|
| |
|
|
Změny krajinné struktury a rozptýlené zeleně krajiny Jistebnicka
Štěpán, Jan ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent)
Krajina je po staletí intenzivně ovlivňována lidskou činností a dopady těchto zásahů rostou se stále většími nároky moderní společnosti. Procesy vedoucí k homogenizaci či naopak její fragmentaci jsou předmětem studia mnoha prací, které pomáhají pochopit fungování krajiny jako celku a jsou důležitou součástí příprav územního plánování na lokální úrovni. Tato práce se zabývá hodnocením změn krajinného pokryvu a krajinné (mikro)struktury se zaměřením na rozptýlenou zeleň a jejich zmapováním v katastrálním území obce Cunkov v Jistebnické vrchovině za posledních 180 let. Prostřednictvím historických podkladů ve třech sledovaných obdobích z let 1840, 1953 a 2019 lze pomocí GIS tyto změny analyzovat. Mikrostruktura krajiny má významnou roli v dynamice krajiny a její ekologické stabilitě.
|
|
| |
|
|
Krajinné monumenty a jejich význam
Slováková, Tereza
Bakalářská práce se zabývá významem krajinných monumentů v kulturní krajině. Vybraným územím je část mikroregionu Frenštátsko, a to katastrální území obce Trojanovice. V práci byly použity metody rešeršního šetření, komparativní analýzy a terénního šetření. Výsledkem je identifikace a srovnání funkcí různých druhů monumentů na daném území v historickém průřezu až po současnost. Na základě analýzy získaných výsledků lze konstatovat, že monumenty jsou nedílnou součástí kulturní krajiny a mají celou řadu různých funkcí, zejména sakrální, orientační a ekologickou.
|
|
|
Proměny české kulturní krajiny - případová studie: mikroregionu Bystřicko
Vávra, Libor
Tématem této diplomové práce je výzkum proměn v české kulturní krajině, a to konkrétně ve dvou vybraných katastrálních územích v mikroregionu Bystřicko. Jde o katastrální území obcí Rovečné a Vír. Metodou použitou v této diplomové práci byla literární rešerše, srovnávací metoda, anketní šetření, polostandardizované rozhovory, kartografické šetření a SWOT analýza. Po literární rešerši je popsána metodika práce, dále je vytvořena podrobná charakteristika modelových území a krajinářské srovnání. Jsou popsány výsledky anketního šetření a polostandardizovaných rozhovorů. Poté vypracována SWOT analýza a její srovnání a následně výsledky srovnání modelových území. V závěru jsou řešeny výsledky. Jsou zmíněny změny ve výměrách za posledních 174 let. V katastru Víru jsou tyto změny razantní především u orné půdy, lesů a vodních ploch. U Rovečného nejsou tyto změny tak výrazné, ale jedná se opět především o ornou půdu, lesní půdu a trvalé travní porosty. Mé hypotézy byly potvrzeny.
|
|
|
Proměny české kulturní krajiny - případová studie mikroregionu Novobystřicko
Vainarová, Petra
Diplomová práce pojednává o proměnách kulturní krajiny v mikroregionu Novobystřicko, konkrétně v katastrálních územích Blato u Hůrek, Nový Vojířov a Mnich. Formou literární rešerše byla popsána kulturní krajina České republiky i krajina Novobystřicka. Následuje celková charakteristika mikroregionu. Koeficient ekologické stability byl zvolen jako ukazatel pro výběr území. Jednotlivá území jsou charakterizována v oblasti fyzicko-geografické, ekologické, historické, demografické a kulturní, včetně jejich srovnání. V praktické části byly popsány změny ve využití území za posledních 172 let. Změny spočívají ve snížení výměry orné půdy a navýšení lesních ploch v katastrech Mnichu a Nového Vojířova. Z mapových podkladů byla porovnána krajinná struktura. Nové využití území bylo navrženo na základě výsledků polostandardizovaných rozhovorů a SWOT analýzy. Všechny hypotézy se potvrdily.
|
|
|
Historická struktura krajiny a její význam pro soudobé uspořádání zahrad venkovského sídla
Vaculíková, Veronika
Diplomní práce oživuje problematiku vnášení cizorodých prvků do vesnického prostředí. Práce upozorňuje na jejich nevhodnost a přináší staro-nová řešení, jež podpoří místní svéráz. Jako modelové území byla zvolena obec Rymice v regionu Haná, intenzivně zemědělsky obdělávaná krajina s úrodnými černozeměmi. V historických mapách i leteckých snímcích zde byla identifikována plužina traťová a dominikální (vazba na panství). Předmětem blízkého zájmu bylo zkoumání samotného významu plužiny a její projev v sídle – to jakým způsobem se jednotlivá pole a tratě propisují do půdorysu sídla, tudíž i to, jakým způsobem ovlivňovala organizace půdního fondu uspořádání zahrad. V Rymicích byly na základě terénního průzkumu vymezeny základní kategorie zahrad ve vztahu k plužině. Toto členění představuje východiska pro další část práce – návrhy. Návrhová část tak pojednává o ochraně dochované historické struktury, tj. tradiční uspořádání řemenitých zahrad s užitkovou funkcí, dále o nadstavbě struktury narušené (čtvrť katalogových domů). Předposlední téma pojednává o novém založení, kde se jedná o vytvoření nové obytné čtvrti s uplatněním principů tradičního uspořádání zahrad v rámci zahrady soudobé. Posledním tématem je krajinářská expozice domkářské kolonie v Hejnici, jež obsahuje úvahy o obnově historické struktury nebo o založení struktury nové, nepůvodní.
|
|
|
Ochrana historických krajinných struktur v plánech rozvoje území
Kříčková, Kristýna
Tato práce se zabývá tématem historických krajinných struktur se zaměřením na jejich identifikaci, rozdělení a ochranu. První část bakalářské práce se obecně zaobírá teoretickým základem, jejich formami, způsoby identifikace, vazbami na kulturní krajinu a aktuální platnou legislativu ohledně jejich ochrany buď v rámci ochrany přírody a krajiny nebo v rámci památkové péče. V další části se nacházejí výsledky z průzkumu starých mapových podkladů, literárních zdrojů a terénního průzkumu zájmového území, které se nachází v okolí města Rosice, jejichž výstupem je katalogizace místních historických krajinných struktur. Dále pak byla prostudována plánovací dokumentace města s důrazem na případné ohrožení nalezených historických struktur. Hlavním výsledkem bakalářské práce je návrh územní studie s optimálním řešením ochrany nalezených historických a jejich obnovy. Zároveň se návrh zabývá doplněním doprovodných vegetačních prvků a krajinného kontextu a také respektuje udržitelný rozvoj území města Rosice.
|
|
|
Sakrální objekty jako fenomén kulturní krajiny ČR
Koutná, Kristýna
Bakalářská práce Sakrální objekty jak fenomén kulturní krajiny ČR se zaměřuje na význam sakrálních objektů a církevních staveb, sleduje historický a náboženský kontext umisťování v krajině. Práce je dělená do několika částí. První částí je literární přehled, který slouží jako uvedení do problematiky. Podává přehled a dostupné literatuře, autorech z oboru, vysvětluje základní pojmy. Úkolem první části je také nastínit historické souvislosti a současný stav kulturní krajiny v České republice. Jmenuje možnosti ochrany sakrálních objektů v českém státě. Druhá část je případová studie, tedy aplikace první části na modelové území. Zpracováno bylo necelé katastrální území Králík ležící ve Východních Čechách. Jako modelové bylo zvoleno pro množství sakrálních objektů a poutní komplex na Hoře Matky Boží s klášterem. Výsledky získané terénním průzkumem a studiem oblasti jsou využity při návrhu vhodných opatření pro obnovu a ochranu těchto památek včetně jejich vegetačních doprovodů. Výsledky jsou shrnuty do dvou tabulek, a to do analytické, která popisuje vlastnosti objektu a základní údaje, a do hodnotové. V té je k nalezení stav památek a návrh na jejich obnovu. Jednotlivé sakrální objekty jsou doloženy vlastními fotografiemi.
|
|
|
Historické krajinné struktury
Otýpková, Jana
Bakalářská práce se zabývá tématem historických krajinných struktur, které jsou výsledkem našich předků. Primární, sekundární i terciální krajinná struktura má vliv na formování krajinného rázu. HKS se podílejí na estetické, ekologické i kulturně-historické hodnotě krajiny. Přispívají k obyvatelnosti naší krajiny. Proto, aby bylo možné HKS v krajině zachovat, je potřeba je nejdříve identifikovat a zhodnotit. K těmto účelům je v práci uvedena typologie podle jednotlivých autorů a následné zhodnocení. V práci bylo HKS rozděleno do skupin podle Zemánkové, které byly poté zhodnoceny. Metodika byla ověřena na modelovém území obce Chlumec, ve kterém byly HKS identifikovány, popsány a zhodnoceny. K tomu abychom mohly HKS hodnotit je zapotřebí správně poznat a pochopit samotnou krajinu. K poznání krajiny bylo použito historických mapových odkladů, které zachycují využívání krajiny našimi předky. Na těchto mapách je velmi dobře patrné, že půda byla rozdělena na malá políčka a les zaujímal menší celky, než je tomu dnes. Získané poznatky o HKS jsou uvedeny ve výsledkách a součástí je i návrh pro jejich zachování a následnou péči.
|
host ::
RSS.