|
|
Využití koordinované rehabilitace v domově se zvláštním režimem
RATHOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce je identifikovat možnosti, jak efektivně využít systému koordinované rehabilitace v domově se zvláštním režimem. Pro získání informací jsem použila metodiku kvalitativního výzkumu. Nástrojem pro výzkum byly polostandartizované rozhovory. Tyto rozhovory byly provedeny s 10 zaměstnanci domova se zvláštním režimem Městského ústavu sociálních služeb Strakonice. Práce je členěna na část teoretickou a empirickou. Teoretická část diplomové práce se zaměřuje na koordinovanou rehabilitaci, jako celek, dále pak pojednává o jednotlivých složkách koordinované rehabilitace. V dalších kapitolách jsou popsány nejčastější diagnózy klientů domova se zvláštním režimem a nakonec je zmínka o standardech kvality sociálních služeb. Hlavní výzkumná otázka: Jaké jsou možnosti využití koordinované rehabilitace v domově se zvláštním režimem? Dílčí výzkumná otázka: Jsou zaměstnanci informování o možnostech koordinované rehabilitace? V rozhovoru jsem použila otázky zaměřené na obecné identifikační údaje, otázky zaměřující se na význam koordinované rehabilitace, multidisciplinárního týmu. Dále jsem se ptala na jednotlivé složky koordinované rehabilitace a nakonec, jakým způsobem je prováděno individuální plánování. Výsledkem diplomové práce je zjištění, že se spolu jednotlivé složky koordinované rehabilitace úplně nepropojují. Bylo by vhodné pro zaměstnance zajistit vhodný kurz, který by jim chybějící znalosti doplnil. Tato diplomová práce by mohla sloužit ke zkvalitnění péče o klienty v domově se zvláštním režimem a zasloužit se o větší informovanost zaměstnanců domova se zvláštním režimem o koordinované rehabilitaci.
|
|
|
Koordinovaná rehabilitace a její realizace v organizacích pomáhajících osobám po poškození mozku v Českých Budějovicích
PRÁŠKOVÁ, Anna
Diplomová práce se zabývá fungováním koordinované týmové spolupráce v organizacích, které poskytují sociální služby osobám po získaném poškození mozku. Tato poškození svojí četností a vysokou úmrtností představují jednu z nejzávažnějších nemocí ve světě i v České republice. Jedinec, který prodělal poškození mozku, se potýká s řadou socio-ekonomických změn. Předpokladem pro docílení plné sociální integrace tohoto jedince je zajištění včasné péče a spolupráce jednotlivých odborníků na daném případu. Tato spolupráce a provázanost mezi odborníky však v navazujících organizacích často chybí, což může zpomalit návrat jedince do běžného života. Neméně důležitá je také spolupráce s rodinnými příslušníky, kteří mají v rámci rehabilitace nezastupitelný vliv. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a výzkumnou. Teoretická část je zaměřena na následky získaného poškození mozku, následně také na možnosti sociálního zabezpečení, které stát osobám s tímto poškozením nabízí. Velká část textu je věnována koordinované rehabilitaci a multidisciplinární spolupráci, jež má významný vliv na zlepšení kvality života osob po poškození mozku. Ve výzkumné části byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru se sociálními pracovníky v českobudějovických organizacích, které poskytují sociální služby podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak probíhá koordinovaná rehabilitace v sociálních službách pracujících s osobami po získaném poškození mozku a následně vytvořit návrh na zefektivnění realizace koordinované rehabilitace v těchto organizacích. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky: Kteří odborníci se podílí na realizaci koordinované rehabilitace v sociálních službách poskytujících služby osobám po získaném poškození mozku? Jak je realizována spolupráce týmu při práci s osobami po získaném poškození mozku? Data byla zpracována v programu Atlas.ti 7. Výzkum dané problematiky byl realizován v rámci úspěšně přijatého projektu GAJU s nazvaném "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S)". Výsledky výzkumu ukazují na nedostatečnou spolupráci odborníků v sociálních službách poskytujících péči osobám se získaným poškozením mozku. I přes akutní potřebu koordinované a multidisciplinární podpory těchto osob, chybí v organizacích jednotliví odborníci, popř. tam působí pracovníci, kteří vykonávají práci jiné profese bez potřebné kvalifikace. Časová, organizační a finanční náročnost týmové spolupráce znemožňují poskytovat kvalitní multidisciplinární péči, která je důležitým předpokladem pro znovuzačlenění osob zpět do pracovního a společenského života. Týmová multidisciplinární spolupráce přináší spoustu pozitiv, na druhou stranu naráží také na různé bariéry, o kterých je potřeba dále diskutovat a přijít na vhodná řešení, která nebudou pouze v zájmu klienta a jeho rodiny, ale také celého multidisciplinárního týmu.
|
|
|
Potřeby rodin pacientů po poškození mozku
BÁRTOVÁ, Marie
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškození mozku (reg. č. GAJU 138/20146/S). Cílem diplomové práce je zjistit, jaké potřeby mají rodinní příslušníci pečující o pacienta po poškození mozku v domácím prostředí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Vzhledem k výzkumnému souboru, který se skládal z 14 pečovatelů o pacienta po cévní mozkové příhodě a pouze jeden rodinný příslušník pečoval o pacienta po kraniotraumatu, je v teoretické části práce popsána charakteristika CMP, koordinovaná rehabilitace, základní pojmy o rodině a vybrané koncepty potřeb. V souvislosti s cílem práce byla stanovena výzkumná otázka: Jaké potřeby mají rodinní příslušníci, kteří pečují v domácím prostředí o pacienta po poškození mozku. Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní strategie, technikou polostrukturovaného rozhovoru u rodinných příslušníků v Jihočeském kraji, kteří pečují o osobu po poškození mozku v domácím prostředí, přičemž bylo nutné, aby osoba po poškození mozku byla zapojena do projektu. Rozhovory byly zpracovány v programu Atlas.ti. Z analýzy sesbíraných dat vyplynulo 9 kategorií potřeb, jež se vzájemně prolínají. Jedná se o potřeby péče o pacienta, péče o domácnost, potřebu pomoci rodiny, odborných a sociálních služeb, ekonomického zajištění a rychlejší pomoci ze strany sociálního zabezpečení, potřebu volného času, psychické pohody a společenského kontaktu. Výsledky této práce slouží jako dílčí část pro sestavení komplexních výsledků koordinované rehabilitace u pacientů po poškození mozku z projektu GAJU s názvem Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S). Analýza potřeb pečujících rodinných příslušníků vedla k návrhům na řešení/saturaci těchto potřeb, čímž měla přímý dopad do života oslovených informantů.
|
|
|
Porovnání terapií užívaných u dětí s mentálním a kombinovaným postižením v Mateřské škole při centru ARPIDA, o. p. s. České Budějovice a v Mateřské škole a SPC Jihlava, Demlova ul.
NOVÁKOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá možnostmi terapií pro jedince s kombinovaným postižením v zařízeních fungujících na bázi koordinované rehabilitace. Cílem je zjistit, jaká aktivita je pro dítě s danou diagnózou nejvhodnější, kterou si nejvíce užívá. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V první polovině se zabývá vývojem dítěte od narození až do předškolního věku. Druhá kapitola se zaobírá druhy postižení. Dále jsou podrobně popsané terapie užívané v léčbě jedinců s kombinovaným postižením. Pro zjištění výsledků byly využity metody pozorování a řízené rozhovory pedagogů z MŠ při centru Arpida, o.p.s. a MŠ a SPC Jihlava, Demlova 28 a rodičů vybraných dětí. Výsledky šetření ukazují pedagogům možnosti působení na jedince a zároveň poskytují zpětnou vazbu pro další práci s dětmi s obdobným onemocněním.
|
|
|
Potřeby pacientů po poškození mozku
PECHOUŠKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce je součástí projektu GAJU s názvem "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S)". V době zpracování této diplomové práce, byli v projektu zapojeni pouze pacienti po cévní mozkové příhodě, jelikož v nemocnici do této doby nebyl vyhledán žádný vhodný pacient po úrazu mozku, který by potřeboval multidisciplinární tým v domácím prostředí. Základním kritériem výběru pacientů bylo zachování komunikačních schopností tedy schopností účastnit se řízeného rozhovoru na základě dotazníku Functional Independence Measure (tzv. FIM) a WHO Disability Assessment Schedule 2.0 i doplňujících otázek k sociální oblasti i metodám a technikám fyzioterapie. Výzkum v rámci projektu ale ještě není u konce. Tato práce je tedy z výše zmíněných důvodů zaměřena na zjištění potřeb pacientů po cévní mozkové příhodě v období od příhody do třech měsíců od propuštění z nemocnice do domácího prostředí. Komplexní výsledky budou zpracovány v rámci publikační činnosti projektu. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části nalezneme ucelený pohled na problematiku péče o pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Zaměřila jsem se na jak na základní charakteristiku cévní mozkové příhody a organizaci péče o pacienty v České republice, tak dále na koordinovaný rehabilitační tým, roli sociálního pracovníka, možnosti sociální pomoci státu pacientům a jejich rodinám a na psychický stav pacienta. V poslední kapitole popisuji obecný koncept lidských potřeb podle A. Maslowa a uvádím významné potřeby nemocných. Ve výzkumné části je mým cílem zjistit, jaké potřeby má pacient po poškození mozku v domácím prostředí. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázkou je: Jaké jsou potřeby pacientů po poškození mozku? A druhou pak: Jaké jsou úkoly sociálního pracovníka při naplňování potřeb pacientů po poškození mozku? Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika rozhovoru pomocí návodu u pacientů s poškozením mozku v Jihočeském kraji vybraných v rámci projektu. Data byla zpracovávána v programu Atlas.ti 7. Z analýzy dat sesbíraných během prvních tří měsíců pacientů v domácím prostředí vyplynulo sedm obecnějších kategorií potřeb pacientů a úkoly sociálního pracovníka, kterými může pomoci tyto potřeby saturovat. Výsledky dané práce slouží jako dílčí část pro sestavení komplexních výsledků koordinované rehabilitace u pacientů po poškození mozku z projetu GAJU. Analýza potřeb pacientů vedla k návrhům na řešení / saturaci těchto potřeb, měla tedy přímý dopad do života oslovených jedinců. Výsledky z výzkumu se stanou součástí publikačních výstupů z výše zmíněného projektu.
|
|
|
Provázanost jednotlivých složek koordinované rehabilitace u osob po cévní mozkové příhodě
HEJZLAROVÁ, Petra
Cévní mozková příhoda (CMP, iktus) je onemocnění postihující centrální nervový systém. Mnoho osob postihl iktus, a to i věkově mladších, především ve vyspělých zemích. U dospělých jedinců patří zvláště mezi nejčastější příčiny invalidity. Nyní je zaměřena větší pozornost na léčebnou rehabilitaci, ale důležité jsou všechny složky rehabilitace. Stav po iktu nese následky jak fyzické, psychické, tak i pracovní a sociální. Proto je důležitá včasná a koordinovaná rehabilitace, jelikož tím se zvyšuje možnost integrace jedince. Diplomová práce má za cíl popsat jednotlivé složky koordinované rehabilitace poskytované osobám po CMP, a to v Léčebném a rehabilitačním středisku (LRS) Chvaly. Konkrétněji se zde autorka snaží zanalyzovat provázanost jednotlivých složek koordinované rehabilitace. Autorka se v teoretické části nejprve zaměřuje na vymezení CMP, dále obecně pojednává o koordinované rehabilitaci, následně konkretizuje koordinovanou rehabilitaci u osob po CMP a na závěr krátce popisuje zkoumané zařízení. K dosažení cíle byl použit kvalitativní výzkum, metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvoří osoby po CMP z LRS Chvaly a pracovníci tohoto střediska uplatňující jednotlivé složky rehabilitace. Z výzkumu vyplývá, že jsou ve zkoumaném středisku propojovány složky léčebné a sociální, z nichž dominuje složka léčebná. Ve středisku je kladen důraz na soběstačnost osoby po iktu, spolupráci s rodinou a multidisciplinárního týmu, kterou také vnímají klienti po CMP. Výsledky diplomové práce mohou posloužit jako zpětná vazba pro zkoumané zařízení, mohou být využity pro zvyšování kvality koordinované rehabilitace. Práce může být využita jako zdroj informací pro osoby po CMP a jejich rodiny.
|
|
|
Role sociálního pracovníka v komplexní péči o osoby s autismem
NOVÁKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce se zabývá tématem postavení sociálního pracovníka v komplexní péči o osoby s autismem. Hlavním cílem práce je popsat metody, techniky a přístupy pouţívané v kontextu sociální práce a roli sociálního pracovníka. Dílčím cílem je zmapovat zkušenosti pracovníků týkajících se komplexní péče o osoby s autismem. Pomocí výzkumných otázek bylo zjištěno, jaká je role a postavení sociálního pracovníka v rámci multidisciplinárního týmu a jaké metody, techniky a přístupy se vyuţívají v péči o osoby s autismem. Práce je rozdělena do teoretické a praktické části. V teoretické části jsou definovány základní pojmy této práce, jako je autismus, sociální pracovník, sociální práce a multidisciplinární tým. Pro snadnější pochopení daného tématu je zde více specifikován autismus a jeho diagnostika. Seznámíme se více s příspěvkovou organizací Domov Kopretina Černovice, kde je vedena výzkumná strategie. V teoretické části jsou dále uvedeny a popsány techniky a metody, které se vyuţívají v komplexní péči o osoby s autismem. Praktická část práce je tvořena výzkumem, u kterého byla pouţita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvoří deset komunikačních partnerů, kteří jsou členy multidisciplinárního týmu pečující o děti s autismem v Domově Kopretina Černovice, p.o. V rámci tohoto výzkumu se seznámíme s výchovným a vzdělávacím programem v Základní škole speciální a Praktické škole působící v Domově Kopretina Černovice. Výzkum ukázal, ţe náplň sociálního pracovníka v Domově Kopretina Černovice spočívá zejména v řešení sociální agendy. I ostatní členové multidisciplinárního týmu vidí postavení sociálního pracovníka spíše v oblasti administrace, neţ v přímé sociální péči o osoby s autismem. Zároveň povaţují sociálního pracovníka za významného člena tohoto týmu, neboť mu náleţí první kontakt s klientem a důleţitá část následné koordinované rehabilitace, kterou je samotné přijetí klienta do této organizace.
|
|
|
Rehabilitace probandů se spastickou formou dětské mozkové obrny z pohledu fyzioterapie
Bitman, Martin ; Muchová, Renáta (vedoucí práce) ; Táborská, Silvie (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Bc. Martin Bitman Vedoucí práce: Mgr. Renáta Muchová Konzultant práce: MUDr. Petra Sládková Oponent práce: Název bakalářské práce: Rehabilitace probandů se spastickou formou dětské mozkové obrny z pohledu fyzioterapie. Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce pojednává o rehabilitaci osob s dětskou mozkovou obrnou, o vhodné fyzioterapeutické intervenci a o vlivu pravidelného cvičení na kvalitu života osob s dětskou mozkovou obrnou. Teoretická část popisuje úvod do problematiky - definici správné terminologie, a problematiku DMO - její charakteristiku, prevalenci, klasifikaci, diagnostiku, etiologii a vhodnou intervenci. Praktická část je zaměřena na fyzioterapeutickou intervenci. Cílem bakalářské práce je zjistit vliv zvolené intervence na kvalitu života osob s dětskou mozkovou obrnou. Klíčová slova: dětská mozková obrna, koordinovaná rehabilitace, kvalita života
|
|
|
Zkušenosti klientů se zdravotním postižením s poskytováním koordinované rehabilitace v institucionálním zařízení a v jejich přirozeném prostředí
MIHALÍK, Petr
Diplomová práce se zabývá problematikou poskytování všech složek ucelené rehabilitace osobám se zdravotním postižením. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají dospělí lidé se zdravotním postižením zkušenosti s péčí o svou osobu v domácím prostředí a v prostředí institucionálním. Dalším cílem pak bylo zjistit, jaká kritéria jsou pro jejich hodnocení podstatná. A posledním cílem práce bylo pak na základě zjištěných výsledků navrhnout efektivní model péče o tyto osoby, vzhledem k finančním možnostem státu a stávající legislativě. V teoretické části práce jsem v úvodní kapitole nastínil průřez a vývoj péče o postižené od počátku lidské existence až po současnost a platné legislativní normy. V další části jsem pak ve stručnosti zmínil problematiku koordinované rehabilitace a snahy o její zákonnou normu v ČR. Poslední kapitola teoretické části je věnována organizaci D. R. A. K., jejíž klienti představují vlastní výzkumný soubor pro výzkum. Pro samotný výzkum jsem zvolil kvalitativní výzkumnou strategii. Metodou získávání dat byly polostrukturované rozhovory s klienty, jejich rodinnými příslušníky a jejich pečovateli v organizaci D. R. A. K. Získané údaje pak byly zpracovány kvalitativní obsahovou analýzou rozhovorů. Výběrový soubor sestával celkem z devíti klientů, členů organizace D. R. A. K., jejíž cílovou skupinou jsou dospělí se zdravotním postižením. Dále jsem mluvil s pěti rodinnými příslušníky a třemi odborníky z organizace D. R. A. K. Výsledky jsou rozdělené do tří kapitol podle výzkumných otázek. První kapitola obsahuje výpovědi klientů, jak vnímají rozdíl v poskytování péče o svou osobu v prostředí institucionálním (organizace D. R. A. K.) a v prostředí přirozeném (v domácím). Druhá kapitola výsledků popisuje kritéria, která jsou při tomto srovnání pro klienty rozhodující a zásadní a vyplynula z poskytnutých rozhovorů. Třetí kapitola nastiňuje model péče o tyto klienty. Ten vychází z analýzy rozhovorů klientů, jejich rodinných příslušníků, odborných pečovatelů a bere v potaz i finanční a legislativní možnosti státu v této oblasti.
|
|
|
Složky koordinované rehabilitace využívané u vybrané skupiny jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích
PYKALOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na vybrané složky koordinované rehabilitace, které jsou využívány u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v konkrétním nestátním zdravotnickém zařízení v Českých Budějovicích. Dětská mozková obrna je nejčetnější neurovývojové onemocnění, u kterého se zdravotní postižení může projevit v jedné nebo ve více oblastech. V současném pojetí je chápána jako interdisciplinární obor usilující o co nejrychlejší a co nejširší zapojení osob se zdravotním postižením do všech obvyklých aktivit života společnosti s využitím léčebných, pedagogických, sociálních a pracovních prostředků. Předpokladem úspěšnosti je multidisciplinární tým, tzv. kruhová podpora, ve které spolupracují odborníci s rodiči, a to ve prospěch dítěte s postižením. Práce obsahuje teoretická východiska, kde je zmiňováno zdravotní postižení, koordinovaná rehabilitace a DMO, u které je popsán výskyt, formy, přidružené poruchy a léčba. Samostatnou kapitolu jsem věnovala rodině jedince se zdravotním postižením, kde uvádím reakce rodičů na narození dítěte s postižením, vliv postižení a pomoc rodině. Dále se věnuji sociálním službám pro osoby se zdravotním postižením a centru ARPIDA, kde byl výzkum realizován. Ve výzkumné části je vymezen cíl diplomové práce, kterým bylo zmapovat složky koordinované rehabilitace, které se využívají u jedinců s DMO (kombinovanou disabilitou) v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Dílčím cílem práce bylo srovnat využití složek koordinované rehabilitace u jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let.V souvislosti s cílem diplomové práce byly stanoveny tři hypotézy. Výzkumná část diplomové práce probíhala formou kvantitativního výzkumu. K získání dat jsem použila metodu dotazování. Výzkumný soubor tvořili jedinci s DMO (kombinovanou disabilitou), kteří navštěvují centrum ARPIDA, přičemž dotazníky vyplňovali jejich rodiče. Provedený výzkum v rámci diplomové práce, který byl podpořen nastudovanou odbornou literaturou, potvrdil třetí hypotézu, o větším využití Vojtovy metody reflexní lokomoce, která je aplikována u jedinců s DMO v centru ARPIDA v Českých Budějovicích. Zbylé dvě hypotézy nebyly potvrzeny. Ze statistického šetření dále vyplývá, že péče o jedince s DMO je dlouhodobá, kdy je nutná provázanost služeb v rámci koordinované rehabilitace. Ve skupině jedinců do 15 let a u jedinců nad 15 let bylo využito odlišných složek koordinované rehabilitace, což souvisí s věkem, formou DMO, přidruženými poruchami a dalšími faktory. Problematické zůstává pracovní uplatnění jedinců se zdravotním postižením, kteří mnohdy zůstávají doma bez možnosti další stimulace. Péče a služby v centru ARPIDA byly komplexně hodnoceny pozitivně. Výsledky a závěry diplomové práce budou použity jako zpětná vazba centru ARPIDA, kde budou sloužit k zmapování složek koordinované rehabilitace a zpřehlednění potřeb jedinců ve skupině do 15 let a nad 15 let.
|
host ::
RSS.