|
|
Dějiny Obchodní akademie v Českých Budějovicích v letech 1901-1948
LIŠKOVÁ, Tereza
Diplomová práce se snaží přiblížit minulost Obchodní akademie v Českých Budějovicích od jejích počátků v roce 1901 až do roku 1948. Pro přiblížení atmosféry doby se první kapitola věnuje charakteristice českých dějin v daném období, stěžejní část práce však představuje zpracování archivních pramenů z let 1901{--}1948. Druhá kapitola zachycuje vývoj obchodního školství v Českých Budějovicích až do vzniku Československého státu v roce 1918, třetí kapitola pojednává o vývoji středního školství obchodního směru v letech 1918{--}1948 a zároveň přináší podrobný přehled dílčích školních let.
|
|
|
Významné osobnosti a události české historie
Dimitrová, Michaela
Postoje občanů související s českou historií mapovalo Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém říjnovém šetření. Nejdříve nás zajímalo, koho Češi považují za největší českou osobnost a dále také, kterou z uvedených historických epoch by označili za vrcholné období našich dějin. Podobně pak v souvislosti s 20. stoletím měli respondenti jmenovat tři události od konce první světové války, které jsou v jejich očích pro český národ nejvýznamnější.
|
|
| |
|
|
Vzdělání – jeden z předpokladů umělecké orientace a tvorby žen
Malínská, Jana
Téma, jež jsem si pro svůj příspěvek zvolila, je velice široké. Proto jsem se zaměřila na čtyři důležité oblasti vztahu vzdělání k umělecké orientaci a tvorbě žen. Především jsem se soustředila na literaturu, neboť se v ní uplatnilo a vyniklo nejvíce žen v porovnání s ostatními uměleckými obory. Dalším zastavením je salon, organizovaný českými středními společenskými vrstvami, a jeho nezastupitelná role ve vztahu vzdělání a umění. Vstup žen do veřejné sféry, zpočátku jen v oblasti charitativní a od šedesátých let 19. století díky politickému uvolnění také kulturní a vzdělávací, umožnil vznik spolků, klubů a organizací žen. V závěru příspěvku se ještě stručně zmínila o významu lidové kultury a tvorby v české společnosti a o vlivu na ni.
|
|
|
Milada Paulová
Brádlerová, Daniela ; Hálek, Jan
M. Paulová byla první ženou v historii, která získala titul profesor. Věnovala se především dějinám východní Evropy a Balkánského poloostrova. Významné bylo její mnohaleté vědecké bádání v oblasti dokumentace činnosti slovanských odbojových skupin za I. světové války. M. Paulová byla členkou řady mezinárodních vědeckých institucí a její vědecká práce byla oceňována i politickými špičkami meziválečného Československa a Jugoslávie.
|
|
|
Václav Novotný (1869-1932) – žák, kolega a učitel
Hoffmannová, Jaroslava
Václav Novotný se cítil být především žákem Jaroslava Golla, profesora všeobecných dějin české Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, a Josefa Emlera, profesora pomocných věd historických a archiváře královského hlavního města Prahy, obou prvních ředitelů historického semináře na české univerzitě. Charakterizováni jsou i všichni další Novotného univerzitní učitelé. 1898 se Novotný habilitoval jako soukromý docent pro české dějiny, 1905 byl jmenován profesorem. Charakterizován je vztah k jednotlivým kolegům na filozofické fakultě, mezi nimiž byli i někdejší univerzitní spolužáci jako Josef Pekař, Jaroslav Bidlo, Gustav Friedrich ad. K Novotnému jako svému učiteli se hlásilo mnoho žáků, z nichž si sám jako svého nástupce vybral Otakara Odložilíka.
|
|
|
Milena Linhartová
Bahenská, Marie
Inventář osobního fondu obsahuje především pracovní poznámky k českým dějinám 14. století, opisy středověkých listin a separáty odborných článků z 2. poloviny 20. století.
|
|
|
Přednáškový cyklus Jednoty filosofické o národnosti z roku 1918. Význam, koncepce, průběh
Hermann, Tomáš
Tématem článku je rozbor přednáškového cyklu o podstatě národa, který roku 1918 uspořádala Jednota filosofická, český spolek pro pěstování filosofie. První část hodnotí veřejnou činnost Jednoty filosofické v době války. Druhá část popisuje okolnosti a průběh cyklu Přednášek o podstatě národnosti, ve kterém vystoupila, měla vystoupit a diskutovala řada předních českých odborníků nejrůznějších oborů a myšlenkových orientací. Konec války a nová státnost podtrhly význam diskutovaných otázek, na druhou stranu vedly k postupnému ukončení cyklu, který již ztratil svůj původní smysl. Třetí část přináší konkrétní historickou rekonstrukci průběhu cyklu. Ve čtvrté části jsou pak analyzovány dobové diskuse zastoupených odborníků a jejich koncepce v teorii národa.
|
|
|
Originalita vědy a problém plagiátu. Tři výstupy Emanuela Rádla k jazykové otázce ve vědě z let 1902-1911
Hermann, Tomáš
Námětem příspěvku jsou vybrané publicistické polemické výstupy biologa a filosofa Emanuela Rádla (1873-1942) z dvou desetiletí před první světovou válkou, které se dotýkaly problémů národních jazyků ve vědě: 1. V drobné replice z roku 1902 profesoru v Lipsku R. Fickovi šlo o obecnou otázku smyslu provozování vědy v národních jazycích malých národů. 2. V delším samostatném eseji z roku 1910 o povaze české přírodovědy Rádl reagoval na paušální obvinění české vědy z nepůvodnosti a plagiátorství německých vzorů. 3. Současně Rádl sám zamířil přímo do nitra české vědecké obce, když z plagiátorství obvinil svého kolegu botanika K. Domina. Následná zuřivá polemika zasáhla část tehdejší přírodovědecké obce. Biografické okolnosti vztahující se k jedné osobě ukazují jeden typ dobových úvah o jazykové otázce ve vědě.
|
|
| |
host ::
RSS.