|
|
Preference ve výživě losa evropského v zoologických zahradách
ŠERÁKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřená na potravní preference losa evropského (Alces alces) ve vybraných zoologických zahradách ČR a na vlastní sledování potravních preferencí losa v zoo Hluboká nad Vltavou. Výsledky studie jsou pak porovnány s potravní nabídkou a preferencemi ve volné přírodě zjištěnými z literárních údajů. První část je zaměřená na literární přehled informací ohledně losa evropského, kde byla popsána jeho charakteristika, zařazení, rozšíření a biologie. Soustředí se zejména na studie zkoumající potravní nároky a preference losa evropského ve volné přírodě i v zajetí. Ve druhé části bylo provedeno vlastní sledování v zoo Hluboká nad Vltavou, kdy byli pozorováni tři jedinci během deseti krmení. Zhodnocena byla také kvalita výživy a složení krmné dávky, a to i v zoo Praha a Brno (na základě údajů poskytnutých tamními ošetřovateli). Analýzou variance bylo zjištěno, že existují rozdíly v latenci spotřeby jednotlivých typů krmení. Losi preferovali sušené byliny, mrkev a dubovou kůru. Oproti tomu nejméně s chutí konzumovali vločky, žirafí granule a jako poslední losí granule. V závěru práce byla navržena doporučení ohledně vylepšení krmné dávky pro zoologické zahrady tak, aby splňovala nejen nutné nutriční nároky, ale i odpovídala preferencím chovaných zvířat.
|
|
| |
|
|
Potravní preference vybraných druhů hadů
STARÁ, Zuzana
Tuto práci jsem zaměřila na druh velmi známý na našem území užovka obojková (Natrix natrix). Pokusy jsem prováděla nejdříve na dospělých jedincích a pak na mláďatech. K práci jsem použila ypsilonové experimentální zařízení. Za nabízenou potravu jsem zvolila skokana zeleného (Rana escualenta ) a dvě velikosti kapra obecného (Cyprinus carpio ). Testovala jsem ve třech typech pokusů. První typ bylo prázdné rameno a malá ryba, druhý typ byla malá a velká ryba, třetí typ malá ryba a obojživelník. K pokusům jsem použila pouze namočenou vatu v dané potravě, která byla umístěna v plastových boxech na konci dvou ramen bludiště. Výsledek ukázal že dospělí jedinci jsou méně vybíravější v potravě než mláďata, která téměř vždy preferovala žábu před rybou.
|
|
|
Potravní preference drobných zemních savců a jejich vliv na biodiverzitu rostlinných společenstev mokrých orchidejových luk
CUDLÍN, Ondřej
Během šesti vegetačních sezón (2002 až 2007) byl na třech lokalitách prováděn výzkum potravní preference drobných savců a zjišťování jejich vlivu na hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Na každé lokalitě bylo označeno deset párů rostlin prstnatce májového. Jedna rostlina z páru byla ochráněna trojúhelníkem vytvořeným třemi kovovými hřebeny. Označené rostliny byly měřeny na začátku (výška, délka a šířka listu a počet květů) a na konci vegetačního období (počet tobolek). Ke konci vegetačního období (září {--} říjen) byl proveden v průběhu tří nocí odchyt drobných savců. Na každé lokalitě byly vytyčeny čtyři linie po 25 pastech o celkové délce 500 m délce, vytvořené celekem ze sta sklopných pastí. Dvě linie procházely přes místa s výskytem vstavačovitých rostlin, zbývající dvě přes louky bez přítomnosti vstavačovitých rostlin. V letech 2004 - 2007 byla zjišťována potravní preference drobných savců pomocí kořenů zabalených do pletiva o rozměrech 15 x 6 cm. V každé "návnadě" byl umístěn vždy kořen jednoho druhu jako kontrola a k němu byly přidány další testovací kořeny.Takto vytvořených 50 "návnad" bylo umístěno ob jednu past, tedy mezi 100 pastí, na každé lokalitě. V letech 2005 - 2007 bylo provedeno zjišťování potravní preference hraboše polního v laboratorních chovech PřF JU s kořeny stejných druhů rostlin jako v terénním experimentu. V letech 2006 a 2007 byly přidány i hlízy prstnatce májového, především z agarových kultur a malý počet hlíz z lokality ohrožené zánikem. Také byl provedcen mikroskopický rozbor žaludků jedinců hraboše polního a hraboše mokřadního odchycených na třech lokalitách při podzimních odchytech. Z výzkumu za období v letech 2002 {--} 2007 nevyplývá, že se na poškozování hlíz prstnatce májového podílejí hlodavci, i když hraboš polní v laboratorním experimentu významně preferoval hlízy prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vypěstované v čistých agarových kulturách. Domnívám se, že ke konzumaci hlíz a více preferovaných kořenů (olešníku kmínolistého, vrbiny obecné), by mohlo dojít v gradační fázi populačního cyklu hrabošovitých, který se na sledovaných lokalitách nevyskytnul. Na transektech s výskytem vstavačovitých rostlin bylo odchyceno více druhů drobných savců než na transektech bez výskytu vstavačovitých. V mikroskopických rozborech 28 žaludků hrabošů polních z podzimních odchytů byly nalezeny jen 3% podzemních zásobních orgánů rostlin, zbytek byl tvořen nadzemními částmi jednoděložných a dvouděložných rostlin, což je vzhledem k odchytům ve vegetačním období očekávaný výsledek.
|
host ::
RSS.