|
|
Prevence komplikací v těhotenství po laparoskopické myomektomii
David, Martin ; Kučera, Eduard (vedoucí práce)
Obor gynekologie a porodnictví sleduje mnoho klinických oblastí, které jsou velice komplexní a nemají pouze medicínskou stránku věci. Děložní myomatóza mezi takové oblasti nepochybně patří. V poslední době sledujeme několik významných fenoménů objevujících se současně, které dávají vzniknout mnoha otázkám. V posledních letech jsme svědky nejen stoupající porodnosti ale i přesunu plodnosti do vyšších věkových skupin. Podle údajů z roku 2007 se významně zvýšil počet těhotenství po pětadvacátém roce věku (>70 %) a rychle se zvyšuje plodnost žen mezi 30. a 34. rokem (35 %) [1]. V této věkové skupině je také vysoký výskyt děložních myomů. Mluvíme o velmi častém klinickém nálezu - myom je nejčastější gynekologický tumor. Jedná se proto o původce značné morbidity. Existuje tedy rostoucí skupina žen ve zhruba stejném věku, u kterých se vyskytuje myom, které plánují graviditu a často ještě gravidní nebyly. Symptomatický myom je samozřejmě indikací k jeho odstranění za pomoci různých léčebných modalit včetně operační terapie. Vzniká tak podskupina pacientek, u kterých je třeba predikovat průběh následného těhotenství včetně způsobu porodu, analyzovat možná rizika a účinně jim předcházet.
|
|
| |
|
|
Cvičení u žen po porodu císařským řezem
SEJPKOVÁ, Zuzana
Tématem bakalářské práce je cvičení u žen po porodu císařským řezem. Cvičení napomáhá rekonvalescenci ženy po císařském řezu, zároveň urychluje hojení a snižuje výskyt pooperačních komplikací. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je na základě odborné literatury popsána historie, indikace k císařskému řezu, metody císařského řezu, druhy anestezie a možné komplikace po císařském řezu. Dále se práce věnuje roli porodní asistentky v předoperační a pooperační péči o ženu při porodu císařským řezem. Popsáno je cvičení v porodnici a navržena vhodná cvičení v domácím prostředí. Závěr teoretické části práce popisuje péči o jizvu po císařském řezu. Věnuje se osvědčeným metodám v péči o jizvu, jako jsou masáže sádlem, ale také novějším trendům v péči o jizvu např. lepení silikonových pásků a náplastí, ošetření laserem či tapování. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda mají ženy informace o důležitosti cvičení po císařském řezu, dále zmapovat zdroje, ze kterých ženy informace o cvičení čerpají. Posledním cílem bylo zjistit možnosti cvičení u žen po porodu císařským řezem na oddělení šestinedělí. K dosažení cílů byly stanoveny tři hypotézy, které byly ověřovány statistickým testem. Hypotéza 1: Ženy mají informace o důležitosti cvičení po císařském řezu. Hypotéza 2: Ženy čerpají informace o cvičení po porodu převážně z internetu. Hypotéza 3: Ženy na oddělení šestinedělí cvičí jen s fyzioterapeutkou. Pro výzkumné šetření byl zvolen kvantitativní výzkum, sběr dat byl prováděn technikou dotazníku, jehož distribuce probíhala elektronickou cestou. Výzkumný soubor tvořily ženy na oddělení šestinedělí klatovské nemocnice a v nemocnici v Českých Budějovicích. Výzkumný vzorek tvořilo 138 respondentek. Vyhodnocení výzkumného šetření ukázalo, že ženy mají informace o důležitosti cvičení (73 % respondentek), o čemž svědčí i to, že jen 8 respondentek nevědělo, které cviky zvolit v prvních dnech po císařském řezu. Hypotéza 1 byla statistickým testem potvrzena. Dále z dotazníkového šetření vyplynulo, že ženy získávají informace o cvičení po císařském řezu převážně od lékaře či z internetu, ale i od porodních asistentek na šestinedělí. Dalším významným zdrojem informací o cvičení jsou fyzioterapeutky. Na základě těchto výsledků hypotéza 2 potvrzena nebyla. Cvičení na šestinedělí vede ve většině případů fyzioterapeutka, ovšem některé ženy cvičí i samy nebo za pomoci porodní asistentky. Fyzioterapeutka tedy není jediná, s kým ženy na oddělení cvičí, proto statistický test třetí hypotézu nepotvrdil. Dále bylo výzkumným šetřením zjištěno, že z žen, které navštěvovaly předporodní kurz, bylo o cvičení po císařském řezu informováno jen 12 % z nich. Šetření ukázalo, že je potřeba ženy více ke cvičení motivovat, protože i přes dostatek informací, pokračovalo ve cvičení po příchodu domů z porodnice jen 38 % respondentek, ale až na jednu výjimku zvolily všechny ženy, které ve cvičení doma pokračovaly, vhodné druhy cviků. Šetření ukázalo, že v péči o jizvu je poučeno 74 % žen a nejčastěji jsou ženy edukovány lékařem, dále porodní asistentkou a fyzioterapeutkou. Internet, jako zdroj informací v péči o jizvu, hraje zanedbatelnou roli. Zjistili jsme, že ženy sice mají povědomí o novějších trendech v péči o jizvu, ale nejčastěji volí i nadále oblíbené masáže nesoleným vepřovým sádlem. Nicméně z výzkumného šetření vyplývá, že 40 respondentek jizvě žádnou zvláštní péči nevěno-valo. Ženy podávání informací v péči o jizvu ohodnotily nejčastěji průměrnou známkou 3. Prostor soukromým porodním asistentkám v péči o ženy po porodu císařským řezem nabízí zjištění, že 82 % dotazovaných žen by v šestinedělí uvítalo jejich návštěvu. Šetření ukázalo, že i přes vysokou informovanost žen ohledně cvičení po porodu císařským řezem i v péči o jizvu, je nutné ženy ke cvičení více motivovat. Bakalářská práce může být použita jako edukační materiál pro ženy po porodu císařským řezem, ale i pro ostatní zdravotnické pracovníky.
|
|
|
Potřeby žen s vícečetným těhotenstvím
BLAŽKOVÁ, Barbora
V České republice se v posledních 15 letech zvyšuje počet mnohočetných těhotenství. Přirozeným faktorem pro jejich vznik je například postupně se zvyšující věk matky, výskyt vícečetného těhotenství je do značné míry ovlivněn i širšími možnostmi volby programu IVF u léčitelných sterilit. Tato bakalářská práce seznamuje čtenáře s tématem mnohočetného těhotenství po stránce nejen teoretické, ale i praktické, vycházející ze zkušeností matek čekajících dvojčata. Teoretická část je rozdělena na tři období, ve kterých jsou systematicky uvedeny jednotlivé fáze těhotenství, období porodu a po porodu. Pro snazší orientaci v dané problematice je každé období popsáno z pohledu medicínského a ošetřovatelského. V první části práce je tedy vymezena problematika vícečetné gravidity klasifikace vícečetného těhotenství, jeho diagnostika, ošetřovatelská péče v prenatálním období, při porodu a v poporodní době, jsou zde zmíněny přidružené komplikace a představeny teorie potřeb. V poslední kapitole jsou potřeby žen s vícečetným těhotenstvím rozebrány. Praktická část je zaměřena na zjištění biopsychosociálních potřeb žen ve všech třech obdobích v těhotenství, během porodu a v období po porodu. Výzkum proběhl v Ústavu pro matku a dítě v Praze Podolí. Cílem bakalářské práce bylo tyto potřeby analyzovat a zjistit rozdílnost v prožívání těhotenství, porodu a období po porodu. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu prostřednictvím kazuistiky. Stanovený cíl byl realizován na základě tří výzkumných otázek jaké jsou biopsychosociální potřeby žen s vícečetnou graviditou během těhotenství, během porodu a v poporodní době. K výzkumu byly osloveny dvě ženy prvorodička (primipara) a žena těhotná podruhé (sekundipara). V praktické části BP bylo zjištěno, že vícečetné těhotenství žena prožívá velmi podobně jako těhotenství s jedním plodem. Na základě analýzy rozhovorů žen se ukazuje, že období těhotenství s vícečetnou graviditou nemusí být náročnější než u žen jednočetného těhotenství. Potřeby žen s vícečetnou graviditou jsou v mnoha ohledech shodné, nejčastěji popisovanými problémy těhotných jsou zvýšená únava, bolesti zad či zvýšené nucení na močení. Jako obtížnější ženy uvádí dýchání, zvýšenou bolestivost kloubů, omezenou možnost zaujetí vhodné polohy a s ním spojené nepohodlí při spánku. Důvodem je větší prostorová a váhová náročnost plodů. V otázce potřeb kazuistiky ukázaly, že kvůli obavám z průběhu vícečetné gravidity, císařského řezu a kvůli strachu ze zvládání následné péče o dvojčata, pociťovaly respondentky v průběhu všech tří fází těhotenství největší potřebu v dostatečné informovanosti a v komunikaci se zdravotnickým personálem. Samotný porod dvojčat vnímají ženy stejně jako porod jednoho dítěte a potřeby žen v této fázi jsou obdobné. Kazuistiky popisují případy dvou žen po císařském řezu. Období po porodu probíhá stejně jako po těhotenství s jedním plodem. Zásadní rozdílnost je v péči o novorozence a kojení. Z odpovědí respondentek je patrné, že je velmi důležitá edukace v této oblasti. Výzkumná část práce ukazuje, jak je nutná kvalitní ošetřovatelská péče, schopnost empatie, naslouchání a komunikace mezi zdravotním pracovníkem a klientem. Je důležité pěstovat pozitivní vztah mezi oběma stranami. Nejde jen o rutinní vykonávání ošetřovatelské péče klientek, ale i o zvolení lidského přístupu, vřelosti a empatii. Závěr práce obsahuje zvýraznění rozdílů mezi jednočetným a vícečetným těhotenstvím. Výsledek této práce by mohl sloužit zdravotnickému personálu (porodním asistentkám a novorozeneckým sestrám) v základní orientaci a pohledu na danou problematiku. A to především z toho důvodu, že vícenásobné těhotenství není tak běžné a tudíž těhotné ženy (a matky) mají do jisté míry rozdílné potřeby, na které je vhodné adekvátně reagovat z pozice právě zdravotnického personálu, který těmto ženám je vlastně nejblíž.
|
|
|
Aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po prodělaných gynekologických operacích
JIRÁNKOVÁ, Tereza
Tématem této bakalářské práce je aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po prodělaných gynekologických operacích. Hluboký stabilizační systém páteře je systém zahrnující svaly, které se podílejí na stabilizaci páteře ve všech pohybech denního života. Zapojení těchto svalů v pohybech a v klidu je mimovolní, automatické. Správná koaktivace těchto svalů zodpovídá za kvalitní nastavení a optimální tlak v jednotlivých kloubech páteře. Dysfunkce hlubokého stabilizačního systém je jedna z možných příčin vertebrogenních obtíží či vadného držení těla. Řadíme sem svaly pánevního dna, bránici, hluboké svaly šíjové, mm. mulitifidii a m.transversus abdominis. Gynekologické operace jsou prováděny stále šetrněji. I přesto gynekologické operace břišní cestou zanechávají změny na muskuloskeletálním systému. Pro bakalářskou práci byly zvoleny dvě nejčastěji prováděné gynekologické operace abdominální hysterektomie a císařský řez. Tuto práci jsem rozdělila na dvě hlavní části. Část teoretickou zaměřenou na zmapování dostupných informací týkajících se hlubokého stabilizačního systému a gynekologických operací. Část výzkumná tvořící jádro práce se zabývá praktickým výzkumem aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře u žen po gynekologických operacích a jejich hlubším rozborem. Cílem teoretické části bakalářské práce bylo zmapovat dostupné informace o dané problematice. V této části bakalářské práce najdeme anatomicky a funkčně popsané jednotlivé složky hlubokého stabilizačního systému. Dále je zaměřena na možnosti vyšetření hlubokého stabilizačního systému a v neposlední řadě na některé metody, které lze využít při aktivaci. Po objasnění pojmu hluboký stabilizační systém páteře následuje teoretická část zaměřená na gynekologické operace. V této části jsem se snažila popsat indikace, průběh a možné komplikace jednotlivých gynekologických operací. Část jsem také věnovala anatomickému přehledu ženských pohlavních orgánů. Pro výzkumnou část bakalářské práce bylo hlavním cílem stručně popsat změny na muskuloskeletálním systému v průběhu terapie. Byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Pro výzkum byly vybrány dvě ženy rozdílného věku i diagnózy. Terapie byla prováděna v domácím prostředí obou žen po dobu 5 a 8 týdnů. Výsledky výzkumu byly zpracovány formou kazuistik obsahujících vstupní a výstupní kineziologický rozbor, průběh terapie, krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Terapie probíhala vždy jedenkrát týdně pod dohledem terapeuta. Do následující terapie byly pacientky edukovány o správnosti cviků a byl jim vytvořen každodenní cvičební plán. Po gynekologických operacích došlo ke změnám na muskuloskeletálním systému a to zejména v oblasti břicha (v místě operační rány). Tato oblast nebyla zcela aktivní. Nedocházelo břišnímu dýchání. Aktivitu břišních svalů převzal musculus rectus abdominis. Laterální skupiny břišních svalů (musculus obliquus internus abdominis, musculus obliquus externus abdominis a musculus transversus abdominis) nebyly zcela aktivovány. U obou pacientek došlo k aktivování hlubokého stabilizačního systému, naučily se správnému dechovému stereotypu. Výsledkem terapie bylo uvědomování si vlastního těla a v neposlední řadě práce s ním. Terapie byla ukončena formou výstupního kineziologického rozboru obsahujícího příslušné vyšetření. Výzkum prokázal efektivitu aktivování hlubokého stabilizačního systému páteře po gynekologických operacích nejen z hlediska fyzického, ale i psychického.
|
|
|
Informovanost žen po císařském řezu
MAŘÍKOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zaměřuje na aktuální problematiku informovanosti žen po císařském řezu.Teoretická část bakalářské práce je rozdělena na tři oblasti. První oblast se věnuje historii císařského řezu a definování základních témat a pojmů, které jsou spjaty s císařským řezem. Druhá oblast je zaměřena na úlohu porodní asistentky v předoperační péči a poslední se věnuje úloze porodní asistentky v péči pooperační.Výzkumná část byla realizována kvantitativní metodou, využity byly nestandardizované anonymní dotazníky, které byly rozdávány ženám po císařském řezu na pokoji intermediární péče na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici Plzeň v průběhu měsíců ledna až března 2012. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit míru informovanosti žen po císařském řezu. Stanovený cíl byl splněn. Výsledky výzkumného šetření ukazují, že míra informovanosti žen po císařském řezu na Gynekologicko-porodnické klinice ve Fakultní nemocnici v Plzni je na dobré úrovni.
|
|
| |
|
|
Ekonomická rentabilita současných porodnických zařízení v České republice
Kobliha, Pavel ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Antonín, Pařízek (oponent)
Cílem diplomové práce je analýza ekonomické rentability současných porodnických zařízení v České republice. Teoretická část práce se zabývá ekonomickými aspekty zdraví, jako jsou determinanty zdraví a jejich vliv na člověka, specifika zdravotní péče a úloha státu ve zdravotnictví. Dále je práce zaměřena na zkoumání jednotlivých typů zdravotnických systémů, principy financování českého zdravotního systému a jeho vývoj v posledních letech. Přes posilující roli přímého financování zdravotnictví a vyšší spoluúčast pacientů hraje veřejný sektor stále nejdůležitější roli, což vyplývá mimo jiné z Listiny základních práv a svobod. Na základě dostupných údajů o úmrtnosti kojenců bude objektivním způsobem porovnána efektivnost fungování českého a amerického zdravotnického systému. Kojenecká úmrtnost je v České republice velmi nízká a naše země se v tomto ohledu umisťuje na předních místech ve světě. Praktická část diplomové práce se zabývá analýzou nákladů na plánovaný císařský řez v termínu porodu, zahrnující celkový časový úsek, který maminka stráví v porodnici. Praktická část zkoumá také budoucnost porodnictví v České republice z hlediska plánů na zavírání malých porodnic s nízkým počtem porodů a nahrazení kojeneckých ústavů pěstounskou péčí. Závěrečná část práce se zabývá porody doma jako substitutu porodů v porodnicích. Toto téma je dnes vysoce aktuální i z důvodu mediálního zájmu, kdy je diskutováno zajištění dostatečné péče během porodu a zdravotní rizika pro maminku a novorozence.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy po operativních porodech
KREJCAROVÁ, Jana
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřená na ošetřovatelskou péči o ženy po operativních porodech, které ukončující těhotenství. V teoretické části jsou popsány jednotlivé operativní zákroky (porod porodnickými kleštěmi, vakuumextrakce, císařský řez) a péče, edukační činnost porodní asistentky při nich. Není opomíjena ani historie této problematiky. V praktické části jsou stanoveny čtyři základní cíle a hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, rozdílnosti ošetřovatelské péče o ženy po operativních porodech, zda péče probíhá formou ošetřovatelského procesu, zda péče probíhá dle ošetřovatelských a porodnických standardů ve vybraných porodnických zařízeních. Na cíle byly postaveny hypotézy, které měly potvrdit, že se ošetřovatelská péče o ženy po operativních porodech odlišuje ve vybraných porodnických zařízeních, že porodní asistentky používají ošetřovatelský proces, ošetřovatelské a porodnické standardy při péči o ženy. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní metodou sběru dat pomocí anonymních dotazníků. Dotazníky byly rozdány porodním asistentkám ve vybraných porodnických zařízeních: v Českých Budějovicích, v Plzni a v Písku. Dotazníky vyplňovaly jak porodní asistentky z porodního sálu, tak porodní asistentky z oddělení šestinedělí a gynekologické JIP. Cíle práce byly splněny, hypotéza, která popisuje rozdílnost ošetřovatelské péče v jednotlivých porodnických zařízeních byla potvrzena. Druhá hypotéza byla potvrzena výsledky výzkumu, že péče o ženy po operativních porodech probíhá formou ošetřovatelského procesu v 72 %. Třetí hypotéza potvrzuje používání ošetřovatelských standardů v 92 % a čtvrtá potvrzuje používání porodnických standardů v 75 %. Výsledky výzkumného šetření v celkovém souboru vycházejí jednoznačně, ale odlišují se při péči o ženy v jednotlivých zdravotnických zařízeních, ale také na jednotlivých odděleních a proto by bylo vhodné posoudit organizaci práce, technické podmínky a případné změny, které by mohly zlepšit ošetřovatelskou péči.
|
|
|
Císařský řez - perioperační ošetřovatelská péče při regionální a celkové anestezii
MAŠKOVÁ, Šárka
Císařský řez je nejčastější porodnickou operací, která ukončuje těhotenství a umožňuje porození dítěte břišní cestou v případě, kdy neprobíhá spontánní porod. Je možností pro záchranu zdraví a života matky i dítěte. Problematika císařského řezu je jedním z nejdiskutovanějších témat v současném porodnictví. Důvody vysvětlující rostoucí počet císařských řezů jsou jak medicínské, tak psychologické a sociální. Proto je toto téma velice aktuální a zaslouží si nemalou pozornost. V mé bakalářské práci jsem se zaměřila na perioperační ošetřovatelskou péči u žen s císařským řezem při regionální a celkové anestezii. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Cílem mé práce bylo zjistit rozdíly v perioperační ošetřovatelské péči u žen s císařským řezem při regionální a celkové anestezii. Má práce byla též zaměřena na míru informovanosti žen o možnostech anestezie při císařském řezu. Další cíl mé práce bylo vytvořit standard perioperační ošetřovatelské péče o ženu při porodu císařským řezem při regionální a celkové anestezii, která je poskytována na úseku porodního a operačního sálu. Byly stanoveny dvě hypotézy. V hypotéze 1. předpokládám, že ženy po císařském řezu potřebují rozdílnou ošetřovatelskou péči, která se odvíjí od typu podané anestezie. V hypotéze 2. předpokládám, že ženy jsou dostatečně informované o možnostech anestezie při císařském řezu. Byl zvolen kvantitativní výzkum, prováděný pomocí dotazníků. Dotazníky byly rozdány ženám po císařském řezu na oddělení šestinedělí. Výsledky výzkumu jsou znázorněny v grafech. Výzkumným šetřením byly obě hypotézy potvrzeny. Z výzkumu vyplynul i nový poznatek a to, že ženy potřebují rozdílnou ošetřovatelskou péči nejen po císařském řezu, ale i v průběhu intraoperační fáze. Tento poznatek jsem využila při vytvoření standardu perioperační ošetřovatelské péče o ženu při porodu císařským řezem při regionální a celkové anestezii. Standard je určen pro porodní asistentky a má sloužit ke zkvalitnění ošetřovatelské péče o ženy při porodu císařským řezem v průběhu intraoperační fáze. Z výsledků výzkumu je jasné, že ženy s císařským řezem potřebují rozdílnou perioperační ošetřovatelskou péči, která se odvíjí od typu podané anestezie. Je proto nutné obě skupiny rozlišit a poskytnout jim rozdílnou ošetřovatelskou péči. Dále z výzkumu vyplývá, že ženy se cítí dostatečně informovány o anestezii při císařském řezu. Informovanost žen je předpokladem dobré spolupráce s pacientkou a úspěšné ošetřovatelské a lékařské péče. Poskytováním péče podle standardu perioperační péče bude zajištěna kvalitní odborná ošetřovatelská péče o ženy před, během i po operaci císařského řezu.
|
host ::
RSS.