany proti buřeni. Použitými způsoby ochrany bylo Celoplošné ožnutí, Ožínání v pruzích, Individuální ožnutí, Ošlapávání, celoplošná aplikace Herbicidu a sežínání na Vysoké strniště. Kontrolou byla plocha Bez zásahu proti buřeni. Práce byla realizována na lesním majetku LHC Horáková na souboru lesních typů 5H. Na jaře 2012 byla zřízena výzkumná plocha, která byla rozdělena na 7 částí, každá část pro jiný způsob ochrany proti buřeni. Na každou plochu bylo vysázeno přibližně 200 jedinců douglasky. U sazenic byla hodnocena následující kritéria: Délka nadzemní části, Terminální přírůst, Nahrazení terminálního výhonu bočním výhonem, Tloušťka kořenového krčku, Výskyt dvojáku/trojáku, Výška nasazení dvojáku/trojáku, Vícečetný vrchol, Průběžnost kmene, Tvar koruny, Barva jehlic, Délka jehlic, Výška nasazení koruny, Typ poškození a Celkové ztráty. Na plochách byl dále sledován vliv ošetření proti buřeni na vlhkost půdy, oslunění sazenic na jednotlivých plochách, druhové složení buřeně na jednotlivých plochách a vliv rozdílného zásahu proti buřeni na chemické složení asimilačního aparátu. Bylo zjištěno, že douglaska vykazuje největší terminální přírůsty na ploše Bez ošetření a po třech letech výzkumu dosahuje průměrné výšky 121,7 cm. Sazenice na této ploše však mají nejslabší kořenový krček (15,61 mm) a mají též poměrně vysoký štíhlostní koeficient. Nejsilnější kořenové krčky byly na konci výzkumu zjištěny na ploše s Individuálním Ožnutím -- 19,71 mm, současně s tím mají sazenice na této ploše vysoké terminální přírůsty a celkovou výšku srovnatelnou s plochou Bez ošetření (119,7 cm). Nejméně vhodným způsobem ochrany proti buřeni bylo shledáno celoplošné ošetření Herbicidy, které po všechny tři roky výzkumu vykazovalo nejhorší výsledky. Nejlepším způsobem se naopak jeví Individuální ožnutí.
|
|
|
Analýza plodnosti a výskytu přirozené obnovy douglasky tisolisté na majetku "Lesy města Brna, a.s"
Parolek, Pavel
Cílem této diplomové práce je za pomocí série terénních šetření zjistit stav a potenciál přirozené obnovy douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) na zájmovém území Lesů města Brna, a. s. Na základě výsledků terénních průzkumů pak lze usuzovat na plodnost douglasky, stav a parametry přirozené obnovy, intervaly semenných let a možnosti šíření přirozeného zmlazení od mateřského porostu. Práce se skládá ze dvou rozdílných částí, teoretické a metodické (praktické). V první části jsou rozebrány teoretické aspekty řešené problematiky, druhá část se pak věnuje zejména metodickým postupům. Ze 100 analyzovaných porostů se 86 % vyskytovalo na živných stanovištích. V 77 % případů se DG v porostech vyskytovala jako dřevina vtroušená. Všechny porosty nad 80 let plodily: 33 % slabě, 58 % středně a 9 % bohatě. Bez přirozené obnovy bylo zaznamenáno jen 17 % porostů. Výšku nárostu douglasky pod porostem 1,3 metrů lze očekávat ve věku 11--12 let.
|
host ::
RSS.