|
|
Péče o adolescenty před a po operaci fimózy s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC
KOŽÍŠKOVÁ, Zlata
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče o chlapce v adolescentním věku, kteří prodělali operaci fimózy, s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC. Teoretická část se věnuje období adolescence, onemocnění zevního genitálu u muže fimóze, předoperační a pooperační péči o chlapce s fimózou a klasifikační taxonomii klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, jež představují stále se vyvíjející komplexní standardizovaný ošetřovatelský jazyk. Pro zpracování teoretického základu pro stanovenou problematiku byly použity dostupné literární české i zahraniční zdroje. Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativně-kvantitativních výzkumných metod: obsahová analýza dokumentů, modelování, myšlenkový experiment, strukturovaný a polostrukturovaný rozhovor a kvalitativní analýza dat. Byly stanoveny čtyři cíle. Za využití klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC bylo zmapováno, jak chlapci adolescenti vnímají a prožívají v bio-psycho-sociálních aspektech problémy přinášející stav před a po operaci fimózy. Na validizaci se podílelo 46,66 % respondentů s vysokoškolským vzděláním, 53,34 % respondentů se středoškolským vzděláním a osm oslovených chlapců adolescentů po operaci fimózy. Bylo zjištěno, že z důvodu důvěry a anonymity, ale s jistým podílem nutnosti chlapci adolescenti nejčastěji s problémem fimózy oslovují prvotně lékaře. Je s podivem, že tito mladí muži s problémem v intimní oblasti častěji oslovují matku než otce. V oblasti vrstevnických vztahů se chlapci s problémem svým vrstevníkům svěřují, ale nežádají od nich v této oblasti pomoc. Za hlavní zdroj informací chlapci uvádějí internet. Z klasifikačních systémů NNN bylo dle Fehringovy metody stanovením váženého skóre vybráno ze 13 ošetřovatelských diagnóz vysokoškolsky vzdělanými respondenty 112 hlavních a vedlejších charakteristik (41,18 %), středoškolsky vzdělanými respondenty bylo vybráno 80 hlavních a vedlejších charakteristik (29,41 %) a chlapci adolescenty devět hlavních a vedlejších charakteristik (3,31 %). Z 15 ošetřovatelských intervencí publikace Nursing Interventions Classification (NIC) bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 203 hlavních a vedlejších charakteristik (55,31 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 235 hlavních a vedlejších charakteristik (64,03 %). Z 11 očekávaných ošetřovatelských výsledků publikace Nursing Outcomes Classification (NOC) bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 39 hlavních a vedlejších charakteristik (15,42 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 34 hlavních a vedlejších charakteristik (13,44 %). Při implementaci klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC do ošetřovatelské péče lze předpokládat nalezení východisek, která pomohou profesionálům v ošetřovatelské péči účelně aplikovat ošetřovatelský proces, umožní ošetřovatelskou péči více zaměřit na individuální potřeby jedince a zkvalitnit ji ve všech jejích oblastech.
|
|
|
Role perioperační sestry v bezpečnostní proceduře na operačním sále
VÁCOVÁ, Jana
Předoperační bezpečnostní procedura je resortním bezpečnostním cílem stanoveným Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Poskytovatelům zdravotní péče přímo řízeným Ministerstvem zdravotnictví ČR je uložena povinnost zavést do praxe předoperační bezpečnostní proceduru a její dokumentaci, ostatním zdravotnickým organizacím je její zavedení doporučeno. Není již ale ministerstvem určeno, jakou podobu má tato procedura mít, jakým způsobem má na operačním sále probíhat, není předepsána jednotná dokumentace a v neposlední řadě není jednoznačně stanoveno, kdo z operačního týmu nese zodpovědnost za správné provedení této procedury. Cílem výzkumu je zmapovat předoperační bezpečnostní proceduru na operačních sálech ve vybraných nemocnicích, porovnat proces předoperační bezpečnostní procedury na operačních sálech mezi oslovenými nemocnicemi, popsat kompetence perioperačních sester v průběhu předoperační bezpečnostní procedury na operačních sálech ve vybraných nemocnicích a zjistit postoj perioperačních sester k předoperační bezpečnostní proceduře. Ve vybraných nemocnicích je bezpečnostní procedura zavedena a prováděna rozdílným způsobem. Předoperační bezpečnostní procedura je na operačních sálech zavedena jako administrativní úkon, ale ne jako praktický nástroj ke zvyšování bezpečí pacienta. Kompetence perioperačních sester v předoperační bezpečnostní proceduře nejsou ve všech oslovených nemocnicích jednoznačně specifikované. Perioperační sestry k ní zaujímají veskrze kladný postoj, v naprosté většině případů se domnívají, že je důležitá pro zajištění bezpečí pacienta.
|
|
|
Perioperační dokumentace v ČR
KOHOUTOVÁ, Michaela
Se zaváděním ošetřovatelského procesu společně s kvalitní ošetřovatelskou dokumentací do všech oblastí péče o pacienty, vyvstává i potřeba dokumentovat práci perioperačních sester na operačním sále. Perioperační dokumentace se zcela odlišuje od ošetřovatelské dokumentace, a to nejen jejím zpracováním, ale i zaměřením. Diplomová práce je tvořena částí teoretickou a empirickou. Teoretická část je obecně zaměřena na problematiku zdravotnické dokumentace a její složky používané na pracovištích ve zdravotnických zařízeních. Cílem práce bylo 1. Zmapovat stav současné perioperační dokumentace ve vybraných nemocničních zařízeních. 2. Zjistit z jakých částí se skládá perioperační dokumentace. 3. Zjistit názor sester na využití perioperační dokumentace. 4. Vytvoření perioperační dokumentace. Výzkumná část diplomové práce byla realizována kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Pro kvantitativní šetření byla zvolena metoda dotazování technikou dotazníků pro perioperační sestry pracující na operačních sálech ve zdravotnických zařízeních v České republice. Byly stanoveny dvě hypotézy. 1. Na operačních sálech mají perioperační dokumentaci. 2. Sestry považují perioperační dokumentaci za přínosnou.Pro kvalitativní šetření byla zvolena srovnávací analýza perioperačních dokumentací. Výzkumný soubor tvořilo šest perioperačních dokumentací, která poskytla zdravotnická zařízení z různých krajů v České republice. V této části jsme zjišťovali odpovědi na tři výzkumné otázky. 1. Používají na operačních sálech perioperační dokumentaci? 2. Z jakých částí se skládá perioperační dokumentace? 3. Odpovídá perioperační dokumentace platné legislativě? Výsledky byly analyzovány a zaneseny do tabulek a schémat.Z výsledků je patrné, že sestry na operačním sále používají perioperační dokumentaci. Šetřením bylo zjištěno, že zpracování sledovaných perioperačních dokumentací není zcela v souladu s platnou legislativou. Ačkoliv převážná většina perioperačních dokumentací povinné údaje obsahuje, ošetřovatelský proces, jako údaj pro ošetřovatelskou péči nejdůležitější, chybí ve všech analyzovaných perioperačních dokumentacích. Přesto sestry perioperační dokumentaci vnímají jako přínos a to nejen v oblasti léčebné, ale také právní, ekonomické a informační. Výsledky výzkumného šetření by mohly být podnětem pro zpracování jednotného modelu perioperační dokumentace. Práce by mohla sloužit také jako informační materiál pro studenty zdravotnického směru.
|
|
|
Zvláštnosti ošetřovatelské péče o seniora v perioperačním období z pohledu anesteziologické sestry
VRÁNOVÁ, Magdaléna
Teoretická část bakalářské práce se orientuje na ošetřovatelskou péči o seniory během perioperačního období z pohledu anesteziologické sestry. Je rozdělena na část obecnou a speciální. Obecná část se zabývá ošetřovatelským pojetím v péči o seniora, psychosociálními aspekty hospitalizace, jeho potřeby, komunikační bariéry a specifika v edukaci. Dále je rozšířena na problematiku operačního výkonu ve stáří, psychosomatické změny a jejich důsledky pro anestezii. Ve speciální části je teorie rozdělena na předoperační, intraoperační a pooperační péči v souvislosti s podáním anestezie. Prvním cílem bakalářské práce bylo zjistit význam anesteziologické ambulance z pohledu seniora. Druhým cílem bylo určit důležitost anesteziologické ambulance z pohledu anesteziologické sestry a třetím cílem bylo zmapovat ošetřovatelskou péči o seniora na operačním sále v souvislosti s anestezií. Pro zjištění informací byla použita forma kvalitativního výzkumného šetření, metodou dotazování. Technikou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor se všeobecnými sestrami a seniory. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že anesteziologická ambulance je z pohledu seniorů přínosná. Dále bylo zjištěno, že anesteziologické sestry považují anesteziologickou ambulanci jako žádoucí převážně pro seniory. Přínos pro ně samotné má podle nich ještě značné nedokonalosti převážně v předávání informací týkajících se ošetřovatelské péče ve spolupráci s ambulantní anesteziologickou sestrou. Z výzkumného šetření týkajícího se ošetřovatelské péče na operačním sále vyplývá, že anesteziologické sestry se podílejí na kontinuitě ošetřovatelské perioperační péče o seniora pouze částečně. Zvláštnosti ošetřování seniorů v intraoperačním období a uspokojování jejich potřeb diferencují. Bakalářská práce by mohla sloužit jako studijní materiál pro sestry pracující v perioperační péči nebo sestry při specializačním vzdělávání. Ze závěrů empirické části byla vytvořena dokumentace na základě zjištěných nedostatků, konkrétních představ sester a v souladu s doporučenými postupy odborné společnosti. K usnadnění spolupráce sestry a seniora byla vytvořena brožura v podobě anesteziologického průvodce.
|
host ::
RSS.