|
|
Zdravý životní styl mezi českými spotřebiteli
Jarošová, Lucie ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce) ; Tvrzníková, Libuše (oponent)
Diplomová práce se zabývá životním stylem české populace. Klade si za cíl zmapovat charakteristiky a specifika jejího životního stylu, zodpovědět jak přistupuje ke svému zdraví, jak se o něj stará, do jaké míry dodržuje zásady zdravého životního stylu a jaké jsou její znalosti na poli této problematiky. V teoretické části práce je nejprve na základě analýzy odborné literatury poskytnuto komplexní vymezení tohoto pojmu, poté je za pomocí řady studií mapováno rizikové chování české populace ve vztahu k nepřenosným onemocněním, za nimiž stojí nezdravý životní styl. V praktické části práce jsou pak pomocí rozboru dotazníkového šetření doplněného analýzou agenturních dat Marketing & Media & Lifestyle zodpovídány otázky pojmenované v cíli práce, a to nejprve v rámci celé populace a následně pak v rámci tří vybraných skupin respondentů: (1) těch, kteří svůj životní styl považují za zdravý, (2) těch kteří nikoli a (3) skupiny mladých lidí.
|
|
|
Ochranná strava.
ŠÍMOVÁ, Michaela
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou ochranné stravy. Teoretická část je zaměřena na analýzu související literatury. Věnuji se tématu ochranné stravy jako způsobu výživy, který je důležitým předpokladem ochrany zdraví před civilizačními nemocemi. Dále se zabývám civilizačními chorobami v souvislosti s výživou a možnostmi jejich předcházení. Ve své práci píši i o zdraví a výchově ke zdraví jako o nutném prostředku k zachování duševního, fyzického i sociálnímu zdraví člověka, který je v nynější době vystaven vysokým nárokům, stále rychlejšímu životnímu tempu a stresovým situacím. Také se zmiňuji o programu Zdraví pro všechny v 21. století. Hlavní náplní praktické části je zkoumání stravovacích návyků, informovanosti o zdravé stravě v souvislosti se vznikem nemocí a postojů lidí. Výzkum byl prováděn pomocí dotazníku, počet zúčastněných respondentů byl 128. Ze dvou výzkumných otázek byla jedna nepotvrzena a jedna potvrzena.
|
|
|
Hodnocení rizik životního stylu středoškolské mládeže programem Nutrifia
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Kvalita životního stylu každého člověka má vliv na jeho zdraví a zdraví celé společnosti. Je známo, že většina návyků, které máme v dospělosti, má původ v našem dětství. Proto je dětství a dospívání vhodná doba pro výchovu ke zdraví a k zdravému životnímu stylu. Velké množství lidí stižených civilizačními chorobami svědčí o nízké kvalitě životního stylu obyvatel. Životní styl mladých lidí zahrnuje nedostatek pohybu, zneužívání návykových látek, nevhodné stravování ale i různé adrenalinové aktivity. Je třeba motivovat mladé lidi ke změně a tím snížit počet klientů s civilizačními chorobami. Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení životního stylu středoškolských studentů. Cílem práce bylo zjištění úrovně životního stylu středoškolské mládeže v oblasti stravování, spotřeby alkoholu, kouření a pohybových aktivit. Byly stanoveny hypotézy: H1 Hodnota BMI u studentů středních škol odpovídá nadváze. H2 Studenti středních škol provádějí sportovní aktivity 1 ? 2x týdně. H3 U studentů gymnázia se vyskytuje více kuřáků než u studentů odborných středních škol. H4 V jídelníčku středoškolských studentů je ovoce a zelenina zastoupena přiměřeně ( tj. více jak 4 porce za den). H5 Jídelníček středoškolských studentů odpovídá výživové pyramidě. Výzkumný soubor tvořilo 97 respondentů ze středních škol, konkrétně studenti 4. ročníků Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické v Českých Budějovicích studijních oborů zdravotnický asistent, laboratorní asistent a asistent zubního technika. Dále studenti 4. ročníků Gymnázia v Prachaticích. Výzkumné šetření bylo provedeno kvantitativně metodou dotazníku. Výsledky výzkumného šetření mohou být použity k prezentaci v rámci přednášek o zdravém životním stylu určených široké veřejnosti.
|
|
|
ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL JAKO PREVENCE CIVILIZAČNÍCH CHOROB
TICHÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá problematikou zdravého životního stylu v souvislosti s prevencí civilizačních chorob. V teoretické části jsou stručně popsány nejvýznamnější faktory životního stylu, které mají vliv na lidské zdraví. Dále je zde zmíněna prevence a také některé civilizační choroby, se kterými se nejčastěji setkáváme.Zdravý životní styl představuje soubor zvyklostí a chování, který podle současných vědeckých poznatků podporuje zdraví. Můžeme si jej představit například jako styl, v němž většina složek, ze kterých se skládá, má pozitivní orientaci a kde fyzická aktivita, racionální výživa, nekuřáctví, střídmé pití alkoholu a dobré mezilidské vztahy jsou na prvním místě.Cílem této práce je zmapování životní stylu a následné porovnání výsledků ve skupině žen a mužů a porovnání životního stylu u osob žijících ve městě a na venkově. Výzkumný soubor tvořily osoby žijící v okrese Jindřichův Hradec, ve věku 41-55 let. První hypotéza - V rámci dodržování zdravého životního stylu se u mužů bude častěji objevovat negativní faktor kouření {--} byla potvrzena. Ve svém výzkumu jsem zjistila, že ve zkoumaném vzorku populace osob žijících v okrese Jindřichův Hradec pravidelně kouří 37,1 % mužů a 22,2 % žen, což koresponduje s výsledky studie HELEN, na nichž byla tato hypotéza postavena. Druhá hypotéza - Ženy budou hodnotit svůj zdravotní stav jako horší {--} nebyla potvrzena. Otázka zjišťující subjektivní pocit zdraví měla ověřit, zda platí zjištění Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel České republiky. Zdravotní stav hodnotilo kladně celkem 43,6 % žen a 35,4 % mužů, záporně 14,6 % žen a 29,1 % mužů. Třetí hypotéza {--} Lidé žijící ve městě na sobě budou ve srovnání s obyvateli venkova častěji pociťovat stres {--} byla potvrzena. Na otázku {\clqq}Trpíte stresem?`` odpovědělo kladně celkem 90,4 % osob žijících ve městě a 77 % osob žijících na venkově.
|
|
|
Změna tělesné hmotnosti během kalendářního roku\\
ŘÍHA, Jakub
Tato bakalářská práce se zabývá sledováním vývoje tělesné hmotnosti, procentního podílu tuku a hodnot BMI v průběhu jednoho kalendářního roku u studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V teoretické části se zabývám charakteristikou zdraví a civilizačními chorobami. Obezitě, rovněž jedné z civilizačních chorob, jsem vzhledem k předmětu této práce věnoval kapitolu samostatnou. Další kapitoly tvoří strava a pitný režim a pohybová aktivita. Poslední důležitou kapitolu představuje vliv tělesné hmotnosti na zdraví člověka, kde je popsán zejména vliv nadměrné hmotnosti na výskyt civilizačních chorob. V praktická části činilo výzkumný soubor 105 osob, z toho 41 mužů a 64 žen. Pro zjištění tělesné hmotnosti a procenta tuků byla použita váha Tanita. Získané hodnoty jsou zaznamenány v podobě tabulek a grafů. Z výsledků vyplývá, že tělesná hmotnost, procento tuku i hodnota BMI se během kalendářního roku u obou pohlaví mění jen nepatrně. Průměrné měsíční hodnoty BMI a procenta tuku ukazují, že jak u mužů, tak i u žen se hmotnost pohybuje v ideální rovině a nepředstavuje žádná zdravotní rizika.
|
|
|
Zdravý životní styl
Donát, Lukáš ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Šraierová, Dana (oponent)
Diplomová práce se zabývá životním stylem a jeho vlivem na nejčastější civilizační choroby. V dalších částech je vypracován dotazník na téma: Zdravý životní styl. Z tohoto dotazníku vychází výsledky, které potvrzují nebo vyvrací hypotézy řečené v průběhu práce.
|
host ::
RSS.