|
|
Směnka ve spotřebitelských vztazích
Blažek, Matouš ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Předkládaná práce se zabývá právními otázkami, které v praxi vyvstávají v souvislosti s užitím směnek ve spotřebitelských vztazích, zejména se pak zaměřuje na střet rigor cambialis a doktríny ochrany spotřebitele. Práce vychází zejména z aktuální soudní judikatury, kterou analyzuje a poměřuje s teorií, dřívější judikaturou, a se zásadami spravedlnosti.
|
|
|
Směnka v roli zajišťovacího nástroje
Brychta, Michal ; Zahradníčková, Marie (vedoucí práce) ; Patěk, Daniel (oponent)
Resumé Cílem této rigorózní práce je zprostředkovat co možná nejširší pojednání o specifickém užití směnky, kdy se tato ocitá v roli zajišťovacího nástroje. Směnka jakožto dlužnický cenný papír může v hospodářském životě nabývat různých funkcí. Od počátku existence směnečného práva to byla především funkce platební, přičemž funkce zajišťovací se objevila až mnohem později. Právě relativní novost zajišťovací funkce směnky vede k celé řadě otázek, které je třeba v souvislosti s jejím užitím řešit. Zejména je nezbytné si uvědomit, že závazek ze směnky bude bez ohledu na svou funkci vždy závazkem abstraktním a samostatným. Zmíněná abstraktnost a samostatnost se projevuje především v odlišné vazbě na směnkou zajišťovaný závazek, která je o poznání křehčí, nežli je tomu u standardních zajišťovacích závazků, jimž je akcesorita a subsidiarita naopak vlastní. Zcela úvodem je zařazena pasáž, v níž se autor pokouší shrnout zásadní změny, které pro zajištění závazků směnkou přináší účinnost nové soukromoprávní úpravy, a to včetně krátké úvahy nad přiléhavostí terminologie nového občanského zákoníku v souvislosti se zajištěním a utvrzením závazků. Navzdory skutečnosti, že cílem práce je pojednání o směnce zajišťovací, je druhá kapitola věnována otázkám směnečného práva obecně. V rámci jednotlivých podkapitol je pak...
|
|
|
Směnka jako zajišťovací instrument
Bartoníčková, Lenka ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je za pomoci odborné literatury a relevantní judikatury vymezit podstatu institutu zajišťovací směnky. Co do systematiky je práce členěna do osmi kapitol. Úvodní kapitola se zabývá zajišťovacími instrumenty v obecných souvislostech. Předestírá hlavní změny, které nedávná rekodifikace soukromého práva přinesla závazkovému právu, především pak instrumentům sloužícím k zajištění závazků. Tato kapitola zmiňuje charakteristiky a funkce obecných zajišťovacích instrumentů a v návaznosti na to prezentuje směnku jakožto specifický druh zajišťovacího instrumentu. Druhá kapitola je již zcela věnována směnce. Zkoumá funkce, které směnka v právních vztazích může plnit, zabývá se však především její funkcí zajišťovací. Obsahuje také podrobnější pojednání o smlouvě, která zakládá zajišťovací charakter směnky. Kapitola třetí definuje nejen směnku, ale s ohledem na rekodifikaci soukromého práva se věnuje také otázce definice cenného papíru. Zařazuje směnku do systému cenných papírů a akcentuje zejména charakteristiky spojené s jejím převodem. Čtvrtá kapitola rozvádí zákonný výčet formálních náležitostí směnky. Rozebírá jednotlivé druhy směnek, avšak pouze s ohledem na jejich zajišťovací funkci. Představuje institut blankosměnky včetně smlouvy o jejím vyplnění jako nezbytné součásti pro její...
|
|
|
Postavení ručitele ve směnečných vztazích
Charvátová, Hana ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Postavení ručitele ve směnečných vztazích Směnečné rukojemství je spojeno s cenným papírem nazývaným směnka. Vedle možnosti použít směnku jako celek k zajištění pohledávek, existuje možnost zajistit pohledávku vtělenou do směnečné listiny a zvýšit hodnotu tohoto cenného papíru. Čistě směnečně - právní formou zajištění směnky je směnečné rukojemství. Postavení subjektu přebírajícího rukojemský závazek je věnována tato práce. Základním cílem diplomové práce přiblížit směnečné rukojemství z právního pohledu a zhodnotit postavení ručitele ve směnečných vztazích z hlediska práv a povinnosti, která mu přísluší vůči směnečnému ručiteli (rukojmí) zejména vůči směnečnému věřiteli a dlužníkům (v případě regresu) v různých situacích a fázích. Speciálním pramenem právní úpravy směnečného rukojemství je zákon směnečný a šekový, který se prolíná celou strukturou práce. Struktua této práce se skládá ze dvou základních částí. První část je věnována náležitostem směnky a důsledkům absence některé z jejích podstatných náležitostí pro postavení směnečného ručitele (rukojmí). Druhá část práce je věnována směnečnému rukojemství. Vedle vývoje, právní úpravy, formálním a materiálním podmínkám vzniku směnečné - rukojemského závazku je značný prostor věnován především vlastnostem směnečného rukojemství, které z něj dělají...
|
|
|
Blankosměnka
Fojtů, Dominik ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá blankosměnkou jakožto speciální podobou směnky. Je tvořena historickým úvodem věnovaným stručným poznámkám k vývoji cenných papírů obecně a směnkám konkrétněji, včetně krátkého popisu legislativního vývoje na území České republiky s přihlédnutím k unifikujícím konferencím. Pozornost v hlavním textu je věnována vymezení pojmu blankosměnky; definice je rozdělena na jednotlivé charakteristiky, kterým jsou pak následně věnovány příslušné úseky práce. Diskutována je tak podoba blankosměnky, její nutné náležitosti, otázka minimálního obsahu, podpisových náležitostí, jakož i vůle stran vytvořit listinu určenou k pozdějšímu doplnění. Samostatná rozsáhlá kapitola je věnována jednomu z nejdůležitějších pojmových znaků blankosměnky, totiž vyplňovacímu právu udělovanému majiteli jejím podpisatelem. Rozebrána je tak povaha vyplňovacího práva, jeho vznik, vlastnosti. Zvláštní pozornost je věnována jeho zániku, zejména zániku realizací. V této souvislosti věnuje práce více prostoru využití práva v rozporu s vyplňovací smlouvou, neboť právě tyto otázky patří ve sporech týkajících se blankosměnek k zásadním. V souvislosti s odchylným uplatněním vyplňovacího práva práce obsahuje i krátký exkurz do trestněprávních aspektů zneužití blankosměnky. Stručně je pohovořeno rovněž o...
|
|
|
Blankosměnka
Koncer, Nikola ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
Blankosměnka je institutem v praxi poměrně často užívaným, přesto vzbuzuje řadu otázek pramenících zejména z její kusé zákonné úpravy. Cílem mé práce je především celkově prozkoumat související problematiku, konfrontovat rozporné názory teoretiků, zabývat se nesouladem mezi závěry soudů a teorie, pro případ, že takové naleznu a u sporných oblastí přidat vlastní stanovisko. Výsledkem by pak mělo být komplexní představení blankosměnky včetně výhod a nebezpečí, které tento zcela jistě zajímavý institut v sobě skrývá. Přípustnost blankosměnek byla po dlouhou dobu předmětem sporů. Zejména obchodní praxe si vynutila existenci listin, které nejsou platnými směnkami či jinými cennými papíry, když doposud neobsahují všechny zákonem vyžadované náležitosti, přesto dávají svému majiteli jistotu, že ji bude moci pouze za vynaložení vlastního úsilí jednostranně přeměnit na směnku hotovou. Tyto listiny nazýváme blankosměnkami. Budeme - li pátrat po podstatě blankosměnky, pak ji lze ji poměrně snadno určit už z jejího samotného názvu, z nějž lze vyčíst, že se jedná o listinu obsahující bílá místa určená k pozdějšímu doplnění. Blankosměnka je tedy předstupněm budoucí směnky. Jedná se o listinu úmyslně vystavenou v neúplné podobě, ze které se pozdějším doplněním, ideálně v souladu s ujednáním, stává směnkou hotovou....
|
|
|
Směnka jako zajišťovací instrument
Brychta, Michal ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Zahradníčková, Marie (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je zprostředkovat čtenáři pojednání o specifickém užití směnky jako zajišťovacího instrumentu. Směnka jakožto dlužnický cenný papír může v hospodářském životě nabývat různých funkcí. Od počátku existence směnečného práva to byla především funkce platební, přičemž funkce zajišťovací se objevila až mnohem později. Právě relativní novost zajišťovací funkce směnky vede k celé řadě otázek, které je třeba v souvislosti s jejím užitím řešit. Zejména je nezbytné si uvědomit, že závazek ze směnky bude bez ohledu na svou funkci vždy závazkem abstraktním a samostatným. Zmíněná abstraktnost a samostatnost se projevuje především v odlišné vazbě na zajišťovanou pohledávku, která je o poznání křehčí, nežli je tomu u standardních zajišťovacích závazků, jimž je vlastní naopak akcesorita a subsidiarita. Navzdory skutečnosti, že cílem práce je pojednání o směnce zajišťovací, je první kapitola věnována otázkám směnečného práva obecně. V rámci jednotlivých podkapitol je pak naznačen historický vývoj směnečného práva na našem území včetně pramenů současné právní úpravy. Dále je vyložen pojem směnky jako cenného papíru a následně jsou zařazena pojednání o nejvýznamnějších institutech směnečného práva, které autor považuje v souvislosti s užitím směnky jako zajištění za významné. Druhá kapitola je...
|
|
|
Směnka v současné praxi se zvláštním zaměřením na druhy a přípustnost kauzálních námitek a rozhodování o nich
Švarc, Jan ; Horáček, Vít (vedoucí práce) ; Elek, Štefan (oponent)
v českém jazyce Diplomová práce se věnuje především těm aspektům směnečného práva, kde se můj názor odlišuje od názorů všeobecně přijímaných a také těm, kde dosud není jednotný názor v odborných kruzích, ani v rozhodování českých soudů. V první kapitole jsem se pokusil kriticky zhodnotit různé doktrinální definice směnky a vytvořit definici vlastní, která lépe odpovídá charakteristice směnky. Druhá, historická kapitola, se skládá ze tří částí podle časových epoch. V první části jsem se pokusil prokázat existenci starověkých dokumentů, odpovídajících dnešním směnkám, včetně jejich převoditelnosti. Mám za to, že existenci takových orderpapírů na řad je možné prokázat v Římském Egyptě na počátku našeho tisíciletí. Institut, podobající se směnkám, je však i součástí římského civilního práva. V části historické kapitoly věnované středověku se věnuji vzniku středověkých směnek podrobněji, než bývá v podobných pracích běžné. Jak ve starověké, tak ve středověké části historické kapitoly jsou citovány texty originálních dokumentů té doby, které má tvrzení podporují. Následuje krátká historická část o směnkách v novověku. Třetí kapitola je věnována účelu směnek všeobecně a jejich používání v dnešní praxi, se zvláštním zaměřením na zajišťovací směnky a zajišťovací blankosměnky. Ve čtvrté kapitole se zabývám...
|
|
|
Směnka a její uplatnění v praxi
MARÝŠKOVÁ, Nikola
Diplomová práce je zaměřena na téma Směnka a její uplatnění v praxi. Práce je rozdělena na kapitoly a podkapitoly. Po úvodu následuje literární rešerše, v níž bylo důležité zabývat se historickým vývojem směnek a jejich regulací. Ve druhé části literárního přehledu jsou stručně představeny základní druhy směnek uplatňované v českém právu. Další část literární rešerše je věnována charakteristice účastníků směnečných vztahů. Závěr literárního přehledu je zaměřen na dispozici směnek, charakteristiku směnečního soudního řízení a problematiku uplatňování námitek v tomto řízení. Na danou problematiku navazuje praktická část, jejíž první kapitola se zabývá vymezením směnek z hlediska účetnictví a zpracováním aplikačních příkladů na účtování směnek. Nalezneme zde také kapitolu týkající se daňových dopadů depozitních i nedepozitních směnek. Ve druhé stěžejní části jsou demonstrovány konkrétní příklady aplikace směnek v obchodních vztazích. Rovněž je zde naznačen průběh směnečného soudního řízení a uveden způsob vymáhání směnečné sumy včetně problematiky uplatňování námitek.
|
|
|
Směnečný formalismus a vývoj jeho pojetí v judikatuře
Špotová, Jana ; Kříž, Radim (vedoucí práce) ; Hásová, Jiřina (oponent)
Tématem této práce je směnečný formalismus a vývoj jeho pojetí v judikatuře. Práce se zabývá zejména jednotlivými náležitostmi směnky, které jsou stanoveny zákonem, a vlivu nedodržení správné formy těchto náležitostí na platnost směnky. Tato problematika je analyzována zejména s ohledem na její pojetí v české judikatuře. První kapitola práce se věnuje teoretickým základům zpracovávané tematiky, tedy zejména popisu základního zákonného předpisu směnečného práva, charakteristice směnky a vymezení druhů směnek a jejich zvláštních typů. Tématem druhé kapitoly jsou základní náležitosti směnky stanovené zákonem, které jsou analyzované zejména s ohledem na jejich vliv na platnost směnky. Jednotlivé části kapitoly se tak postupně zabývají následujícími náležitostmi směnky: 1. označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny vyjádřené v jazyku, v kterém je listina sepsána; 2. bezpodmínečný příkaz (slib) zaplatit určitou peněžitou sumu; 3. jméno toho, kdo má platit (směnečníka); 4. údaj splatnosti; 5. údaj místa, kde má být placeno; 6. jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno; 7. datum a místo vystavení směnky; 8. podpis výstavce. Obsahem třetí kapitoly je problematika, která úzce souvisí s uváděním výše uvedených náležitostí na směnce a v níž se rovněž odráží formální charakter směnky. V první části této kapitoly bude pojednáno o směnečných formulářích, s jejichž charakterem souvisí určité specifické problémy. Obsahem druhé části této kapitoly je problematika grafické úpravy směnky, která má z hlediska směnečného formalismu rovněž nezanedbatelný význam.
|
host ::
RSS.