|
| |
|
|
Síť aktérů domácího porodu: Mnohočetné podoby
Genttnerová, Kristýna ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Kabele, Jiří (oponent)
Síť aktérů domácího porodu: Mnohočetné podoby Tématem této diplomové práce je výzkum a popis domácího porodu v rámci lékařské antropologie z pohledu teorie sítě aktérů. Zájmem práce tedy není popsat domácí porod z profesního pohledu medicíny jako biologický proces, ani z pohledu rodiček a jejich osobního prožívání domácího porodu, ale popsat domácí porod jak je tvořen sám o sobě v interakcích aktérů sítě. Po představení dvou náhledů na medicínu (disease a illness), prezentování základních principů a návodů ANT (i v rámci symetrické antropologie), prací lidí, kteří z ní vycházejí (Mol - mnohočetnost, De Laet - fluidita, Law) a přehledu současného stavu porodnictví v ČR, se práce zaměřuje na popis všech aktérů, kteří svým jednáním a vzájemnou interakcí zjednávají domácí porod. Tato jednání vyplývají z rozhovorů s rodičkami, dulou a pediatričkou. Popis sítě zahrnuje jak lidi, tak předměty, kterým ANT přisuzuje stejnou míru sociálního jednání. Součástí domácího porodu jsou pak předměty potřebné k porodu - různé pomůcky k jeho podpoře a usnadnění průběhu, dále lidé, kteří se ho zúčastní, místa, kde se odehrává a polohy, ve kterých probíhá. Dále síť obsahuje i dobu před porodem - shánění informací o domácím porodu z knih a od žen, a předchozí zážitky v nemocnici, které určují standard porodu, jak by doma probíhat...
|
|
|
Trestněprávní odpovědnost lékařů v oboru gynekologie a porodnictví
Kociánová, Natálie ; Sovová, Olga (vedoucí práce) ; Císařová, Dagmar (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat trestněprávní odpovědnost lékařů, zvláště pak lékařů v oboru gynekologie a porodnictví. Z obsahového hlediska je práce členěna do pěti hlavních kapitol a několika podkapitol. V první kapitole je popsána právní odpovědnost obecně, zmíněny jsou i další druhy právních odpovědností, které mohou vzniknout v souvislosti s výkonem lékařského povolání. Kromě odpovědnosti trestní je v první kapitole věnována bližší pozornost také odpovědnosti správní a disciplinární. Záměrem výkladu dalších právních odpovědností bylo zdůraznit pojetí trestního práva jako ultima ratio. Druhá kapitola je věnována výkladu jednotlivých pojmů zdravotnického práva, které je zapotřebí vymezit, neboť jsou tyto instituty zmiňovány napříč celým následujícím textem této diplomové práce. Kromě vymezení lékařského oboru gynekologie a porodnictví a jeho právní úpravy, je dále specifikován postup lege artis, informovaný souhlas či nesouhlas a dříve vyslovená přání. Tyto instituty jsou navíc demonstrovány na příkladech z praxe oboru gynekologie a porodnictví a judikatuře s tím související. Třetí kapitola podává ucelený výklad teoretických poznatků trestněprávní odpovědnosti. Stěžejním pramenem, z kterého tato kapitola vychází je publikace Solnaře, Fenyka a Císařové - Základy trestněprávní...
|
|
|
Postoje žen k domácímu porodu
TESAŘOVÁ, Blanka
Bakalářská práce "Postoje žen k domácímu porodu" se zaměřuje na aktuálně poměrně často diskutovanou problematiku domácích porodů, případně porodů v nelékařských zařízeních. Domácí porody mají svůj historický, legislativní, ale také osobní aspekt. Zjištění postojů žen k domácím porodům a důvodů, které je k této volbě vedou, nebo naopak zcela odrazují, je cílem této práce. V teoretické části je popsán historický vývoj porodnictví a porodní asistence ve světě i v České republice, včetně postupného přesunu porodů z domácností do lékařských zařízení, kde bylo hlavním důvodem zajištění dostupnosti lékařské péče a snížení rizik z případných porodních komplikací pro matku i dítě. Patřičný prostor je tak věnován i aktuální situaci a legislativě v České Republice, protože v současné době není problematika domácího porodu, či porodu v porodním domě uspokojivě vyřešena. Taktéž je zde zmíněn aktuální nátlak určité části odborné i laické veřejnosti na větší svobodu rozhodování při porodu a výběru jeho místa. Jsou shrnuty názory zastánců i odpůrců této možnosti. Nastíněny jsou výhody, nevýhody, komplikace a rizika porodů nejen mimo zdravotnické zařízení. Zmíněna je role porodních asistentek či jejich kompetence zakotvené v legislativě. Praktická část je kvalitativním výzkumem na vzorku čtyř žen, které byly formou polostrukturovaného hloubkového rozhovoru dotazovány na svůj postoj k problematice domácího porodu, či porodu v nelékařském zařízení. Tyto rozhovory jsou zpracovány a vyhodnoceny. Výsledkem je postoj uvedeného vzorku žen k této problematice, jenž ovšem zcela neodpovídá ani zastáncům, ani odpůrcům domácího porodu. Všechny dotazované ženy oceňují intimitu domácího porodu, jeho průběh v důvěrně známém civilním prostředí a určitou možnost svobody pohybu při samotném porodu. Na druhou stranu si však také uvědomují možné komplikace související s porodem a fakt, že pozdě, nebo vůbec dostupná lékařská péče může být příčinou zvýšeného rizika pro matku i dítě. Z mého šetření tak u uvedeného vzorku respondentek vyplynulo, že by všechny tyto ženy uvítaly možnost rodit v porodnici, s okamžitě dostupnou lékařskou péčí v případě komplikací, avšak na pokoji s civilnějším vybavením, soukromím, s možností volného pohybu, určité svobody rozhodování o postupu. Některé z žen by při fyziologickém porodu bez komplikací uvítaly porod s předem zvolenou porodní asistentkou, tedy porod bez lékaře.
|
host ::
RSS.