|
|
Etická dilemata v multikulturním ošetřovatelství v souvislosti s dětskými ukrajinskými válečnými uprchlíky
Kučerová, Jana ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá přístupem dětských sester k dětským ukrajinským válečným uprchlíkům vyžadujícím intenzivní onkologickou péči. Jako etická norma jsou v ošetřovatelství používány modely transkulturního - multikulturního ošetřovatelství. Zejména modely M. Leiningerové, J. N. Gigerové a R. Davidhizarové vytvořené v 50. letech minulého století zaměřené na holistickou kulturní péči, zdraví a projevy nemoci jedinců či skupin a která respektuje společné znaky kulturních hodnot, víry a praktik. Klíčová slova Ukrajinci, migrace, válka, ošetřovatelství, ošetřovatelský model, transkulturní - multikulturní ošetřovatelství, komunikace, lidská práva, dětský pacient, charta práv dětí v nemocnici, lidská důstojnost
|
|
|
Práva pacientů z pohledu pacientů
ZRNOVÁ, Ivana
Bakalářská práce je věnována právům pacienta v souvislosti s ošetřovatelstvím. Pacienti mají řadu práv, která se týkají poskytování zdravotní péče. Tato práva zahrnují právo na informace o svém zdravotním stavu a léčbě, právo na volbu lékaře a poskytovatele zdravotních služeb, právo na soukromí a ochranu osobních údajů, právo na respektování svých náboženských a kulturních zvyklostí, právo na soukromí během hospitalizace, právo na spravedlivé a rovné zacházení bez diskriminace a mnoho dalších. Tato práva jsou chráněna zákony i regulacemi v oblasti zdravotnictví, a pacienti mohou požádat o jejich dodržování, pokud jsou narušena. Je důležité, aby pacienti byli informováni o svých právech, a aby jim bylo umožněno je aktivně využívat, aby mohli získat kvalitní zdravotní péči a respektování svých práv. Cílem práce je zjistit informovanost pacientů o jejich právech a zjistit dodržování vybraných práv z pohledu pacienta. Cíle bylo dosaženo pomocí kvantitativního výzkumu, jehož součástí je dotazník vlastní tvorby. Výzkum byl prováděn v nemocnicích krajského typu u pacientů bez smyslových poruch. Výsledky výzkumu budou sloužit zejména managementu poskytování zdravotních služeb pro optimalizaci, pro zdravotní pracovníky a studenty zdravotnických oborů.
|
|
|
Specifická ošetřovatelská péče o křehkého seniora
FRISCHOVÁ, Karolína
Cílem bakalářské práce s názvem "Specifická ošetřovatelská péče o křehkého seniora" bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče o křehkého seniora a zjistit využití hodnotících testů v praxi, popřípadě nalezení nejadekvátnějšího nástroje hodnocení seniorů. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vymezení pojmu stáří a stárnutí a problémům s tím spojených, dále na podrobný popis geriatrické křehkosti z teoretického hlediska a v neposlední řadě také na posuzovací škály pro komplexní hodnocení seniora. Kapitola je věnována i správně výživě ve stáří, na kterou by se nemělo ve zdravotnictví i osobním životě zapomínat a je mnohdy klíčová v prevenci i léčbě onemocnění. Část bakalářské práce je věnována i rizikovým oblastem, která seniorům s geriatrickou křehkostí hrozí. Poslední podkapitola teoretické části je věnována důležitosti motivace v procesu navrácení soběstačnosti seniora a nevzdávání se cíle a naděje při upoutání na lůžko. Praktická část bakalářské práce byla naplněna kvantitativním výzkumným šetřením, přičemž byly využity hodnotící testy: SPPB pro zhodnocení fyzické zdatnosti seniorů (viz Příloha 1), dotazník SARC-F (viz Příloha 2) pro zjištění míry sarkopenie a Kritéria pro hodnocení křehkosti dle Friedové (viz Příloha 3). Část výzkumu byla zpracovávána v Domově pro seniory Bechyně, druhou část tvořili členové mé rodiny a sousedé nad 70 let věku. Testování bylo anonymní a zcela dobrovolné. Výzkum byl zpracován pomocí tabulek a grafů a statistické zpracování hypotéz proběhlo Chí kvadrát testem a metodou korelace. Cílem byla včasná identifikace křehkého pacienta v zařízeních poskytující zdravotnickou péči a nalezení vhodného měřícího nástroje pro klinickou praxi.
|
|
|
Hygienická dezinfekce rukou z pohledu všeobecných sester
VRZÁKOVÁ, Karolína
Hygienická dezinfekce rukou je jedním ze základních opatření prevence infekcí spojených se zdravotní péčí. Zásady provedení hygienické dezinfekce rukou jsou stanoveny Světovou zdravotnickou organizací a Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Dodržováním postupů hygienické dezinfekce rukou se chrání zdraví nejen pacientů, ale také zdravotnického personálu. Problematika hygienické dezinfekce rukou je často zmiňována, ovšem problémovým aspektem může být její dodržování. Teoretická část práce se zabývá problematikou hygienické dezinfekce rukou a s ní souvisejících oblastí. Jedná se o oblast indikací pro hygienickou dezinfekci rukou a postupu, který může v praxi skrývat nedostatky. V práci jsou také zmíněné dezinfekční prostředky a téma šperků a úpravy nehtů, která je zásadní i z hlediska kvality prováděné hygienické dezinfekce rukou. Používání alkoholových dezinfekčních prostředků může zapříčiňovat výskyt kožních projevů a je nutné o pokožku rukou pečovat. Hygienická dezinfekce rukou je globálním tématem, věnuje se jí proto mnoha studií. Práce je řadou z nich obohacena. Infekce spojené se zdravotní péčí s hygienickou dezinfekcí rukou úzce souvisí. I tomuto se teoretická část věnuje. Ve výzkumné části práce jsou zpracována data získána technikou pozorování a následného rozhovoru. Cíle práce jsou zjistit problémové oblasti provedení hygienické dezinfekce rukou u všeobecných sester, zjistit důvody nedodržování hygienické dezinfekce rukou u všeobecných sester a zjistit doporučení všeobecných sester pro dodržování hygienické dezinfekce rukou. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry standardního oddělení vybrané nemocnice krajského typu.
|
|
|
Role sestry v preventivní péči v kontextu historie
ŠAFRÁNKOVÁ, Tereza
Předkládaná diplomová práce je teoretického charakteru a je zpracována jako historicko-analytická studie. Cílem diplomové práce bylo popsat vývoj preventivní péče a vývoj role sestry v preventivní péči v České republice na základě interpretace textů dostupné literatury a zdrojů prostřednictvím metody textové hermeneutiky. K dosažení cíle byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jak se vyvíjela preventivní péče v České republice? Jaké faktory ovlivnily vývoj preventivní péče v České republice? Jak se vyvíjela role sestry v preventivní péči v České republice? Jak se měnily kompetence sestry v preventivní péči v České republice? Prostřednictvím těchto výzkumných otázek bylo dosaženo následujících výsledků. Preventivní péče v České republice se začala vyvíjet již od dob samého počátku civilizace, procházela tak mnoha změnami během celé historie, a to v souladu s rozvojem vědecko-technického poznání, vývojem společnosti, životní filozofií, a také v souladu s rozvojem lékařství a ošetřovatelství. Některé prvky preventivní péče, se kterými jsme se mohli setkat již v dávných dobách však fungují i dodnes a současná preventivní péče z nich vychází. Zásadními faktory, které ovlivnily vývoj preventivní péče a roli sestry v preventivní péči byly: vznik prvních civilizací a postupné osidlování oblastí; počátek šíření prvních nemocí a epidemií; vliv náboženství a církve; společensko-hospodářské podmínky v dané době; války; politické situace a dobová právní úprava; objev očkování proti pravým neštovicím; významné osobnosti - F. Nightingale, N. I. Pirogov, H. Dunant, E. Jenner, které svými činy přispěly k rozvoji preventivní péče; Světová zdravotnická organizace. Role sestry v preventivní péči se vyvíjela společně s ošetřovatelstvím a také lékařstvím, které prošli během celé historické doby mnoha změnami. V oblasti preventivní péče se zde role sestry měnila na základě jejich vzdělávání, narůstajících kompetencí a také potřeby preventivní péče v dané době. Sesterské kompetence v oblasti preventivní péče během historie prošly značnou proměnou. Můžeme zde zaznamenat fakt, že se některé kompetence vyskytují i v současné době. Můžeme tak říci, že současné kompetence sestry v preventivní péči vycházejí z kompetencí, které měla dříve, jsou již ale modifikované na současné potřeby společnosti. Preventivní péče se tak stala nedílnou součástí sesterské profese.
|
|
|
Fyzikální vyšetření sestrou v chirurgickém ošetřovatelství.
SRBOVÁ, Klára
Současný stav: Fyzikální vyšetření je nedílnou součástí anamnézy a přispívá ke správnému stanovení diagnózy. Zahrnuje vyšetření pohledem, poslechem, pohmatem, poklepem a per rectum. Cíle práce: Zmapovat činnosti sestry při provádění fyzikálního vyšetření a zmapovat rozdíly při provádění fyzikálního vyšetření v chirurgickém ošetřovatelství. Metodika: Byla použita kvalitativní výzkumná metoda formou polostrukturovaných rozhovorů. Soubor tvořilo celkem 8 sester, které pracují na chirurgických odděleních s různým změřením. Dále byla využita kvantitativní metoda. Byla zvolena metoda dotazování pomocí dotazníků, které se skládal z otevřených, polootevřených, nebo uzavřených otázek. Byly určeny pro sestry, které pracují na chirurgických odděleních s různým zaměřením. Celkem na ně odpovědělo 169 respondentů. Výzkum probíhal online formou. Výběr výzkumného souboru byl záměrný. Velikost souboru byla dána nasycením dat. Výsledky práce: Z rozhovorů vyplývá, že sestry fyzikální vyšetření provádí a znají jeho podstatu a specifika, která se liší dle oddělení. Do dotazníkového šetření se nejvíce zapojily sestry, které pracují na klasickém chirurgickém oddělení (42,6 %). Nejvíce sester má vzdělání vysokoškolské bakalářské (45,6 %). Nejčastější délka praxe na chirurgickém oddělní byla v rozmezí 0-10 let (56,8 %). Z celkového počtu 169 respondentů jich 111 pracuje v krajské nemocnici. Při příjmu pacienta pro stanovení diagnózy nejčastěji data sbírá sestra i lékař (73,4 %). Při provádění fyzikálního vyšetření asistuje lékaři 85, 2 % sester. Fyzikální vyšetření na svém oddělení provádí 97,6 % sester. Vyšetření pohledem, čichem a vědomí provádí sestra vždy. Pohmatem a poslechem vyšetřuje sestra málokdy a vyšetření poklepem a per rectum neprovádí téměř nikdy. Fyzikální vyšetření sestrou je na jednotlivých chirurgických odděleních liší. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohmatem a vyšetřením vědomí a chirurgickém oddělení, na kterém pracuje. Fyzikální vyšetření sestrou se liší délkou praxe. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohmatem a délce praxe na chirurgickém oddělení. Fyzikální vyšetření se liší věkem sester. Byla prokázána závislost mezi vyšetřením pohledem a vyšetřením vědomí a věkem sestry. Závěr: Závěrem lze říct, že fyzikální vyšetření provádí sestra v rámci svých kompetencí a v rámci potřeb svého pracoviště a poskytovaná péče odpovídá úrovni a vybavenosti oddělení, na kterém pracuje.
|
|
| |
|
|
Rozhodl jsem se stát zdravotní sestrou
Mrázková, Vendula ; Dvořáčková, Jana (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce "Rozhodl jsem se stát zdravotní sestrou" se věnuje mužům, kteří se rozhodli vstoupit do silně feminizované profese, vystudovali obor zdravotní sestra na střední škole nebo navázali na střední vzdělání vyšším - ať už na vyšší odborné škole nebo vysokoškolským studiem bakalářského či magisterského programu na lékařské fakultě, a v současnosti pracují ve zdravotnickém zařízení v České republice jako zdravotní sestra. Kvalitativní výzkum vedený s komunikačními partnery pomocí polostrukturovaných rozhovorů zjišťoval, co za rozhodnutím zvolit si profesi, která je obvykle vnímána jako femininní, stálo, a zda se mužům jejich očekávání během výkonu praxe naplnila či změnila. Výsledky diplomové práce by mohly sloužit mimo jiné také personalistkám a personalistům zdravotních zařízení či hlavním sestrám nemocnic pro pochopení problému nedostatku či fluktuace zdravotních sester - mužů.
|
|
|
Management práce sestry v septické ortopedii
HRACHOVÁ, Jana
Diplomová práce se věnuje managementu práce sestry v septické ortopedii z pohledu sestry a pacienta jakožto příjemce péče. Vzhledem k tomu, že operativa všeobecně jde velmi rychle dopředu a operuje se v různém terénu, mnohdy i v infikovaném nebo potenciálně infikovaném, může dojít k tomu, že se operační rána infikuje vlivem mikroorganismů zvenčí nebo zevnitř. Proto je nezbytné, aby sestry, které pracují s takovýmito pacienty, znaly management práce o pacienta s infekční komplikací. Cílem práce je zmapovat management práce sestry v septické ortopedii. Pro jeho dosažení byly stanoveny 3 hypotézy a 4 výzkumné otázky. K naplnění cíle byl využit kvantitativní výzkum, který probíhal formou dotazníků pro sestry, které se při své práci setkávají s pacienty se septickou diagnózou či komplikací. Do výzkumu bylo zařazeno 365 dotazníků. Kvalitativní výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů s 9 participanty, kteří splnili kritéria pro zařazení do výzkumu. Můžeme říci, že ač s pacienty ze septické ortopedie přicházejí sestry do kontaktu ve všech typech nemocnic napříč celou republikou, nelze říci, že existuje jednotný model v poskytování péče. Pravdou zůstává, že při poskytování péče záleží na vzdělání, délce praxe sester, ale i na typu nemocnice kde je pacient hospitalizovaný. Z kvalitativního výzkumného šetření nám vyplynulo zjištění, že u pacientů největší roli nehraje způsob poskytování péče, ale lidský přístup k nim, komunikace s nimi a čas, který je personál ochotný jim věnovat. Spokojenějším pacientem je ten, kterému se personál věnuje. Závěrem bychom rády řekly, že septická ortopedie z pohledu managementu práce sestry je málo diskutovaná a bylo by vhodné toto změnit.
|
|
|
Časový snímek práce všeobecných sester na standardním pracovišti
POSTLOVÁ, Kristina
Bakalářská práce pojednává o časovém snímku práce všeobecných sester na standardním pracovišti. V teoretické části jsou popsány informace o výkonu povolání a vzdělání v oboru všeobecná sestra (podmínky pro výkon povolání, kvalifikační, specializační a celoživotní vzdělávání). Dále jsou popsána specifika výkonu povolání všeobecná sestra včetně kompetencí, je vymezena ošetřovatelská péče zajišťovaná všeobecnými sestrami a je představena také dokumentace poskytovatelů zdravotních služeb, která je vedena všeobecnými sestrami. Další část bakalářské práce pojednává o analýze práce v ošetřovatelství, představuje její metodologii (snímek pracovního dne, pozorování, rozhovor), jež byla využita pro vypracování výzkumné části práce. Porovnány jsou také nástroje sloužící pro měření pracovní zátěže všeobecných sester na standardním pracovišti s totožnými nástroji využívanými na jednotkách intenzivní péče. Cílem bakalářské práce je zjistit, jaké činnosti vykonává všeobecná sestra v průběhu směny včetně časové náročnosti těchto činností a následné zmapování námětů na optimalizaci práce navržených pozorovanými všeobecnými sestrami na standardním pracovišti. Výzkumná část je realizována pomocí kvalitativní metody výzkumu, kdy výzkumný vzorek tvoří všeobecné sestry z vybraného standardního pracoviště. Pomocí polostrukturovaného pozorování časového snímku práce všeobecných sester jsou shromažďovány časové údaje o využívaném času pro jednotlivé vykonávané činnosti. Prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru jsou zjišťovány návrhy všeobecných sester na optimalizaci práce na standardním pracovišti z hlediska času.
|
host ::
RSS.